Cesta do hlubin grafické karty - obraz reality, složený z jedniček a nul

Hardware | 01.01.01

Grafická karta: součást počítače, většinou přídavná karta, která má na starostigrafické zpracování a výstup dat z počítače na monitor. Grafická karta je jedna z nejdůležitěj





Grafická karta: součást počítače, většinou přídavná karta, která má na starosti
grafické zpracování a výstup dat z počítače na monitor. Grafická karta je jedna
z nejdůležitějších součástí PC a jejím hlavním úkolem je převádět jedničky a
nuly dvojkové soustavy na obraz, který lze prezentovat na monitoru. Lze tedy
říci, že bez vyspělé grafické technologie by práce na počítači těžko vypadala
tak, jak ji dnes známe.

Ideální grafická karta?!

Trh s grafickými kartami zažívá boom: každý druhý měsíc se objevují nové
grafické čipy, přidávají se nové 3D funkce se stále více ohromujícími obrázky.
Přesto: je opravdu nutné pořídit si novou kartu? A pokud ano jakou?

Časy stříleček s úděsným zobrazením bloků a barevnými pruhy místo jemných
přechodů jsou pryč. Moderní hry jsou fotorealistickými uměleckými díly. Nebesa
se v nich rozprostírají nad krajinou v příjemných odstínech modře. Sluneční žár
sálá tak rudě, jakoby člověk to horko opravdu cítil. Herní trh způsobil boom v
branži, ve které se léta nic zajímavého nedělo. Nyní jsou stále nové grafické
čipy, nové 3D funkce všechno je ještě realističtější, ještě plastičtější, ještě
rychlejší, ještě lepší. Nebo ne?

Nabídka je nepřehledná. Během příprav tohoto článku jsme vyhodnotili, s jakými
otázkami na téma grafické karty se čtenáři v posledních měsících na nás
obraceli. Zjistili jsme zajímavý výsledek: problémy a těžkosti s instalací nyní
ani tolik uživatele netrápí. Mnohem větší zmatek způsobují technické novinky.
Čtenáři si přejí fundovanou radu typu: je opět nutná nová karta? A pokud ano,
nyní? Nebo až za tři měsíce, kdy přijde na trh další generace karet? Která
grafická karta bude zítra na úrovni? Jak musí být vybavena? Co by měla zvládat?
A především: Bude nová karta fungovat na mém PC?

Kvalita 3D karty se projevuje právě u her, které vyžadují nejvyšší výkon. Takto
dochází k přetěžování nejen starších, ale i těch nejmodernějších základních
desek.


Vyzbrojen na nákup karty

V několika bodech vás obeznámíme se vším, co musíte bezpodmínečně vědět o
grafických kartách. Chcete-li se tématem 3D zaobírat intenzivněji, podívejte se
na další informace do rámečku "3D funkce, které opravdu potřebujete". Pokud
potřebujete pomoc při instalaci, potom si přečtěte rámeček "Grafické karty AGP:
instalace ve Windows 95/98".



Grafická karty AGP: Instalace ve Windows 95/98

1. Verze Windows zvládající AGP

Dříve než svůj systém vybavíte kartou AGP, měli byste si vyjasnit, jakou verzi
Windows vlastníte. Windows 98 podporují protokol AGP rovnou od výrobce, zatímco
Windows 95 ne. Podle Microsoftu by se zvláště u verzí Win 95 zvládajících USB
neměly vyskytovat žádné problémy, tedy pokud máte nainstalovány potřebné
soubory a ovladače. Každopádně vám doporučujeme pokud nechcete přejít na
Windows 98 vyzkoušet souhru karty a systému s kartou vypůjčenou od známého.



2. Windows 95, připravit na AGP:

Pokud pracujete ve Windows 95, je bezpodmínečně nutné, abyste si nainstalovali
přídavný program USB USBSUPP.EXE, protože tento windowsovský pomocný program
integruje paměťový manažer pro karty AGP.



3. Odinstalování staré karty:

Než vyndáte svoji starou kartu, měli byste systém zbavit příslušných ovladačů.
Slušnější ovladače grafických karet nabízejí možnost Uninstall rovnou. Pokud
tato možnost není, můžete se starého ovladače zbavit přes "Ovládací
panely/Přidat nebo odebrat programy". Když pak počítač znovu nastartujte, bude
naistalován ovladač Standard VGA.

Tip pro profesionály: I po odinstalování zůstanou zbytky ovladače na disku.
Pokud však chcete mít systém čistý, měli byste zbytky starého ovladače
odstranit ručně přes Editor registru.

