Komentář: Kdeže jsou ty zlaté časy NVIDIA?

Hardware | 26.10.09

U příležitosti uvedení nového operačního systému Microsoft Windows 7 a příchodu nového rozhraní DirectX 11 na trh jsme se zamysleli nad tím, v jaké situaci se společnost NVIDIA nachází.





Kdeže jsou ty zlaté časy NVIDIA?

 

Produkty pro DX11?

Nejen, že NVIDIA nemá nové grafiky s podporou DX11, ale problémů, jak se zdá, existuje daleko více a jsou hlubšího charakteru, než se na první pohled může zdát. Ale abychom začali od začátku, připomeňme si hlavní událost druhé poloviny roku 2009 – a tou je uvedení nového operačního systému Microsoft Windows 7 na trh. S příchodem tohoto OS se k uživatelům dostalo i nové rozhraní DirectX 11, využitelné především pro hraní počítačových her.

Společnost NVIDIA, jak jistě mnozí víte, je jedním ze dvou předních hráčů na poli grafických čipů. Úspěch řady GeForce 8000 je však ten tam, neboť v den uvedení nového OS a tím pádem i nové verze DirectX 11 nemá tato společnost k dispozici pro své fanoušky a příznivce produkt, který by nabídl plnou podporu tohoto nového rozhraní.

Konkurenční společnost AMD se svou řadou Radeon HD 5000 slaví jeden úspěch za druhým: nejenže má k dispozici (a v současné době již nejen high-endovou, ale i mainstreamovou) řadu grafických čipů s plnou podporou DirectX 11, ale nejvýkonnější verze ATI Radeon HD 5870 je za rozumný peníz produktem, který poskytuje vynikající výkon, čímž deklasuje jakoukoliv stávající grafiku společnosti NVIDIA. V současné době tak není mnoho důvodů k nákupu starých model GeForce, a nové nejsou na dohled.

Zde bychom chtěli reagovat na velmi povedené mámení společnosti NVIDIA, která neustále zásobuje své oblíbené elektronické i tištěné tituly informacemi o připravované projektu Fermi. Údajně to bude skvělý čip, prý to bude výkonný čip, prý bude nejlepší, ale to je vše. Pověřeným redaktorům jsou tak zřejmě servírovány informace o výkonu nové řady grafických čipů, nicméně není jim dovoleno sdělit čtenářů, kdy budou na trhu a hlavně, jaký výkon mají uživatelé očekávat (jedním z důvodů může být fakt, že ani samotná NVIDIA to neví). Vzhledem k evidentnímu zaměření karty na hrubý výkon pomocí výpočtů přes GPGPU bude mít tento čip perfektní využití ve firemní sféře, kde uživatel využije předkládaný výkon.

Zprávy z těchto médií však již neinformují o výkonu ve hrách, což je věc, na kterou čekají běžní uživatelé. Je to běžná taktika, jak oddálit nákup konkurenčního produktu v době, kdy NVIDIA nenabízí adekvátní produkt na trhu. Předpokládáme však, že uživatelé jsou již na tyto praktiky vcelku zvyklí a nenechají se oklamat planými větami. Stejně dobře si určitě většina uživatelů pamatuje nepříjemné okamžiky při uvedení aktuální generace GPU, kdy NVIDIA nasadila své ceny vysoko a po několika týdnech je donutil konkurenční boj snížit ceny až o čtvrtinu. U high-endového modelu se tak mohlo jednat o ztrátu několika tisíc korun během cca. dvou týdnů. Jen skalní fanoušek by si pak pořídil zbrusu novou grafiku NVIDIA ihned po uvedení.

Prosadí se PhysX?

Nic na tom nemění ani fakt, že nově připravované grafiky využijí ještě lépe a efektivněji společností NVIDIA tlačené technologie PhysX, NVIDIA 3D Vision, SLi nebo CUDA. Ruku na srdce – kolik plnohodnotných titulů využívá PhysX tak, aby uživatel s konkurenční grafickou kartou nebyl se zobrazením hry spokojen? A i kdyby, vyvstává pak otázka, zda vůbec stojí si takový titul pořídit. Nehledě na fakt, že vůbec není jistě, zda se PhysX prosadí jako hlavní směr akcelerace fyziky. Existuje reálný konkurent ze strany Intelu - Havok, a na rozdíl od PhysX má tu výhodu, že je plně podporován společností Intel, jež má prostředky a moc protlačit své řešení akcelerace fyziky na trh. NVIDIA 3D VISION je rozhodně skvělá věc, ale drahá a tudíž pro našince nedostupná. Jedná se o další pokus o zpřístupnění třetího prostoru pro běžné uživatele, který však i po několika měsících skomírá na okraji zájmu.

