Počítače do kapsy

Hardware | 01.04.05

Tradiční kapesní počítače neboli PDA to na dnešním trhu nemají lehké. Z jednéstrany na ně útočí stále dokonalejší a chytřejší telefony, z druhé miniaturní notebooky a tablet P...





Tradiční kapesní počítače neboli PDA to na dnešním trhu nemají lehké. Z jedné
strany na ně útočí stále dokonalejší a chytřejší telefony, z druhé miniaturní
notebooky a tablet PC. Výrobci PDA se ale rozhodně nevzdávají a nabízejí čím
dál lepší modely s vyšším výkonem a rozsáhlejší funkční výbavou. Ostatně
posuďte sami.

K čemu se vlastně kapesní počítač hodí? Původní účel prozrazuje samotná zkratka
PDA, tedy Personal Digital Assistant. Nejprve šlo o náhradu digitálních diářů,
tolik oblíbených počátkem 90. let. První modely neměly o tolik větší výkon a
lišily se prakticky jen lepším displejem, velmi záhy ale přibyla řada
užitečných a do té doby nevídaných funkcí. Majitelé PDA mohli najednou v
kavárně nebo při cestě do práce stahovat e-maily, psát zprávy nebo například
číst elektronické knihy. Jak přibývalo funkcí, zvyšoval se i výkon modelů,
barevné displeje vytlačily své černobílé předchůdce, rozšiřovaly se také
komunikační schopnosti přístrojů.
Dnes je PDA nezbytnou pomůckou mnoha manažerů, kromě toho jde ale o výborný
zdroj multimediální zábavy. Moderní modely umožňují číst, editovat či vytvářet
kancelářské dokumenty nebo databáze, nabízejí nejrůznější způsoby připojení k
internetu a k dokonalosti dovedené nástroje pro správu času a kontaktů. Zároveň
ovšem fungují jako vynikající prohlížeče digitálních fotografií, přehrávače
hudby nebo videozáznamů a také jako výkonná herní zařízení. Hitem poslední doby
jsou pak speciální funkce - kapesní počítač nyní může sloužit jako přijímač GPS
nebo jednoduchý digitální fotoaparát. PDA vyšší třídy tak spolehlivě nahradí
několik přístrojů najednou.
Samozřejmostí je snadná a rychlá synchronizace se stolním počítačem - některé
aplikace (programy pro organizaci času, adresáře, kancelářské dokumenty apod.)
lze editovat jak v PC, tak v PDA. Například celou databázi kontaktů z MS
Outlooku dostanete do PDA jediným stiskem tlačítka. PC zároveň slouží jako
záložní médium pro uložení dat z PDA v případě, že by o ně uživatel nějakým
způsobem přišel (podobně jako u PC mají data často větší hodnotu než celé
zařízení a z PC je lze obnovit nejen při smazání RAM, ale třeba i v případě
krádeže PDA).
V posledních letech přebírají řadu funkcí PDA tzv. chytré mobilní telefony a
někteří uživatelé proto tvrdí, že éra klasických kapesních počítačů končí a
budoucnost patří právě telefonům s velkou funkční výbavou. Ačkoli je telefon s
funkcemi PDA jistě pro spoustu zájemců ideální, dovolím si oponovat. Předně
telefon málokdy nahradí opravdu dobrý kapesní počítač se vším všudy - telefony
mají třeba menší displeje, což může vadit například při sledování filmů, ale
třeba i při práci s tabulkami či databázemi. A za druhé dávají mnozí uživatelé
přednost malému telefonu, který s sebou mohou nosit všude třeba v kapsičce u
košile, a samostatnému PDA, jež si na cesty berou jen v případě potřeby.

PDA zblízka
Současný trh nabízí mnoho značek a typů PDA, které si vzájemně konkurují,
přitom však mají spoustu společných znaků. To je patrné už na první pohled -
různé modely si jsou v základních rysech velmi podobné. Všem vévodí velký
barevný displej, okolo něj se nachází několik tlačítek umožňujících přístup k
základním funkcím. Dis-plej je základním ovládacím prvkem přístroje. Je
dotykový, ovládá se pomocí stylusu neboli speciálního pera. Pokud není model
vybaven klávesnicí, slouží displej také ke vkládání znaků při psaní či editaci
textů. Přístroje dokážou rozpoznávat psané znaky podobné běžnému písmu, jinou
variantou je zobrazení softwarové klávesnice. Hardwarová tlačítka mají pak
spíše pomocnou funkci, slouží k přístupu k nejčastěji používaným aplikacím nebo
k pohybu v menu, velmi často se používají při hraní her.
Výkon PDA závisí tak jako u každého počítače především na procesoru. Ještě před
třemi lety se i v lepších modelech běžně používaly procesory s taktovací
frekvencí 30-60 MHz, dnešní špičkové typy vyžadují ovšem až desetinásobek této
hodnoty. To souvisí především s rozvojem multimediálních aplikací.
Neméně klíčovým parametrem každého PDA je paměť. Kapesní počítače obecně nejsou
vybaveny pevnými disky, data se ukládají do paměti dvou typů - RAM a flash ROM.
K instalaci aplikací slouží zejména první z nich, k ukládání uživatelských dat
se hodí oba typy, pokud to zařízení umožňuje.
Základní paměť lze rozšířit pomocí paměťové karty. Používají se stejné typy
jako v digitálních fotoaparátech, přehrávačích a dalších přístrojích,
nejrozšířenější je formát SD/MMC. Lepší modely nabízejí sloty dva, na jednu
kartu lze pak ukládat data a druhá může rozšířit funkce přístroje (ve formě
karty lze koupit například fotoaparát, GPS přijímač apod.).
O významu displeje už řeč byla. Dnes se bez výjimky používají TFT modely s
minimálně 65 tisíci barvami, důležité je především rozlišení. Špičkové
přístroje v současné době podporují rozlišení 640 x 480 bodů neboli VGA.
Velmi důležitá je i konektivita přístroje, tedy schopnost jeho připojení k
jiným zařízením. K PC lze všechny modely připojit pomocí USB kabelu či kolébky,
rozdíl je především v bezdrátové výbavě. Všechna současná PDA jsou vybavena
infračervenými porty, kromě nejlevnějších modelů nechybí ani Bluetooth. Lepší
přístroje nabízejí i Wi-Fi porty, s nimiž se lze například připojit k internetu
i bez mobilního telefonu.

