Budoucnost DVD

Hardware | 01.07.04

Na trhu se objevují stále rychlejší mechaniky a média pro zápis DVD disků, zadveřmi je navíc několik nových technologií, které však nejsou kvůli stále ještě vysokým cenám zatím ...





Na trhu se objevují stále rychlejší mechaniky a média pro zápis DVD disků, za
dveřmi je navíc několik nových technologií, které však nejsou kvůli stále ještě
vysokým cenám zatím příliš rozšířené.

Už to tak chodí. Jakmile jsme si pomalu začali zvykat, že CD-RW mechaniky a
média začal nahrazovat formát zapisovatelných DVD disků, už je zase na obzoru
změna, přesněji řečeno tři nové standardy. Nejobyčejnější a nejneškodnější
novinkou je 12rychlostní DVD zápis, tedy technologie, která ušetří čas, ale
revoluci v počítačovém světě určitě znamenat nebude. Mnohem radikálnější změnou
však budou dvouvrstvé a dvojnásobně kapacitní mechaniky a disky DVD+R. Zatím
ještě skrytá za horizontem je pak technologie založená na modrém laseru, tzv.
High Definition DVD neboli HD DVD. Využití technologických výhod modrého laseru
s sebou přinese masivní nárůst kapacity, ale jak už je v oblasti DVD zvykem, o
vysokokapacitní DVD standard už se zase vede válka.

Dvojitá služba
Dvouvrstvá zapisovatelná DVD média formátu DVD+R budou schopná uchovat zhruba
dvojnásobek stávající 4,7 GB kapacity, takže na ně bude možné uložit celé a
neočesané filmy DVD-9 (8,5 GB). Pro uživatele to představuje možnost uložit na
jediné médium více než 3 hodiny vysoce kvalitního videa. Podle našich prvních a
zatím neoficiálních testů však můžeme již dnes prohlásit, že zapisovatelné
dvouvrstvé DVD disky budou alespoň s některými mechanikami a přehrávači
nekompatibilní.
Vyzkoušeli jsme interní model Sony DRU-700A, tedy dvouvrstvou DVD vypalovačku s
kapacitou 8,5 GB, jež umí 8rychlostně pracovat s jednovrstvými médii DVD+-R,
4rychlostně s disky DVD+-RW, 40rychlostně s CD-R a 24rychlostně s CD-RW.
Sony DRU-700A si snadno poradila s našimi běžnými testy a pomocí přibalené
verze programu Nero bezchybně vypálila i dvouvrstvé DVD médium (trvalo ji to
něco málo přes 45 minut). Vypálené DVD jsme pouštěli jak na samotné mechanice,
tak na přehrávači JVC XV-N55SL a během filmu jsme si nevšimli ani sebemenšího
zpoždění projekce při přechodu z jedné vrstvy na druhou.
Musíme však upozornit na několik zádrhelů. Tím drobnějším je fakt, že
dvouvrstvý zápis probíhá 2,4násobnou rychlostí, takže plný disk se bude
vytvářet celou třičtvrtě hodinu. Při zápisu na DL (Double Layer) DVD+R je navíc
třeba zapsat plný disk, aby se dosáhlo požadované úrovně odrazivosti na obou
vrstvách.
Mnohem důležitější však je, že dvouvrstvá média budou ze začátku k sehnání jen
velmi špatně, navíc budou nějakou dobu stát tolik, kolik stávaly první
jednorychlostní zapisovatelná DVD média, tedy zřejmě přes 200 Kč. Jakmile se
jejich výroba rozjede naplno a ve větším obsahu, spadne cena drasticky dolů,
ale i tak budou jednovrstvá média v dohledné době přece jen o dost levnější
variantou.
Nejvážnějším problémem je však v současné době ještě zcela nevyřešená pouze
částečná kompatibilita se stávajícími mechanikami a přehrávači. Během našeho
testu jsme mimo jiné vyzkoušeli i nejnovější DVD vypalovačky společností
Plextor (PX-712A a PX-708A) a Memorex (True 8x), které film, jenž jsme vypálili
na předprodukční vzorek dvouvrstvého média DVD+R, nedokázaly rozpoznat. Z
celkového množství dvanácti DVD přehrávačů, jež jsme testovali, námi vypálené
fvouvrstvé médium přečetly pouze čtyři. Tento problém by mohl vyřešit upgrade
firmwaru (tedy pokud jej mechanika či přehrávač umožňuje provést) a podle
našich informací je pro nejbližší období cílem výrobců dosáhnout až 90procentní
kompatibility.
Co se týče mechanik určených pro osobní počítače, na trhu jich zatím moc není,
ale již se začaly objevovat první modely. Všechny mechaniky podporující
dvouvrstvý zápis by samozřejmě měly zvládnout i čtení těchto médií. U starších
mechanik, které budou trpět nekompatibilitou s tímto standardem, budeme muset
počkat až výrobce uvolní nový firmware a poté jej upgradovat. Konkurenční
formát DVD-R by se měl připojit k dvouvrstvému zápisu již koncem června, kdy
předpokládáme, že DVD Forum novou specifikaci schválí.

