Jak se dělá 3D kino

Hardware | 01.09.04

Cesta do hlubin systémů IMAX a 3D kinPokud navštívíte některé kino IMAX, kde budete moci sledovat produkci ať již 2D či 3D, je možné, že vás ani nenapadne, kolik speciálních technolo...





Cesta do hlubin systémů IMAX a 3D kin
Pokud navštívíte některé kino IMAX, kde budete moci sledovat produkci ať již 2D
či 3D, je možné, že vás ani nenapadne, kolik speciálních technologií celou
podívanou provází. Proto není na škodu podívat se na některé zajímavosti ye
zákulisí blíže.
Již od dávných dob přitahuje společnost několik fenoménů. Mezi ně patří
bezesporu i hry a zábava obecně. Do poslední zmíněné oblasti bylo možné v
historii zahrnout kupříkladu plesy, kejklířská vystoupení, gladiátorské hry či
dokonce veřejnou popravu. Dnes mnoho zábavných atrakcí zmizelo a jejich úlohu
převzaly nové. Zmínit můžeme například rádio nebo veřejnou i komerční televizi.
Náročnější obdivovatelé audiovizuálních děl mohou v současnosti navštěvovat
kinosály. Ovšem protože technický rozvoj nelze zastavit, i ty se od sebe
výrazně liší. Prakticky snad žádné dva kinosály nenabízejí zcela totožné
podmínky sledování filmů. Aby bylo možné alespoň rámcově udržet co možná
nejvyšší komfort při sledování snímků, vytvořili některé firmy různé standardy.
Mezi ty nejznámější patří zřejmě certifikát George Lucase, který nese název
THX. Definuje podmínky v kinosále tak, aby byl vjem ze sledovaného snímku co
možná nejvyšší. THX se zabývá jak kvalitou obrazu, tak i zvuku, pohodlím diváků
a podobně.
Ještě dále šla v obdobném duchu společnost IMAX. Nabízí divákům nejen vyšší
komfort, ale přistupuje k návštěvníkům sálu na zcela jiné úrovni. Celá budova
je konstrukčně řešena již od základů s tou myšlenkou, že v ní bude umístěn
speciální kinosál typu IMAX.

Co přináší IMAX

Kinosály typu IMAX jsou specifické a v mnohém se od klasických kin liší. Jednou
z nosných myšlenek společnosti IMAX Corporation přitom je, aby měl každý divák
v sále zajištěny velmi kvalitní podmínky, ať bude sedět na jakémkoliv místě v
sále, lhostejno, zda bude v páté či desáté řadě sedadel. Prostory kina jsou
řešeny tak, že pohodlné sedačky nabízejí značný komfort. Řady jsou ve svislém
směru od sebe výrazně posunuty, tudíž každý divák uvidí celou plochu plátna, i
když v řadě před ním bude sedět i výrazně vyšší člověk. Strmost umístění
sedadel je např. v OskarIMAX v Praze realizována pod úhlem 23 stupňů, a ve
světě je to v rozmezí 19 až 25 stupňů.
Velký obraz
Pohodlí je však jen začátek toho, co systém IMAX nabízí. Hlavním tahákem je
bezesporu obrovská projekční plocha, mnohdy systém 3D projekce a také kvalitní
ozvučení. Projekční plátno v kině IMAX v Praze dosahuje výšky dvaceti metrů a
šířky rovných pětadvaceti metrů. Je možno poznamenat, že tyto rozměry nejsou v
kinech IMAX ještě zdaleka těmi největšími. Zřejmě největší projekční plochou
disponuje kino Panasonic IMAX, které se nachází v australském městě Sydney.
Výška projekční plochy je 29,5 metru a šířka 36 metrů. Divák při návštěvě
takovýchto kin žasne a mnohdy je zatažen do děje daleko více než při sledování
filmu na plátně, které plně nezabírá jeho celý výhled. Vzhledem k tomu, že se
pro záznam i projekci obrazu používá velkorozměrový film 70 mm, navíc ve
speciálním režimu, nabízí kino obraz v řádově vyšším rozlišení než běžná kina s
obrazovým formátem 35 mm.
3D stereo vjem
Druhým velkým přínosem mnoha IMAX kin je systém umožňující sledovat 3D
stereoskopickou projekci. To znamená, že v kině je možné promítat nejen
klasické 2D filmy, ale i stereoskopicky zaznamenané snímky. Divák při vstupu do
sálu dostane 3D brýle a s nimi sleduje film. O celém 3D systému si povíme více
později, nicméně je pravdou, že 3D filmy jsou zajímavé a pokud je snímek
natočen dobře, dokáže být vjem velmi živý.
Kvalitní audio
V neposlední řadě je dobré zmínit i ozvučení, které se v kinech IMAX používá.
Každý člověk vnímá zvuk velmi dobře a výsledný efekt z projekce musí být
podtržen kvalitním zvukovým doprovodem. V kině IMAX je proto speciální systém
řízený počítačem, přičemž originální zvukové stopy nejsou uloženy na filmovém
pásu spolu s obrazem, ale odděleně na nosičích CD nebo nejnověji na DVD.
Ozvučení v sále je samozřejmě prostorové, nikoliv pouze stereofonní. Dnešní
IMAX kina s označením IMAX Experience jsou vybavena šestikanálovým systémem a
zvukovou aparaturou o výkonu cca 12 000 wattů.