Operační systémy
Dnešnímu světu PDA vládnou zejména dva operační systémy - Windows Mobile a
PalmOS. První pochází z dílny Microsoftu, jeho největší výhodou je ovládání
podobné stolním Windows a bezproblémová podpora řady PC formátů. Windows Mobile
umožňují multitasking, více programů může tedy běžet současně a uživatel mezi
nimi přepíná podobně jako na PC. (Popravdě řečeno jde o trochu ošidnou výhodu -
programy se totiž při opuštění nevypínají automaticky, člověk na ně často
zapomene a nechává je nechtěně spuštěné, což výrazně zpomaluje chod systému.)
Modely s Windows Mobile se vzhledem k lepší spolupráci s firemními servery lépe
hodí pro použití ve větších podnicích, zpravidla nabízejí i lepší konektivitu
(Wi-Fi se stává standardem). Také VGA rozlišení displeje zatím nabízejí pouze
přístroje s Windows Mobile. Nevýhodou jsou především mnohem vyšší nároky na
procesor a paměť a jistá těžkopádnost celého systému.
Konkurenční PalmOS je jednodušší a méně náročný na hardware - kde Windows
Mobile potřebují 600 MHz a 128 MB RAM, vystačí
PalmOS bohatě s polovinou. Aplikace v tomto systému bývají rychlejší, velkou
výhodou jsou propracovanější a uživatelsky příjemnější systémy organizace času
a kontaktů (PIM - z anglického Personal Information Management, správa osobních
informací), databáze a základní kancelářské aplikace. Donedávna vedly přístroje
s PalmOS i v rozlišení displejů, tento náskok však nástup nových modelů Windows
Mobile s VGA zlikvidoval. Nevýhodou je absence multitaskingu, najednou tedy
nelze spustit více programů (výjimkou je přehrávání hudby, které může běžet na
pozadí jiné aplikace). Problém může být i s horší kompatibilitou s PC formáty,
zejména multimediální soubory je často třeba konvertovat (poslední verze
systému je ale značným zlepšením). Také Wi-Fi je zatím k dispozici pouze ve
formě modulu na kartě SD. Kromě dvou základních systémů existují i alternativy
- čas od času lze narazit na model se systémem EPOC (nyní Symbian, známý z
chytrých telefonů) nebo Linux, kterému se na PDA prorokuje slibná budoucnost.

Software
Nejdůležitější software, bez kterého se PDA neobejde, najdeme vždy v základním
balení. Přímo v paměti je nainstalován samotný operační systém, program pro
synchronizaci s PC a systémy PIM pro správu kontaktů a organizaci času, tedy
diář, adresář, úkolovník a poznámkový blok. V systému Windows Mobile je
základní PIM aplikací "kapesní" verze programu Microsoft Outlook, která se od
stolní verze v hlavních funkcích neliší. Pro synchronizaci je však na PC
zapotřebí MS Outlook nainstalovat též, oblíbený Outlook Express nestačí.
Na platformě PalmOS je možností o něco více. Samotný PIM systém má dvě části -
jedna se instaluje do PC, druhá do PDA. Desktopovou část ale není třeba
používat, místo ní lze PDA synchronizovat jak s MS Outlookem, tak i s
konkurenčním programem Lotus Notes. Samotný diář a adresář v PDA jsou v systému
PalmOS řešené o něco lépe, nabízejí lepší vzájemnou provázanost, možnost
barevně odlišit kategorie jednotlivých událostí, přidat k záznamu v adresáři
fotografii apod.
Do základní programové výbavy patří i nejdůležitější kancelářské aplikace. U
Windows Mobile je opět situace jednodušší - mezi programy najdeme aplikace s
povědomými názvy Pocket Excel a Pocket Word, tedy kapesní verze
nejdůležitějších součástí sady Microsoft Office. Jejich ovládání zvládne každý,
kdo běžně pracuje s obdobnými programy v PC, k dokonalosti mají ale hodně
daleko - to platí zejména pro Pocket Word, v němž je písmo i při nejmenším
zobrazení na moderních VGA displejích příliš velké a text tak není příliš
přehledný. Práci s kapesním Excelem zásadně usnadnila poslední verze operačního
systému s označením Windows Mobile 2003 Second Edition, umožňující otočit
zobrazení displeje PDA na šířku. Tabulka tak dokáže zobrazit více sloupců než
řádků, což má často velký význam.
V základní výbavě modelů s PalmOS zpravidla najdeme aplikaci nazvanou Documents
ToGo, která plní podobné funkce jako kapesní Word a Excel. Ovládání se od
stolních programů z dílny Microsoftu nepatrně liší, v PDA se zato s programy
pracuje mnohem lépe než se základní sadou Windows Mobile. Výrobci program
pravidelně aktualizují a vylepšují, problém ale je, že za přechod na novou
verzi je většinou zapotřebí zaplatit. Dříve aplikace převáděla dokumenty do
vlastního formátu, dnes zvládá i "nativní" verze DOC a XLS.
Můžeme zobecnit, že kapesní varianty kancelářských programů pochopitelně
nenabízejí všechny funkce verzí pro PC. Pro běžné použití (editace a
formátování textu, kontrola pravopisu, resp. základní zobrazení, výpočty a
vzorce v tabulkách) jsou ovšem plně vyhovující. Na složitější operace typu
pokročilých vzorců ale verze pro PDA nestačí.
Důležitou vlastností každého přístroje je podpora české diakritiky a češtiny
vůbec. K dobrým zvykům prodejců v ČR patří přidat k základnímu balení tzv.
lokalizaci neboli počeštění celého prostředí. U Windows Mobile se lokalizace
týká celého systému, v PalmOS má uživatel možnost výběru ze dvou variant. Tzv.
velká lokalizace znamená podobně jako u Windows Mobile převod celého systému do
češtiny včetně menu, názvů základních aplikací apod. Kromě toho ale lze zvolit
i lokalizaci malou, kdy se prostředí nepřevádí, systém ale dokáže korektně
zobrazit českou diakritiku a umožňuje znaky s diakritikou i zadávat při psaní.
Pokud uživatel zvolí některou z variant a pak zjistí, že mu nevyhovuje, může ji
jednoduše odinstalovat. Českou diakritiku podporuje v kombinaci s lokalizací
PiLoc dokonce i poslední verze kancelářské sady DocumentsToGo.
K základnímu softwaru patří také multimediální výbava. Přístroje s Windows
Mobile využívají přehrávač Windows Media Player, který pracuje s hudbou ve
formátu MP3 a WMA a videozáznamy typu WMV. Pro přehrávání jiných formátů,
například oblíbeného MPEG4, je zapotřebí nainstalovat zvláštní software. PalmOS
si s multimédii dříve příliš rady nevěděl, poslední verze systému ale formát
MPEG4 běžně zvládají, pro MP3 to platí už déle. Podpora obrazových souborů JPEG
a BMP je u obou systémů samozřejmostí.
Komu nevyhovují programy v základním balení, má spoustu jiných možností - na
internetu lze najít tisíce nejrůznějších programů v mnoha tematických
skupinách. Mnohé z nich jsou ke stažení zdarma, za jiné se platí (typická cena
složitějšího programu je zhruba 15-30 USD). K dispozici jsou jak náhrady
základních aplikací (za zmínku určitě stojí třeba vynikající pokročilé diáře a
adresáře pro PalmOS), tak spousta dalšího softwaru - nejrůznější grafické
editory, slovníky a encyklopedie, databázové programy, spousta her apod.
Uživatel je omezen jen nároky na hardware a prostorem v paměti. Musí ale
počítat s tím, že drtivá většina programů komunikuje pouze v angličtině.

