Tři fotoaparáty v krátkém testu

Hardware | 01.09.05

V prázdninovém vydání jsme se věnovali levným kompaktním fotoaparátům, nyní semůžeme zaměřit na trojici přístrojů, které disponují větším snímacím prvkem, pokročilejšími f...





V prázdninovém vydání jsme se věnovali levným kompaktním fotoaparátům, nyní se
můžeme zaměřit na trojici přístrojů, které disponují větším snímacím prvkem,
pokročilejšími funkcemi, ale bohužel jsou v prodeji za vyšší pořizovací cenu.

Casio Exilim Z-750
Casio nepatří zrovna mezi nejznámější a nejoblíbenější výrobce fotoaparátů, v
poslední době mu ale nelze upřít snahu zaujmout zákazníky v nejrůznějších
kategoriích v modelových řadách najdeme robustní ultrazoomy i malé stylové
fotoaparáty, působící na první pohled jako svérázné módní doplňky. Do posledně
jmenované třídy patří i typ Exilim Z-750 se sedmimegovým snímačem a
trojnásobným optickým zoomem (ekvivalent 38-114 mm).
Designéři ultrakompaktního modelu odvedli opravdu dobrou práci, nešetřili
především kovovými prvky, které v kombinaci se stříbrným plastem vypadají velmi
elegantně. V zavřeném stavu připomíná fotoaparát stříbrnou tabatěrku a díky
malým rozměrům ho můžeme nosit i v kapse kalhot nebo na šňůrce okolo krku, jak
dnes velí móda. Aspoň ho tak máme vždycky při ruce.
Zkušenější a náročnější uživatelé by na první pohled mohli nad Casiem ohrnout
nos s ironickou poznámkou o dalším "digitálním šperku", který lépe vypadá než
fotografuje. Jenže zdání v tomhle případě až překvapivě klame. Stylové
ultrakompakty zpravidla nenabízejí plnou škálu expozičních režimů (automatika,
priorita clony a času, plný manuál). U Casia ji ale najdeme, byť trochu
ošizenou clonu lze nastavit v pouhých dvou krocích a mezi jednotlivými
kreativními režimy lze přepínat jen v menu, nikoli na hlavním voliči. Mezi
další lákadla pro pokročilé patří třeba manuální ostření, živý histogram nebo
libovolný výběr zaostřovacího bodu na displeji.
Opravdové perly ale Casio Z-750 nabízí především méně zkušeným zájemcům. Sem
patří zejména celých třicet motivových programů, čímž fotoaparát hravě
překonává veškerou současnou konkurenci. Každý program navíc na displeji
doprovází krátká vysvětlivka a názorná ukázka příslušného efektu, takže
začátečníci okamžitě vidí, k čemu program slouží. Výborná je i další názorná
funkce jakmile v menu změníme vyvážení bílé, korekci expozice apod., promítne
se příslušná změna obrazu rovněž na displej. Mnohým adeptům fotografického
umění taková ukázka pomůže více než několik lekcí v učebnici.
Škoda, že se návrhářům nevešlo více ovládacích prvků na tělo přístroje. Většinu
funkcí a parametrů tak lze ovládat pouze přes menu, což je především při
fotografování v terénu poměrně zdlouhavé a člověku tak mohou často uniknout
nejlepší záběry. Menu má, pravda, vcelku logickou strukturu a při troše cviku
se s ním pracuje docela rychle, přinejmenším korekce expozice a vyvážení bílé
ale samostatná tlačítka zasluhují.
V základní výbavě najdeme dobíjecí a synchronizační kolébku, což na první
pohled vypadá výborně, má to ale jeden háček na těle fotoaparátu chybí běžný
konektor USB, na případné cesty proto musíme brát kolébku nebo aspoň čtečku
karet SD. Potěší velký, jasný a ostrý displej, smůlu mají ale milovníci
fotografování přes hledáček. Casio ho sice má, je ale tak malý, že v něm není
skoro nic vidět a na fotoaparátu je jaksi "do počtu". Pochvalu zaslouží rychlý
náběh i ostření, s nímž nebyly díky asistenčnímu přisvícení problémy ani v
šeru. Na displeji se při fotografování zobrazují expoziční hodnoty další plus
pro zkušené.
Funkcemi a provedením nás tedy Casio příjemně překvapilo, o to zvědavější jsme
byli na kritérium nejdůležitější, totiž kvalitu snímků. A příjemné překvapení
se ještě vystupňovalo. Jedinou drobnou výtku zaslouží slabší blesk, jinak lze
fotografie jen pochválit. Jsou ostré od rohu k rohu, což je u optiky těchto
rozměrů výjimka, vyvážení bílé funguje spolehlivě v automatickém režimu i v
přednastavených hodnotách, pokud člověk není profesionální hnidopich s lupou v
ruce, v drtivé většině případů nenarazí ani na chromatickou aberaci. Ani šumu
není mnoho, dokonce i při ISO 400 vypadají snímky na monitoru velmi čistě.
Zdání v tomto případě opravdu klame, Casio Z-750 předčí většinu podobně
vypadajících modelů o několik koňských délek.

