Deset mýtů o HDTV. Na televizi s vysokým rozlišením se všichni těší, její příchod provází mýty

Hardware | 01.01.06

Plazmové televize vypadají v obchodech nádherně a lákají diváky jasným obrazem,mají ale velmi krátkou životnost. Všechny programy ve vysokém rozlišení jsou stejně jasné a mají stej...





Plazmové televize vypadají v obchodech nádherně a lákají diváky jasným obrazem,
mají ale velmi krátkou životnost. Všechny programy ve vysokém rozlišení jsou
stejně jasné a mají stejně kvalitní obraz. Všechny programy a filmy na DVD
vypadají v nejvyšším rozlišení 1080p vždy lépe než v nižším standardu HDTV 720p.
Možná jste již podobná tvrzení také slyšeli. Jde o několik z mnoha polopravd,
pověstí a mýtů, které vypadají nevinně, při výběru nové televize mohou ale
člověka nepříjemně zmást. Neinformovaný zákazník může jejich vinou zaplatit
mnohem vyšší cenu za přístroj, jehož výhody prakticky nevyužije.
S mýty se nejlépe bojuje pomocí faktů, proto jsme oslovili několik špičkových
odborníků na HDTV (High-Definition TV, televize s vysokým rozlišením). Měli za
úkol vyjmenovat a uvést na pravou míru nejčastější mylná tvrzení, která nástup
HDTV provázejí, ať se již tyto pověsti týkají signálu, hardwaru nebo jiných
oblastí. Výsledkem je článek nabitý fakty, které čtenářům poradí, co opravdu
mohou od HDTV očekávat a co nikoli.

1. "Stačí správná televize, nic jiného k vysokému rozlišení nepotřebujete."
Ani náhodou! Pokud si opravdu chcete užít vynikající obraz a prostorový zvuk
5.1, který k vysokému rozlišení patří, potřebujete toho mnohem více. Televize s
podporou HDTV (tj. přístroj schopný přijmout obrazový signál v HD formátu a
zobrazit jej s rozlišením nejméně 720 řádků v režimu progresivního scanu nebo
neprokládaného videa) je jen jednou z nutných součástí výbavy.
Především je zapotřebí, aby samotný pořad byl natočen ve vysokém rozlišení. To
nemusí být pravda ani v případě, kdy to o pořadu tvrdí reklama. Bjorn Dybdahl,
majitel obchodu se špičkovou audiovizuální technikou v San Antoniu v americkém
Texasu, tvrdí, že již viděl spoustu sportovních přenosů údajně ve vysokém
rozlišení, které se ovšem v tomto rozlišení vysílaly jen částečně, protože ho
při natáčení podporovaly jen některé kamery. Totéž platí pro některé oblíbené
seriály, například Zákon a pořádek, který je známý i u nás. Nové díly se
natáčejí ve vysokém rozlišení, ty starší se ale pouze interpolují z původního
formátu 4 : 3. Výsledek není nijak ohromující.
Dále je nutné, aby program ve vysokém rozlišení vysílala stanice, z níž jej
vzduchem, kabelem či přes satelit přijímáte. U některých programů lze najít
poznámku "vysoké rozlišení v případě dostupnosti signálu". To ale neznamená, že
s vysokým rozlišením pracuje každý vysílač.
Ke zpracování signálu s vysokým rozlišením potřebujete HD přijímač. Televizi s
vestavěným digitálním tunerem ATSC stačí k zobrazení terestricky šířeného
signálu s vysokým rozlišením dobrá anténa. Zkratka ATSC znamená Advanced
Television Standards Committee, tedy výbor pro stanovení televizních norem.
Tento výbor definoval 18 formátů digitální televize, z nichž jen 6 je
považováno za formáty vysokého rozlišení. Navzdory rozšířenému mýtu neexistují
antény sloužící výhradně pro příjem signálu s vysokým rozlišením, jeho příjem
zajišťují běžné antény. Pokud televizní přístroj nabízí funkci PiP neboli obraz
v obraze, lze v tomto režimu využít vysoké rozlišení jen tehdy, je-li televizor
vybaven dvěma tunery ATSC.
Není-li televizor vybaven tunerem ATSC, je k příjmu HD signálu zapotřebí
set-top box nebo HD box dodávaný poskytovatelem kabelového nebo satelitního
signálu. S televizí, která musí být samozřejmě s HD signálem kompatibilní, je
nutno tento box propojit přes digitální výstup. "Mnoho lidí si pořídí televizor
kompatibilní s vysokým rozlišením a HD box a diví se, že vysoké rozlišení
nefunguje, když pro připojení boxu k televizi použijí analogový konektor,"
vysvětluje Jeff Cove, viceprezident společnosti Panasonic pro technologie.
A konečně je zapotřebí naladit televizní tuner na kanál, na kterém se skutečně
vysílá signál s vysokým rozlišením. Analogové vysílání místních vysílačů
většinou toto rozlišení nepodporuje, na čemž nic nezmění ani nejmodernější
domácí výbava.