Způsob testování
Všechny testované modely nejprve prošly hard-resetem neboli vymazáním veškerých
dat. Na začátku testu se proto nacházely v základním továrním nastavení.
Ihned po hard-resetu, tedy s čistou pamětí, prošly všechny přístroje testem
výkonu na benchmarku. PDA s operačním systémem Windows Mobile jsme testovali
pomocí utility SPB Benchmark, modely s PalmOS pak pomocí aplikace Palm
Benchmark 1.0. Vybrané výsledky měření jsou obsaženy v souhrnné tabulce
specifikací. Testovací balíček souborů obsahoval textový dokument (původně MS
Word) velikosti
347 KB ve formátu DOC, tabulku MS Excel s výpočty, vzorci a barevnými poli o
velikosti 67 KB, pět barevných fotografií ve formátu JPEG různé velikosti od 21
KB po 2,8 MB, několik hudebních nahrávek ve formátu MP3 se vzorkovací frekvencí
128 kb/s a dvě videonahrávky ve formátu WMV a JPG, obě s rozlišením 352 x 288
bodů. Na přístrojích s operačním systémem Windows Mobile jsme kromě toho
zkoušeli hrát hry Age of Empires a Worms, na modelech se systémem PalmOS je
nahradily hry Dragon Bane II a Bejeweled. Spojení přes infračervený port jsme
zkoušeli navzájem mezi jednotlivými modely. Přes Bluetooth jsme přístroje
připojili k mobilnímu telefonu Siemens S65, notebooku Gericom Hummer s USB
Bluetooth zařízením iTec a opět k jiným modelům v testu. Pokud bylo PDA
vybaveno anténou pro příjem Wi-Fi signálu, zkoušeli jsme připojení k internetu
v síti CZfree.net. Kvalita signálu byla však velmi kolísavá vinou nestability
sítě a výsledky tak nebylo možné objektivně hodnotit, proto jsme se v testu
omezili jen na konstatování podpory Wi-Fi.
S přístroji vybavenými fotoaparátem jsme pořídili sérii vzorových snímků v
různých podmínkách v exteriéru i interiéru. Testovali jsme portrét, záběr
krajiny a zátiší vždy v nejvyšším rozlišení a s různými fotografickými
možnostmi, pokud byly k dispozici. Stejným způsobem probíhalo i testování
videozáznamů.


Acer n35
Acer n35 je zajímavý pokus o PDA se základní až spartánskou funkční výbavou a
jednou velmi podstatnou speciální funkcí - totiž přijímačem GPS. Model s
procesorem o frekvenci 266 MHz a celkovým objemem paměti jen 54 MB opravdu
nabízí pouze to nejnutnější, bez čeho se dnešní PDA neobejde. Na první pohled
přitom nevypadá špatně, šedočerný design se docela vydařil, vyklápěcí GPS
anténa nejenže neruší celkový dojem, ale dokonce vypadá poměrně elegantně. Také
ovládání je vcelku příjemné, dobrou práci odvádí především rolovací tlačítko
vlevo nahoře. Nicméně při bližším ohledání se výtkám nevyhneme - vzhledem k
pomalému procesoru se Acer například příliš nehodí pro multimediální účely,
běžný videozáznam ve formátu VMF je zjevně nad jeho síly a výsledkem je trhaný
přerušovaný obraz. Nepříliš dobrý dojem navíc podtrhuje displej s nízkým
rozlišením 320 x 240 bodů, poněkud vybledlými barvami a rastrem, který sice
není tak hrubý jako u konkurenčního levného modelu Loox 410, ale do hladké
podoby takových iPaqů má daleko. Další nepříjemnou vlastností je příliš tvrdě
nastavená dotyková vrstva displeje, při ovládání je nutno používat stylus s
mnohem větší silou než u ostatních modelů. Se světem se Acer umí spojit pouze
prostřednictvím infračerveného portu, Bluetooth nebo dokonce Wi-Fi bychom
hledali marně. Naopak docela dobrou práci odvádí n35 jako GPS jednotka - signál
chytá prakticky okamžitě a se spolehlivostí nebyly v testu problémy. V základní
výbavě najdeme mimo jiné držák a dobíječku do auta a také výborný mapový
program Pocket KIM, celé zařízení tedy patrně udělá větší radost milovníkům
levných GPS než pravověrným ctitelům PDA. Problém je ale s baterií - akumulátor
s kapacitou 1000 mAh vydrží přijímat signál jen pár hodin, mimo automobil si
GPS příliš neužijeme.