Pozor: Tento krok může položit celý systém. Proto by se do toho měli pouštět
jen profesionálové. V Editoru registru napřed klikněte na "Pracovní plochu",
potom na "Upravit, najít". Hledaný pojem, s nimž můžete adresáře s možnými
zbytky prohledat, závisí na tom, jakou grafickou kartu jste dosud používali.
Jmenuje se třeba jako "asus", "ati", "nvidia", "elsa" nebo "erazor". Pokud si
nejste úplně jisti většinou je dosti obtížné najít odpovídající soubory
informujte se na horké lince výrobce vaší grafické karty, které úseky v
Registru a které soubory v Rejstříku Windows se mají smazat.



4. Update čipsetu pro Windows 95

Protokol AGP Windows 95 je již od výrobce optimalizován pro čipsety Intelu. Má-
li váš počítač čipset Intel, můžete přejít k dalšímu bodu. Pokud vaše základní
deska používá jiný čipset, třeba od ALI nebo VIA, potřebujete pro správnou
činnost vaší grafické karty speciální ovladače, potažmo patche, AGP. Základní
desky jsou zpravidla dodávány s CD s příslušnými ovladači. Protože výrobci své
ovladače stále vylepšují, vyplatí se nahlédnout na internetové stránky výrobce
základní desky. V každém případě napřed aktualizujte BIOS, potom budete na nové
grafické čipy lépe vybaveni.



5. Windows 95 potřebují Direct X

Před instalací ovladače musíte nainstalovat Direct X (verze 5.0 nebo vyšší).
Windows 98 obsahují pouze verzi Direct X 5.1, a tedy i zde má smysl upgrade na
vyšší verzi.



6. Instalace ovladače karty

Nyní nainstalujte ovladač své grafické karty AGP, který by měl být součástí
dodávky. Avšak i zde se vyplatí návštěva internetových stránek výrobce karty
nebo čipu jelikož od data výroby až po otevření krabice u zákazníka uplyne
častokrát několik měsíců, máte dobrou šanci, že na těchto stránkách objevíte
novější, aktuální ovladač. Tento ovladač grafické karty pak automaticky
nainstaluje standardní ovladač AGP VGARTD.VXD, který je nutný proto, aby
grafická karta ve Windows 95 správně komunikovala s rozhraním AGP. Pozor,
VGARTD.VXD je optimalizován pro čipsety BX a LX. Ostatní čipsety ho nepoužívají.



7. Řešení problémů (I)

Pokud jste provedli všechny kroky, měla by vaše karta AGP fungovat. Není-li
tomu tak, je karta zřejmě špatně zandaná do slotu. V AGP slotu jsou kontakty ve
dvou úrovních nad sebou není-li karta zandána až nadoraz, nemají všechny
kontakty spojení. V tomto případě uslyšíte během bootování různé signální tóny,
ale monitor zůstane černý. Zde pomůže jen jedno: Počítač vypnout a přezkoušet
usazení karty.



8. Řešení problémů (II)

Po instalaci karty AGP systém pravidelně padá, monitor zamrzá nebo Správce
zařízení (Ovládací panely, Systém) ukazuje žlutý vykřičník nebo červený křížek
před grafickou kartou. Potom je asi karta PCI v PCI slotu hned vedle karty AGP
a AGP slot se s tímto PCI slotem dělí o přerušení. Windows 95 sice toto sdílení
IRQ podporují, ale v praxi se stále vyskytují problémy. Vyzkoušejte, jestli
karta funguje v jiném PCI slotu.




Hned na začátek si řekněme několik základních údajů:

- Grafické karty zajišťují veškeré 2D a 3D výpočty a renderování a přebírají
tyto složité úkoly od procesoru, čímž mu ulehčují práci.

- Nejdokonalejší grafické karty stojí kolem 20 000 Kč, ale slušně rychlou 3D
kartu seženete i zhruba za čtvrtinovou cenu.

- Výkon grafických karet zvyšují nové generace grafických čipů, přičemž každých
šest až dvanáct měsíců se na trhu objeví nějaký čip nový, revoluční.

- Téměř všechny moderní grafické karty se připojují do slotu AGP (Accelerated
Graphics Port) a disponují nejméně 16 MB vlastní paměti.

- Možnosti nejmodernějších grafických karet se plně využívají jen v
nejsložitějších 3D hrách a nejvyspělejším počítačovém designu.

