Vzpoura na lodi Internet Telekomunikační listopad 1998

Archiv | 01.03.99

Listopad loňského roku byl svědkem bouřlivých událostí na naší domácí telekomunikační scéně - SPT Telecom s...







Listopad loňského roku byl svědkem bouřlivých událostí na naší
domácí telekomunikační scéně - SPT Telecom si prosadil výrazné
rebalancování svých tarifů, čímž značně pobouřil uživatele
Internetu i celou telefonující veřejnost. Následný tlak
veřejného mínění a protestního hnutí Internet proti monopolu jej
přiměly k určitým ústupkům - v podobě tarifu Internet 99, který
je určen speciálně pro komutovaný přístup k Internetu.

Podstatou procesu "rebalancování" (doslova: obnovení balance,
neboli rovnováhy) je přesně to, co tento termín implikuje - tedy
obnovení rovnováhy, která je nějakým způsobem narušena. Náš SPT
Telecom zpočátku uváděl, že u něj jde o ztrátovost místních
hovorů, jež musí být dotovány (subvencovány) z výnosů hovorů
dálkových (meziměstských a mezistátních), a že v rámci obnovení
rovnováhy (rebalancování) je potřeba toto dotování odstranit -
k čemuž nás prý nutí i direktivy Evropské unie, které mají
dotování jedné skupiny telekomunikačních služeb z výnosů jiné
skupiny zakazovat. V praxi to samozřejmě znamená zdražení
místního hovorného, a naopak zlevnění dálkových hovorů.
První návrh na úpravu tarifů pro rok 1999 předložil SPT Telecom
již v první polovině loňského roku, a to Ministerstvu financí,
které je musí schválit. Vzhledem k existenci a podmínkám
monopolu, jejž SPT Telecom má, si své tarify nemůže určovat tak
jak by sám chtěl, ale musí je schvalovat MF ČR - podle tarifní
politiky, která je zakotvena již v tzv. Akcionářské smlouvě (jež
upravuje vztahy mezi SPT Telecom, jeho strategickým partnerem
TelSource a českým státem, reprezentovaným Fondem národního
majetku). Konkrétně je tato tarifní politika naplněna
v materiálu "Sdělení Ministerstva financí o regulaci cen výkonů
v telekomunikacích, platném od roku 1997", který byl publikován
v Cenovém věstníku, částka 4/1995, ze dne 21. února 1995.
Součástí této tarifní politiky je i tarifní formule, určující
jak smějí být zvyšovány tarify za hovorné.
Ministerstvo financí ČR nakonec Telecomu povolilo jiné zdražení
místního hovorného, než jaké (zřejmě) původně požadoval - podle
neoficiálních zpráv chtěl SPT Telecom zvýšit měsíční paušál na
200 Kč, a cenu jednoho impulsu na 3,40 Kč. MF ČR schválilo
zvýšení měsíčního paušálu za používání telefonní stanice na 135
Kč (tj. o 35 % oproti roku 1998), a zvýšení ceny impulsu
z původních 2,40 Kč na 2,60 Kč - ovšem se současným zkrácením
délky impulsu ze 3 minut na 2 minuty v době tzv. silného
provozu, a ze 6 minut na 4 v době slabého provozu. Podle názoru
nezávislé iniciativy "Občané proti zdražování telefonů" však i
tímto svým rozhodnutím Ministerstvo financí porušilo předem
stanovenou tarifní politiku a povolilo Telecomu vyšší zdražení,
než jaké bylo přípustné.

O kolik Telecom zdražil?

Jak Ministerstvo financí, tak i Telecom samozřejmě argumentují
tím, že již dříve stanovená tarifní politika porušena nebyla.
Dokládají to i tvrzením o tom, že v celkovém souhrnu došlo ke
zvýšení všech tarifů jen o 3,9 % - neboť kromě zdražení místního
hovorného došlo k určitému zlevnění meziměstských a mezistátních
hovorů. U místního hovorného Telecom uvádí jeho průměrné zvýšení
o 25 procent (a MF ČR o 26 procent). Přitom jednoduchý výpočet
říká něco podstatně jiného: jestliže dříve byl tříminutový hovor
ve špičce za 2,40, na jednu minutu hovoru připadalo 0,80 Kč. Po
zdražení stojí 2 minuty 2,60, a na jednu minutu tedy připadá
1,30 Kč. Skok z 0,80 Kč na 1,30 Kč je poněkud vyšší, než
uváděných 25 procent (a odpovídá zdražení o 62,5 %). Telecom
k této zřetelné disproporci dosud mlčí. Ministerstvo financí ČR
se k tomu vyjádřilo formou tiskové zprávy, ve které uvedlo, že
jím uváděných 26 procent vychází jako vážený průměr
procentuálního zdražení hovorů různé délky, s tím, že jako váhy
jsou použity četnosti těchto hovorů různých délek. K výpočtu
tohoto váženého průměru jsou zapotřebí (v roli vah) statistiky o
četnosti telefonních hovorů v rámci celé republiky, které nejsou
veřejně dostupné. Nicméně neoficiální výpočty, dostupné na
Internetu a využívající malé neoficiální vzorky dat, tento
výpočet potvrzují - ovšem s velmi podstatným dovětkem, že celá
metodika použitá ministerstvem je zkreslující, neboť nevypovídá
korektně o faktickém zdražení. Pokud by se totiž mělo vypočítat,
o kolik více lidé zaplatí za stejný objem služeb, pak by musely
být použity jiné váhy, vycházející z cen hovorů. Také tento
výpočet je na Internetu dostupný (na serveru
www.cestovatele.cz ), a podle něj vychází faktická míra zdražení
na 32 procent!