Speciální kina

Pokud bychom se zabývali pouze jediným kinosálem IMAX v České republice, který
je umístěn v Praze přímo vedle stanice metra Flora, asi bychom se mohli
domnívat, že všechny kinosály IMAX jsou shodné. Pravdou je ovšem opak a toto
tvrzení se netýká zdaleka jen rozměrů plátna, ale všech součástí, jež se v kině
nacházejí. Dokonce existují i konstrukčně odlišné kinosály, které také spadají
pod označení IMAX. Mezi nimi lze nalézt hned několik speciálních variant.

IMAX a IMAX 3D

Nejdříve je nutné uvést na pravou míru skutečnost, že každé kino IMAX nemusí
obsahovat vybavení pro projekci ve 3D. Na světě existuje cca 228 kin IMAX ve
třiceti zemích světa, z čehož je ovšem necelá polovina vybavena (většinou pouze
ty modernější) 3D technologií. Při sledování snímků musí být divák vybaven
polarizačními (pasivními) brýlemi. Zajímavé také je, že původní systém IMAX se
3D stereoskopickým zobrazováním vůbec nezabýval a objevil se teprve asi patnáct
let po uvedení prvního IMAX kina do provozu. Až v roce 1986 byl představena
první 3D IMAX projekce. Bylo to na světové výstavě ve Vancouveru.
IMAX DOME
První specialitou IMAXU byl systém DOME, označovaný v první variantě jako
OMNIMAX. Jedná se o speciální kino, v němž se nepromítá na klasickou rovnou
projekční plochu, ale na plochu polokulovou. S podobným systémem se lze setkat
například v planetáriích. Snímek musí být již při natáčení snímán speciálním
širokoúhlým objektivem typu rybí oko. Tento systém snímání zajistí, že je
výsledná projekce v kopuli v pořádku a bez geometrických deformací. Výhodou je,
že divák je zcela obklopen obrazem, který se táhne od spodního okraje projekční
plochy až za něj. Úhel projekce obsáhne neuvěřitelných 180 stupňů horizontálně
a 110 stupňů vertikálně. Diváci z tohoto důvodu ve sklopených sedačkách téměř
leží a přes celé jejich zorné pole se táhne kopulovitá projekce. Zážitek v
těchto kinech je bezesporu velký. Nevýhodou však je minimální počet snímků,
které jsou přímo pro IMAX DOME natočeny. S pomocí optického konvertoru lze však
též na kulovou plochu (údajně bezproblémově) promítat i klasické IMAX filmy.
IMAX MAGIC CARPET
Pod označením Kouzelný koberec (Magic Carpet) se ukrývá další varianta obří
projekce. V tomto případě se jedná o speciální kino, v němž se projekce
generuje pomocí dvojice projektorů. Jeden se stará o čelní projekci, a druhý je
směrován tak, že generuje obraz pod sedadly diváků. Aby svit projektoru nebyl
směrován přímo do diváků, využívá se zpětná projekce, tudíž je i příslušný
projektor umístěn pod podlahou kina a diváci mohou libovolně sledovat obraz jak
před sebou, tak i pod sebou. Je jasné, že i pro tento typ kina musí být snímky
připraveny speciálně. Výsledný vjem je poměrně neobvyklý, diváci si připadají,
že jsou na kouzelném koberci (odtud název) a mohou se ve filmu například
vznášet v oblacích a letět celým světem.
IMAX HD
To, že klasický IMAX využívá běžné snímkové frekvence 24 obrázků za sekundu,
přišlo zřejmě některým vývojářům málo. Proto se rozhodli zvýšit kvalitu a
plynulost obrazu. Vznikl tak unikátní systém IMAX HD, který disponuje
dvojnásobnou projekční rychlostí. Speciálně zkonstruovaný projektor pracuje se
70milimetrovým filmem se snímkovou rychlostí 48 okének za minutu. Nároky na
promítačku jsou ještě o to vyšší, že každý IMAX film využívá ukládání snímků
horizontálně souběžné s osou posuvu, nikoliv vertikálně, jako běžné filmy 35 mm
a 70 mm. Kvalita projekce by měla být vlivem většího počtu obrázků za vteřinu o
poznání vyšší a obraz by měl být pro diváka stabilnější a bez jakéhokoliv
náznaku chvění nebo blikání. Jistou nevýhodou systému je, že náklady na filmový
materiál jsou dvojnásobně vyšší než u klasického IMAX filmu.
IMAX SOLIDO
Kino s názvem IMAX SOLIDO je vlastně speciální modifikací trojrozměrného
systému IMAX 3D, přičemž se využívá rychloběžné promítačky (podobné jako IMAX
HD). Výhodou je, že pro generování trojrozměrného obrazu stačí jediný projektor
a není potřebná synchronizovaná dvojice projektorů (nebo speciálního
dvojprojektoru s dvojicí objektivů a dvojicí filmových kotoučů). Běžný
dvojrozměrný film lze samozřejmě také promítat. V režimu 3D se pak využívá
nikoliv polarizačních brýlí, ale elektronických, které mají vlastní baterii a
LCD zatemňovací filtry v očnicích. Takovéto brýle označuje IMAX jako E3D brýle.
Zda je tento 3D systém výhodnější ve srovnání s klasickým IMAX 3D či nikoliv,
si povíme později, nicméně zajímavé je, že systém elektronických brýlí přivedl
společnost Sonics na myšlenku, že když už musí mít divák při 3D projekci na
hlavě aktivní brýle, mohou do nich pro zlepšení zážitku navíc integrovat i
přídavná sluchátka. Ta umožňují zvýšit komfort diváka tím, že neslyší pouze
zvuk v kině, ale navíc i zvuk z osobních sluchátek, který kvalitně podtrhává
celou atmosféru a také může částečně eliminovat ruchy z kinosálu.