Obrazy, které vidíte na monitoru, musí dříve než spatří světlo světa podstoupit
složitou cestu z útrob PC. Chce-li vámi užívaná aplikace vytvořit obraz, vyšle
prosbu o pomoc do části operačního systému, jež je spojena s grafickou kartou
(označuje se jako ovladač grafického rozhraní graphics driver interface).
Grafický ovladač software, který působí jako prostředník mezi OS a grafickou
kartou následně vyslechne instrukce buď systému, nebo oné aplikace, vezme
digitální data a převede je do formátu, který dokáže grafická karta zpracovat.

Ovladač poté pošle digitální data v novém formátu na renderování grafické
kartě. Pokud bylo vaše PC vyrobeno po roce 1998, putují data ke kartě přes slot
na motherboardu nazývaný AGP. (Starší PC tento AGP slot nemají a jejich
grafické karty se připojují prostřednictvím standardního PCI slotu.)

První zastávka, kde se data na kartě zdrží, je vyrovnávací paměť ať už přímo na
kartě nebo v systémové paměti. Hned poté procesor karty (graphic processing
unit, neboli GPU) převede digitální data na pixely, soubory barevných bodů, z
nichž sestává celý obraz, který posléze uvidíte na monitoru. Karta vytváří
obrovské množství takových pixelů: máte-li nastaveno rozlišení obrazovky 1 024
na 768 bodů, musí grafická karta na vykreslení jedné obrazovky vypočítat barvu
a udat data pro 786 432 pixelů tento proces navíc opakuje 30až 160x za sekundu.


Vysílání dat na monitor

Prozatím však pixely nejsou schopny vybarvit obrazovku. Poté, co jsou data pro
všechny části obrázku překonvertována na pixely, jsou odeslána zpět do
vyrovnávací paměti. Většina CRT monitorů přijímá pouze analogové signály. A
právě tady začíná práce pro D-A převodník paměti RAM, neboli RAMDAC, jejž
obsahuje grafická karta. RAMDAC převádí digitální data každého pixelu na
červené, zelené a modré analogové signály, s jejichž pomocí vám pak monitor
ukáže obraz. Čím rychlejší RAMDAC je, tím vyšší rozlišení dokáže grafická karta
zajistit a tím rychleji také obnovuje obraz. (Některé CRT monitory a většina
LSD displejů akceptují digitální signály; takové displeje vyžadují speciální
karty bez RAMDAC.)

Monitor vykresluje obraz po řádcích, a aby grafická karta zprostředkovala iluzi
pohybu, musí během každé sekundy vytvořit obrovské množství pixelů, které
mnohokrát zaplní obrazovku. Prodejci udávají rychlost karty v počtech pixelů za
sekundu a nazývají ji fill rate; u moderních grafických karet se pohybuje v
gigapixelech za sekundu. Čím vyšší je fill rate, tím vyšší je i frame rate
(nebo také obnovovací frekvence)udávající kolikrát za sekundu se obnoví celá
obrazovka. Iluzi plynulého pohybu pro lidské oko vytváří rychlost 30 obrázků za
sekundu a vyšší (obnovovací frekvence televize a videa).

Pokud zvýšíte rozlišení (některé karty podporují rozlišení až 2 048 x 1 536
pixelů), zvýšíte nevyhnutelně i pracovní zatížení karty, jež je pak nucena
vytvářet větší množství pixelů. Podobně, zvýšíte-li počet barev přepnutím z
16bitového barevného režimu na truecolorových 32 bitů, je i práce grafické
karty složitější. Na větší obrázek je potřeba víc pixelů, a tak se může pokud
zatížení dosáhne maximální kapacity produkce dat GPU a RAMDAC snížit obnovovací
frekvence.


Problémy 3D

Běžné 2D obrazy (například ty, s nimiž se setkáváte při surfování na Webu nebo
při práci aplikacemi office) jsou renderovány vertikálně a horizontálně, jako
když malujete na list papíru.

Mají-li se ale na dvojrozměrném povrchu, kterým je váš monitor, vytvořit
realističtější 3D objekty, je třeba, aby karta zvládla ještě další věc: dojem
hloubky. Když barevné pixely nebo body seskupí do bloků 2D grafiky, polygonů
vystínovaných po stranách texturou, tak aby vznikla iluze hloubky vzniknou 3D
objekty. Většina lidí se s 3D objekty setkává při hraní počítačových her, ale
3D využívá i spousta dalších aplikací, počínaje CAD a konče programy pro 3D
modelování. Vytváření polygonů je pro kartu mnohem náročnější, než pouhé
přidělování barev jednotlivým pixelům. Moderní GPU však disponují vyšším
výpočetním výkonem, než jaký jsme měli k dispozici před pár lety u CPU, tedy
hlavního procesoru starších PC, a tak si i se složitými výpočty dokáží poradit
v reálném čase.