Asus MyPal 716
Tento model je na trhu déle než rok a na designu se už jistá zastaralost
projevuje. Dojem kazí anténa, díky níž bychom mohli mít na první pohled dojem,
že se jedná o přístroj s integrovaným telefonem. To ale není pravda, anténa je
určená pro Wi-Fi a Asus 716 je tak nejlacinějším PDA s podporou této
technologie. Nejedná o žádný stylový model do kapsičky - větší ani těžší model
se v testu neobjevil. Svými parametry a výbavou ovšem ve své době patřil k
lepší třídě PDA. Procesor s frekvencí 400 MHz podává nadprůměrný výkon i dnes,
také 80 MB paměti bude většině uživatelů stačit. Obdivuhodná je i výdrž
baterie, po nepřetržité tříhodinové práci se držela nad devadesáti procenty
kapacity. Za účelem větší úspory energie lze v případě potřeby snížit výkon
přístroje. Za zmínku stojí i dva sloty na paměťové karty typu SD a CF. Stáří
přístroje se nejhůře podepsalo na kvalitě displeje. U zařízení s Windows Mobile
prošly displeje za poslední rok bouřlivým vývojem a tehdejší standard dnešním
potřebám rozhodně nevyhovuje. To platí jak pro rozlišení 320 x 240, tak pro
kvalitu zobrazení a především hrubý rastr, jehož vinou je obraz kostrbatý,
drobnější písmo nelze přečíst a vadí to i při prohlížení fotografií a videa. V
základním balení najdeme kolébku, cestovní nabíječku a synchronizační kabel,
což ocení především ti, kdo s PDA často cestují. Mezi nestandardní programovou
výbavu patří zajímavý správce programů, díky němuž uživatelské rozhraní
připomíná spíše prostředí PalmOS. Přiložené CD obsahuje spoustu softwaru navíc,
bohužel se ale většinou jedná o demoverze, lákající ke koupi placených
programů. Pro ty, kdo místo stylovosti hledají vysoký výkon za dobrou cenu, je
MyPal 716 i přes uvedené nedostatky rozumnou volbou.

Asus MyPal 730W
Při pohledu na seznam parametrů druhého z modelů značky Asus je jasné, že se
výrobci rozhodli atakovat špičku současného trhu. S nejlepšími typy těchto
značek má MyPal 730W společný především VGA displej, stejný procesor (byť
taktovaný na mírně nižší frekvenci), slot na karty SD i CF a spoustu paměti.
Vývojáři ale mysleli i na milovníky stylových modelů a vybavili Asus jako jedno
z mála současných PDA i integrovaným digitálním fotoaparátem s rozlišením 1,3
MPix a bleskem. V základním balení najdeme kromě náhradního stylusu i náhradní
baterii, nemusíme se tedy bát, že nám někde na cestách dojde energie. Záhy ale
bohužel zjistíme, že klasický citát o nevyhnutelném střídání momentů očekávání
a zklamání platí pro toto PDA více než pro jakýkoli jiný testovaný model. Při
běžné práci s Excelem přístroj opakovaně zatuhl, což je u Windows Mobile věc
nevídaná. Procesor sice funguje výborně, ale jen při nastavení na nejvyšší
výkon. Jakmile tento výkon snížíme byť jen na prostřední stupeň, práce
procesoru se zhorší natolik, že škobrtá i při běžném videozáznamu s frekvencí
25 snímků za vteřinu. Při vysokém výkonu je ovšem Asus mimořádně žíznivý a
člověk rychle chápe, proč k němu výrobci raději přibalili druhou baterii.
Displej má sice vynikající rozlišení, ale bohužel trpí přílišným kontrastem a
odlesky ve stínech. Prohlížení fotografií proto příliš pohodlné není, paradoxně
platí, že čím kvalitnější původní obraz, tím větší problémy se zobrazením. Ani
fotoaparát nepatří ke špičce. Rozlišení je na poměry mobilních zařízení slušné
a fotoaparát nabízí několik variant vyvážení bílé, obrazová kvalita ale
rozhodně nijak přesvědčivá není. Přístroj má sklon k silné podexpozici, snímky
jsou plné šumu a úroveň zobrazení detailů je horší než u běžných fototelefonů.
Celkově je Asus 730W na papíře lepší než ve skutečnosti.