Jak funguje 3D stereoskopické zobrazení

Po výletu do historie nastal čas podívat se také přímo na nejzajímavější
technologii, kterou IMAX využívá. Představuje jí 3D stereosystém, jenž doposud
dokázal nalákat do kina neuvěřitelná kvanta diváků. Všichni totiž chtějí zažít
trojrozměrnou podívanou na vlastní kůži a vidět ji na vlastní oči.
3D stereoskopie v IMAX 3D
Je mnoho věcí, které se dnes lákavě označují termínem 3D. Mnohdy jde však o
blud a reklamní trik. V případě kin IMAX 3D se však skutečně jedná o 3D
projekci, respektive o stereoskopickou 3D projekci, což je jedna z technologií,
která se 3D problematikou zabývá.
Pod obecným označením 3D se totiž neskrývá konkrétní technologie, termín pouze
napovídá, že konkrétní problematika se řeší nikoliv v rámci dvou rozměrů (tedy
s výškou a šířkou) např. u klasických filmů, které je vidět v běžném kině. Při
práci s 3D prostorem, tedy v kině IMAX 3D, se počítá i s třetím rozměrem, s
hloubkou obrazu. K tomu, aby mohl divák sledovat obraz skutečně včetně hloubky,
se u IMAX 3D kin využívá stereoskopické vizualizace. Systém kina nepromítá
pouze jeden obraz, který divák sleduje oběma očima zároveň, ale promítají se
dva oddělené obrazy. Přitom je ovšem nutné dodržet několik zásad. Zdrojový film
musí být natočen dvěma kamerami, jejichž vzdálenost simuluje rozteč lidských
očí. To znamená, že dvojice obrazů je obdobná, jako kdyby se na scénu díval
člověk vlastníma očima. Snímky se při projekci musejí dodat k divákovi tak, aby
levé oko vidělo pouze záběr levé kamery projekce a pravé oko zase pouze záběr
pravé kamery. Mozek pak vyhodnotí obraz opravdu prostorově a trojrozměrně.
Projekce s pasivními brýlemi
Teoreticky popsaná metoda vypadá celkem jednoduše, nicméně praktické řešení má
nemálo úskalí. Klasické kino IMAX 3D řeší tuto problematiku pomocí
polarizačních pasivních brýlí. Každý divák dostane při vstupu do kina brýle,
kde má jedna očnice polarizační filtr orientovaný tak, že propouští pouze
světlo kmitající v horizontální rovině. Druhá očnice obsahuje stejný o
devadesát stupňů otočený filtr. Tedy takový, že propouští pouze světlo
kmitající ve vertikální rovině. Dva obrazy se promítají na jednu projekční
plochu, přičemž před každým projektorem je upevněn taktéž polarizační filtr.
Nastavení filtrů na projektoru koresponduje s nastavením filtrů na brýlích.
Dvojice obrazů (pro pravé a levé oko) se následně promítá na jednu projekční
plochu, která je vyrobena ze speciálního materiálu a opatřena povrchem, jenž
zachová polarizaci dopadajícího světla. Obrazy odražené od projekční plochy se
dostávají k divákovi, nicméně do každého oka pronikne (díky polarizačním
filtrům v očnicích) pouze příslušný obraz. Ostatně pokud navštívíte kino
OskarIMAX, můžete se o pravdivosti výše uvedených skutečností přesvědčit sami.
Stačí ,pokud nakloníte hlavu o více než 10 stupňů (jednoduše řečeno pravým či
levým uchem směrem k zemi), a 3D stereoefekt se poruší. Namísto pěkné
trojrozměrné scény uvidíte dva překrývající se obrazy, se kterými si váš mozek
nebude umět poradit a nebude schopen je převést do správné prostorové scény.
Pokud byste si polarizační brýle nasadili obráceně (pootočené o 180 stupňů
kolem horizontální osy, otvorem pro nos vzhůru) , dostávalo by dokonce vaše
levé oko obraz pro pravé oko a naopak. Výsledný obraz je nereálný hory v dálce
by vystupovaly z plátna a lidé v popředí by byli někde v dálce. Mozek si ovšem
s takovými informacemi nedokáže valně poradit a divák vnímá obraz velmi špatně.
Projekce s aktivními brýlemi
Kromě popsané technologie, která využívá 3D pasivní (polarizační) brýle,
existuje i druhý způsob, jak zajistit, aby pozorovatel obdržel do každého oka
příslušný snímek. Diváci sledují obraz, který se promítá na plátno s
dvojnásobnou snímkovou frekvencí, přičemž na filmovém pásu jsou střídavě
proloženy obrazy pro levé a pravé oko. Elektronické brýle diváka se dálkově
synchronizují s projekcí a střídavě zatmívají levé nebo pravé oko. Výsledkem
je, že každý lichý snímek vidí návštěvník kinosálu jedním okem a každý sudý
okem druhým. Tímto systémem se sice sníží frekvence promítaných obrazů na každé
oko na polovinu, nicméně každé oko návštěvníka kina dostává pouze svůj obraz. Z
dvojice oddělených snímků náš mozek následně skládá skutečnou trojrozměrnou
