Vznikne Baby Bill?

Archiv | 01.07.00

Návrh žalující strany je mnohastránkový, a pochybuji o tom, že celý návrhpřečetl někdo jiný nežli právníci obou stran a hrstka legálních analytiků a novinářů. Základní teze j...





Návrh žalující strany je mnohastránkový, a pochybuji o tom, že celý návrh
přečetl někdo jiný nežli právníci obou stran a hrstka legálních analytiků a
novinářů. Základní teze je ale velice jednoduchá nucené rozdělení Microsoftu na
dvě zcela nezávislé společnosti, z nichž jedna se bude zabývat vývojem a
prodejem operačních systémů, druhá potom vývojem a marketingem dalších
softwarových aplikací jako je třeba Microsoft Office. Nové společnosti, často
nazývané Baby Bill nebo Baby Microsoft (po vzoru precendečních rozpadů
společnosti Bell, nazývané často Mama Bell, na několik dceřiných Baby Bell),
spolu nebudou smět spolupracovat, zaměstnávat stejné zaměstnance nebo si
vyměňovat výrobní tajemství.
Dalších podmínek je mnoho, včetně povinnosti uvolnit tajné součásti kódu
operačních systémů, zákazu trestat ostatní společnosti výhrůžkami odmítnutí
prodeje programů, povinnosti prodávat jednotlivé programy všem za jednotnou
cenu (což byla jedna ze zbraní Microsoftu, totiž odměňovat spolehlivé partnery
levnou cenou a trestat vzpurné společnosti buď cenou přehnaně vysokou nebo
přímo odmítnutím prodeje), či povinnosti předkládat všechny interní e-mailové
korespondence po dobu příštích čtyř let kontrolnímu oddělení federálního
ministerstva spravedlnost.
Rozhodně nemůžeme chápat dnešní vývoj situace jako nějaký konec Microsoftu.
Soudce Jackson totiž není nikterak vázán nutností posoudit celou situaci nebo
navržená řešení stejným pohledem jako žalobci, může akceptovat jenom část
návrhu, nebo dokonce celý návrh pozměnit a vyhlásit zcela jiné řešení.
Microsoft se samozřejmě i v případě, že se soudce Jackson přikloní k žalující
straně, může odvolat a předpokládá se, že celý spor nakonec stejně zůstane na
krku Nejvyššímu soudu. Ať už se Jackson vyjádří jakkoliv, potížím Microsoftu
ještě konec jen tak nenastane. Více než 130 soukromých žalob čeká jen na
výsledek tohoto soudu, neboť právníci oprávněně očekávají, že ve chvíli
soudního rozhodnutí získají volný přístup ke všem informacím, které federální
žalobci nashromáždili. A jelikož americké právo funguje na základě precedentu,
bude pro příští soudce velice obtížné rozhodnout jinak nežli soudce Jackson.
Co případné rozdělení Microsoftu na dvě společnosti bude znamenat pro
softwarový trh a pro samotný Microsoft? Mluvčí společnosti včetně očividně
rozčíleného Billa Gatese se samozřejmě snaží veřejnosti namluvit, že to bude
znamenat nejen smrt Microsoftu, ale také zánik svobodného vývoje softwaru po
celém světě, nemožnost dále vyvíjet kvalitní software a potenciálně záhubu
celého kvetoucího průmyslového odvětví. To je samozřejmě nesmysl, vhodný tak
akorát pro strašení malých dětí. Jak operační systémy Windows, tak i
kancelářské balíky Office jsou nejprodávanějšími programy ve svých odvětvích,
samotná firma Microsoft se v penězích doslova topí, takže dceřiné firmy na tom
nebudou finančně nikterak špatně, navíc oběma společnostem zůstane obchodně
zdařilý software.
"Zbytek" světa na tom rovněž nebude špatně, separací operačních systémů od
dalších aplikací se v nové firmě probudí iniciativa připravovat své populární
programy i pro další operační systémy, takže zákazníci konečně získají
vytouženou možnost volby. To samotné samozřejmě bude pro nové společnosti
znamenat další zisky, protože bude jedno, jestli firma prodá Office pro Windows
nebo pro Linux. Na podobném principu ostatně pracuje dnes Corel, úspěšně
nabízející své programy pro oba operační systémy.
Jaký bude další vývoj? Microsoft má lhůtu do 10. května, může si však zažádat o
prodloužení. Potom se musí k návrhu vyjádřit. Ministerstvo spravedlnosti potom
má další týden na to, aby zodpovědělo námitky Microsoftu. Soudce Jackson
předpokládá, že by se měl vyjádřit někdy koncem května.