Dell Axim X50V
PDA Dell Axim jsou tradičně levnější alternativou ke špičkovým modelům HP iPaq,
s nimiž ale drží velmi statečně krok na špičce nabídky. Typ X50 v této tradici
úspěšně pokračuje. Tak jako v předchozích řadách se na trh dostává ve třech
variantách, přičemž písmeno V v názvu označuje nejvyšší model s VGA rozlišením.
O vysoký výkon se stará nejlepší procesor, který je momentálně ve světě PDA k
dispozici - Intel PXA 270 s frekvencí 624 MHz. Ještě před pár lety by se za něj
nemusel stydět leckterý stolní počítač. Jeho kvalita se projevuje třeba v
náročných početních operacích nebo při vykreslování složitých obrazců ve
vektorových grafických programech, kromě toho procesor společně s výkonným
grafickým čipem oceníme samozřejmě i při přehrávání videa nebo hraní 3D her. K
velkým přednostem patří duální slot na karty SD i CF, podobně jako u iPaqu 4700
nebo modelů značky Asus. Kvalita displeje je vynikající, jasem a téměř ideálním
kontrastem se směle vyrovná králi této disciplíny, tedy iPaqu 4700. Snad proto
zařadila firma Dell do základní softwarové výbavy i vynikající prohlížeč
fotografií a videopřehrávač Resco Picture Viewer, který je více než příjemnou
náhradou standardního prohlížeče jménem Pictures - ten toho s fotografiemi moc
neumí. Přehrávač si poradí i s formátem MPEG, milovníci filmů proto nemusejí
žádný další software instalovat. Pochvalu zaslouží i sytý zvuk s výborně
vyváženými basy. Na pohled je Axim velmi vydařený a spoustě uživatelů se jistě
bude líbit více než nepříliš elegantní iPaqy. Na druhou stranu by ale někomu
mohla vadit titěrná tlačítka pod displejem. To je ale detail, jediná vážnější
výtka míří ke kapacitě baterie - 1 100 mAh je na procesor s takovým výkonem
málo. K úplné dokonalosti Aximu chybí i o trošku více paměti, nicméně celkově
se jedná o jeden z nejlepších modelů v testu.

Fujitsu Siemens Loox 410
Loox 410 v sobě nezapře levný model pro nenáročné uživatele, což není ani v
nejmenším urážka, ne každý touží po dokonalém PDA za dvacet tisíc. Základní
balení proto nenabízí synchronizační kolébku, k dobíjení i přenosu dat mezi PDA
a PC musí stačit skladnější kabel. Jasným kladem přístroje jsou rozměry a
hmotnost - mezi přístroji s Windows Mobile nemá konkurenci, podobně jako
nejmenší Palmy ho klidně lze nosit v kapse u košile. Procesor nenabízí žádné
zázraky, během měření v interním testu výkonu obsadil Loox 410 jedno z
posledních míst. Na druhou stranu přístroj funguje sice pomaleji, ale zato
prakticky bez zádrhelů. Při otevírání větších datových souborů si tak počkáme
déle než u dražších modelů, ale samotné operace, například práce s vektorovou
grafikou v programu Vectorsoft Draw, probíhají až překvapivě hladce. Tím se
Loox liší od mnoha přístrojů třeba i s lepšími parametry. Zato displej se
příliš nepodařil. S nízkým rozlišením 320 x 240 musí člověk v této cenové
kategorii počítat, žlutavý nádech by se také ještě snesl, ale mimořádně hrubý
rastr je velmi nepříjemný. Na fotografiích je místy výraznější než ústřední
motiv a malé písmo například v tabulkách je jeho vinou zcela nečitelné. Také
paměti je poněkud málo, 64 MB dnešním náročným programům nestačí. Zklamáni
budou i milovníci Wi-Fi spojení, Loox ho podobně jako Acer nenabízí. Na
nejhorší chybu jsme ale narazili při poslechu hudby - výstup na sluchátka má
sice standardní rozměr 3,5 mm, na běžný konektor (vyzkoušeli jsme čtyři
sluchátka) je ale příliš hluboký a kvůli tomu hraje jen jeden kanál. Snad šlo
jen o vadu konkrétního kusu, byla by to až příliš nepříjemná piha na kráse
jinak vcelku sympatického kapesního počítače.

Fujitsu Siemens Loox 720
Dražší a vybavenější model podle papírových specifikací nabízí prakticky totéž,
co Asus MyPal 730 - procesor, který je jen o málo slabší než nejvýkonnější
současný model, rozlišení VGA, dva sloty na paměťové karty formátů SD a CF,
fotoaparát s bleskem a rozlišením 1,3 MPix a k tomu tolik paměti, že se mu z
testovaných modelů vyrovná jen iPaq 3715. Zároveň je ale Loox o čtvrtinu dražší
než Asus, otázka tedy zní, zda vyšší ceně odpovídá vyšší výkon. Design neurazí
ani nenadchne, Loox možná vypadá až příliš usedle, na druhou stranu ale nikde
nic nevrže a neuvolňuje se a PDA působí maximálně solidním dojmem, jak se na
přístroj s logem Siemens sluší. Potěšilo nás třísměrné rolovací tlačítko vlevo
nahoře v místě, kam ideálně sedne palec levé ruky. Pod displejem je možná
zbytečně moc místa, o půl centimetru delší úhlopříčka (jako v Aximu X50 nebo
Asusu 730) by Looxu slušela. Běžné pracovní úkoly zvládá Loox s bravurou
odpovídající výborné hardwarové výbavě, žádné klopýtání přes zdánlivě
jednoduché překážky jako u Asusu 730. Displej maličko trpí žlutavým nádechem,
nejde ale o nic fatálního - levnější značkový bratříček 410 je na tom hůře.
Pochválit musíme kvalitu zvuku s výborně znějícím 3D efektem. Fotoaparát nabízí
blesk a pár variant vyvážení bílé, ale žádné skvělé snímky očekávat nelze,
popravdě řečeno se jejich kvalita tolik neliší od nepovedených fotografií
Asusu. Při natáčení videa lze volit mezi formáty MPEG4 a AVI, maximální
rozlišení je 288 x 352 bodů. Potěší několik zajímavých doplňků přístroj nabízí
třeba USB hosting, lze k němu tedy připojit digitální fotoaparát nebo jiné
zařízení podobně jako k PC, což se v mnoha situacích může hodit. Šikovná je i
možnost dobíjet i synchronizovat pomocí pouhých kabelů bez kolébky, ačkoli ani
ta samozřejmě nechybí.