scénu. Takovýto systém využívá například IMAX SOLIDO, který je často i obohacen
zvukovým systémem IMAX PSE (přídavné osobní reproduktorky v 3D brýlích).
Filmy ve velkém formátu
Hlavním trhákem společnosti IMAX je bezesporu obří plátno. K tomu, aby mohl být
obraz kvalitní, již nedostačuje obyčejný záznamový materiál, na který se
natáčejí běžné filmy. V klasickém kině stačí filmový pás s šířkou 35 mm. Obraz
na plátně je zobrazen v rozměrech, kdy je podívaná stále kvalitní. Nicméně při
obřích rozměrech pláten v kinech IMAX bylo zapotřebí (pro udržení či navýšení
kvality) zvětšit i filmové okénko. Tvůrci využili již zavedených 70mm filmových
pásů, ovšem s tím rozdílem, že na pás začali ukládat jednotlivá políčka otočená
o 90 stupňů. Tak dosáhli toho, že na film o šíři 70 milimetrů dokázali
zaznamenat filmové okénko velikosti téměř malé fotografie (22,1 x 48,5 mm). To
je ve srovnání s plochou 35mm filmu solidní desetinásobek. Pokud poměříme
klasický 70mm film, u kterého se využívá normálního ukládání snímků, tedy
příčného k posuvu směru filmového pásu, disponuje IMAX formát pro uložení
každého obrázku třikrát větší plochou. Protože jsou snímky uloženy podélně,
znamená to, že 70 mm tvoří pouze kratší stranu okénka a nikoliv delší, jako u
klasického 70mm filmu. Počet perforací na jeden snímek (děrování, které pomáhá
zajistit přesný posuv snímku uvnitř promítačky) je také významně vyšší.
Klasický 35mm film disponuje čtyřmi dírkami na snímek, 70mm film pěti a formáty
IMAX a IMAX DOME rovnými patnácti. To je ostatně nutné, protože perforace
pomáhají rozložit velké mechanické namáhání, kterému je film během produkce
vystaven.
Monstrózní promítačky
Uvnitř promítačky IMAXU se nachází speciální strhovací systém (Rolling Loop
System), který se musí čtyřiadvacetkrát za sekundu prudce posunout a zastavit
aktuální okénko filmu před objektivem, aby byl dojem obrazu plynulý. U systémů
IMAX HD je rychlost dokonce dvojnásobná, tedy 48 políček za každou sekundu.
Materiál rozměrného filmu je vzhledem k velikosti okének a k celkové
transportní rychlosti filmu namáhán velmi výrazně, a proto musí být vyroben z
extrémně odolného materiálu. Podle společnosti IMAX Corporation lze na filmovém
pásu za jistých okolností utáhnout i nákladní automobil. Nicméně přesto je
potřeba, aby se projekční zařízení k filmu chovalo co nejšetrněji. Promítačky
IMAX tuto záležitost řeší již zmíněným systémem Rolling Loop a vakuovým
přisáváním běžícího filmu ke skleněné ploše objektivu. Tak jsou zajištěny
podmínky pro co možná nejmenší namáhání filmového materiálu a zároveň i pro
kvalitní projekci.
V dnešní době se u kin IMAX využívá především dvou promítacích systémů, větší
nese označení IMAX GT a v roce 1997 přibyl i projektor či promítačka,
chcete-li, určená pro menší sály s označením IMAX SR. Ta se s úspěchem využívá
např. pokud je kino IMAX integrováno v multiplexu více kin.
Speciální plátno a světelný výkon
Vzhledem k tomu, že většina IMAX 3D kin je vybavena systémem s polarizačními
brýlemi, musí být i plátno speciální. Takové, které nezmění polarizaci
světelného toku z obou projektorů. Jedině tak se k divákovi dostanou odražené
obrazy a jeho brýlemi se ke každému oku dostane pouze správný obraz. Zajímavé
při tom všem je, že světelný výkon projektorů musí být velmi silný, neboť velká
část výkonu se ztratí hned, jak projektor poprvé polarizuje světlo, a další
významná část při průchodu polarizačním filtrem v očnicích 3D brýlí. Dalším
důvodem pro velký světelný výkon jsou některé fyziologické aspekty spojené se
stereoskopickým 3D vnímáním jednoduše řečeno, velice jasný stereoskopický obraz
vnímá mozek lépe. Požadavek na vysokou hladinu světelného toku se řeší extrémně
silnou projekční lampou. Ta je xenonová a je chlazená kapalinou. Výkon dosahuje
úctyhodné hodnoty 15 000 W. Při těchto nestandardních požadavcích je ještě s
podivem, že vývojáři dokázali vytvořit kvalitní projekční plochu a navíc ji
opatřili i mikroperforací, aby mohl zvuk z reproduktorů, které se nacházejí za
promítací plochou, dobře a kvalitně procházet přímo k divákům.
Audiosystém
Za celým audiosystémem, který se v IMAX kinech využívá, stojí společnost Sonics
(Sonic Associates). Kina používají šesti oddělených zvukových stop, přičemž je
