Na vrcholu procesorové pyramidy - Athlon XP 2600+ a Pentium 4 2,80 Ghz

Hardware | 01.10.02

Předinvexové období je velmi dobrým momentem pro bilancování aktuálníhoprocesorového trhu. A proč si nevybrat zrovna ty nejsilnější zástupce tábora se zeleným logem AMD a tradičníh...





Předinvexové období je velmi dobrým momentem pro bilancování aktuálního
procesorového trhu. A proč si nevybrat zrovna ty nejsilnější zástupce tábora se
zeleným logem AMD a tradičního lídra procesorového trhu Intel?


K architektuře

Oba dva čipy se od sebe liší už od té nejnižší úrovně. S trochou nadsázky by se
dalo říci, že to jediné, co je spojuje, je křemík a 0,13mikronová technologie.
Zatímco Intel úspěšně zmenšuje tranzistorové přechody, AMD používá nové
přístupy ke konstrukci jednotlivých křemíkových vrstev, ale oba výrobci se
shodně snaží, aby procesory byly výkonnější a vyvíjely méně tepla.

Základem vysokého výkonu v podání Intelu je architektura NetBurst, tedy skupina
technologií, které zvyšují průtok dat a instrukcí procesorem. Podmínkou této
funkce je však vysoká pracovní frekvence, jež je schopna eliminovat některá
omezení této architektury a získat z čipu maximum.

AMD na to jde jiným způsobem, místo přemíry inovací pečlivě propracovalo
stávající technologie a s relativně nižší pracovní frekvencí dosahuje obdobného
výkonu, jako Pentium 4. Výrazný rozdíl je však v pracovní frekvenci obou čipů.
Zatímco Pentium 4 se blíží 3 GHz, AMD na podobný výkon stačí jen 2 100 MHz.
Tepelný výkon obou procesorů je i v takovém případě srovnatelný, právě díky
intelovské technologii NetBurst.


Novinky obou čipů

AMD už dříve koketovalo s přechodem na 0,13mikronovou technologii, ale většího
úspěchu v implementaci nedosáhlo. 0,13mikronový Thoroughbred uvedený na počátku
léta byl sice výkonný procesor, nicméně v testech, které hodnotily rezervy
technologie, tedy možnost přetaktovávat doslova propadl. Nové Athlony XP s
jádrem revize B0, tedy i testovaný model XP 2600+, mají drobné změny v
architektuře, ale především využívají mnohem sofistikovanější výrobní proces.
Při něm má procesor jednak značnou frekvenční rezervu, a zároveň i poskytuje
vyšší výtěžnost při výrobě, což se projevuje na snížení výrobních nákladů.

Ani Intel nezůstává v inovacích pozadu a už na konci jara uvedl nové revize
svých procesorů, které mají zrychlenou sběrnici ze 100 MHz (efektivně 400 MHz v
režimu QuadPumped) na 133, resp. 533 MHz. Tato nová Pentia 4 přinášejí citelný
nárůst výkonu, jenž je podmíněn instalací do základní desky s některým z nových
čipsetů. V souvislosti s těmito procesory představil Intel také čipové sady
i845G, i845E a i850E a řadu základních desek.


Výkonové srovnání

Jako už tradičně jsme testovali v prostředí Windows 2000 (včetně Service Packu
3) a příslušných ovladačů komponent. Jako testovací program používáme
benchmarkovací BAPCo SYSmark 2001, rozdělující skóre do skupiny Office
Productivity reprezentující výsledky převážně kancelářských aplikací a Internet
Content Creation, což je skupina programů pro tvorbu internetového obsahu.
SYSmark ukázal, že titulem nejvýkonnější procesor současnosti se může pyšnit
právě Pentium 4 na frekvenci 2,8 GHz od Intelu, ale Athlon XP 2600+ za ním
zaostává o pouhých několik bodů.

Oba dva procesory jsou tak dobrým odrazovým můstkem firem k boji o dosažení
další mety, kterou budou třígigahertzové čipy. A s těmi se ještě do letošních
Vánoc určitě setkáme.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.