2."Čím větší obrazovka, tím lepší obraz."
Větší neznamená automaticky lepší, zejména pokud obrazovku sledujete zblízka a
vidíte každý pixel. Pokud máte HDTV obrazovku s formátem 720p, doporučujeme ji
sledovat minimálně ze vzdálenosti rovné dvojnásobku úhlopříčky.
Zároveň ale nedoporučujeme sledovat televizi z příliš velké dálky, mizí tak
výhody vysokého rozlišení. "Často je rozlišení televize vyšší než rozlišení
lidského oka," tvrdí Larry Weber, předseda společnosti zvané Society for
Information Display, která sdružuje výrobce displejů. Pokud se na televizi
díváme ze tří metrů, není oko schopné rozeznat menší než milimetrové pixely,
pokud tedy z této vzdálenosti sledujeme obrazovku s úhlopříčkou 94 cm, není
rozdíl mezi normálním a vysokým rozlišením příliš viditelný.
Kvalita obrazu závisí také na obsahu vysílání. Obrazovky digitálních televizí
mají pevný rastr, počet jejich pixelů se tedy nemění a obraz se musí rozlišení
obrazovky přizpůsobit. Obraz je pochopitelně nejkvalitnější, pokud jeho
základní rozlišení odpovídá rozlišení obrazovky. Proto také současná DVD s
rozlišením 480 řádků v režimu progresivního scanu vypadají lépe ve formátu
Enhanced Definition TV (EDTV) než na HDTV EDTV má stejné rozlišení 480 pixelů,
při zobrazení na HDTV se obraz musí přizpůsobit rozlišení 720 pixelů nebo 1 080
pixelů podle typu televizoru. Tento proces většinou probíhá formou softwarové
interpolace.
Samozřejmě to funguje i naopak pokud sledujeme záznam v rozlišení HDTV na
televizi třídy EDTV, musí se obraz opět interpolovat, aby se vešel do nižšího
rozlišení. Pokles obrazové kvality je zejména u velkých obrazovek vcelku patrný.

3."Čím vyšší rozlišení v rámci HDTV, tím kvalitnější obraz."
Většina televizorů třídy HDTV nabízí v současnosti formát 720p, někteří výrobci
už ale představily i obrazovky s rozlišením 1 080 pixelů (jedná se o LCD nebo
projekční televize typu LCD, LCoS nebo DLP). V současné době ještě nejsou na
trhu plazmové obrazovky se standardem 1080p, ačkoli někteří výrobci začínají o
jejich nástupu hovořit. Každopádně lze očekávat, že plazmové modely svou
kvalitou současné televize s rozlišením 1080p výrazně překonají. Program ve
vysokém rozlišení se ale dnes vysílá pouze ve formátech 720p a 1080i, formát
1080p zatím čeká na své praktické uplatnění vzhledem k příliš velkému objemu
přenášených dat. Filmy v rozlišení 1080p budou jistě za čas k dispozici na
optických médiích, jenže dokud se velká filmová studia nedohodnou na formátu
příští generace DVD (Blu-ray nebo HD-DVD), asi se nových záznamů nedočkáme.
Skutečnost, že ve formátu 1080p zatím není co vysílat či promítat, je také
hlavním důvodem absence většího množství televizorů s tímto rozlišením na trhu.
Firmy, které již televize se standardem 1080p prodávají, argumentují, že mnohé
stanice již vysílají v rozlišení 1080i a že takový záznam vypadá na televizi s
1080p lépe než na obrazovce standardu 720p, neboť není třeba tak rozsáhlá
interpolace. (Nesmíme ale zapomenout, že v takovém případě je naopak zapotřebí
interpolovat záznam v 720p na rozlišení 1080p.) I v tomto případě je zapotřebí
vzít v úvahu rozlišovací schopnost lidského oka kvalitnější rozlišení 1080p
postřehnete pouze z extrémní blízkosti nebo na hodně velké obrazovce.

