Jak vybrat digitální zrcadlovku

Hardware | 24.03.09

Fotografování se stává stále oblíbenější činností i pro amatéry. Narozdíl od minulosti si už ale i oni mohou konečně pořídit výhodnou digitální zrcadlovku.





Vybíráme digitální zrcadlovku

 

Na trh přicházejí ve stále kratších intervalech digitální zrcadlovky (takzvané DSLR). To tlačí ceny k zemi, a tak jsou tyto dříve nedostupné skvosty dostupné i začátečníkům, i když stále musí být trochu movitější.

Digitální zrcadlovky jsou předně výjimečně flexibilní, jelikož pro prakticky každý motiv můžete nasadit odpovídající objektiv. A ve věci kvality obrazu jsou zrcadlovky oproti kompaktům o několik tříd výše. Proto jsme se podívali na aktuální nabídku zrcadlovek a poradíme vám, jaký z nových modelů byste rozhodně neměli ve svých úvahách minout.

 

Od začátečníků po profíky

Ještě před pár lety to bylo jednoduché, prakticky všechny zrcadlovky byly prostě drahé. Ale s uplynulým časem se ceny některých z nich (tedy vlastně všech, ale některých více) výrazně snížily. V podstatě se tak vytvořily tři cenové třídy.

Pro začátečníky či spořílky je tu například DSLR jako Canon EOS 1000D. Ten dostanete i s objektivem za nějakých 16.000 Kč. Vyznačuje se jednoduchým ovládáním, spoustou automatických módů, programováním motivů a dalšími pomocnými prostředky, které mají usnadnit fotografování. Na druhou stranu musíte v této cenové kategorii počítat s tím, že tu narazíte na šasi a váčkové uzávěry z umělé hmoty. To pak působí poněkud levně.

 

Modely střední třídy stojí mezi 12.000 a 50.000 Kč. U nich dostanete k dispozici více manuálních funkcí a zevnějšek působí o poznání kvalitněji. Jako příklad může posloužit třeba Nikon D90.

Kolem hranice šedesáti tisíc Kč a výše pak najdete zrcadlovky pro opravdové profesionály. Takovou je například Olympus E-3. Tyto fotoaparáty disponují prakticky veškerými funkcemi a uspokojí i ty nejnáročnější fotografy mezi vámi.

Aktuální zrcadlovky dělají fotky od 3,1 po 24,6 megapixelů. Modely s vyšším rozlišením potom víceméně bez výjimky hledejte v nejdražším segmentu. Pro „hobby fotografy" by však bohatě měly stačit přístroje se zhruba deseti megapixely. Obrazových šumů se bát nemusíte, a to především z jednoho prostého důvodu: obrazové senzory u DSLR jsou o poznání větší než u kompaktních modelů. Dobrým příkladem v našem testování byl Canon EOS 50D, který navzdory svým 15,1 megapixelům vykazoval jen minimum obrazových šumů.

 

Obrazový stabilizátor

U zrcadlovek existují dva typy ochrany proti otřesům. Optický obrazový stabilizátor, jaký nabízí například Nikon D80, pracuje s pohyblivými čočkami v objektivu. Mechanické stabilizování přebírá pohyblivý obrazový senzor uvnitř fotoaparátu. Tento postup je k vidění třeba u Sony Alpha 700.

Pokud máte na výběr, dá se upřednostnit spíše mechanický stabilizátor, pracuje totiž přesněji. Na druhé straně je stabilizátor v objektivu o něco flexibilnější. Výměnné objektivy jsou zpravidla výkonnější než objektivy kompaktních foťáků, takže potřebují k expozici kratší dobu. Proto nakonec stabilizace mnohdy ani není nutná.

 

Live View

Funkce, která se v posledních letech rapidně množí a která si našla cestu také do DSLRek, je takzvaný Live View mód. Jedná se o jakýsi preview obrázek, který vidíte na displeji. Samozřejmě to pomáhá především při zachycení motivu a ukazuje to dopady vyrovnání bílé barvy, korekturu nasvětlení, ISO atd.

Nevýhodou Live View módu je skutečnost, že se s ním často nedá (nebo dá, ale jen s omezeními) využít autofokus. Většina zrcadlovek pracuje s fázovým porovnáním AF. Odpovídající senzory se nacházejí na dně foťáku a potřebují k práci dolů stažené zrcadlo. Jenže Live View potřebuje zrcadlo vyklopené nahoru. Alternativně se dá využít kontrastového AF, tomu ale trvá práce déle.

 

Vítěz testu: Canon EOS 50D

Tento foťák je výborný především v oblastech eliminování obrazových chyb a dynamického rozsahu. Navíc nabízí celou řadu technických vychytávek, které se nám hodně líbily - například velmi využitelný Live View mód. V tomto případě se s ním dá použít i Autofokus. Dodávané objektivy sice nemusí být úplně optimální, ale můžete buď zvolit koupi samotné zrcadlovky, případně se poohlédnout po nabídce se slušným objektivem v setu.

Body v testu: 68

Nejlepší kvalita: Nikon D300

S tímto foťákem dostanete skvělou zrcadlovku pro (polo)profesionální uživatele. Má jen hodně málo slabin a ve většině disciplín podává vysoce nadprůměrné výkony, pokud není vůbec nejlepší. Potěší také velmi kvalitně odladěným a přístupným ovládáním. Zkrátka perfektní foťák pro lidi, kteří mají na DSLR poněkud vyšší nároky. Takový výkon má ale samozřejmě i svou cenu.

Body v testu: 65

Cenový tip: Nikon D80

Tato zrcadlovka byla vůbec tou nejlevnější v testu. To by mohlo značit její nevalnou kvalitu, ale opak je ve většině případů pravdou. Jistě, není to přístroj pro profíky, ovšem většinou kategorií prošel bez větších problémů. Obrázky z něj jsou velmi kvalitní, a pokud patříte k začínajícím fotografům, budou vám bohatě stačit. Jen dodávaný objektiv by možná zasluhoval výměnu. Zkrátka, kdo chce šetřit svou peněženku a rád by dobrý, relativně lehký a snadno ovladatelný DSLR, má velkou šanci, že mu Nikon D80 padne do oka.

Body v testu: 66

 

Další zrcadlovky, které prošly naším testem. V závorce uveden počet získaných bodů.

Samsung GX-20 (68)
Sony Alpha 700 (66)
Olympus E-30 (65)
Nikon D200 (64)
Olympus E-3 (63)
Cabib EOS 5D (61)
Nikon D90 (61)

Bodový výsledek byl dán ohodnocením následujících kategorií. V závorkách uvedena proporčnost hodnotícího systému:
Obrazová kvalita (50%), výbava (20%), manipulace/ovládání (15%), servis (5%), cena (10%).














Komentáře