Canon PowerShot S70
Modelová řada S značky Canon už je na trhu řadu let a její obliba rozhodně
neklesá. Není divu tradičně se jedná o vcelku stylově provedené fotoaparáty s
kompaktním odolným tělem a řadou pokročilých funkcí, z nichž některé najdeme
zpravidla jen u nejlepších kompaktů a zrcadlovek. Když k tomu připočteme široké
ohnisko 28 mm, které se objevilo už u předchozího typu S60, není podle
papírových parametrů o fotoaparátu s nejlepším poměrem ceny a výkonu sporu.
Otázkou zůstává, co na to praxe.
Na první pohled působí S70 opravdu moc dobře. V zavřeném stavu chrání objektiv
masivní kryt a celý fotoaparát vypadá, že ho jen tak ledajaký pád na dlažbu
neohrozí (v praxi jsme to ale raději nezkoušeli). Také technické parametry budí
obdiv sedmimegový snímač je dnes v této kategorii pomalu standardem, zato
optický zoom s ekvivalentem rozsahu 28-100 cm se za cenu necelých čtrnácti
tisíc jen tak nevidí. K dispozici je kompletní škála expozičních režimů,
manuální ostření, bracketing, pomalá synchronizace s první či druhou lamelou
nebo možnost použití bezdrátové dálkové spouště (ta ale není součástí
základního balení). Opravdoví fotografičtí labužníci pak mohou využít funkce,
které u kompaktů najdeme jen velmi vzácně sem patří třeba podpora syrových
obrazových dat RAW nebo časosběrné snímání, tedy režim, kdy nastavíme určitý
interval od 1 do 60 minut a přístroj v určených časech fotografuje automaticky.
Po bližším prozkoumání ale není vše tak dokonalé. Už podrobnější pohled na
objektiv odhalí jednu nepříjemnou vlastnost, totiž rychle klesající světelnost.
Hodnota f2,8 na širokém konci se při maximální ohniskové vzdálenosti téměř
zdvojnásobí (f5,3) a to znamená, že se ve slabším světle při fotografování s
dlouhým zoomem nevyhneme použití blesku nebo razantnímu zvýšení citlivosti, což
se samozřejmě nepříznivě odrazí na obrazové kvalitě. Podobné rozpaky v nás
vzbudil i pomalý náběh a také pohyb zoomu mnohé desetinásobné ultrazoomy
překonají vzdálenost mezi oběma póly ohniskové vzdálenosti rychleji. Ovládacích
prvků je na těle fotoaparátu vzhledem k jeho malým rozměrům poměrně dost,
přesto musíme do menu vstupovat častěji, než by bylo mnohým uživatelům
příjemné. Ovládání někdy navíc tak trochu postrádá logiku těžko například říci,
proč se některé funkce blesku ovládají samostatným tlačítkem a kvůli jiným je
třeba otevírat menu.
Podobně smíšené pocity v nás zanechala kvalita fotografií. Na jednu stranu
musíme pochválit barevné podání obrazový procesor DIGIC odvádí vynikající
práci, automatické vyvážení bílé funguje bez potíží prakticky v jakýchkoli
podmínkách. Na pohled nenápadný blesk je překvapivě silný, v menších
místnostech je někdy dokonce zapotřebí jeho intenzitu tlumit, jinak může dojít
k přepalům. Ne vše se ale podařilo široké ohnisko 28 mm s sebou vždy nese
riziko soudkovitého zkreslení a vinětace, Canon S70 v tomto ohledu ale dopadl
ještě hůře než mnohé konkurenční modely. Naopak ostrosti snímků po celé ploše
nelze prakticky nic vytknout. Velmi nepříjemná je ovšem chromatická aberace,
vyskytující se v míře větší než malé, zejména při okrajích. Při ISO 50 jsou
snímky zcela čisté, po zvýšení na ISO 400 ovšem šum výrazně ruší i při
prohlížení na monitoru.