4."Milovníci plynulého vykreslování pohybů u CRT televizorů mají při přechodu
na HDTV smůlu."
Ale vůbec ne. Na trhu je řada CRT televizorů kompatibilních s vysokým
rozlišením a pokud se pro ně rozhodnete, ušetříte spoustu peněz, jsou totiž
mnohem levnější než LCD a plazmové modely podobné velikosti. Jen samozřejmě
odpadá výhoda tenkého a elegantního přístroje. Pokud se této výhody nehodláte
vzdát, nezapomeňte, že LCD obrazovky mají s vykreslováním pohybu opravdu někdy
problémy, což je způsobeno místy hodně pomalou odezvou. U plazmových televizorů
a technologie DLP tyto potíže odpadají.

5."Plazmové obrazovky do roka zničí vypálení."
Od doby, kdy jsme se s plazmovými obrazovkami setkávali jen na letištích, se
jejich kvalita neporovnatelně zvýšila. Efekt vypálených míst, kdy se na
obrazovce objevovaly "duchy" objektů, které z obrazu již ve skutečnosti
zmizely, tedy dnešní televize již dávno netrápí.
Životnost dnešních obrazovek činí podle výrobců zhruba 60 000 hodin. Pokud by
si tedy někdo pouštěl televizi 8 hodin denně 365 dní v roce, vydržela by mu
přes 20 let. Stejnou životnost dnes výrobci udávají i u LCD a CRT televizí
posledně jmenovaný typ je přitom na zmíněný efekt náchylný stejně jako plazmové
modely, při zobrazení totiž také používá fosforovou technologii.
Co se změnilo? Směs fosforu a plynu v nových plazmových obrazovkách riziko
vypálení výrazně snižuje, do některých televizorů výrobci navíc instalují
speciální software, jehož pomocí lze tomuto efektu předcházet. "Pokud se
nebojíte vypálení u CRT, nemusíte se ho bát ani u plazmy," tvrdí již citovaný
Larry Weber z organizace Society for Information Display.

6."Jasné LCD obrazovky nabízejí nejlepší obraz a mají mnohem menší spotřebu
energie než plazmové a CRT televize."
Jistě, LCD obrazovky jsou velmi jasné. To je velká výhoda, díváte-li se na
televizi v osvětlené místnosti. Pokud ale rádi sledujete filmy spíše v šeru
nebo ve tmě, na vysokých hodnotách jasu patrně tolik nezáleží a mohou vám tak
lépe vyhovovat plazmové nebo CRT modely s lepším zobrazením barev a plynulejším
překreslením pohybu.
Zajímavé údaje o spotřebě nabízí studie japonské organizace Green Purchasing
Network, jejímž cílem je propagace ekologicky šetrného zboží. Podle této studie
je spotřeba energie u plazmových, LCD a CRT obrazovek v praktickém provozu
stejná. Nastupující generace LCD obrazovek s podsvícením pomocí LED diod
nabídne mnohem lepší barevné podání než současné modely, přitom ale spotřebuje
zhruba dvojnásobné množství energie.

7."Ten obraz je tak skvělý, že je zbytečné utrácet ještě za profesionální
kalibraci."
Další z oblíbených mýtů. Všichni dobře víme, že prodavači televizorů v
obchodech s elektronikou většinou nastavují jas na nejvyšší hodnoty, aby
nalákali zákazníky. Doma ale televizi sledujeme většinou v šeru nebo ve tmě a
příliš jasná obrazovka může působit až rušivě. U čerstvě zakoupených televizorů
není výjimkou ani nepřesné barevné podání. Správná kalibrace tak pomůže téměř
každému přístroji. Profesionální kalibrační technik má k dispozici nástroje
sloužící k nastavení parametrů, k nimž se běžný majitel televize nedostane (což
je jedině dobře, protože by s nimi většinou stejně neuměl správně pracovat).
Profesionální kalibrace ale není levná, alternativou jsou proto různé
kalibrační programy, běžně dostupné ve speciálních obchodech.

