Historie IBM v kostce

Hardware |

Víte, že i když si většina z nás IBM spojuje s vývojem prvních počítačů, se zrodem IBM PC, šachovými superpočítači či umělou inteligencí Watson, ve skutečnosti nás stoletá historie první IT společnosti provází na každém kroku?

Historie IBM v kostce




Víte, že i když si většina z nás IBM spojuje s vývojem prvních počítačů, se zrodem IBM PC, šachovými superpočítači či umělou inteligencí Watson, ve skutečnosti nás stoletá historie první IT společnosti provází na každém kroku?

Nemusíte přitom ani zapínat počítač či chytrý telefon. Stačí jít na nákup (čárový kód) nebo vybrat peníze z bankomatu (magnetický proužek) a patenty či střípky z historie IBM jsou všude kolem vás. Vše přitom začalo poněkud biblicky: sčítáním lidu.

Na počátku byly děrné štítky

Psal se rok 1890 a ve Spojených státech probíhalo sčítání lidu, při němž se ukázalo, že dosavadní metody a postupy jsou vzhledem k rozloze země a velikosti populace zastaralé. Z tohoto důvodu byla vyhlášena veřejná soutěž, jejímž cílem bylo nalézt výkonnější metody pro sčítání velkých objemů dat. V ní nejlépe obstál německý imigrant Herman Hollerith, který sestavil stroj ke čtení dat z děrných štítku. Tento vynález, i když ne zcela původní, se stal předstupněm k bouřlivému rozvoji informačních technologií ve druhé polovině 20. století.

Inspirací byl o bezmála sto let starší „žakárový“ tkalcovský stroj využívající řídicího mechanizmu, který se skládal z listu papíru, do něhož byl vytlačen děrovaný vzor. Hollerith se rozhodl využít papírových štítků o velikosti dolarové bankovky, neboť stroje na třídění těchto peněz již existovaly. Zkonstruoval třídicí systém, který dokázal vysokou rychlostí porovnávat veškerá data. Na tomto úspěchu Hollerith v roce 1896 se svými společníky založil společnost Tabulating Machine Company. O patnáct let později firma fúzovala se dvěma dalšími podniky a dostala název Computing-Tabulating-Recording Corporation (C-T-R). Psal se rok 1911 a vznikl první ze současných gigantů ICT průmyslu.

Další úspěšný obchodní rozvoj společnosti byl především dílem Thomase J. Watsona Sr., který nastoupil jako ředitel v roce 1914. Watson se zaměřil především na podporu prodeje a péči o zákazníky. Dbal na to, aby byli obchodníci v tmavém obleku vždy pečlivě upraveni, a snažil se, aby byl každý zaměstnanec na svou firmu hrdý a loajální. Jeho oblíbené heslo: mysli (Think) se stalo mantrou zaměstnanců C-T-R a IBM jej používá dodnes. Pod jeho vedením se firma soustředila zejména na zakázky pro největší firmy a instituce. Během prvních čtyř let Watson více než zdvojnásobil tržby a aktivity firmy přenesl i do Evropy, Jižní Ameriky, Asie a Austrálie. Není proto divu, že byla společnost v roce 1924 přejmenována na International Business Machines (IBM).

Záhy podnik prověřila světová krize na počátku 30. let 20. století. A společnost obstála. Zatímco se růst takřka celé ekonomiky Spojených států zastavil, IBM prosperovala. Thomas Watson kladl velký důraz nejen na spokojenost zákazníků, ale i svých zaměstnanců. IBM byla mezi prvními firmami, které poskytovaly skupinové životní pojištění (od roku 1934), podporu pozůstalým (1935) či placené dovolené (1936). V této době se IBM stala největší firmou pro kancelářskou a výpočetní techniku na světě. Za určitý zlom ve vývoji IBM lze považovat období druhé světové války. Thomas Watson dal veškeré zařízení k dispozici vládě Spojených států, přičemž výrobní program byl upraven a v továrnách se vyráběly např. součástky k automatickým zbraním včetně zameřovačů pro bombardéry, pušek či částí motorů. Válečná léta také obrátila pozornost firmy k novým trendům, které představovaly první elektronické počítače.

První počítače: Nejistý byznys

Vývoj prvního počítače Automatic Sequence Controlled Calculator (označovaného jako Mark I) trval šest let a jeho konstrukci vedl matematik a fyzik Howard Aiken. Mark I byl zprovozněn v roce 1944. Nedisponoval ještě vnitřní pamětí a program stále představovaly děrné pásky. Jednalo se o stroj, jehož délka byla více než 10 metrů a který vážil 5 tun. Protože ještě nepoužíval elektronky, ale relé, byl jeho chod velmi hlučný. V polovině 40. let nastoupil do čela společnosti Thomas J. Watson Jr. (1914–1993), který zúročil odkaz svého otce.