HP iPaq rx3715
Po letech, kdy byla značka HP iPaq synonymem kvalitních, seriózních, ale trochu
fádních kapesních počítačů bez zvláštních funkcí, se vývojáři rozhodli trochu
zčeřit vody a nabídli hned tři zajímavé modely. První z nich nese podtitul
MultiMedia Companion a jde o stylový přístroj určený především pro mladou
klientelu. Odlišnou orientaci iPaqu poznáme na první pohled - vypadá opravdu
jinak než všechny dosavadní modely této třídy. Po zapnutí se nerozsvítí obvyklá
obrazovka Today (Dnes), ale rozcestník s odkazy na multimediální funkce. Také
softwarová výbava odpovídá zaměření přístroje - nechybí třeba automatický
screensaver Dockware s kalendářem, v němž si můžete promítat vlastní
fotografie, dálkový ovladač domácí elektroniky Nevo nebo výborný přehrávač MPEG
souborů s názvem Pocket TV. K detailům, kterých si člověk hned nevšimne a o to
více je pak ocení, patří důlky pro stylus v čtyřsměrné navigační kolébce, díky
nimž se s iPaqem zachází opravdu pohodlně. Pracuje-li se s iPaqem 3715 jako s
běžným PDA, podává jen průměrné výkony. Značnou vinu na tom nese pomalejší
procesor, všechny obvyklé činnosti trvají o něco déle než u vybavenějších
modelů, což překáží hlavně u moderních her. Největším zklamáním je ale displej.
Těžko říci, proč v éře VGA výrobci zrovna u multimediálního modelu zvolili
nízké rozlišení 320 x 240, ale pokud by si člověk měl vybrat PDA například ke
sledování filmů, patrně dnes sáhne po něčem jiném. Displeji navíc škodí žlutavý
nádech. Ještě že má alespoň dostatečně jemný rastr, takže v nouzi nejvyšší
přečtete i malé písmo, například filmové titulky. Fotografování je s iPaqem
vcelku pohodlné - na displeji se zobrazí aktuální expoziční hodnota, což je
funkce, s níž se jinde než na skutečných fotoaparátech nesetkáme. Také obrazová
kvalita je mnohem vyšší než u Asusu nebo Looxu.

HP iPaq hx4700
Na iPaq 4700 se člověk podívá a okamžitě vidí, že před sebou má něco
mimořádného. Pozornost všech se soustředí především na doslova obří displej s
rozlišením VGA. Pokud mě paměť nešálí, jde o první překročení symbolické
hranice 10 cm v dějinách PDA. Stejně impozantní je seznam specifikací - snad
jen paměti nabízejí některé modely o pár MB více, jinak nejnovější vlajková loď
vede na všech frontách. Procesor se hodí i na nejnáročnější úkoly, o spoustu
možností rozšíření se starají sloty na paměťové karty SD a CF, Wi-Fi a
Bluetooth jsou samozřejmostí. K pozoruhodnostem ale nepatří jen displej.
Podobnou novinkou je absence klasického směrového navigačního tlačítka, které
ustoupilo touchpadu neboli dotykové plošce. Ovládá se prstem, jehož pohyb
slouží k rolování v nabídce (má tedy stejnou funkci jako klasické navigační
tlačítko), případně můžeme systém ovládání změnit a zobrazit na displeji kurzor
jako u stolních Windows. Na touchpad si člověk musí chvíli zvykat a někdy se
tolik nehodí - například některé hry vyžadují rychlý tisk šipek, což je v
tomto případě víceméně nemožné. Jinak je práce s iPaqem 4700 velmi komfortní. V
softwarové výbavě najdeme kromě povedeného obrazového prohlížeče Image Zone
výtečný PIM program Informant, který v mnoha ohledech překonává základní diář a
adresář, nechybí ani synchronizace s Lotus Notes nebo prohlížeč dokumentů
ClearVue. Zvuková kvalita odpovídá požadavkům na špičkovém zařízení, po
zhlédnutí pár filmů na vynikajícím displeji se člověk diví, jak se někdy mohl
spokojit s nižším rozlišením a velikostí. Snad jen lepší pouzdro by v základním
balení mohlo být, ale to je detail, který nám rozhodně nezabránil ocenit tento
model jako TOP PRODUKT.

HP iPaq h6340
IPaq 6340 je jediným PDA s telefonem v současné nabídce HP a také jediným
přístrojem tohoto typu v našem testu. Jde o plnohodnotný kapesní počítač, GSM
modul je spíše další z řady zmíněných odlišností, jimiž se HP snaží zaujmout
zákazníky. Zvenčí se h6340 v současné modelové řadě asi nejvíc blíží klasickému
pojetí iPaqů, tedy samozřejmě až na vystouplou telefonní anténu. Zklamáním je
ale nízké rozlišení displeje, hodnota 320 x 240 bodů je na nejdražší model v
testu málo. I jinak se zdá, jako by výrobci spoléhali na to, že si integrovaný
telefon získá oblibu bez ohledu na základní parametry PDA. Vinou pomalého
procesoru jsme v interním testu výkonu naměřili u iPaqu 6340 nejslabší hodnoty
ze všech přístrojů s Windows Mobile vůbec, což v praxi vadí při hrách či
grafických aplikacích, kdy jednotlivé procesy trvají neúnosně dlouho. K tomu je
zapotřebí přičíst pomalou odezvu samotného displeje, mezi stiskem ikony a
reakcí přístroje někdy uplyne i dosti dlouhý okamžik. U modelu za pár tisíc se
podobné chování snese, ale výrobek za mnohem vyšší cenu si slitování
nezaslouží. Vcelku vydařený doplněk tvoří klávesnice, kterou lze k PDA připnout
pomocí systémového konektoru. Problematické je ale chování Bluetooth - použitá
verze totiž znemožňuje hlasové vytáčení čísel. Zásadní vadou může pro někoho
být i absence SIM Toolkit neboli speciálních funkcí SIM karty - výrobci správně
předpokládali, že si majitelé PDA s Wi-Fi asi nebudou objednávat informace o
jízdních řádech či programech kin přes SMS, ale bez SIM Toolkit nefunguje ani
GSM bankovnictví, a to je poměrně závažný nedostatek. V základním balení se
nachází "bondovka" neboli sluchátko s mikrofonem, což je dobře, ne každý chce
PDA při telefonování držet u ucha. Celkově nejde o špatnou koncepci, h6340 ale
nabízí příliš málo za příliš vysokou cenu.