Proč se vzbouřili právě uživatelé Internetu?

Zdražení místního hovorného, které Telecom provedl k počátku
roku 1999, se netýká všech hovorů stejně - například u hovorů do
2 minut je zdražení jen cca 8 procent (a je dané pouze zvýšením
ceny impulsu ze 2,40 na 2,60 Kč), zatímco u dlouhých hovorů
dosahuje hodnoty 62,5 procenta - ostatně právě díky tomu vychází
výpočty průměrného zdražení v hodnotě 25 procent, resp. 32
procent, v závislosti na použité metodice. V praxi to tedy
znamená, že různých skupin uživatelů se zdražení dotkne v různé
míře - ti, kteří telefonují nejdéle, jej pocítí na své kapse
nejvíce. A to je právě případ uživatelů Internetu, kteří
využívají služeb veřejné telefonní sítě k připojování
k Internetu. Není proto až tak překvapivé, že jako první se
proti avizovanému zdražení vzbouřili právě uživatelé Internetu.
Protest našich uživatelů Internetu proti tarifní politice SPT
Telecom dostal velmi rychle podobu hnutí, které si zvolilo název
"Internet proti monopolu" (zkratkou IPM). Do jeho čela se
postavily tři známé osobnosti českého Internetu - Ondřej Neff,
vydavatel Neviditelného psa, Ivo Lukačovič, zakladatel Seznamu,
a Patrik Zandl, z Mobil serveru. Hnutí IPM se podařilo
shromáždit přes 100 000 podpisů pod svou petici, požadující
nápravu tarifů, a podařilo se mu také zorganizovat celostátní
bojkot na den 18. listopadu. Šlo o abstinenční stávku, kdy
uživatelé byli vyzváni, aby nepoužívali žádné služby SPT
Telecom, a tedy aby se ani nepřipojovali k Internetu
prostřednictvím telefonu. Stejně tak většina významnějších
českých WWW serverů v ten den neposkytovala své obvyklé služby,
a místo nich nabízela pouze jedinou stránku, popisující důvody
protestu. Ještě další součástí protestu pak byla i "fyzická"
demonstrace, které se v Praze a Brně zúčastnilo cca 2 000 lidí
(a menší počet ve Zlíně).

