Přetaktování grafických karet - jak na to?

Hardware | 24.07.09

Přetaktování grafických karet je na jednu stranu o mnoho jednodušší než přetaktování mikroprocesorů, na druhou stranu jde však o operaci nebezpečnější.





Přetaktování grafických karet - jak na to?

 

Při teoretickém popisu proto začněme nejprve upozorněním: při přetaktování grafických karet buďte velmi opatrní a pracovní frekvence zvyšujte jen velmi opatrně, ze začátku u neprozkoumané grafické karty maximálně o 5 procent. Pomocí softwarových utilit sledujte pečlivě teplotu GPU a při razantním zvýšení a překročení 90 °C v přetaktování nepokračujte, naopak pracovní frekvence snižte. Bez dodržení těchto rad by mohlo dojít k trvalému poškození VGA karty nebo komponent na nich obsazených. Tyto poznatky platí obzvláště v těchto parných dnech.

Výkon moderní grafické karty je dán třemi parametry – frekvencemi grafického čipu, výpočetních jednotek a pamětí. Vzhledem k nedávnému přechodu mikroarchitektur VGA čipů k unifikovaným výpočetním jednotkám naleznete u starších grafických karet pouze možnost měnit pracovní frekvenci grafického čipu a pamětí.

Před zahájením přetaktování si otevřete příslušnou aplikaci pro monitorování pracovních frekvencí a teploty GPU. U položky GPU pak zjistíte pracovní frekvenci vašeho GPU (tuto hodnotu si zapamatujte, od ní se bude odvíjet následné zvyšování frekvence). Pracovní frekvence se může pohybovat od 400 MHz do necelého 1 GHz u nejmodernějších modelů. Jak bylo naznačeno v úvodu, zvyšujte frekvenci po malých krocích (řekněme po 10 MHz) a neustále ověřujte stabilitu VGA karty, a to buď v oblíbené počítačové hře, nebo využijte služeb programu FutureMark 3DMark Vantage – grafického benchmarku, který využívá možnost současných grafik naplno. Nestabilitu poznáte jednoduše tak, že se v obrazu začnou projevovat artefakty (chyby v obrazu), popřípadě obrazovka celá zčerná a počítač se zasekne/restartuje. Nikdy proto nenastavujte parametry „natvrdo“, aby defaultně zůstaly při naběhnutí operačního systému. K tomuto kroku se odvažte až tehdy, pokud si jste naprosto jistí, že vaše grafická karta nastavené frekvence zvládne.

Další dva parametry zvyšujte naprosto stejným způsobem, krok po kroku. Až naleznete maximální hodnoty grafické karty, poznamenejte si je a otestujte výkon ve hrách. Důležité je neustále kontrolovat teplotu GPU, a to i po ukončení experimentů, při běžném hraní. Přetaktováním se teplota GPU zvýší a snižuje se životnost samotné grafické karty.

Praktické přetaktování s grafickými kartami ATI Radeon a nVidia GeForce

Popis začneme u grafických karet ATI Radeon. V první řadě je potřeba si stáhnout nejnovější ovladač VGA karty ze stránek http://game.amd.com. Náš test probíhal s ovladači ATI Catalyst 9.4. Po instalaci a restartu PC je potřeba vstoupit do Catalyst Control Center, kde se ve spodní části nachází položka ATI Overdrive, což je menu bezprostředně se dotýkající přetaktování VGA karty. Při prvním použití jsou všechny hodnoty a možnosti voleb zašedlé, je nutné kliknout na ikonku klíče a potvrdit, že si přejeme zvyšovat pracovní frekvence VGA karty na úroveň stanovenou výrobce a vystavujeme se tím nebezpečí poškození produktu. Po odsouhlasení tohoto dokumentu se pak zobrazí všechny možnosti – změna pracovní frekvence GPU, pamětí, manuální nastavení rychlosti otáčení ventilátoru a samozřejmě nemůže chybět ani ukazatel teploty GPU. Při jakékoliv změně ji potvrďte tlačítkem Apply (použít) a následně můžete vyzkoušet integrovaný test (Test Custom Clocks). Hodnoty, kam až lze zajít, se liší nejen model od modelu VGA čipu, ale dokonce i kus od kusu toho samého modelu VGA karty jednoho výrobce.