Olympus Camedia C-70
Sedmimegový kompaktní fotoaparát patří na první pohled k modelům, u nichž jsou
důležitější funkce a praktické použití než design. Milovníkům miniaturních
stylových výstřelků nabízí Olympus řadu mju, C-70 je určený spíše těm, kteří
hledají funkce a parametry typické pro vyšší třídy a přitom z nějakého důvodu
potřebují kapesní balení.
Nenápadná a na pohled ne zrovna přitažlivá "krabička na mýdlo" toho v sobě
skrývá opravdu hodně namátkou jmenujme kompletní nabídku expozičních režimů,
různé způsoby ostření i měření expozice, supermakro umožňující ostření už od 2
cm, efektivní redukci šumu či živý histogram při fotografování i prohlížení
snímků. Podobně jako u Canonu S70 lze ale narazit i na funkce, které jsou u
fotoaparátů této cenové třídy opravdovou vzácností majitelé C-70 tak mají
například možnost ručně doladit barevnou teplotu snímků, k dispozici je
(podobně jako u zmíněného Canonu) i časosběrné snímání. Na rozdíl od mnoha
fotoaparátů v této cenové kategorii nás potěšil velký optický hledáček s dobře
viditelným, téměř nezkresleným obrazem.
Zkušenější fotografy potěší i zdánlivá maličkost totiž vyklápěcí blesk, který
je po vyklopení umístěn dále od objektivu a díky tomu na snímcích s bleskem
nehrozí tak častý výskyt červených očí jako u blesků integrovaných v těle. Na
druhou stranu je toto řešení tak trochu pastí na začátečníky pokud blesk
nevyklopíme ručně, neodpálí se, na což méně zkušení uživatelé často zapomenou a
mohou si tak zkazit záběr.
Náročnější uživatelé budou ale na druhou stranu patrně žehrat na systém
ovládání. Samostatných ovládacích prvků je na těle přístroje bohužel jen
nejnutnější minimum, kvůli běžným parametrům (korekce expozice, vyvážení bílé,
ISO apod.) musíme pokaždé otevřít menu, což je při tvůrčí fotografii opravdu
frustrující. Alespoň částečným řešením jsou programovatelná směrová tlačítka,
jimž lze přiřadit různé funkce, a také čtyři uživatelská nastavení, do nichž si
lze uložit libovolnou konfiguraci jakýchkoli parametrů a pak používat speciální
nastavení pro fotografování v interiéru, v šeru apod. Ani to ale samostatná
tlačítka pro základní funkce nenahradí.
Za dobrého světla se s C-70 pracuje výborně, fotografuje rychle a spolehlivě.
Horší je to v šeru, fotoaparát není vybaven asistenčním přisvícením a ve slabém
světle mu proto ostření trvá dlouho a není zrovna spolehlivé. Na snímcích na
první pohled zaujme měkčí kresba. Začátečníkům se tak mohou fotografie jevit
málo ostré, zkušenější fotografové ocení, že snímky neruší obvyklý průvodní
znak softwarového doostřování ve fotoaparátu zubaté hrany. V počítači se snímky
dají doostřit s mnohem kvalitnějšími výsledky, pokud někdo chce, může nastavit
vyšší doostření i v samotném fotoaparátu. Podobně se chovají zrcadlovky.
Pochvalu zaslouží dobré barevné podání, což u Olympusu nebylo vždy pravidlem.
Naopak se nepodařilo odstranit další obvyklý neduh přístrojů této značky, totiž
vcelku výraznou chromatickou aberaci zejména při okrajích snímků. Šumu je na
fotografiích obecně velmi málo i při ISO 400, jenže to má háček při bližším
prozkoumání zjistíme, že za tím stojí poměrně agresivní redukční algoritmy,
které kromě šumu snímky zbavují i drobných detailů.

Casio Exilim Z-750
+ obrazová kvalita, design, funkce
- pomalejší ovládání, jen 2 stupně clony
Cena včetně DPH: 12 190 Kč
K testu zapůjčila firma: FAST ČR, http://www.fastsro.cz

Canon PowerShot S70
+ spousta funkcí, širokoúhlý objektiv, odolné provedení
- malá světelnost, zkreslení a vinětace v širokoúhlém nastavení, šum
Cena včetně DPH: 14 390 Kč
K testu zapůjčila firma: Canon, http://www.canon.cz

Olympus Camedia C-70
+ funkční výbava, výborné barevné podání, vyklápěcí blesk
- problémy v horším světle, chromatická aberace, příliš agresivní redukce šumu
Cena včetně DPH: 13 690 Kč
K testu zapůjčila firma: Olympus, http://www.olympus.cz












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.