Tím, že se plně soustředil na tehdy ještě nejistou oblast počítačů, postavil IBM do čela nového odvětví, jehož hodnota záhy dosáhla řádu miliard dolarů. S jeho jménem je spjat zejména vývoj počítačů druhé a třetí generace, u nichž byla technologie děrných štítků vystřídána elektronkami. Tento přechod nejlépe demonstroval model IBM 604. Jednalo se sice ještě o děrnoštítkový tabelátor, ale již plně postavený na elektronkách.

Za první skutečný počítač je považován IBM 701, který byl sestrojen na počátku 50. let minulého století. Byl označován také jako „Defense Calculator“, neboť jej firma prezentovala jako vlastní přínos k obraně USA v době korejské války. Díky vakuovým elektronkám, jež nahradily elektromechanická relé, byl výrazně rychlejší: dokázal vykonat 17 tisíc operací za sekundu. Využíval již vnitřní paměť, přičemž vnější paměť zprostředkovávala magnetická páska. Ačkoli byly IBM 701 určeny výhradně pro výzkumné práce a účely vlády, lze říci, že díky svým inovacím (elektronky, magnetická paměť) vytyčovaly směr, kterým se vydaly první komerční počítače pro firemní zákazníky.

Elektronky koncem 50. let vystřídaly tranzistory. IBM 7090 byl jedním z prvních plně tranzistorových počítačů a byl využíván ve vojenském letectví - v oblasti, která vývoj elektronických počítačů výrazně urychlila. Byl ale také využit pro řízení kosmických letů programu Mercury a Gemini. Modernizovaná verze IBM 7094 sloužila pro vědecké účely. Jedním z dalších významných objevů, jimiž se IBM znovu zapsala do dějin informačních technologií, byla magnetická disková paměť, která se poprvé objevila v modelu IBM RAMAC 350.

Jestliže v 50. letech akceleroval rozvoj hardwaru, ani vývoj příslušného softwarového vybavení nezůstával pozadu. V roce 1957 představila společnost programovací jazyk FORTRAN (Formula Translator), který se stal nejpoužívanějším jazykem pro numerické a vědecké aplikace. Následovaly další programovací jazyky, z nichž široké uplatnění našel COBOL (Common Business Oriented Language, 1958) určený pro oblast obchodu a zpracování dat. Tento jazyk umožňoval velmi precizní práci se složitými datovými strukturami a po celá desetiletí byl nejvhodnějším nástrojem pro práci s databázemi. Více než polovina fungujících programů do poloviny 80. let byla vytvořena právě v něm. V 60. letech se špičkový výzkum IBM soustředil i na konstrukci výkonných superpočítačů. Prvním byl Stretch z roku 1961, zabírající plochu 225 metrů čtverečních a vážící 31 tun. Bylo vyrobeno sedm kusů využívaných armádou a jaderným výzkumem.

První platforma a zrod PC

Revoluční změnu v oblasti počítačů určených pro běžný trh představoval IBM System/360. Jednalo se totiž o první rozsáhlou skupinu počítačů, které používaly vzájemně kompatibilní software a periferní vybavení. Zákazníci si tedy již nemuseli kupovat zcela nové systémy, ale mohli jednoduše části svého hardwaru vyměnit či rozšířit. To byla zásadní novinka, neboť do té doby byly počítače nekompatibilní a nárůst potřeb uživatele znamenal investici do zcela nového stroje.

12. srpen roku 1981 lze označit za nenápadný začátek nové éry, kdy se informační technologie začaly prosazovat do všedního života lidí civilizovaného světa. Toho dne totiž společnost představila osobní počítač IBM 5150. Nikdo v té době nemohl tušit, jakou revoluci v informačních technologiích tento počítač způsobí. Ačkoli osobní počítač není vynálezem IBM, společnost definovala jeho standardy – jak hardwarové (procesor Intel 8088, RAM 40-640 kB, disketová mechanika atd.), tak softwarové (BASIC, MS DOS, kompilátor Pascal či první kancelářské aplikace EasyWriter a VisiCalc).

PC umožnilo „demokratizaci“ počítačů. Svým vybavením, výkonem a snadnou obsluhou stejně jako spolehlivostí a výhodnou cenou představoval osobní počítač vhodné řešení pro práci v kancelářích a školách a posléze dokonce i pro osobní domácí použití.