U přetaktování pamětí mějte na paměti, že paměť pracuje ve skutečnosti 2× nebo dokonce 4× rychleji, tudíž každý přidaný MHz zvýší praktickou pracovní frekvenci paměti dvoj- nebo čtyřnásobně.

U grafických karet nVidia je situace obdobná – jen s tím rozdílem, že k nejnovějším ovladačům je potřeba si stáhnout nástroj nVidia nTune, dodávající systému možnost úpravy pracovních frekvencí a monitorování teplot. Oboje naleznete na stránkách www.nvidia.com. Po instalaci potřebného softwaru je potřeba zvolit nVidia Control Panel a tam vyhledat položku Výkon. Opět je nutné souhlasit s upozorněním výrobce na možnost poškození hardwaru. Jakmile se tak stane, otevře se skryté menu umožňující ovládání základních prvků VGA karty. Ovládat zde lze frekvenci GPU, výpočetních jednotek, pamětí a regulovat otáčky chladiče GPU čipu. O monitoring těchto hodnot se stará utilita nVidia Monitor. Opět lze volit posuvným jezdcem hodnoty všech tří parametrů a následně je potvrdit a otestovat.

Samozřejmě existují i jiné programy, které dokáží upravovat pracovní frekvence VGA karty, nicméně „firemní“ utility jsou pro běžné použití dostatečně výkonné a není třeba sahat k řešení třetí strany. U těch je problém především v aktuálnosti, protože po vydání nového GPU se musí čekat na zapracování specifikací tohoto GPU do programu, a to nějaký čas trvá.

Jako alternativu lze použít program výrobce základní desky (v našem případě program Gigabyte Easy Tune 6), který nejen uměl nastavit všechny hodnoty pro přetaktování CPU z prostředí Windows, ale taktéž dokázal ovládat všechny frekvence grafických karet. V jednom nástroji tak uživatel může mít přehled o všech zásadních parametrech systému.

Nejnovějším trendem v přetaktování VGA karet je možnost zvýšit pracovní napětí u GPU čipu. Toto je však specifická činnost a ne u všech modelů VGA karet bychom tento postup doporučovali. Zvýšením napětí GPU totiž grafický čip začne produkovat enormní teplo, na které není dodaný chladič stavěn, a může se stát, že se karta poškodí. Proto rozhodnete-li se zajít až tak daleko, že se pokusíte zvyšovat napětí GPU, vyhledejte diskusní fóra na internetu a konzultujte své kroky s uživateli, kteří s tím již mají své zkušenosti.

Závěr

Přetaktování je obecně zajímavá disciplína, v lepším případě přináší uživateli jednotky nebo dokonce desítky procent výkonu navíc. Na druhou stranu pokud chcete dosáhnout uspokojivých výsledků, je potřeba se vybavit kvalitními komponentami, jako je základní deska a napájecí zdroj, nehledě na nutnost poohlédnout se po lepším chlazení CPU nebo grafické karty. Je pak otázkou, zda nestojí za to si pořídit již v základu lepší model (ať CPU nebo VGA karty) a přikoupit k tomu běžné komponenty (v tomto případě máme výsledek a celkový výkon jistý), než nakoupit drahé komponenty a chladiče a riskovat, že dosažený výsledek přetaktování nebude ani zdaleka odpovídat investovaným prostředkům, nehledě na nejistou stabilitu systému.

Přetaktování je fenomén, a proto mnoho uživatelů zvolí druhou, dobrodružnější variantu. Pak se může se svými výsledky pochlubit kamarádům, známým, uživatelům diskusních fór, a když se povede, může se díky soutěžím v této disciplíně dostat na turnaje, srovnávající výkon overclockerů z celého světa. To už ale pak jistojistě přichází na řadu tekutý dusík a další metody přetaktování, které jsou běžnému uživateli na hony vzdálené. Právě až na vrcholových soutěžích je důležitý každý MHz, pro nás ostatní je přednější stabilita stroje, byť za cenu nižších frekvencí.

Na závěr bychom chtěli poděkovat zúčastěným společnostem za zapůjčení hardwaru: Asus, nVidia, ATI/AMD, Zotac, Intel a Sapphire.

Velkým pomocníkem nám byla základní deska Gigabyte GA-EX58-UD4, která na sobě doslova „nechala štípat dříví“. Právě na tomto modelu jsme si ověřili, že pro kvalitní přetaktování nejsou potřeba nejdražší modely, nicméně jsou nutné modely výborně vybavené.














Komentáře