Triky v obchodu se 3D

Grafické karty používají hromadu triků včleněných do jejich firmwaru a
ovladačů, jež jim pomáhají renderovat 3D perspektivu v dvojrozměrném prostředí
a ošálit oči přihlížejících, tak aby si myslely, že polygony zobrazené na
ploché obrazovce monitoru mají hloubku. Podle druhu karty se o některé z těchto
prvků stará GPU, zatímco jiné má prostřednictvím grafického ovladače pod palcem
CPU všeho počítače. Zde jsou nejznámější triky (podrobnější slovníček termínů z
oblasti grafických karet najdete na konci článku):

- Hardwarová transformace a osvětlení zajišťují umístění polygonů a světelné
efekty.

- Bump mapping zajišťuje hladký nebo drsný vzhled textury polygonů, což
přispívá k dojmu hloubky.

- Antialiasing potlačuje v kreslených obrazech zubatost diagonálních čar.

- MIP mapping zabraňuje kartě, aby vykreslovala detailní polygonovou texturu na
"vzdálených" objektech (například zemi v leteckých simulátorech, když letíte v
cestovní výšce), dokud se nepřiblížíte, což šetří výkon.

Kromě grafického ovladače řídí všechny ostatní aspekty procesu 3D renderování
software nazvaný Application Programming Interface (API), a to v běžném jazyce,
kterému grafická karta (nebo její ovladač) rozumí. Existuje několik
konkurenčních programů API, k nimž patří Direct3D (součást programu Direct X)
od Microsoftu, OpenGL a také GLide API od 3dfx pro jejich vlastní karty.
Většina grafických karet je vytvořena tak, aby mohla při renderování pracovat s
více než jedním API.


Jakou kartu potřebujete právě vy?

Od prvních dní existence počítačů kompatibilních s PC používají výrobci PC
grafické karty k tomu, aby urychlili proces zobrazování. U prvních PC měly tyto
karty ulehčit práci CPU, když bylo třeba renderovat každou postavu ve víceméně
textovém prostředí DOSu. S nástupem operačních systémů s grafickým uživatelským
rozhraním (GUI) jako jsou Windows, a také 3D her se stalo renderování mnohem
složitější a grafické karty zaujímají mnohem významnější místo.

Trh s grafickými kartami se rychle rozvíjel a na jeho čele se v oblasti 3D
karet záhy se svou řadou grafických akcelerátorů Voodoo uvelebila firma 3dfx.
Časem ale na pozice 3dfx zaútočily další firmy: nakonec jim trůn vyrvala
společnost nVidia s řadou GeForce (momentálně jediná hlavní řada grafických
čipů licencovaná pro mnohé výrobce).

Zatímco oba obři v aréně grafických karet stále bojují o svrchovanost, začínají
vystrkovat růžky i další společnosti. ATI, odjakživa silný soupeř na trhu
levných grafických karet, se v poslední době přidala do kroužku vyvolených, a
to s novou řadou karet s posílenou GPU, nazvanou Radeon. Po příkladu nVidie
urychlili všichni vývojáři grafických karet jeden cyklus koloběhu v tomto
odvětví na šest měsíců a každý prodejce přichází s novým GPU čipem alespoň
jednou do roka. Ostatní společnosti, jako je Matrox, SiS a S3, soupeří na
středních a nižších úrovních trhu.

Většina moderních grafických karet pracuje s nejméně 32 MB videopaměti. Takové
karty slušně renderují plochou 2D grafiku kancelářských aplikací a webových
prohlížečů, ale vyniknou teprve když dojde na 3D hry. Středně dobrá karta této
kategorie vás vyjde tak na 5 000 až 7 000 korun. Mnohé karty jako ty, které
využívají čipy GeForce2 od nVidie pracují s rychlejší pamětí Double Data Rate
SDRAM, jež počítá dvojnásobnou rychlostí a převádí data s každým "tiknutím"
hodin paměti dvakrát místo jen jednou.

Nejdokonalejší karty disponují až 64 MB videopaměti, nejvýkonnějšími GPU čipy a
nejdokonalejšími možnostmi 3D renderování. Takovéto silné karty vyprodukují za
sekundu několik gigapixelů a stojí přes 15 000 korun. Nabízejí však mnoho
vymožeností, jako je hardwarová transformace a osvětlení, což může u her, které
toto podporují, urychlit obnovovací frekvenci a celoplošný antaliasing, jenž
vyčistí nižší a střední rozlišení.