Proč uspěl právě standard IBM? Jen stěží lze dát jednoznačnou odpověď, ale značnou roli nepochybně sehrálo dobré a silné jméno společnosti. John Akers, který byl prezidentem IBM ve druhé polovině 80. let, prozíravě přenechal část trhu zabývající se výrobou psacích strojů jiným firmám. Namísto toho podpořil velkými částkami výzkum, který se právě pod jeho vedením nesmírně rozšířil. IBM je držitelem neuvěřitelného množství více než 76 tisíc patentů a v posledním desetiletí jeho výzkumníci přihlásili více patentů než deset největších počítačových firem dohromady. Přes tyto obrovské úspěchy nebyl počátek 90. let, kdy mainframe infrastrukturu zatlačily do pozadí právě osobní počítače, pro IBM snadným obdobím.

e-Business a další revoluce

Vyrovnat se se změnami na trhu a nasměrovat IBM do nové éry dostal za úkol Louis V. Gerstner, který do IBM přešel z vedení American Express. Tomu se nejen podařilo zabránit rozdělení IBM a společnost ozdravit, ale též oslovit kromě velkých i střední a menší podniky a instituce. V roce 1998 nasměroval Gerstner v přelomovém projevu IBM i její zákazníky k novému fenoménu internetu a jeho dopadu na globální byznys.

Gerstnerovi se podařilo ozdravit společnost a udržet její vysokou konkurenceschopnost, přesto se pár let po jeho odchodu z nejvyšší pozice firma odhodlala ke kroku, který řadě nezasvěcených musel vyrazit dech. IBM, tvůrce fenoménu osobního počítače, ukončila v roce 2004 výrobu PC a prodala ji čínské společnosti Lenovo. Číňané za ni zaplatili zhruba 1,75 miliardy dolarů, IBM na oplátku získala přibližně osmnáct procent akcií Lenovo. Řada analytiků hovořila o podivném obchodu, ale současný prezident společnosti Samuel Palmisano o úspěchu transakce nepochyboval. IBM bylo opět prvním, kdo podchytil nový fenomén: budoucnost není ve výrobě železa, ale v pokročilých technologiích pro e-business, nanotechnologiích, IT řešeních, která posléze dostala nálepku cloud computing, a v pokročilých konceptech, jako je Smarter Planet, který Palmisano představil v listopadu 2008.

IBM je důkazem toho, že velká společnost může vzkvétat a prosperovat i po sto letech. Jedním z klíčů k tomuto úspěchu je, že IBM se neustále nově definuje – od vývoje a výroby elektronických a digitálních počítačů po druhé sveětové válce, až po rozpoznání a definování revolučních fenoménů, jako jsou e-business a on-demand či utility computing (cloud). Za touto schopností IBM je mimo jiné i dlouhodobá vize rozvoje a řízení talentů, kterou definoval Thomas Watson Sr.: Nejhodnotnějším majetkem společnosti jsou mozky jejích zaměstnanců, tedy intelektuální kapitál, a nikoli peníze, hrubá síla nebo suroviny. IBM byla průkopníkem řady postupů, které se během 20. století staly standardem – od rovných příležitostí přes diverzitu (různorodost pracovních týmů) až po vzdělávání zaměstnanců. To jsou přinejmenším stejně významné odkazy jako nesčetná řada patentů a technologií IBM, díky nimž se otáčí soukolí lidské civilizace.


Historie IBM v České republice

 

1932 pobočka IBM v Československu
Československo se stalo šestou evropskou zemí, první ve střední a východní Evropě, kde IBM založila svou pobočku.
1948 znárodnění
Pobočka IBM byla znárodněna.
1991 návrat do Československa
IBM se vrací do Československa a zakládá zde pobočku  IBM ČSFR.
1993 IBM Česká republika
Po rozdělení federace se pobočka přejmenovává na IBM Česká republika.
1995 výzkum řeči
Otevření výzkumné laboratoře pro rozpoznávání řeči v Praze.
2001 IBM Delivery Centre Brno
IBM zprovozňuje centrum strategického outsourcingu – plným jménem IBM Global Services Delivery Center CR.
2003 Innovation Centre
Otevření Innovation Centra pro obchodní partnery a zákazníky v pražském sídle IBM na Chodově.
2008 centrála pro střední a východní Evropu
Zahájení činnosti centrály IBM pro střední a východní Evropu v Praze.

 

Pokračování článku s nejdůležitejšími milníky stoleté historie IBM naleznete na sesterském magazínu CIO Business World.

 

Úvodní foto: © Sean Gladwell - Fotolia.com



Úvodní foto: © Sean Gladwell - Fotolia.com













Komentáře