Nejžhavější technologie blízké budoucnosti - 3. díl

Hardware | 23.01.09

Extra malé počítače, které se vlezou do jednoho čipu. Baterie, která se nabíjí bezdrátově. Televize reagující na každý váš pohyb. V následujícím článku a jeho pokračováních se podíváme na nejžhavější technologie zítřka.





Dnes navazujeme na předchozí dva díly našeho seriálu dalšími třemi vizemi blízké budoucnosti. 

1. díl seriálu

2. díl seriálu

 

6/ Sbohem grafickým kartám

Když společnost AMD koupila výrobce grafických karet ATI, byl to logicky první krok k tomu, aby se začalo pracovat na vývoji nové jednotky, slučující v sobě procesor (CPU) a grafickou kartu (GPU).

O co jde? I přes pozornost, která je jim v médiích i jinde prokazována, nejsou samostatné grafické karty mezi uživateli počítačů již tak častým jevem jako dříve – například podle výzkumu společnosti Mercury Research je dnes 75 % prodaných notebooků vybaveno integrovanou grafikou. Mezi hlavní důvody tohoto trendu patří vysoké ceny samostatných grafických karet, potíže s jejich instalací a hlavně jejich náročnost na výdrž baterie u notebooků, jejichž význam na trhu počítačů stále roste. Tyto problémy by právě spojení grafické karty a procesoru mělo eliminovat. 

Výrobci čipů odhadují, že výkonnost čipů kombinujících grafickou kartu a procesor bude něco mezi dnešními integrovanými grafickými kartami a gjejich samostatnými protějšky. Ale může se i klidně stát, že spojení procesoru a grafiky může být ještě výkonnější a v tom případě by se i samostatné grafiky staly rázem minulostí.

Spojení CPU a GPU má ale také několik háčků, z nichž nejvýznamnější je asi chlazení. To ale neznamená, že tyto problémy budou vývojáře trápit navždy. Následovníci Nehalemu, Auburndale a Havendale, oba plánovaní na konec letošního roku, můžou být prvními čipy spojujícími GPU a CPU na jedné patici. To ale Intel zatím na 100 % nepotvrdil.

 

7/ Nabíjíme bez kabelů

Bezdrátový přenos elektrické energie je snem již od těch dob, kdy si Nikola Tesla představoval svět hustě zaplněný obrovskými transformátory pojmenovanými po něm. Bezdrátový přenos energie již není jen teoretickou úvahou, nicméně k dokonalosti mu ještě zbývá dlouhá cesta.

Jaký je princip? Minulé léto předvedli vývojáři Intelu metodu bezdrátového přenosu elektřiny na vzdálenost několika desítek centimetrů bez jakéhokoliv rizika pro poblíž se nacházející osoby. 


Intel tuto technologii nazývá „bezdrátové rezonanční energetické spojení“. To funguje skrze odeslání specifického signálu o frekvenci 10 MHz prostřednictvím cívky. Podobná, pár desítek centimetrů vzdálená cívka rezonuje frekvencí sladěnou s frekvencí cívky první, což má za důsledek proudění elektronů i v této druhé cívce. Přestože je tento systém celkem primitivní, je schopen rozsvítit 60wattovou žárovku se 70 % účinností.

A kdy to můžeme očekávat? Ke zdárnému dokončení projektu je ještě nutno překonat množství překážek. První z nich je ta, že Intel pro přenos energie využívá střídavého proudu. Pro nabíjení mobilů, notebooků, iPodů a podobně se využívá proudu stejnosměrného. Další problém spočívá v neúměrné velikosti zařízení. Pro úspěšné komerční využití tohoto systému bude třeba vyjasnit i některé regulační překážky. Také se bude muset důkladně prozkoumat bezpečnost těchto zařízení.

Pokud předpokládáme, že vše půjde podle plánu, mohl by být podobný „přijímací obvod“ integrován do zadní strany displeje vašeho laptopu za takových šest až osm let. Potom by jistě nebylo velkým problémem pro restaurace, kavárny, letiště či hotely, aby vám zajistily dostatek energie kolující „nabíječkami“ přímo ve zdech budov, takže byste mohli bez problémů nabíjet a nemuset při tom neustále rozmotávat spousty kabelů a hledat zásuvku.

8/ Rozeznávání pohybů

Pro navigování na ploše operačního systému jsou myši výbornými pomocníky. Pro jiné činnosti s počítačem, například ovládání DVD přehrávače na notebooku z gauče nebo přepínání MP3 skladeb přes místnost, už tak praktické nejsou. Přiznejme si to, zlenivěli jsme, hledat v takových případech myš a složitě se proklikávat se nám nechce. Pokusy o náhradu stárnoucí myši, kupříkladu metodou rozeznávání hlasu, už tu byly, ovšem z různých důvodů se je nepodařilo uvést do praxe. V blízké budoucnosti se už ovšem rýsuje alternativa.

O co jde? V porovnání s nedostatky rozeznávání hlasu je rozeznávání pohybu jednoduše geniální nápad, který si úspěšně razí cestu do oblasti spotřební elektroniky. Hlavní myšlenkou je využití kamery (například integrované webové kamery na notebooku) ke sledování uživatele a reakci na gesta jeho rukou. Zvednutí dlaně proti kameře by třeba mohlo znamenat „heslo“ stop při přehrávání filmů či hudby, pohyb zaťaté pěsti před kamerou by počítač vyhodnotil jako signál pro pohyb ukazatele myši, a podobně.

A kdy už takhle budeme moci své počítače ovládat? Systémy rozeznávání pohybů se na trh dostávají právě v této chvíli. Průkopníkem na tomto trhu je společnost Toshiba, která začala dodávat první verzi této technologie: laptop Qosmio G55, se kterým dokážete pomocí gest ovládat přehrávání multimédií.

Toshiba také experimentuje s verzí této technologie pro televizory, které by byly schopny sledovat a analyzovat signály rukou skrze malou kameru umístěnou v horní části zařízení. Naše testy však ukázaly, že přesnost těchto systémů stále potřebuje vylepšit.

Ovládání počítače gesty se ukazuje jako dobrý způsob pro pozastavení DVD přehrávaného na vašem počítači, ovšem tento systém musí urazit ještě dlouhou cestu k tomu, aby se z něj stal sofistikovaný způsob ovládání PC s širším využitím. V nejbližších letech proto očekávejte, že se tato technologie bude rozvíjet mílovými kroky,  aby se nakonec dostala na mainstreamový trh s elektronikou kolem roku 2012.














Komentáře