Nerušte sousedy (2)

Hardware | 01.03.05

V minulém čísle jsme se věnovali především headsetům, tentokrát se zaměříme naněkolik modelů sluchátek střední a vyšší střední třídy. Hlavním problémem při hodnocení kva...





V minulém čísle jsme se věnovali především headsetům, tentokrát se zaměříme na
několik modelů sluchátek střední a vyšší střední třídy.

Hlavním problémem při hodnocení kvality zvuku reproduktorů i sluchátek je
subjektivita. Různá měření frekvenční charakteristiky mohou leccos napovědět,
ale ve finále ale záleží především na našem subjektivním dojmu či preferencích.
Obvykle se hodnotí věrnost reprodukce - tedy přítomnost a vyrovnanost všech
frekvencí (což souvisí s frekvenčním rozsahem, odezvou a harmonickým
zkreslením). Čistota zvuku (absence šumu) pochopitelně také hraje důležitou
roli. U kvalitnějších sluchátek je snazší rozeznat jednotlivé nástroje či
drobné ruchy (například otáčení notových archů v orchestřišti). Důležitou roli
hraje i prostor - tedy věrnost, s jakou sluchátka reprodukují akustické
vlastnosti místnosti (sálu, klubu, stadiónu), kde byla nahrávka pořízena. To je
důležité zejména u živých nahrávek, neboť u těch studiových je často prostor
potlačený či vytvořený pomocí zvukové post-produkce (DPS efekty apod.).
Pro test je důležitá i kvalitní aparatura a samozřejmě také kvalitní zvuková
nahrávka. Sluchátka nelze testovat na zvukovém výstupu integrované zvukové
karty či notebooku nebo levného MP3 přehrávače či discmanu. My jsme při
testování používali externí zvukové karty Audiotrak Maya EX5 a M-Audio
Audiophile USB. Jako zdrojový signál nám posloužila zvuková CD, DVD Audio
nahrávky a MP3 hudba s minimálním bitrate 192 kbps variable. Právě u MP3 či WMA
skladeb pomocí kvalitních sluchátek odhalíte velké limity ztrátové komprese -
cokoliv pod 192 kbps je prakticky neposlouchatelné. Výrobci přesto uvádějí na
přebalech sluchátek různé parametry, které mohou alespoň orientačně (u
značkových výrobků) napovědět, co lze očekávat. Stejně dobrou nápovědou ale
může být i cena. Kvalitní reprodukce začíná bez diskuzí poblíž tisícikorunové
hranice, pro skutečně špičkový zvuk ale musíte investovat minimálně
trojnásobek. Mezi parametry udávané obvykle výrobcem patří následující:

Frekvenční odezva a rozsah
Vyrovnaná a věrná reprodukce všech frekvencí od nejnižších basů a sub-basů přes
střední (převážně vokály) až po nejvyšší frekvence, které obvykle neslouží k
dotvoření celkového zvukového obrazu a prostoru, neboť se jedná o kmitočty, v
nichž rezonují nižší tónové frekvence. Frekvenční rozsah by měl být co
největší, ovšem při zachování vyrovnané odezvy (jinak jsou některé frekvence
reprodukovány výrazně či potlačeně). Samotný rozsah (obvykle udávaný výrobcem)
tedy nic nezaručuje.

Harmonické zkreslení (THD)
Udává, jak velké procento signálu ze sluchátek je zkreslené. Tento údaj
naleznete obvykle pouze u dražších modelů, jejichž THD se pohybuje v procentech
či desetinách procent. Slyšitelné je zkreslení přesahující 1 %.

Úroveň šumu (odstup signál/šum - SNR)
Údaj v decibelech vyjadřuje množství šumu, které do signálu "přidají" samotná
sluchátka. Čím vyšší je odstup signálu a šumu, tím vyšší hlasitost je nutná pro
to, aby byl šum samotných sluchátek postřehnutelný. Mezi další uváděné
parametry patří impedance, která dnes nehraje ani tak roli z hlediska kvality
reprodukce - je to spíše informativní údaj, z něhož můžeme usoudit, kolik
sluchátek je možné připojit k jedinému zesilovači. Často je také možné se
dočíst, že sluchátka mají měniče s neodymiovými magnety (neodymium je lehká a
vysoce magnetická slitina) či kabel z bezkyslíkaté mědi (OFC), která lépe vede
elektrické signály.

KOSS UR/18
Uzavřená a přesto přenosná: UR/18 jsou neobvyklá tím, že je lze snadno složit
do "koule" velikosti většího pomeranče či grapefruitu. Případné obavy o
mechanickou odolnost plastového skládacího mostu i samotných sluchátek můžete
díky doživotní záruce hodit za hlavu. Podobně jako jiná sluchátka střední či
vyšší střední třídy mají i UR/18 tendenci ke zdůraznění basů (naštěstí
neagresivnímu a bez zkreslení), na konkurenci jako HD 280 Pro (a zčásti i HD
212 Pro) od Sennheiseru ale nestačí, zejména co se detailu a prostoru týká -
znát je to zejména u živých nahrávek. Naopak velmi pěkně reprodukují taneční
hudbu a výtečně zvládnou i filmy či herní ozvučení. Díky zvláštní kombinaci
uzavřené konstrukce a možnosti skládání (a tedy snadnému přenášení) se UR/18 od
záplavy uzavřených sluchátek střední třídy odlišují. Pokud hledáte kombinaci
těchto vlastností a netrváte na bezchybném či neutrálním zvuku, patrně si tyto
KOSSy oblíbíte.