 



Toto zamyšlení se nám honilo hlavou především v den uvedení DirectX 11 na trh. Ale při bližším pohledu na portfolio a snažení společnosti NVIDIA za poslední měsíce vyplouvají na povrch i jiné, neméně však zajímavé skutečnosti. Jednou z nich je prohraná bitva NVIDIA na poli čipsetů pro nové mikroprocesory Intel. Společnost Intel neudělila licenci společnosti NVIDIA pro výrobu čipsetů pro nové mikroprocesory Intel Core i7 a i5 pro obě dvě dostupné patice. Čekalo se, že tuto licenci „vymění“ NVIDIA za možnost použití režimu SLi na čipsetech Intel, avšak nestalo se tak.

Intel přinesl pro své zákazníky možnost provozovat dvě a více grafických karet v režimech SLi i CrossFire. U CrossFire byl tento krok očekávaný, neboť touto funkcí disponovaly již předchozí čipsety Intelu, u SLi se jednalo o překvapení. Na druhou stranu, pokud by NVIDIA neuvolnila SLi pro čipsety Intel, záměrně by se připravila o výsadní postavení testování dvou a více grafických karet na nejnovějších (a patřičně rychlých) procesorech Core i7 a i5. Ono samotné využití režimu SLi/CrossFire bylo, je a bude vždy kontroverzní, neboť dnešní počítačové hry nejsou připraveny na vícejádrové grafické karty.

nVidia ION

Na poli čipových sad NVIDIA nabízí integrované řešení pro platformu Core 2 a Atom. Je pravda, že ION sice lze vidět v nabídkách prodejců, otázkou však je, jak je toto řešení úspěšné a prodávané. Tvrzení, že samotné řešení ION dokáže přehrát video ve vysokém rozlišení, je sice pravdivé, nicméně platí pouze pro přehrávání z Blu-Ray média. Pokud si uživatelé myslí, že si na tomto systému přehrají Blu-Ray Rip v 720p nebo nedejbože 1080p, jsou v naprosté většině zklamáni, neboť od výrobce je potřeba softwarového zásahu pro zprovoznění hardwarové akcelerace (jinými slovy – je potřeba provést poměrně rozsáhlé nastavení systému tak, aby byl film přehráván pomocí akcelerace GPU). Ale o tom se běžní uživatelé dozvědí až po zakoupení produktu.



S grafickými kartami souvisí i nedávno oznámená skutečnost, že společnost Apple, ještě donedávna dvorní odběratel řešení NVIDIA, oznámila dohodu s AMD na nákup dvouměsíční produkce grafických karet řady ATI Radeon HD 4000. Následovalo oznámení Apple o nasazení nových výkonných počítačů s procesory Intel Core i7 a i5, tedy řešení, kam NVIDIA nemůže dodat svůj čišet, a o nasazení grafického adaptéru si rozhodnou sami zákazníci. Vzhledem k popsanému se můžeme jen dohadovat, v jakém poměru budou nabízeny stroje s grafickými adaptéry NVIDIA naproti produktům AMD.

Rozčarování s konzolemi

Aby toho nebylo dost, připomínáme ještě oznámení společnosti Microsoft a jeho plánů na novou verzi konzole Xbox. Pro budoucí verzi opět Microsoft počítá s řešením od AMD - ATI Radeon, neboť je dle vyjádření spokojený se stávajícím grafickým čipem a chce ve spolupráci s AMD pokračovat. Pokud chce NVIDIA zůstat ve hře, musí se, nyní již pod řádným tlakem, snažit se dohodnout s konkurentem Microsoftu na poli herních konzol – společností Sony a jejím PlayStation. Není totiž úplně nereálné řešení, že by společnost NVIDIA byla zcela odříznuta od trhu konzol. Jediným navenek viditelným úspěchem z poslední doby je tak navázaná spolupráce na nové verzi přehrávače společnosti Microsoft, kdy jako základ novinky Zune HD byla zvolena platforma NVIDIA Tegra.

Pokud se tedy podíváme na připravované portfolio produktů grafických čipů NVIDIA, je evidentní odklon od běžných uživatelů směrem k firemní sféře. Nepochybujeme o tom, že projekt Fermi bude postaven na zcela nové architektuře (stejné prohlášení jsme však v drobných variacích slyšeli již při uvedení G90, potažmo u G200, ale všichni víme, že se jednalo jen o více či méně upravenou G80). Jen jsme zvědaví, kdy budou grafické karty postavené na nové architektuře k dispozici, a zda budou pro běžné hráče k dispozici vůbec. Docela dobře se totiž může stát, že jejich výkon pro herní sféru nebude takový, jak by si přáli příznivci zelených.

Čekejte, prosím...

Čím uzavřít toto naše zamyšlení? Jedině snad konstatováním, že nám nezbývá než čekat. Čekat na uvedení dalších produktů společnosti NVIDIA. Reálných produktů, ne elektronických prezentací.














Komentáře