Palm Zire 31
Kdyby se vyhlašovala cena pro ideální laciné PDA pro nenáročné uživatele,
nemohl by ji získat jiný přístroj než Zire 31. Zároveň jde ale ze strany Palmu
o šikovný obchodní tah - PDA prakticky bez funkcí, které vypadá jako dětská
hračka a prodává se jako o život. Na první pohled si kromě modrého předního
krytu s minimem ovládacích prvků všimneme pevné plošky pod displejem, která
slouží ke vkládání psaných znaků. Tuto oblast, tzv. graffiti plošku, obklopuje
několik ikonek, jejichž stiskem se dostaneme k základním aplikacím a funkcím. V
dřívějších generacích PDA s PalmOS byl pevnou graffiti ploškou vybaven každý
model, dnes zůstala jen těm levnějším, lepší typy používají plošku virtuální.
Pevná ploška se nezapočítává do rozlišení displeje, displej u obou modelů Zire
je tedy čtvercový. V případě Zire 31 je rozlišení až úsměvné, totiž 160 x 160
bodů. Víc nabízejí i mnohé obyčejné mobilní telefony. Přístroj proto slouží
hlavně pro základní PIM aplikace, které se nijak neliší od aplikací v dražších
modelech a tudíž jim není co vytknout. Žádné grafické výkony od tohoto modelu
nečekejme, nehodí se ani k prohlížení fotografií - na zrnitém a tmavém displeji
jednotlivé motivy nejsou prakticky k rozeznání. Ani spojení se světem není
silnou stránkou Ziru, chybí i Bluetooth, k dispozici je jen infraport. Naopak
překvapivě povedené jsou zvukové vlastnosti, s aplikací RealOne se Zire vyrovná
mnoha současným přehrávačům MP3. Nahrávky lze pohodlně uložit na paměťovou
kartu SD. K přednostem patří dlouhá výdrž baterií a synchronizace pomocí
obyčejného USB kabelu za pár korun. Jako startovní model je Zire 31 ideální,
jakmile se ale člověk s PDA sžije a zjistí, co běžné modely umí, pravděpodobně
jej opustí a přejde na něco lepšího. Svůj účel plní a na rozdíl od mnoha
ambicióznějších modelů nic nepředstírá.

Palm Zire 72
Předchozí model Zire 71 byl prvním stylovým Palmem v historii, současný typ jde
zdárně v jeho stopách. Podobně jako u iPaqu 3715 je zaměření Ziru 72 patrné na
první pohled, svědčí o něm jak modrostříbrný přední kryt, tak i čočka
fotoaparátu na zadní straně. Oproti předchůdci naštěstí chybí výsuvné části,
celé PDA je příjemně pevné a kompaktní. Hned po zapnutí zjistíme, čím Palmy
oproti jiným značkám tradičně bodují - totiž displejem. Hodnota 320 x 320 bodů
je u čtvercového modelu vcelku dostačující, jasu a barevnému podání se na poli
Windows Mobile vyrovnají jen špičkové typy s VGA. Zire 72 má ovšem v této
oblasti ještě rezervy, rastr displeje je na poměry Palmů trochu hrubý a na
fotografiích místy překáží. Multimediální model potřebuje multimediální
aplikace. Kromě audiopřehrávače RealOne najdeme v programové výbavě i prohlížeč/
videopřehrávač Media, který do PalmOS přináší dříve netušené možnosti -
například přímou podporu videoformátu MPG. Přehrávání je plynulé, zvuk do
sluchátek vynikající, reproduktor už zní hůře. Nepříjemná vlastnost programu
Media spočívá v tom, že na paměťové kartě umí prohledávat jediný adresář s
označením DCIM. Fotoaparát/kamera nedosahuje kvalit iPaqu 3715 a expoziční
hodnoty na displeji nevidíme, obrazová kvalita je ale přinejmenším srovnatelná.
Pravda, skutečný fotoaparát Zire nenahradí. Zásadní výtka ale míří k
nedostatečné paměti. Fotografie lze uložit na paměťovou kartu, u hudebních
nahrávek je to dokonce nutnost, ale třeba spousta her i dalších aplikací
vyžaduje alespoň částečnou instalaci do RAM - a té je tu opravdu málo. Majitelé
Zire 72 budou tedy muset pečlivě zvažovat, jaké programy stáhnout, resp.
zakoupit.