Jaký Blue?
I když se poslední dobou o modrém laseru hodně píše, nepředpokládáme, že by
tato technologie vytlačila stávající standard DVD. Ani ty nejoptimističtější
analýzy nepřiznávají na nejbližších pět let "modrému laseru" větší než okrajový
podíl na trhu. Stále však není rozhodnuta hlavní bitva, týkající se toho, který
formát zaujme Hollywood.
Z mnoha zájemců o tuto výhodnou pozici mají větší šanci jen dva. Je to buď
standard DVD Fóra nazvaný HD-DVD (vytvořily jej Toshiba a NEC), nebo Blu-ray od
Sony. Čína podporuje vlastní standard EVD (Enhanced Video Disk), ale
pochybujeme, že v jiném regionu najde silnější podporu.
V porovnání se standardním červeným laserem (650 nanometrů), používaným ve
stávajících CD a DVD mechanikách, pracuje laser modrý s menší vlnovou délkou
405 nanometrů. Prakticky to znamená rychlejší pulsy a menší značky, umístěné
blíže u sebe, tedy větší rychlost a kapacitu. Těžit z toho bude hlavně formát
HDTV, který pracuje s 1125 linkami a s datovým tokem až 19,4 Mb/s. Dvě hodiny
záznamu při tomto datovém toku zaberou přibližně 19 GB úložného prostoru, tedy
mnohem více, než dokáže nabídnout dvouvrstvé DVD.
DVD Forum, NEC a Toshiba tvrdí, že HD-DVD (které zvyšuje kapacitu DVD z 4,7 na
15 GB) lze uvést na trh mnohem snadněji a levněji, jelikož nebude vyžadovat
kompletní přestavbu existujících výrobních linek. Firma NEC dokonce ohlásila
vývoj zpětně kompatibilní duální hlavy, pracující s modrým čtecím a červeným
zapisovacím laserem, ale zatím neexistuje žádný přehrávač, který by tuto hlavu
využíval.
Protože jednovrstvá HD-DVD média, stejně jako formát EVD, svou kapacitou (15
GB) nedostačují požadavkům HDTV (17,5 GB), uvažuje DVD Forum o implementaci
kompresních algoritmů. Vzhledem k tomu, že se jim ale nechce platit autorská
práva za stávající prověřené technologie MPEG-4 (H.264) či Microsoft Media 9,
není zatím jasné, jaký kompresní standard bude použit a zda se tedy budou tato
média pro HDTV vůbec hodit.
Sony a další firmy tvrdí, že opuštění staré technologie povede k rychlejšímu
nárůstu kapacity v budoucnosti. Blu-ray nabízí kapacitu 23,3 až 27 GB na jednu
vrstvu, což bohatě stačí požadavkům HDTV. Není tedy divu, že Blu-ray se stále
spokojí se standardem MPEG-2, i když ani jeho zastánci zcela nevyloučili
přechod na jiný kodek.
Ani standard HD-DVD, ani specifikace Blu-ray nejsou zatím skálopevně dané. Aby
věci nebyly tak jasné, objevuje se v současných DVD přehrávačích podpora
MPEG-4 - pokud by tento trend zesílil a přijali by jej i nejznačkovější
výrobci, mohl by se standardním a oficiálním kompresním formátem stát právě
MPEG-4.
Souboj o DVD formát s vysokým rozlišením není ale zatím tak důležitý. Rozdíl v
kvalitě mezi stávajícím DVD a high-res DVD je příliš malý na to, aby uživatelé
pocítili nutnost upgradovat svá zařízení, takže změny se nedočkáme, dokud
nebude HD obsah mezi běžné uživatele výrazněji rozšířen. Rychlost přechodu na
nový standard asi v očích uživatelů pozitivně neovlivní ani fakt, že vítěz
tohoto souboje bude vybaven i mnohem sofistikovanější protipirátskou ochranou.
Dost řečí o budoucnosti. Blu-ray je v některých zemích již k dostání na
pultech, konkrétně jde například o Professional Disc for Data od Sony, který
disponuje kapacitou 23 GB na jednu vrstvu. Interní mechanika připojitelná
pomocí rozhraní SCSI-3 stojí necelých 3 000 dolarů a externí mechanika pro USB
2.0/SCSI-3 přijde na 3 300 dolarů. Tam, kde se používá, slouží především pro
zálohování firemních dat, takže se nemusíme divit ceně 45 dolarů za jedno
médium a naprosté nekompatibilitě s čímkoliv jiným. Toto zařízení se nám
nepodařilo sehnat k testování, ale již fakt, že existuje, naznačuje, že Blu-ray
si najde cestu k mainstreamu nejprve přes datové a profesionální uživatele.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.