Intel skóroval u Ericssonu
Václav Větvička
Skutečně solidní obchod se podařilo nedávno uzavřít Intelu, když podepsal
smlouvu s výrobcem mobilních telefonů Ericsson na dodávku flashových paměťových
čipů za rovnou miliardu dolarů. A aby nebylo dobrým zprávám pro akcionáře
Intelu konec, firmy se také dohodly na spolupráci při vývoji nového paměťového
čipu schopného uchovávat kódy a data, jakými jsou například webové stránky,
audiozáznamy, hudba nebo elektronická pošta. Flashové paměťové čipy jsou na
rozdíl od běžné paměti schopny ukládat data i ve chvíli, kdy je počítač nebo
telefon vypnutý. Proto jsou podobné čipy využívány především v laptopech,
mobilních telefonech a digitálních kamerách.
Tento obchod je pochopitelně oboustranně velice výhodný; pro Ericsson to
znamená přístup k technologiím, které budou nezbytně nutné pro nový typ
přístupu k Internetu pomocí hlasových povelů, pro Intel je to zase první
pořádný úspěch na bezdrátovém trhu. Intel nové trhy opravdu potřebuje: prodej
klasických počítačů se sice nijak nezmenšuje, rostoucí konkurence a prudce
klesající ceny by však mohly budoucí zisky výrazně ohrozit. Oblast bezdrátové
technologie, mobilních telefonů a stále populárnějších palmtopů a jejich
bezdrátových aplikací slibuje být zlatým dolem nejbližší budoucnosti, a Intel
pochopitelně nechce stát opodál.
Digitální televize na obrazovce počítače
Václav Větvička
Televizní přijímače s velkou rozlišovací schopností (HDTV) jsou stále
neobyčejně drahé a pro příjem hrstky stanic vysílajících digitální signál si je
mohou dopřát skutečně jen ti nejbohatší. Za pouhých několik set dolarů si ale
můžeme pustit plně digitální televizní záznam rovnou na monitorech našeho
počítače.
Za 299 dolarů si totiž můžeme zakoupit digitální TV receiver WinTV-D firmy
Hauppauge Digital, který umožňuje příjem jakéhokoliv televizního signálu, od
analogového po digitální. V podstatě se nejedná o nic jiného nežli o známou
tunerovou kartu, novinkou je pouze možnost přijímání digitálního záznamu. Nový
tuner vypadá jako zadní strana televizního přístroje se zdířkami pro připojení
antény kabelové televize a digitální televizní antény. Pět reproduktorů
umístěných na zadní straně přístroje umožní plně surround zvuk v kvalitě Dolby
Prologic.
Hardwarové nároky jsou opravdu minimální. I když nový přístroj v podstatě
nevyžaduje žádné speciální požadavky na paměť počítače, musíme mít minimálně
procesor o rychlosti 90 MHz, zvukovou kartu, VGA monitor s VGA kartou a
samozřejmě patřičné antény. Jelikož CPU se příjmu signálu nijak nezúčastní,
můžeme si zmenšit obraz a při nudnějších scénách prohlížet třeba nejnovější
elektronickou poštu.
Hauppauge Digital není jedinou firmou, nabízející podobný tuner. Podobné funkce
zvládají i tunerové karty ATI All-in-Wonder nebo Matrox Marvel G200-TV. V
současné době vysílá digitálně 78 amerických televizních stanic dostupných ve
většině velkých amerických měst. Další výhodou podobného přenosu je i možnost
kombinace televizního signálu s přenosem dat, takže zákazník může dostávat
oboje najednou.
S celkem nepatrnou investicí si tedy můžeme dopřát digitální televizi přímo na
obrazovce našeho počítače. A kdoví, třeba se nám kvalitnější obraz natolik
zalíbí, že sáhneme hluboko do bankovního konta a dopřejeme si HDTV. Nebo
alespoň větší monitor.
Mobil s barvami
Václav Větvička
Firmy nabízející mobilní telefony se pro letošní rok doslova předhánějí v
nabídce přístrojů, které budou umožňovat připojení k Internetu. Vedle toho, že
aplikace napojení na Web jsou zatím stále ještě ve fázi přece jenom poněkud
nedokonalých standardů, dalším nedostatkem jsou displeje telefonů. Surfování po
Webu ve chvíli, kdy pořádně nevidíme na to, co děláme, není tak úplně to pravé.
Motorola ve spolupráci s firmou Pioneer se rozhodla vylepšit kvalitu nabídkou
prvního barevného displeje. Připravila k tomu přístoj Timeport P8167. Displej
pracuje na bázi OEL (organická elektroluminiscence) s rozlišovací schopností
odpovídající mnohem obvyklejšímu typu LCD displeje. Ten používá pouze tři
barvy, červenou, modrou a zelenou, takže k pravému barevnému displeji má tento
telefon ještě velmi daleko. I tak ale platí, že i když tento displej zrovna
nenabízí všechny dostupné barvy barevného spektra, pořád ještě je výrazně
čitelnější nežli běžný černobílý displej současných mobilů. Zejména rychlé
rozlišení jednotlivých ikon je zde příjemnější a pohodlnější. Použití neobvyklé
technologie OEL umožňuje navíc libovolně naklánět telefon, aniž by se výrazně
snížila čitelnost displeje. Stejně jako je tomu u displejů černobílých, i zde
čitelnost výrazně klesá se vzrůstajícím světlem, takže v přímém slunečním
světle je displej stejně nečitelný jako jeho starší černobílí příbuzní.