Telecom navrhuje speciální tarif

Síla protestního hnutí internetové veřejnost, umocněná velkým
zájem klasických médií (televize, rozhlasu) nakonec donutila
představitele SPT Telecom zasednout za jeden stůl
s představiteli hnutí IPM a jednat o jejich požadavcích.
Výsledkem byl návrh speciálního tarifu, se kterým Telecom
přišel, a který by podle jeho názoru měl vyjít vstříc potřebám
komutovaných uživatelů Internetu. Jeho podstatou je zavedení
speciálních přístupových čísel pro volání k Internet providerům,
se speciální tarifikací. Tato speciální tarifikace je založena
na existenci tří časových pásem (1. internetové pásmo od 7 do 17
hod., 2. internetové pásmo od 17 do 21 hodin, oboje v pracovní
dny, a 3. internetové pásmo, od 21 do 7 hodiny, a po celé
víkendy a svátky). Podle těchto pásem pak jsou upraveny časové
intervaly, za které naskakují jednotlivé tarifikační impulsy,
v nezměněné ceně 2,60 Kč: v 1. pásmu naskakuje jeden impuls za
každých započaté 3 minuty, ve 2. pásmu za každých započatých 6,5
minuty, a konečně ve 3. pásmu za každých započatých 12,5 minuty.
Takto koncipovaný speciální tarif by skutečně představoval
určité zvýhodnění pro komutovaný přístup k Internetu oproti
stavu z roku 1998 (s výjimkou 1. pásma, kde je tarif dražší, než
byl nezvýhodněný tarif z roku 1998). Problém je ale v tom, že
SPT Telecom zatížil tarif Internet 99 ještě další penalizací, ve
formě tzv. sestavovacího poplatku. Tento poplatek v ceně jednoho
impulsu (tj. 2,60 Kč) je účtován za každé uskutečněné "hovorové"
spojení (nikoli za "datové" spojení mezi modemy, protože to již
není v režii provozovatele telefonní sítě). Tento sestavovací
poplatek pak radikálně mění výhodnost celého tarifu Internet 99.
Například takoví uživatelé, kteří byli zvyklí se připojovat
k Internetu jen na dobu nezbytně nutnou, např. jen pro natažení
své elektronické pošty a rychlé načtení několika WWW stránek,
mohli vystačit s hovory v délce několika málo minut (například i
2 či 3). Tarif Internet 99 však takovéto úsporné chování velmi
prodražuje, a to právě díky sestavovacímu poplatku: krátké
dvouminutové připojení na stažení či odeslání elektronické pošty
je v tomto tarifu, díky sestavovacímu poplatku, dokonce
dvojnásobně dražší než při běžném (nezvýhodněném) tarifu roku
1999! Pokud jde o delší hovory, jednoduchým porovnáním tarifů
lze zjistit, že například v době silného provozu (v 1.
internetovém pásmu) začíná být speciální tarif Internet 99
výhodnější oproti běžnému tarifu pro rok 1999 až od 8. minuty
hovoru. V tzv. 3. internetovém pásmu, které Telecom prezentuje
jako největší zvýhodnění uživatelů Internetu, je výhodnější také
až od 8. minuty (oproti nezvýhodněnému tarifu pro rok 1999, a od
18. minuty délky hovoru oproti běžnému tarifu z roku 1998).

Jak hodnotit tarif Internet 99

Pro objektivní hodnocení toho, co tarif Internet 99 doopravdy
přinese, je třeba počkat na jeho faktické zavedení (v době
uzávěrky, 10. 2. 1999, ještě zaveden nebyl). Pro směrodatnou
předpověď jeho efektu by bylo nutné znát věrohodné statistiky o
chování komutovaných uživatelů Internetu - a ty také nejsou
k dispozici. Možné je proto jen subjektivní hodnocení nového
tarifu, založené na odhadech a názorech.
Autor tohoto článku je přesvědčen, že celý tarif Internet 99 je
šikovným tahem SPT Telecom, jak na komutovaném přístupu
k Internetu vydělat ještě více než dříve. Zvýhodňuje totiž jen
určitou část uživatelů (tzv. domácí uživatele, kteří mohou
počkat se svým připojováním k Internetu na pozdní noční hodiny a
víkendy), a to navíc jen tehdy, pokud bude ochotna utrácet za
své připojení dostatečně velké částky (tj. pokud se uživatelé
bude připojovat pomocí dostatečně dlouhých hovorů, a nebudou se
snažit o úsporné chování a připojovat se jen na dobu nezbytně
nutnou). Na druhé straně tarif Internet 99 ještě více zdražuje
komutovaný přístup k Internetu těm uživatelům, kteří jsou
odkázáni na jeho využití v době silného provozu - například
proto, že jej používají ke své práci, v pracovní době.
Sečteno a podtrženo, "Internet pro soukromé nadšence" dostal
jistý impuls ke svému rozvoji. Naproti tomu "Internet pro
seriózní využití", například pro rozvoj podnikání, dostal tvrdou
ránu působící proti jeho rozvoji. A co kapsa monopolního SPT
Telecom a jeho celková ekonomická prosperita, kterou se tolik
ohání jeho nejvyšší představitelé? Nejspíše nijak neutrpí, a
Telecom bude i nadále ekonomicky sílit a vzkvétat.
Připomeňme si ale jednu "drobnost" - pokud Telecom dostal na
provozování veřejných telefonních služeb od státu monopol, pak
to nebylo proto, aby si vydělal co nejvíce peněz. Bylo to proto,
aby se nemusel ohlížet výhradně na svůj zisk, ale mohl sledovat
i jiné cíle - například rozvoj našich telekomunikací, jejich
kvalitu i cenovou dostupnost. Jestliže se tak nechová, a snaží
se pouze co nejvíce vydělávat, pak asi není správné jej
obviňovat z toho, že se chová jako řádný komerční subjekt - vinu
je třeba hledat u státu a jeho regulačních orgánů, které si
nedokáží vynutit dodržování jednou stanovených pravidel hry
v rámci uděleného monopolu.













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.