Velké srovnání grafických karet - kategorie do 7000 Kč

Hardware | 09.04.09

V druhém dílu našeho velkého testu grafických karet jsme zamířili výše - do segmentu, který je ovládán Radeony HD 4870 a GeForce GTX 260. Mají zákazníkům co nabídnout?





Srovnání grafických karet - kategorie do 7000 Kč

 

V našem velkém testu grafických karet jsme se minule zaobírali kategorií ohraničenou horní cenovou hranicí pět tisíc korun. I tam bylo možné najít povedené grafické karty, jejichž výkon by v této cenové relaci byl ještě před několika lety nemyslitelný (samozřejmě v poměru k dobovému kontextu). Proto je poměrně logické, že u karet, jejichž cena pět tisíc korun překračuje, to bude ještě mnohem lepší.

Zatímco minule jsme měli poměrně široké cenové rozpětí, tentokrát, tedy v kategorii do sedmi tisíc korun, jsou karty cenově poměrně vyrovnané. Jedná se také o menší množství čipů, které jsou výrobci karet nejrůzněji upravovány a dovybavovány. Dá se tak narazit na levnější, ale i dražší kousky se stejným čipem, než jaké jsme se rozhodli otestovat.

Levné čtyřiadvacetiplacové monitory dnes stojí už jen něco přes pět tisíc korun. Ovšem nemá cenu takový monitor kupovat (například pro větší zážitek z počítačových her), když ho nebude mít co pohánět. Aby jeho nákup nevyzněl naprázdno, je třeba potentní grafické karty, která je schopna uspokojit nativní rozlišení 1920x1200, a to pokud možno na co nejvyšší detaily a bez sebemenších náznaků trhání obrazu. Kromě výkonného čipu by tak karta měla disponovat více jak 512 MB paměti, protože právě v těchto vysokých rozlišeních a detailech se RAM na kartě začíná výrazně projevovat.

 

Palit HD 4870 Sonic Dual Edition

Na rozdíl od nVidie dovoluje AMD také u high-end modelů výrobcům vytvářet vlastní design karet a jejich chlazení. V případě Palitu tak do oka hned uhodí množství přípojek pro monitory. Vedle obvyklých VGA a DVI výstupů nechybí HDMI, ale ani dosud velmi zřídkakdy vídaný Display-Port. Ten by měl v nadcházejících letech nahradit DVI port, ovšem zatím pro něj neexistuje dostatek monitorů.

Hned vedle portů najdete malý přepínač. Ten dokáže rázem přetaktovat kartu ze standardních 750/1900 MHz na 775/2000 MHz. Je to ale spíše takový marketingový tahák. V benchmarcích se tento krok výkonnostně projevil jen jedním  či dvěma snímky za sekundu navíc, o to více o sobě ale dával vědět výraznějším hlukem. V běžném nasazení se nám přitom chladící systém karty moc líbí - dva větráky rotují jak ve Windows, tak ve hrách tiše, pouze v turbo módu se ozvou. V krabici nehledejte žádné bonusy, Palit se soustředil především na výbavu a rychlost karty, stejně jako na příjemně nízkou cenu. A za to mu patří vítězství v této kategorii.

 

EVGA GTX 260 Core 216 SC

O čip GTX 260 se nVidia v poslední době hodně opírá a je to znát. V této kategorii je dokonce tím nejrychlejším, o fous rychlejší než Radeon HD 4870 s jedním gigabajtem RAM. Skutečnost, že GTX 260 má pouze 896 MB paměti, její výkon nijak nelimituje. Oproti referenčním hodnotám čipu je karta od EVGA poměrně silně přetaktovaná. Design chlazení v podobě dvojice větráků nesměl být změněn. Oproti Radeonu HD 4870 je tak karta slyšitelná v zátěži, pod Windows naštěstí ne. Vůči svému konkurentovi ze stáje AMD má však ještě jednu nevýhodu - je o zhruba pět set korun dražší.

HIS HD 4870 IceQ 4+ Turbo

Po stránce výkonu je na tom tato karta podobně jako ta od Palitu se stejným grafickým čipem, tedy Radeonem HD 4850. Rovněž disponuje jedním gigabajtem paměti, ale je rovnou přetaktovaná na 770/2000 MHz. Navíc na rozdíl od Palitu nepoužil HIS systém o dvou větrácích, ale zvolil jednovětrákové řešení. V zátěži se tak karta hlukově projevuje o poznání více. Také se nám příliš nelíbí, že karta disponuje pouze jedním DVI-VGA a jedním DVI-HDMI portem. Po výkonnostní stránce je ale vše v nejlepším pořádku.

 

Sapphire HD 4850 X2

V tomto segmentu se jedná v podstatě o jedinou alternativu k GeForce GTX 260 a Radeonu HD 4870. Jak už název napovídá, jedná se o duální kartu, která je tak vybavena dvěma čipy. To si vyžádalo svou daň - karta je možná až příliš velká a vyžaduje prostornou skříň. Na kartě jsou v podstatě dva Radeony HD 4850 spojené klasickým Crossfire rozhraním, přičemž každá z karet disponuje 512 MB VRAM, dohromady mají tedy rovný jeden gigabajt. Pakliže rezignujete na Crossfire a tím i teoreticky dvojnásobný výkon, můžete ke grafice připojit  čtyři monitory díky čtyřem DVI výstupům.

Ve většině testů se karta držela na úrovni svých konkurentů, ovšem v některých, méně odladěných, se přeci jen projevily nedostatky Crossfire, respektive příslušných ovladačů. Pak se výkon propadá, a to klidně až na úroveň samostatného Radeonu HD 4850. Navíc budete muset snést robustní a hlučný chladící systém doplněný až příliš vysokou spotřebu energie. Vzhledem ke srovnatelné ceně a výkonu bychom doporučovali kartu spíše s jedním čipem.

 

XFX GTX 260 Black Edition

Na první pohled působí karta od XFX se silným GeForce GTX 260 čipem suverénně. Výkonnostními testy prošla bez ztráty kytičky a těžila ze značného přetaktování. Navíc najdete v krabici přiloženou plnou verzi kvalitní hry Assasins Creed. Problémy ale nastaly o dlouhodobějšího testu, kdy jsme kartu nechali běžet pod plnou zátěží, tedy v náročných hrách a vysokých rozlišeních delší dobu.

Například v Crysis po půlhodině hraní pravidelně kolabovala, ve Furmanku vydržela pouze pět minut. To je jasný znak skutečnosti, že referenční chlazení nVidie na příliš mohutné přetaktování nestačí. V méně náročných hrách se problémy sice neprojeví, ovšem takovéto karty se obvykle nekupují do nenáročných podmínek.

 

Závěr

V tomto segmentu jsou síly dvou největších konkurentů poměrně vyrovnané a záleží tak ze všeho nejvíce na preferencích k té které značce. V pozitivním světle se tu však projevuje krok AMD, které se rozhodlo nechat výrobcům karet volnost v navrhování designu a chladícího systému. To pak vede k zajímavějšímu výběru karet se stejným čipem, ale odlišným chlazením.

Zákazník si tak může vybrat, zda ušetří, ale kartu uslyší, nebo si připlatí a bude se moct těšit z neslyšného provozu. NVidia by se z tohoto kroku mohla poučit, byť v podobě GeForce GTX 260 nabízí více než schopnou alternativu. Příště se v našem speciálu podíváme na absolutní high-end, kde už finanční omezení nehrají žádnou roli.














Komentáře