8."Všechny programy v rozlišení HDTV vypadají stejně dobře."
Ani to bohužel není pravda. Ve skutečnosti jsou všechny programy ve vysokém
rozlišení do jisté míry komprimované některé více, některé méně.
Každá televizní stanice má podle platných předpisů dostatek vlnového prostoru k
tomu, aby vysílala cca 19 megabitů dat za vteřinu. Nikdo ale neříká, že se
tento prostor nemůže rozdělit mezi více programů. Stanice proto mohou programy
ve vysokém rozlišení komprimovat tak, aby mohly vysílat několik programů
souběžně. Této technologii se říká multicasting.
Standard ATSC počítá s podporou kódování videa ve formátu MPEG2, neříká ale nic
o stupni možné komprese. Vysílání nekomprimovaného videosignálu ve formátu
MPEG2 vyžaduje rychlost 885 Mb/s (rozlišení 720p), resp. 995 Mb/s (1080i).
Podle odborníka na HDTV Petera Putmana ovšem televizní stanice nemohou v praxi
zajistit vyšší datovou propustnost než 18 Mb/s. Pokud tedy vysílají na dané
frekvenci pouze jeden program, musí jej při standardu 720p komprimovat v poměru
49 : 1, při standardu 1080i dokonce v poměru 55 : 1.
Pokud stanice zároveň s HDTV programem vysílá stejný pořad i ve standardním
rozlišení, klesá maximální datová propustnost pro HDTV signál na 13-14 Mb/s,
pokud jsou programy ve standardním rozlišení dva, zbývá na HD signál maximálně
13,5 Mb/s, což vyžaduje kompresi v poměru 66 : 1. Při tak silné kompresi
nevyhnutelně dochází ke vzniku obrazových artefaktů, kterých si na malé CRT
obrazovce nevšimneme, na velkých plochých panelech s pevným rastrem ale ano.
Mezi tyto artefakty patří například tzv. komáří šum, který se projevuje malými
tečkami okolo hlav postav, případně efekt připomínající makrobloky, k němuž
dochází při hraní náročných pohybových her na počítačích s nízkým grafickým
výkonem.
Stupeň komprese programů na vybrané stanici lze odhadnout podle toho, zda tato
stanice používá multicasting. Obecně se ale dá říci, že satelitní a kabelové
programy ve vysokém rozlišení bývají komprimovány silněji než terestrické
vysílání. Kabelové a satelitní společnosti mají sice k dispozici rychlejší
datové toky než terestrické vysílače, zároveň ale vysílají mnohem více
programů, nemluvě o dalších službách (připojení k internetu apod.). Společnost
Dish Network už oznámila, že z kapacitních důvodů postupně zcela přejde na
efektivnější formát MPEG4. Někdy se program komprimuje ještě dříve, než ho
zpracuje vysílač například placené televizní stanice Discovery, ESPN nebo HBO
komprimují programy samy a kabelovým či satelitním poskytovatelům je dodávají
již v komprimované podobě.

9."Na televizi s vysokým rozlišením nelze sledovat běžné programy."
Také toto tvrzení je přinejmenším silně přehnané. Jistě, programy ve
standardním rozlišení vypadají na obrazovce s vysokým rozlišením vždy hůře než
HD programy důvodem je interpolace, o níž jsme již hovořili. Výrobci HD
televizorů se ale snaží své přístroje standardnímu rozlišení co nejlépe
přizpůsobit, což se jim se střídavými úspěchy daří. Pokud tedy na HD televizi
hodláte sledovat standardní vysílání, což je v našich krajích zatím nutností,
doporučujeme obraz předem vyzkoušet.

10."Až se u nás kompletně přejde na digitální vysílání, nebude mi analogová
televize k ničemu."
Tento problém s tematikou HDTV přímo nesouvisí, přesto se jedná o velmi častý
mýtus. Ano, až naše televizní vysílače plně přejdou na digitální vysílání,
nebude možné chytat signál běžnou analogovou anténou jako dosud, situaci však
vyřeší relativně levný set-top box. Kabelové a satelitní přijímače to nijak
neovlivní, o konverzi se postará poskytovatel signálu. Na analogové televizi
ale samozřejmě nebude fungovat HDTV.
V článku jsme se pokusili vysvětlit několik nepravdivých tvrzení týkajících se
HDTV, k pokrytí celé problematiky bychom ale potřebovali mnohem větší prostor.
Poslední rada je proto nejdůležitější: než si některý z přístrojů vyberete,
dobře se informujte, co všechno umí, jaké problémy vás eventuálně čekají a zda
by neodvedl lepší práci některý z konkurenčních modelů. A nevěřte všemu, co vám
budou říkat prodavači.

Jaká je situace v ČR?
Česká republika si na své HDTV ještě počká. Předpoklad naší veřejnoprávní
televize pro spuštění HDTV, pokud vše půjde dobře, je rok 2010. Vzhledem k
mnoha investicím do vysílací struktury je však zároveň nepravděpodobné, že
bychom se s pozemním šířením signálu HDTV setkali před tímto datem. Do té doby
bude již k dispozici i dostatečný programový fond pořadů právě ve formátu HDTV.
Již dnes se ve vysokém rozlišení natáčejí například seriály Bazén (Prima) nebo
Pojišťovna štěstí (Nova). Pokud budete v nejbližší době chtít sledovat pořady v
HDTV, máte jedinou možnost satelit.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.