Chlazení počítače pomocí vhodně zvolené skříně

Hardware | 01.10.05

Již dlouhou dobu se v našich recenzích počítačových sestav zaměřujeme nachlazení - toho jste si jistě již všimli. Jak vypadá ideální počítačová skříň vám sice neporadíme, za...





Již dlouhou dobu se v našich recenzích počítačových sestav zaměřujeme na
chlazení - toho jste si jistě již všimli. Jak vypadá ideální počítačová skříň
vám sice neporadíme, za to však můžeme pomoci při výběru a následné instalaci
dodatečného odvětrání počítačové skříně. A právě toto bude náplní dnešní druhé
části sekce Ladíme vzhled a výkon.

Vše začíná u počítačové skříně
Z pohledu chlazení u počítačových skříní platí: čím větší, tím lépe. Je totiž
velmi důležité, aby uvnitř počítačové skříně bylo dostatek volného prostoru k
průchodu vzduchu. U case typu mikro a mini ATX je tento prostor značně omezen,
nehledě na to, že stále většina prodejců počítačových sestav nechává datové
kabely uvnitř case volně a nestará se o jejich upevnění. Ty se tak stávají
jedním z hlavních nepřátel v boji s odvodem teplého vzduchu.
Za vhodné skříně považujeme typy Midi, Middle a Big Tower, navzájem se lišící
počtem volných 5,25" pozic a tím daným celkovým vnitřním prostorem. Typ Midi má
obvykle tři volné 5,25" pozice, typ Middle má o jednu více, tedy čtyři,
poslední zmiňovaný typ Big Tower jich má pět a více.
K otázce dobře vybrané počítačové skříně jistě patří i napájecí zdroj. V našem
dnešním povídání upustíme od potřeby výkonného zdroje a soustředíme se na
hlučnost a odvod tepla. V naprosté většině levnějších skříní se nalézá zdroj,
který je po grafické kartě nejhlučnějším činitelem celé počítačové sestavy.
Navíc není prakticky řešen odvod tepla, takže v mnoha případech nezbývá než si
pořídit zdroj jiný, tišší a lépe navržený. Kromě dostatečného výkonu by měl mít
jeden až dva ventilátory, z toho jeden umístěný na spodní části, kudy lze
odsávat teplý vzduch produkovaný procesorem.
Dobře navržená počítačová skříň by měla obsahovat minimálně dva otvory na
přídavné ventilátory, a to na přední straně v dolní části, kde je plánované
umístění pevných disků. V těchto místech je obvykle připraven prostor pro
umístění chladiče s rozměry 80 x 80 mm, v některých skříních mohou být i dva
nad sebou. Tímto místem by měl být do počítačové skříně nasáván čerstvý studený
vzduch z místnosti, v níž počítač stojí. Proud vzduchu by měl pokračovat přes
pevné disky, které by neměly být umístěné příliš blízko sebe, ale měly by mít
mezi sebou odstup minimálně jednoho volného místa - právě kvůli dobrému odvodu
tepla. U moderních disků s vysokými otáčkami a velkou hustotou zápisu, které
mohou dosáhnout při dlouhodobém zatížení vysoko přes 50 stupňů Celsia, se tento
způsob montáže může projevit stálým ochlazením pevných disků až na 32 až 35
stupňů Celsia. Pevné disky by se za to měly odvděčit tím, že se prodlouží
jejich životnost a sníží se procento výskytu náhodné poruchy a následné ztráty
dat.
Druhý otvor by měl být umístěn na zadní straně počítačové skříně pod napájecím
zdrojem (za předpokladu klasického rozmístění komponent a umístění napájecího
zdroje nahoře v case), v úrovni umístění procesoru a chladiče na něm. Zde by v
dnešní době měl být v lepším případě připraven otvor pro osazení ventilátorem
120 x x 120 mm, u některých modelů a u starších case to může být pouze
ventilátor s maximálním rozměrem 80 x 80 mm nebo 92 x 92 mm, popřípadě dva nad
sebou. Zde se kloníme k použití jednoho 120 x 120 mm, protože při srovnatelných
otáčkách nabízí vetší průchod vzduchu nebo stejný objem při nižších otáčkách.
U nejnovějších počítačových skříní se začínají objevovat i další prvky, které
mají pomáhat chlazení. Jedním z nich je i tzv. boční tunel, vedoucí přímo k
chladiči procesoru a zajišťující přímý odvod tepla od procesoru směrem z
počítačové skříně. Těchto tzv. tunelů využívají zejména výrobci počítačových
skříní pro procesory Intel Pentium 4, které jsou již dlouhou dobu známé
vysokými hodnotami ztrátového tepla, vysokým zahříváním. Tento tunel může být
podpořen ještě dalším ventilátorem, který se stará o odsávání teplého vzduchu
od procesoru.
Dalším velmi užitečným doplňkem počítačové skříně jsou otvory v místech
rozšiřovacích karet PCI, AGP 8x, PCI Express x1, x4 a x16. Ty pomáhají k
přísunu studeného vzduchu do prostoru karet.