obsažen i subwoofer (basový kanál). Promyšlená technologie Sonics Proportional
Point Source řeší rozložení prostorového zvuku tak, aby se ke každému divákovi
dostával co možná nejkvalitnější zvuk a co nejméně deformovaný umístěním
sedačky návštěvníka v rámci celého hlediště. Nicméně i přesto existují kina
IMAX, kde se uplatňuje i další audiotechnologie. Je to systém IMAX PSE.
Zvukové hrátky s IMAX PSE
Jak již bylo naznačeno u systému IMAX SOLIDO, napadlo některé moudré hlavy
integrovat do aktivní verze 3D brýlí i přídavné osobní reproduktorky. Za tímto
systémem stojí společnosti Sonics a technologie nese označení IMAX PSE (IMAX
Personal Sound Environment). Představuje pomocí dvou miniaturních reproduktorků
v brýlích přídavné ozvučení, které doplňuje standardní reprodukci kina. Pomocí
sluchátek se např. eliminuje rozdíl mezi tím, zda sedíte v první či poslední
řadě kina a podobně. Technologie IMAX PSE je tak zajímavá, že vznikly i
varianty tohoto systému pro klasický IMAX 3D nebo i pouze pro IMAX. V posledním
případě jsou z brýlí vyjmuty odnímatelné očnice (pro IMAX jsou zbytečné) a
nasazovací systém na hlavu představuje vlastně jen futuristická sluchátka bez
brýlí. V některých kinech se tedy se systémem PSE setkat můžete, jinde ne,
například v pražském kině IMAX jej nenaleznete.
Výroba 3D filmů
Je patrné, že když musí každý divák sledovat ne pouze jeden snímek, ale v
podstatě dva, musejí i filmaři natáčet na dva filmové pásy. To se v praxi řeší
buď speciální kamerou, která obsahuje dva objektivy a dva bubny na filmové
kotouče, nebo skutečně dvojicí kamer, jejichž práce se ovšem musí
synchronizovat (genlockovat). Specializované kamery jsou samozřejmě
neuvěřitelně drahé, tudíž je IMAX natáčecím společnostem pronajímá. Aktuálně je
na trhu asi 23 kamer, které natáčejí na velkorozměrové filmové pásy, tedy v
kvalitě přímo pro IMAX. Dvě z nich jsou určené pro natáčení 3D snímků a jsou
vybavené dvojitým strhovacím systémem. Tři další kamery typu IMAX MARK II
představují speciální odlehčené IMAX kamery, které lze využívat se systémem
Steadycam. Dvacet kilogramů těžkou kameru je pak možné dokonce i nosit. V
každém případě je výroba i střih IMAX snímků (a IMAX 3D snímků zvlášť),
nesnadná a nákladná záležitost a vyžaduje od tvůrců mnoho odvahy a umu.
Alternativní variantou pro natáčení dvěma kamerami je kompletní generování
pohledů na scénu metodami počítačové grafiky. Tento postup je poměrně levný,
ale hodí se pouze pro animované filmy. Tímto způsobem byly vytvořeny například
filmy Cyberworld 3D nebo Santa Claus versus Sněhulák. Bohužel se asi nikdy
nedočkáme 3D stereoverze populárních animovaných filmů jako je třeba Shrek nebo
Hledá se Nemo. Přestože oba filmy byly vytvořeny metodami 3D počítačové grafiky
a převod na IMAX stereoverzi je v principu možný, nevyplatí se to z
ekonomických důvodů. Mnoho efektů ve filmech je totiž tvořeno až ve 2D vrstvách
tak, že jejich převod do 3D by nutil animátory rekonstruovat je znovu zcela
odlišnými metodami.
Filmy v režimu DMR
Moderní technologie umožňují mnohé. Společnost IMAX Corporation to chápe, a
proto se snaží s jejich pomocí najít další cesty, jak přinést divákům nové
zážitky, a přitom se finančně nezruinovat. Jednou ze zajímavých technologií je
systém DMR. Jedná se vlastně o to, že se vezme klasicky natočený film, který
jde do běžných kin, a pomocí digitální úpravy a s využitím speciálních filtrů
se převede do formátu IMAX 70 mm. Tato cesta je výrazně levnější, než nechat
vyrábět celé filmy již od začátku přímo pro IMAX. Převedený film získá lehce
vyšší rozlišení a lze jej promítat na velké plochy. DMR se také zabývá i
zvukem, tudíž i ten by měl být ve vyšší kvalitě a s lepším prostorovým
rozložením než v běžném kině. Pokud se chcete přesvědčit, stačí si zajít na
některý z filmů, které OskarIMAX v Praze uvádí. Mezi žhavé novinky patří Harry
Potter a vězeň z Azkabanu. K dalším filmům, které již byly do formátu IMAX s
využitím technologie DMR převedeny, patří snímky Apollo 13, Hvězdné války,
Epizoda II: Klony útočí, Matrix Reloaded a Matrix Revolutions. V současné době
se k nim připojí i film Catwoman, který měl americkou premiéru třiadvacátého
července tohoto roku. Je vidět, že IMAX se zkrátka snaží.4 0423/BAM o


