Tuning procesoru Intel Pentium 4

Hardware | 01.07.05

V minulém čísle našeho časopisu jsme zvýšili výkon procesoru AMD, dnes sepodíváme na možnosti konkurenčního Intelu. Na rozdíl od AMD se společnost Intel vždy držela zásad nepovoli...





V minulém čísle našeho časopisu jsme zvýšili výkon procesoru AMD, dnes se
podíváme na možnosti konkurenčního Intelu.

Na rozdíl od AMD se společnost Intel vždy držela zásad nepovolit uživatelům
libovolně měnit u svých procesorů násobitel. Pro nadšence a odvážné uživatele
je tak jedinou volbou pro přetaktování zvýšení frekvence systémové sběrnice
FSB. Odemčený násobitel mají pouze testovací samply procesorů, které ovšem
nejsou veřejně dostupné. Pro pochopení problematiky přetaktování procesorů
Intel je potřeba připomenout způsob, jak se u nich určuje výsledná frekvence.
Přestože výrobce udává hodnotu FSB 533 MHz u starších modelů a 800 MHz u
novějších, reálná frekvence je 200 MHz. S touto hodnotou máte možnost se setkat
v BIOSu a obslužných programech. Pomocí této hodnoty se také určuje daný
násobitel procesoru, který se jednoduše vypočítá vydělením výsledné frekvence
procesoru hodnotou aktuální FSB. Jako příklad použijeme procesor Intel Pentium
4 530J, pracující na frekvenci 3 000 MHz. Jednoduchým výpočtem 3 000 MHz/200
MHz = = 15 zjistíme hodnotu násobitele procesoru, s nímž je potřeba v úvahách o
přetaktování počítat. Jako druhý příklad uvádíme výpočet násobitele na
procesoru Intel Pentium 4 570J, který má hodnotu 19 : 3 800 MHz/200 MHz = 19.

Chlazení
Vysoká teplota je již dlouhou dobu slabou stránkou procesorů Intel, v několika
případech k jeho chlazení nestačí ani dodávaný boxovaný chladič. Pokud
uvažujete o tom, že byste si chtěli dopřát zvýšení frekvence, budete muset
investovat finanční prostředky buď do přídavných ventilátorů do současné
počítačové skříně, nebo raději pořídit nové chlazení v podobě nové skříně a
kvalitního chladiče procesoru. Je velmi důležité, aby teplý vzduch nezůstával v
uzavřené počítačové skříni, ale aby byl díky systému chlazení vyhnán ven.
Chlazení samotného procesoru svěřte raději vysoce výkonnému chladiči, nejlépe s
několika HeatPipe. Důležitá je ovšem i aplikace teplovodné pasty, která
napomáhá odvádět teplo z procesoru na pasivní část chladiče. Doporučujeme
použít teplovodnou pastu s minimálně deseti procenty stříbra, která je o mnoho
účinnější než běžně prodávané silikonové pasty.
Významným pomocníkem je Enhanced Intel SpeedStep Technology, který zastává
podobnou funkci jako Cool\n\Quiet u procesorů AMD Athlon 64. V době malého
vytížení procesor sníží svou frekvenci na hodnotu 2 800 Mhz a napětí z
původních 1,4 V na 1,1 V. Tím dojde k poměrně rychlému ochlazení procesoru o
několik stupňů Celsia. Tato technologie je ovšem k dispozici pouze u procesorů
řady Intel Pentium 4 6x0 a Intel Pentium D 8x0.

Testovací konfigurace
Stejně jako v minulém čísle jsme sáhli po základní desce DFI, konkrétně po
modelu LanParty 925X-T2, osazené čipovou sadou Intel i925X. Procesor jsme
zvolili model Intel Pentium 4 530J, pracující na frekvenci 3 000 MHz, postavený
na jádru Prescott, vyrobený 90nm technologií a obsahující 1 MB cache druhé
úrovně. K dispozici byly dva DDR2 moduly operačních pamětí Kingston, pracující
na frekvenci 533 MHz a s časováním CL4. Jako grafický akcelerátor byla použita
grafická karta s čipem ATI Radeon X800 XL 256 MB, pracující na rozhraní PCI
Express x16. Testy jsme z bezpečnostních důvodů neprováděli v nezabezpečeném
case jako v minulém čísle, nýbrž jsme zvolili speciální počítačovou skříň INWIN
S5646, která je plně uzpůsobena pro teplotní potřeby procesorů Intel, vč. dvou
ventilátorů na přední a zadní straně a tepelného mostu na straně case,
vedoucího přímo k procesoru.