Palm Tungsten T3T
Tungsten T3 byl při svém uvedení na trh pravděpodobně nejlepším PDA na světě.
Od roku 2003 však došlo k mnoha změnám a T3 se dnes svým konkurentům s VGA
displeji v mnohých ohledech jen smutně dívá na záda. Je ale k dostání za
poloviční cenu a za svou výbavu se rozhodně nemusí stydět. T3 nabízí tři hlavní
přednosti - výkon procesoru, rozlišení displeje a paměť. Intel s frekvencí 400
MHz znamená pro PalmOS vyšší výkon než současné nejlepší procesory pro
přístroje s Windows Mobile a na práci T3 je to znát - veškeré operace se
odehrávají rychlostí blesku, velké soubory (i z paměťové karty!) se načítají
okamžitě, grafika například v kreslícím programu TealPaint vykresluje barevné
plochy téměř nepostřehnutelně. Rozlišení 480 x 320 bodů bylo ve své době
absolutní špičkou (bylo k vidění i u dnes nevyráběného PDA Sony Clié). Co se
paměti týče, poprvé se u PalmOS výrazněji uplatnil typ ROM - data do něj
ukládat nelze, ale nacházejí se tam hlavní aplikace, které nezabírají místo v
RAM. Mezi další přednosti patří například vynikající vždy přístupná spodní
lišta okna s ikonami pro přístup k základním funkcím a možností kdykoli otočit
displej na šířku, což je mnohdy neocenitelné. Milou drobností je ergonomicky
podařený teleskopický stylus. Ne všechno je ale ideální. Hlavní slabinou T3 je
vysouvací kryt na virtuální graffiti plošku - časem se ochodí a přístroj se pak
hůře drží. Také na softwaru se podepsalo stáří, výtečnou aplikaci Media bychom
hledali marně, o videozáznamy se stará mnohem horší konverzní program Kinoma
(lepší alternativy lze ale dokoupit na internetu). Ke slabinám patří i celkově
trochu zastaralý design a také vyšší spotřeba baterií, do nabíječky musí T3 v
průměru každý druhý den. Přes všechny výtky patří "tétrojka" k povedeným
strojům s výborným poměrem výkonu a ceny.

Palm Tungsten T5
Pokud Tungsten T3 znamenal ve své době průlom v nabídce volné paměti, je jeho
nástupce s označením T5 doslova zemětřesením. (Označení T4 z modelové řady
vypadlo prý proto, že je čtyřka v Japonsku nešťastným číslem.) Jde totiž o
první Palm s dostupnou flash pamětí, a ne ledajakou - její objem činí celých
157 MB, což v kombinaci s 53 MB RAM znamená první místo i ve srovnání s mnohem
náročnějšími PDA s Windows Mobile. Flash paměť se díky speciální aplikaci Drive
Mode hlásí v PC jako externí disk, což mimo jiné výrazně usnadňuje správu
souborů v této paměti - ve stolních Windows se s nimi manipuluje přece jen
komfortněji než v Palmu. Do této paměti lze také ukládat hudební soubory, což
dříve umožňovala jen paměťová karta. Práce se soubory ve flash paměti je
pochopitelně rychlejší než na kartě. Displej je stejný jako v modelu T3 - tedy
vynikající, s rozlišením 480 x 320 a vždy dostupnou spodní lištou. T5 ale nemá
vysouvací kryt, proto je sice větší, nicméně v dlouhodobé perspektivě jde o
mnohem lepší řešení. Dalším vylepšením prošla aplikace Media - oproti o něco
málo staršímu modelu Zire 72 teď umí prohledávat celou flash paměť i kartu,
nejen speciální složky. Je škoda, že video ve formátu MPG nelze snad jako
jediný typ souborů při promítání otočit na šířku, širokoúhlé filmy by si to
zasloužily. T5 ale není dokonalá. Problémy začínají už u designu - ne že by se
nepovedl, ale až příliš vychází ze staršího laciného modelu TE a tím tak trochu
mate zákazníky. Rozhodně na první pohled nevypadá jako nová vlajková loď
značky. Navíc oproti T3 zmizely některé užitečné aplikace, třeba vibrační
vyzvánění a hlasový zápisník. Ani majitelé starších přídavných klávesnic a
dalšího příslušenství jistě nejásají, T5 má totiž místo klasické kolébky zbrusu
nový systémový konektor, nekompatibilní se staršími modely.

Garmin iQue 3600
V době, kdy na sebe všechnu pozornost na platformě PalmOS strhával Palm T3, se
na trhu trochu nenápadně usadil zajímavý model Garmin iQue 3600. Kromě
rozlišení 480 x 320 bodů nabízí jednu u PalmOS nezvyklou funkci, totiž přijímač
GPS. Jako PDA vypadá iQue 3600 i s odstupem půldruhého roku velmi zajímavě.
Pravda, design působí podobně jako Asus 716 - současná špička mívá poněkud méně
plastovou podobu. Při běžném používání to ale záhy přestane vadit a do popředí
vystoupí spíše přednosti zařízení - displej s vysokým rozlišením a velmi slušný
zvukový výkon (u jednotky GPS s hlasovou instruktáží se není čemu divit). Barvy
v porovnání s Tungstenem T3 nebo T5 trochu blednou a displej nezapře žlutavý
nádech, ale kvalitou překonává většinu přístrojů systému Windows Mobile,
samozřejmě kromě modelů s VGA. Malou výtku zaslouží vestavěný audiopřehrávač,
který neumí rozeznat jiné pořadí skladeb než abecední - playlisty vytvořené v
jiných přehrávačích MP3 mu nic neříkají. Ovládání je velmi podobné jako u
Palmů, za zmínku stojí výtečné rolovací kolečko v levém horním rohu, tedy v
přirozeném dosahu palce. Funguje úplně stejně jako u modelu Fujitsu Siemens
Loox 720. Jako GPS jednotka je iQue vynikající, ostatně není divu, Garmin je v
této oblasti celosvětovým pojmem. Přístroj umí rychle najít aktuální polohu na
mapě i vyhledat ideální trasu k vytčenému cíli, dokonalá je integrace GPS
funkcí do základních PIM aplikací. Na mapě tak lze například vyhledat adresu z
adresáře. Poměrně vážným problémem byla dříve neochota Garminu spolupracovat s
aplikacemi třetích stran. To se časem do značné míry vyřešilo. Jedinou zásadní
vadou tak dnes zůstává cena, na půldruhého roku staré PDA hodně vysoká.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.