Všechna PC se dodávají se základním grafickým vybavením: mohou obsahovat jak
karty s čipy minulé generace (třeba 3dfx Voodoo3, Matrox Millennium G200 nebo
nVidia TNT2), nebo jsou vybavena některou z levnějších karet (3D Rage Pro od
ATI, Voodoo4 od 3dfx nebo nVidia GeForce2 MX). Běžná kancelářská pécéčka se pak
musí spokojit s grafikou integrovanou na boardu, jež sice plně postačuje na
běžný provoz, ale není určena pro hraní her a leckdy se ani nesnese s
jakoukoliv další grafickou kartou nebo akcelerátorem.

Integrované grafické čipy, vestavěné do motherboardu počítače, jsou nejméně
vhodnou možností pro lidi, kteří chtějí používat 3D aplikace. V PC s
integrovanou grafikou většinou najdete horší grafické procesory a minimální
videopaměť (4 až 8 MB), jejíž část může být navíc sdílená s normální systémovou
pamětí. Toto sdílení paměti sice umožňuje výrobcům PC prodávat nové počítače za
dost nízké ceny, ale při práci s náročnějšími grafickými programy pak většinou
dochází ke značnému zpomalení.

Mezi další důležité prvky, které můžete na grafické kartě najít, patří vstup a
výstup pro video (nezbytná součást pro editaci videa), připojení k televizi
nebo videorekordéru; DVD akcelerátor (k urychlení a optimalizaci přehrávání DVD
videa), DVI výstup pro digitální vizuální rozhraní, jež používají CRT monitory
a některé ploché displeje, a na leckterých kartách najdeme také vývod pro druhý
monitor.


3D grafika a budoucnost

V posledních letech se výrobci grafických karet zaměřili především na 3D hry
jako primární hnací sílu pro vývoj karet nových. Ale to se změní. Dobře
informované zdroje tvrdí, že například Microsoft chce do uživatelského
prostředí začlenit více 3D prvků a během příštího roku nebo dvou bude mít na
to, aby vytvořil celé prostředí Windows ve 3D. V tom okamžiku nabude i pro
běžné či kancelářské uživatele 3D podpora grafické karty mnohem větší
důležitosti.

Ostatní alternativy, jako třeba integrovaná grafika, pokračují ve vývoji kvůli
své nižší ceně. (Některé odhady hovoří o tom, že ze 160 milionů PC, která letos
opustí prodejny v USA, bude 100 milionů využívat integrovanou grafiku.) Většina
analytiků se však shoduje, že odvětví výroby grafických karet má před sebou
ještě dlouhý život a bohatý vývoj, vždyť podle střízlivých odhadů bude možné
vytvářet dokonalou fotorealistickou grafiku v reálném čase zřejmě již někdy
kolem roku 2010. A dalších 10 nebo 20 let pravděpodobně potrvá, než budou
grafické karty tak výkonné, aby dokázaly zvládnout výpočty pro triliony
pohybujících se bodů, které budou nezbytné pro dokonalé ztvárnění skutečného
života.




3D funkce, které skutečně potřebujete

Tomu, kdo si chce koupit novou grafickou kartu, se již asi kouří z hlavy.
Informační letáky jsou prošpikovány odbornou hatmatilkou a prodavač se ohání
výrazy, jež často nedokáže ani vysvětlit. My vám řekneme, které funkce opravdu
potřebujete, a prozradíme vám, co se skrývá za jednotlivými výrazy.

Vaše nová karta musí bezpodmínečně zvládat:

Alpha Blending, Color-Key, Dithering, Environment-Mapping, Fogging, Gourand
Shading, Lens Flaring, Mip-Mapping, perspektivní korekturu, tvorbu stínů a
Texture-Mapping.

Je dobré, pokud vaše karta podporuje následující funkce, protože je hry buď již
využívají, nebo s nimi vývojáři her brzy přijdou.

32bitová barevná hloubka: Trend jde vstříc hrám, které podporují 32 bitů. Tak
se totiž dají průběhy barvy a světlosti zobrazovat bez přechodů.

AGP-Texturing (Execute mode): V tomto modu může grafický čip přímo vyčíst
textury z operační paměti, aniž by je předtím musel transferovat do grafické
paměti. První hry, jako Re-Volt od Acclaimu, tuto funkci již využívají.