Taktujeme
Stejně jako v minulém díle jsme nejprve ověřili stabilitu celého počítače a
teplotu procesoru. V našem případě se teplota procesoru při plném zatížení
ustálila na 48 stupních Celsia. To nám umožnilo pustit se do taktování. Pokud
by teplota bez přetaktování byla vyšší než 55 stupňů, nemá cenu riskovat a je
lépe se do této nebezpečné procedury nepouštět.
Samotné zvýšení frekvence se provádí v BIOSu základní desky. K některým deskám
jsou dodávány utility pro přetaktování, které je možné spustit z operačního
systému, bohužel ne vždy jsou v takovém softwaru podporovány všechny funkce,
které nabízí BIOS.
Položky popisované v tomto článku se konkrétně vztahují k výše zmiňované
základní desce, u ostatních výrobců se mohou názvy a počet položek lišit.
Po restartu a vstupu do BIOSu jsme vybrali položku Genie BIOS Setting, ve které
jsou všechna důležitá nastavení pro taktování procesoru. Zde bylo nezbytně
nutné změnit v položce CPU Operating Speed defaultní režim na manuální. Poté se
zpřístupnilo potřebné menu, v němž se nalézají hodnoty pro změnu frekvence
systémové sběrnice, multiplikátoru a nastavení frekvence pamětí. V položce Ext.
Clock (CPU/PCI) jsme následně mohli měnit frekvenci směrem nahoru po 5 MHz.
Nastavení jsme uložili v hlavním menu BIOSu položkou Save & Exit Setup.
Počítač byl následně restartován a pracoval ve zvolené frekvenci. Po naběhnutí
operačního systému je možné ověřit stabilitu sérií zátěžových testů - v našem
případě programy 3DMark03 a 3DMark05 a ve hrách (Doom3 a Half-Life2). Při
testování je třeba sledovat i teplotu procesoru, která by se neměla vyšplhat
nad hranici 70 stupňů Celsia. Pokud je vše v pořádku, je možné pokračovat ve
zvyšování frekvence.
V případě, že používáte operační paměti typu DDR, naleznete v menu BIOSu
položku, kterou se snižuje poměr frekvence pamětí a systémové sběrnice. Běžné
400MHz paměti totiž vydrží frekvenci o něco málo vyšší než 420 MHz, některé
nezvládnou ani toto nastavení. Proto je potřeba snížit poměr tak, aby se
výsledná hodnota pamětí pohybovala právě okolo zmiňovaných 400 MHz.
U pamětí DDR2 je situace složitější, lze nastavit pouze frekvence 400/533 MHz
nebo snížit časování pamětí na hodnoty tak, aby byly schopny práce při vysokém
FSB. Řešením je také nákup rychleji taktovaných pamětí, které zvýšení FSB bez
problémů zvládnou.
Pokud se po přetaktování setkáte se známkami nestability systému a teplota
procesoru zároveň nepřekročí hranici 65 stupňů Celsia, můžete procesoru přidat
několik setin voltu v kolonce Over Voltage Adjustment, kterou zpřístupníte
nastavením hodnoty Manual u System Power Supply. U položky CPU Voltage
Regulator nastavte napětí velmi pozorně na hodnotu 1,4125 V, maximálně pak na
1,45 V. Vyšší napětí v žádném případě nedoporučujeme.
Uživatelé starších čipových sad s grafickou kartou AGP by měli v BIOSu
aktivovat položku AGP Lock, která zmrazí frekvenci sběrnice na 66 MHz a vyšší
frekvence FSB tak nebude působit grafické kartě žádné problémy.
V našem případě se povedlo dosáhnout stabilní frekvence FSB 240 MHz, což dává
výslednou frekvenci procesoru 3 600 MHz. To je mimochodem hodnota, kterou
dosahuje procesor s modelovým označením 560J. Při této frekvenci měl testovaný
procesor teplotu 64 stupňů při plném zatížení, což je na hranici dlouhodobé
únosnosti.

Když se něco nepovede
Pokud jste nastavili hodnoty, po kterých se počítač odmítá spustit, postup
nápravy je zcela stejný jako v minulém čísle. Odpojte napájecí kabel od
počítače a v manuálu základní desky najděte přepínač baterie, který udržuje
nastavené hodnoty v paměti. Tímto přepínačem paměť vymažte - obvykle to znamená
prohodit propojku na jiný pin, než na jakém je aktuálně zapojena. Tím se vrátí
všechna nastavení do původní polohy. Nyní můžete pokračovat v nastavování a
testování.

Závěr
Přetaktování je zásah do výrobcem přednastavených hodnot zařízení, a proto může
dojít k poškození či zničení procesoru nebo jiné komponenty. Nezřídka se tím
mohou porušit reklamační podmínky a můžete přijít o záruku zničených částí.
Na druhou stranu pokud se budete přesně držet našich rad, minimalizujete
rizika, která na vás mohou číhat. Je na každém z vás, zda ocení několik MHz a
několik snímků za sekundu navíc a zda bude riskovat. Pro ilustraci v přiložené
tabulce uvádíme výkony, kterých v našem testu procesor při přetaktování dosáhl.
Vždy je potřeba zvážit, zda finanční prostředky vynaložené na dodatečné
chlazení (změna počítačové skříně) a kvalitní chladič nepostačují na nákup
jiného modelu procesoru.

Do testu nám základní desku DFI zapůjčila společnost RIDEA Distribution
(http://www.ridea.cz), procesor Intel Pentium 4 540J zapůjčila společnost
Kvazar-Mikro (http://www.kmczech.cz).












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.