Trocha zajímavé historieNebude jistě na škodu říci si něco málo z historie.
Zajímavé totiž je, že systém IMAX, i když je v naší republice ještě relativně
žhavou novinku, není žádný převratný objev posledních let. Jeho historie sahá
až do roku 1967, kdy se v kanadském Montrealu uskutečnila výstava EXPO \67.
Velkým hitem se tehdy stala velkorozměrná projekce filmů. Nicméně projekce byla
generována s pomocí více jednotlivých projektorů, což způsobovalo značné
technické problémy. Malá skupina filmových odborníků však tento problém začala
řešit. Byli to Graeme Ferguson, Roman Kroitor a Robert Kerr, kteří stáli u
zrodu nového projektu s označením IMAX.
Premiéra se uskutečnila v pavilonu Fuji v japonském městě Osaka na výstavě EXPO
\70 a zjevně byla úspěšná, neboť inspirovala tvůrce, aby o rok později (1971)
zřídili první stálé kino IMAX. To otevřela kanadská společnosti IMAX Corporatin
přímo ve městě Toronto.
V roce 1973 měl pro změnu premiéru první projekční systém OMNIMAX, dnes
označovaný jako IMAX DOME.
Vývoj se však u IMAX Corporation nezastavil a pokračoval s dalšími objevy a
inovacemi. Pod označením OMNIMAX 3D byl v Japonsku na EXPO \85 představen
trojrozměrný systém pro IMAX DOME a na EXPO \86 konaném ve Vancouveru dnes
klasický IMAX 3D. Tedy principiálně shodné kino, jaké známe v Praze v podobě
OskarIMAX.
Systémy Magický koberec (IMAX Magic Carpet) a IMAX Solido měly své první
představení v japonské Osace při příležitosti konání výstavy EXPO \90.
Zatím poslední přírůstek do rodiny IMAX představuje IMAX HD. Premiéru měl v
Kanadě v roce 1992, jak jinak než na EXPO \92.
O tom, že se společnost IMAX Corporation snaží zvyšovat komfort diváků ve svých
kinosálech a pracuje na stále nových objevech, svědčí nejen velké množství
technologií, které IMAX vyvinul, ale také řada ocenění. Mezi nejprestižnější
patří například cena Oscar. Tu v roce 1997 obdržela IMAX Corporation za vědecký
a technický vývoj (Scientific and Technical Achievement) v oblasti vývoje
technologií, týkajících se velkorozměrových filmů, jejich tvorby a projekce.
Mezi dalšími oceněními nechybí ani ceny v rámci výstav EXPO a řada dalších,
např. od Academy of Motion Picture Arts and Sciences nebo Canadian Government\s
Department of Communications a mnohé další.