Bump Mapping: Získáte navíc texturu s informacemi stínech, které jsou v
závislosti na zdroji světla stále znova počítány.

Environment-Mapped Bump Mapping: Tato funkce integrovaná v Direct X umožňuje
realistické reflexe na neklidných vodních plochách.

Full Screen Antialiasing: Jedná se o "vyhlazování" hran objektů provádí se tak,
že se obrázek buď nejprve vypočítá ve vyšším rozlišení a poté přepočítá do
rozlišení, ve kterém bude zobrazen, případně se spočítá několik mírně odlišných
verzí obrazu, jež se "zprůměrují". V každém případě to ale znamená výrazný
(minimálně 50%) pokles výkonu FSAA má tak smysl pouze máte-li monitor, který
neumožňuje vysoká rozlišení a tím i jemný obraz (od 17" či 19" výše ale ztrácí,
alespoň s ohledem na výkon současných grafických karet, smysl).

Realtimové stínování: To se ve vaší kartě stará o skutečnosti blízké 3D
zobrazení. Ale u současných grafických čipů to jde s polygonratem z kopce,
protože procesor musí pro každý obraz spočítat nový stín. GeForce 256 od Nvidie
a Napalm od 3Dfx podporují díky zpracování geometrie realtimové stínování bez
ztrát.

Specular Highlights: Hladké povrchy s ním reflektují zdroje světla ve formě
třpytu.

Stencil Buffer: S tím jsou přeskakovány objekty, které jsou stále v popředí
například kokpit.

T-Buffer: T-Buffer spočítá z lehce posunutých úhlů náhledu čtyřikrát stejný
obraz a vytvoří z toho obraz jediný. Výhody této metody: perfektní
antialiasing, motion blur (ostrost pohybu, kde jsou pohybující se objekty
zobrazovány plynule, aby nepůsobily staticky) a hloubka pole (jeden nebo více
objektů je zdůrazněn přes barevnou hloubku).

Texture Compression: V této funkci je používán algoritmus S3TC, který vyvinul
S3. Redukuje textury až na šestinu původní velikosti.

Texturové jednotky: V současné době zpracovávají až dvě texturové jednotky za 1
takt 1 texel (pixel se dvěma texturovými souřadnicemi). Při tom jsou polygony
(3D tělesa) pokryty dvourozměrnými povrchy (texturami). Protože se v budoucnu
budou hry vykazovat většími texturami, měl by grafický čip mít nejméně 4
texturové jednotky.

T&L (Transforming and Lighting): Procesor počítá pozici a světlost polygonů.
GeForce / GeForce2 od Nvidie a Radeon od ATI tuto funkci podporují jako první
ostatní čipy budou následovat.

Trilineární filtrování: Tato funkce zajišťuje hladký přechod mezi texturami
jednoho objektu.

Velikost textur: 2 048 x 2 048 bodů: Textury současných her mají maximální
velikost 256 x 256 pixelů. V roce 2000 přijdou hry s 2 048bodovými texturami.




Slovníček

AMD Duron levnější procesor od AMD

AMD K6-2 procesor pinově kompatibilní s Pentiem MMX

ATA/33 (UltraDMA) rozhraní pro pevné disky EIDE s max. přenosovu rychlostí 33
MB/s

ATX standard pro ovládání a elektrické "chování" PC. Je schopen například
zapnout či vypnout PC z klávesnice.

DDR SD-RAM (Double Data Rate SD-RAM) SD-RAM s dvakrát zvýšenou rychlostí přenosu

DIMM plůtková montáž paměťového modulu se 168 kontakty

GeForce2 výkonný čip pro grafické karty

Čipset čipová sada

Mainboard základní deska

Motherboard základní deska

PCI sběrnice pracující nominálně na 33 MHz s přenosovou rychlostí max. 135 MB/s

Pin nožička elektronické součástky, třeba procesoru

Radeon výkonný čip pro grafické karty

SCSI výkonné rozhraní například pro připojení pevných disků

SDRAM synchronní dynamická RAM v současnosti nejpoužívanější typ paměti

Socket A patice pro procesory Duron a Athlon/Thunderbird

Socket 7 patice pro procesory Pentium a další

Socket370 patice pro Celerony a Pentia III v kapotáži PGA

Super7 patice Socket 7 vybavená 100MHz sběrnicí

Thunderbird vývojová varianta Athlonu s rozhraním Socket A

USB univerzální sériové rozhraní pro připojení téměř libovolných periferií












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.