Hlučnost vs. účinnost
Velmi ožehavou otázkou týkající se chlazení počítače se čím dál více stává
hlučnost. V podstatě jde o přímou úměru - čím více máte v počítači chladičů a
čím mají více otáček, tím lépe se realizuje odvod teplého vzduchu z case, ale
tím vyšší je i hlučnost celé sestavy. V případě, že jste se rozhodli mít
dostatečné chlazení počítače, vybírejte komponenty - v tomto případě máme na
mysli ventilátory, napájecí zdroje a chladiče procesorů - s nízkou hodnotou
produkovaného hluku. Maximální hlučnost jednotlivých ventilátorů by neměla
přesáhnout 20 dB, u dražších 120 x 1 120mm ventilátorů je dokonce udávaná
maximální hodnota okolo 13 dB, což je opravdu téměř nehlučný chladič. Mnoho
dnes dostupných chladičů má třípinový napájecí konektor, který umožňuje
monitoring otáček a u některých základních desek dokonce i jejich regulaci.
Této výhody můžete například využít u motherboardů DFI řady LanParty, které
nabízejí velmi podrobné nastavení jednotlivých napájecích konektorů.

Reálné testy
Jak jsme se zmínili v minulém čísle při testu základních desek pro procesory
Intel, dostatečné chlazení bylo jedním z nejdůležitějších parametrů, bez
kterého by nemohl test v parných letních dnech proběhnout. Proto jsme se
rozhodli při současném testu základních desek pro procesory AMD vyzkoušet a
naměřit hodnoty teploty procesorů a pevných disků jak v normálním stavu, kdy
jsme měli komponenty usazené v řádně větrané počítačové skříni, tak i ve stavu,
kdy byly všechny ventilátory odpojené a pracoval pouze chladič procesoru.
Počítačová skříň byla vždy pečlivě uzavřena a testy probíhaly přes den v
neklimatizované místnosti s běžnou pokojovou teplotou. Teplotu procesoru a
pevného disku jsme měřili pomocí softwarové utility SpeedFan 4.25, kterou
naleznete na internetových stránkách http://www.almico.com/sfdownload.php,
popřípadě na našem CD, dále jsme měřili teplotu uvnitř case. Hodnoty jsme
zaznamenali ve třech okamžicích - 5 minut po startu počítače, kdy byl naprosto
v klidu, dále pak po pěti minutách plné zátěže, poslední hodnota byla měřena po
dvou hodinách neustálého zatížení počítačové sestavy. Výsledky naleznete v
přiložené tabulce. Jak se dalo očekávat, nižší teplota všech měřených veličin
byla zaznamenána u počítačové skříně se zapnutými přídavnými ventilátory. Za
zmínku stojí dramatický pokles teploty pevného disku, který po dvou hodinách
nepřetržité práce v nevětraném case měl teplotu 52 stupňů Celsia, zatímco v
chlazené skříni dosahovala jeho teplota sotva 34 stupňů Celsia. Obdobně na tom
byla teplota procesoru a celé počítačové skříně.

Jaké je tedy naše doporučení?
Pokud si přejete prodloužit životnost svého plechového miláčka nebo pracovního
nástroje, rozhodně investujte do kvalitní počítačové skříně nebo do přídavných
ventilátorů. Určitě se vám to vyplatí.

Počítačovou skříň CoolerMaster Centurion S nám k testům zapůjčila společnost
FOX Computers, http://www.foxpc.cz. Pevné disky Seagate zapůjčila společnost
Kvazar-Micro, http://www.kmczech.cz.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.