Nebude jistě na škodu říci si něco málo z historie. Zajímavé totiž je, že
systém IMAX, i když je v naší republice ještě relativně žhavou novinku, není
žádný převratný objev posledních let. Jeho historie sahá až do roku 1967, kdy
se v kanadském Montrealu uskutečnila výstava EXPO \67. Velkým hitem se tehdy
stala velkorozměrná projekce filmů. Nicméně projekce byla generována s pomocí
více jednotlivých projektorů, což způsobovalo značné technické problémy. Malá
skupina filmových odborníků však tento problém začala řešit. Byli to Graeme
Ferguson, Roman Kroitor a Robert Kerr, kteří stáli u zrodu nového projektu s
označením IMAX.
Premiéra se uskutečnila v pavilonu Fuji v japonském městě Osaka na výstavě EXPO
\70 a zjevně byla úspěšná, neboť inspirovala tvůrce, aby o rok později (1971)
zřídili první stálé kino IMAX. To otevřela kanadská společnosti IMAX Corporatin
přímo ve městě Toronto.
V roce 1973 měl pro změnu premiéru první projekční systém OMNIMAX, dnes
označovaný jako IMAX DOME.
Vývoj se však u IMAX Corporation nezastavil a pokračoval s dalšími objevy a
inovacemi. Pod označením OMNIMAX 3D byl v Japonsku na EXPO \85 představen
trojrozměrný systém pro IMAX DOME a na EXPO \86 konaném ve Vancouveru dnes
klasický IMAX 3D. Tedy principiálně shodné kino, jaké známe v Praze v podobě
OskarIMAX.
Systémy Magický koberec (IMAX Magic Carpet) a IMAX Solido měly své první
představení v japonské Osace při příležitosti konání výstavy EXPO \90.
Zatím poslední přírůstek do rodiny IMAX představuje IMAX HD. Premiéru měl v
Kanadě v roce 1992, jak jinak než na EXPO \92.
O tom, že se společnost IMAX Corporation snaží zvyšovat komfort diváků ve svých
kinosálech a pracuje na stále nových objevech, svědčí nejen velké množství
technologií, které IMAX vyvinul, ale také řada ocenění. Mezi nejprestižnější
patří například cena Oscar. Tu v roce 1997 obdržela IMAX Corporation za vědecký
a technický vývoj (Scientific and Technical Achievement) v oblasti vývoje
technologií, týkajících se velkorozměrových filmů, jejich tvorby a projekce.
Mezi dalšími oceněními nechybí ani ceny v rámci výstav EXPO a řada dalších,
např. od Academy of Motion Picture Arts and Sciences nebo Canadian Government\s
Department of Communications a mnohé další.Nebude jistě na škodu říci si něco
málo z historie. Zajímavé totiž je, že systém IMAX, i když je v naší republice
ještě relativně žhavou novinku, není žádný převratný objev posledních let. Jeho
historie sahá až do roku 1967, kdy se v kanadském Montrealu uskutečnila výstava
EXPO \67. Velkým hitem se tehdy stala velkorozměrná projekce filmů. Nicméně
projekce byla generována s pomocí více jednotlivých projektorů, což způsobovalo
značné technické problémy. Malá skupina filmových odborníků však tento problém
začala řešit. Byli to Graeme Ferguson, Roman Kroitor a Robert Kerr, kteří stáli
u zrodu nového projektu s označením IMAX.
Premiéra se uskutečnila v pavilonu Fuji v japonském městě Osaka na výstavě EXPO
\70 a zjevně byla úspěšná, neboť inspirovala tvůrce, aby o rok později (1971)
zřídili první stálé kino IMAX. To otevřela kanadská společnosti IMAX Corporatin
přímo ve městě Toronto.
V roce 1973 měl pro změnu premiéru první projekční systém OMNIMAX, dnes
označovaný jako IMAX DOME.
Vývoj se však u IMAX Corporation nezastavil a pokračoval s dalšími objevy a
inovacemi. Pod označením OMNIMAX 3D byl v Japonsku na EXPO \85 představen
trojrozměrný systém pro IMAX DOME a na EXPO \86 konaném ve Vancouveru dnes
klasický IMAX 3D. Tedy principiálně shodné kino, jaké známe v Praze v podobě
OskarIMAX.
Systémy Magický koberec (IMAX Magic Carpet) a IMAX Solido měly své první
představení v japonské Osace při příležitosti konání výstavy EXPO \90.
Zatím poslední přírůstek do rodiny IMAX představuje IMAX HD. Premiéru měl v
Kanadě v roce 1992, jak jinak než na EXPO \92.
O tom, že se společnost IMAX Corporation snaží zvyšovat komfort diváků ve svých
kinosálech a pracuje na stále nových objevech, svědčí nejen velké množství
technologií, které IMAX vyvinul, ale také řada ocenění. Mezi nejprestižnější
patří například cena Oscar. Tu v roce 1997 obdržela IMAX Corporation za vědecký
a technický vývoj (Scientific and Technical Achievement) v oblasti vývoje
technologií, týkajících se velkorozměrových filmů, jejich tvorby a projekce.
Mezi dalšími oceněními nechybí ani ceny v rámci výstav EXPO a řada dalších,
např. od Academy of Motion Picture Arts and Sciences nebo Canadian GAktuálně se
může mnoha čtenářům zdát, že IMAX musí být pro ostatní kina velkou hrozbou,
nicméně nedá se to takto přímo říci. Výroba 3D filmů je za současných podmínek
velmi nákladná. Zajímavé kupříkladu je, že jeden trojrozměrný 40-45 minutový
snímek vyjde zhruba na 15-20 milionů dolarů. To je cena srovnatelná s cenou
běžného celovečerního filmu. Bohužel trh pro IMAX filmy je značně omezený. Z
těchto ekonomických důvodů si jednotlivá kina IMAX kopie filmů k produkci
nepůjčují, ale musejí si je zakoupit. To také vysvětluje, proč se nebudeme
setkávat v Oskarově kině každý týden s novým 3D filmem. Společnost se snaží co
nejvíce využít stávajících nakoupených filmů, a teprve pak bude dokupovat
další. Druhým nápadem, jak využít IMAX, je již zmíněný řádově levnější přepis
dvojrozměrných hitů z formátu 35 mm na 70 mm IMAX formát s pomocí technologie
DMR, která by měla zajistit vyšší kvalitu a lepší zážitek pro diváky. V každém
případě není situace úplně jednoduchá a IMAX není extrémně výdělečným
projektem, jak by se na první pohled mohlo zdát. To dosvědčuje i nedávný
ekonomický krach dvou IMAX kin v Německu.Přehled velikostí filmových okének
ŠířkaPočet perforací Rozměry Plocha filmového pásuna filmové okénkofilmového
okénkafilmového okénka
běžný 16mm film17,21 mm x 9,65 mm69,5 mm2