KOSS UR/29
Velká, masivní uzavřená sluchátka se poněkud překvapivě, podobně jako jejich
levnější sourozenec KOSS UR/18, dají složit, byť v případě tohoto modelu přece
jen do poněkud většího balení - náušníky se totiž pouze "ohnou" dovnitř
sluchátkového mostu. Přesto to oceníte při jejich případném přenášení či
převážení. Stejně tak oceníte velké náušníky, polstrovaný most i celkové
pohodlí a nepříliš silný přítlak. Na přibližně třímetrové šňůře překvapí (ve
vyšší kategorii neobvyklý) regulátor hlasitosti. Po zvukové stránce nelze sice
vytknout nic zásadního, přece jen jsme ale čekali lepší výkon. Zvuk je sice
vyrovnaný - dokonce ani basy výrazně nepřebývají, na spodní hranici jich však
trochu chybí a naopak ve vyšších frekvencích se ztrácí detail i část prostoru.
Cena 1 550 korun ale kvalitě reprodukce celkem odpovídá. Pokud tedy hledáte
pohodlná uzavřená sluchátka s masivnější konstrukcí a osloví vás též doživotní
záruka, mají vám UR/29 co nabídnout.

Sennheiser eH 150
Levnější sourozenec modelu HD 212 Pro patří do střední třídy, na první pohled
se však liší jen barvou náušníků. Rozdíly ovšem existují - basy jsou ještě o
něco málo výraznější, zatímco středy a vyšší frekvence jsou méně přesné (rozdíl
ale opravdu není velký). Celkově se opět jedná o univerzální sluchátka, vhodná
jak pro poslech hudby (zejména taneční či popové), tak pro filmy či hry, která
mají zvýrazněné basy a vcelku dobře reprodukují střední a vyšší frekvence, byť
s rezervami v detailu a prostoru. Otázkou je, zda se vyplatí připlatit si
zhruba 400 Kč za model HD 212 Pro - rozdíl ve kvalitě zvuku se nám totiž zdá
menší než rozdíl v ceně. Sennheiser eH 150 nabízejí velmi zajímavý poměr ceny a
kvality a spolu s velmi drahými Sennheiser HD 280 Pro se zařadily mezi favority
testu. Mostík je ale pevný - sluchátka tedy nelze složit ani jinak "zmenšit" a
nehodí se tak příliš pro časté přenášení či cestování.

Sennheiser HD 212 Pro
Jeden z nejlevnějších "pro" modelů značky Sennheiser používá vcelku jednoduchou
konstrukci pružného plastového hlavového mostu a uzavřených náušníků, které ale
nepojmou celý ušní boltec (zejména větší). Přesto sedí na hlavě velmi dobře a
vcelku účinně izolují též hluk okolí - snad jen přítlak by mohl být o něco
menší. Po zvukové stránce patří přinejmenším k nadprůměru - nenabízí sice tak
jemný a vyvážený zvuk jako dražší model 280 Pro a mají také trochu více basů,
to ale ocení zejména příznivci moderní hudby, filmů a zejména ti, kdo hledají
opravdu kvalitní sluchátka na hraní a nevyžadují přítomnost mikrofonu. Pochvalu
zaslouží i poměrně dlouhá přívodní šňůra, která je ale u většiny modelů značky
Sennheiser standardem. Pevný most ale neumožňuje skládání ani otáčení náušníků,
a proto nejsou tato sluchátka tolik vhodná pro případný DJ-ing (příposlech na
jednom uchu) či časté přenášení.

Sennheiser HD 280 Pro
Řekněme to na rovinu: Sennheiser HD 280 Pro patří do jiné ligy jde o vstupenku
do skutečného Hi-Fi: kvalitou i cenou. Teprve když si velká a masivní uzavřená
sluchátka s otočnými náušníky nasadíte a pustíte CD či DVD Audio, případně
opravdu kvalitně kódovaný MP3 záznam (192 kbps je minimum, raději s variabilní
bitrate, nižší kvalita je kvůli zkreslení a chybějícímu prostoru i detailům
obvykle neposlouchatelná), zjistíte, že o některých detailech svých oblíbených
nahrávek jste doposud neměli ani tušení. Všechno je jasné, čisté, zřetelné a
místy až syrové. Tyto Sennheisery ale vyžadují přece jen o něco vyšší výstupní
úroveň, a tak může být problém připojit je k libovolné zvukové kartě. Přesněji:
cokoliv bez kvalitního sluchátkového zesilovače je nevhodné, u AC\97 zvukovek
rychle odhalíte jejich slabiny v dynamice, čistotě a šumu. Ideální je použít
kvalitní externí USB zvukový modul. Nutnost kvalitního výstupu spolu s vysokou
cenou jsou jedinými nedostatky sluchátek HD 280 Pro.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.