běžný 35mm film421 mm x 15,2 mm319 mm2
běžný 70mm film522,1 mm x 48,5 mm1 072 mm2
IMAX 70mm film1548,5 mm x 69,6 mm3 376 mm2
IMAX DOME 70mm film1550,29 mm x 69,6 mm2 665 mm2
ŠířkaPočet perforací Rozměry Plocha filmového pásuna filmové okénkofilmového
okénkafilmového okénka
běžný 16mm film17,21 mm x 9,65 mm69,5 mm2
běžný 35mm film421 mm x 15,2 mm319 mm2
běžný 70mm film522,1 mm x 48,5 mm1 072 mm2
IMAX 70mm film1548,5 mm x 69,6 mm3 376 mm2
IMAX DOME 70mm film1550,29 mm x 69,6 mm2 665 mm2
ŠířkaPočet perforací Rozměry Plocha filmového pásuna filmové okénkofilmového
okénkafilmového okénka
běžný 16mm film17,21 mm x 9,65 mm69,5 mm2
běžný 35mm film421 mm x 15,2 mm319 mm2
běžný 70mm film522,1 mm x 48,5 mm1 072 mm2
IMAX 70mm film1548,5 mm x 69,6 mm3 376 mm2
IMAX DOME 70mm film1550,29 mm x 69,6 mm2 665 mm2
Vývoj a trend
V globálních měřítcích lze i přes některé technické svízele hovořit o velkém
úspěchu systému IMAX. Jeho přínos je nemalý, ovšem na druhou stranu je také
pravda, že vývoj a veškeré moderní technologie stojí mnoho peněz. Ostatně již
jen filmový materiál speciálního 70mm filmu a agenda kolem něj jsou samy o sobě
extrémně drahé. Aby se vše proměnilo v zisk, není zapotřebí pouze nových
technologií, ale i obchodního ducha. Kina IMAX se proto snaží zaujmout nejen
trh běžných diváků, ale oslovují i školství, připravují výukové programy a
podobně. Také to vypadá, že s příchodem digitálních technologií a s rostoucím
vývojem početního výkonu v IT se bude IMAX snažit řešit mnoho úkonů spojených
se zobrazováním a s přípravou projekcí i touto cestou. Jedním z kroků je
například i převod běžných snímků uložených na 35mm filmech pomocí digitální
technologie DMR do velkorozměrového formátu IMAX 70 mm. Zatím není technicky
možné řešit obří projekci filmů IMAX plně digitálně, např. z diskového pole.
Stále je nutné používat klasický (a velmi drahý) filmový materiál. Hlavním
důvodem je extrémně vysoké rozlišní promítaných filmů, ke kterému se zatím
digitální projektory jenom těžko přibližují. Nicméně je jasné, že IMAX
Corporation se bude vývojem digitálního zpracování svých IMAX filmů a popřípadě
i digitální projekcí v budoucnu intenzivně zabývat. S touto myšlenkou souhlasí
i Dr. Ing. Michal Hušák, který se zúčastnil odborné diskuse na dané téma v
rámci konference Stereoscopic Displays and Applications XV (San Jose 2004).
Podle jeho názoru časem digitální projekce zcela nahradí filmové pásy. Problémy
s rozlišením obrazu bude možné řešit použitím většího počtu levných
synchronizovaných datových projektorů.
Digitálně synchronizovaný obraz, rozdělený do více projekčních kanálů, by mohl
kvalitu kina IMAX i překonat. Michal Hušák se nyní snaží ve spolupráci s
americkou společností LightSpeed Design realizovat tuto myšlenku v praxi. Že by
Česká republika přispěla k pokroku v této oblasti ?
Podle všech dostupných informací bude směr vývoje 3D stereoskopie postupovat
nejen v úzké oblasti kinosálů, jako je IMAX 3D, ale trend bude směřovat i do
oblasti menších firem a také do domácího segmentu. Dokonce už i IMAX
Corporation vydala několik svých velmi úspěšných 3D filmů ve speciálním 3D
formátu na stereo DVD, které jsou určené pro domácnost. Na internetu je dokonce
možné již dnes kupovat i další 3D filmy na DVD a některé z nich jsou i velmi
zajímavé, např. Ultimate G\s, Encounter in the Third Dimension, SOS Planet,
Alien Adventure a další.
Je pravděpodobné, že nové 3D technologie v oblasti stereoskopie budou v
budoucnu cenově dostupnější a začneme se s nimi setkávat nejen v kinech typu
IMAX 3D, ale i v domácím prostředí, ať již to bude v oblasti počítačových her,
aplikací či filmů. Slibná budoucnost ve znamení 3D je bezesporu před námi a my
se můžeme jen těšit.
axsPo směru hodinových ručiček (zleva z dálky): Rieko Fukushima (Toshiba),
Jason Goodman (21st Century 3D), Max Penner (Paradise FX), Samuel Zhou (IMAX),
Lew Stelmach (CRC Canada), Enrique Criado (Enxembre), Michal Hušák (Lightspeed
Design/
/Chemicko-technologická fakulta v Praze), Chris Ward (Lightspeed Design).












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.