Cena nového přístroje by měla být o pouhých 50 dolarů vyšší nežli stejný mobil
s konvenčním monochromatickým displejem, na trhu bychom se s novým telefonem
měli setkat pravděpodobně v březnu.
Myši od MS
Václav Větvička
S velkým halasem představil Microsoft svoji sadu hned pěti nových myší, které
by se měly brzy stát standardním vybavením každého počítače. Nic proti tomu,
jedná se o myši ergonomicky i designově neobyčejně zdařilé, navíc vybavené
několika novinkami. Hlavní z nich je zmizení známé kuličky, která na některých
lesklejších podložkách zatvrzele odmítala pracovat a kterou jsme s
pravidelností danou nepořádkem na pracovním stole museli vyndavat a čistit.
Stříbrnošedá myš s červeným spodkem je skutečně hezká na první pohled, naše
radost z pěkné věcičky na stole se ještě zvětší ve chvíli, kdy myš zapneme do
konektoru (můžeme si vybrat mezi USB a PS/2), neboť spodek myši s kontrolkou na
zádi červeně září, až to dává počítači maloučko pekelný nádech. Zato k němu
trefíme i potmě. Možnost odstranění známé kuličky je dána existencí zdroje
monochromatického světla a optického prvku. Procesor o výkonu 18 MIPS skenuje
podklad hned 1 500x za vteřinu, celkem jednoduché algoritmy potom vypočítají
vektor pohybu. Myš pracuje spolehlivě prakticky na jakémkoliv podkladě mimo
zrcadla a naleštěného skla, firemní materiály se chlubí tím, že myš bude
fungovat i na látce kalhot. Vyzkoušel jsem a fungovala, i když mi po pravdě
řečeno nebylo jasné, proč bych zrovna tohle potřeboval.
Microsoft nabízí hned pět myší najednou, všechny pracují na stejném principu
IntelliEye a liší se pouze počtem tlačítek. Ta testovaná byla myší nejdražší a
nejkomplexnější, takže počet tlačítek se rozrostl na pět. Pominu již dobře
známé levé a pravé tlačítko a v poslední době již rozšířené kolečko, které lze
i stisknout, jsou zde ještě dvě další tlačítka, vhodná pro ovládání palcem.
Každé z tlačítek lze naprogramovat na neuvěřitelných 50 funkcí, takže nejdříve
budeme delší dobu experimentovat, nežli se rozhodneme pro ideální nastavení.
Přiložený program IntelliPoint 3 je shodný pro všechny nové myši, spokojí se s
Windows 9x nebo NT 4.0 vylepšenými o SP3. Program se svými 4 MB nezabere zrovna
málo místa.
Tolik klady. Mezi zápory jinak bezpochyby velice vydařeného produktu patří
velice zmatená webová stránka, na níž se mezi jednotlivými modely vyzná snad
jen jejich tvůrce. Mezi další zápory patří poměrně vysoká cena kolem 3 000 Kč,
což z této myšky dělá hračku majetnější části populace. A nebyl by to snad ani
Microsoft, kdyby nepřihodil jakousi zvláštnůstku myš pracuje spolehlivě se
všemi programy, které na počítači mám, pouze Word 2000 jí dělá potíže. A ještě
maličkost, myš je vhodná pouze pro praváky a o levoruké variantě se neuvažuje,
což znamená, že samotný Bill Gates si jí neužije.
Digitální televize
Václav Větvička
Nejúspěšnější firmou prodávající televizní přijímače s možností příjmu
digitálního systému je firma Mitsubishi. Její nejnovější nabídka zahrnuje hned
devět nových televizorů s možnostmi příjmu HDTV s vysokou rozlišovací
schopností a sedm analogových přijímačů s velkou obrazovkou. Televize s
digitálním příjmem mají obdélníkovou obrazovku, která svým tvarem připomíná
spíše tvar plátna v biografu nežli čtvercovou obrazovku běžného TV přístroje.
Mitsubishi předpokládá, že ještě během letošního roku překoná prodej HDTV
prodej televizí analogových. HDTV stále ještě není levnou záležitostí,
nejlevnější přístroj stojí kolem 3 500 dolarů, k čemuž musíme připočítat ještě
dalších 900 dolarů za dodatečný receiver, nutný k příjmu digitálního signálu.
Analogové přístroje s velkoplošnou obrazovkou stojí mezi 1 900 a 3 900 dolary.
Televize schopné příjmu digitálního systému začínají převládat v oblasti
drahých špičkových televizních přijímačů, většina zákazníků si však odmítá
přikoupit digitální receiver a využívá televizi pouze pro příjem digitálního
signálu ze satelitů nebo pro filmy na DVD. Firma Mitsubishi se snaží investovat
jak do reklamy, tak do samotných televizních programů. Loni investovala přes 10
milionů dolarů do přeměny nejsledovanějších programů americké televizní
společnosti CBS na vysoce kvalitní digitální přenos. Letos se podobná investice
nepředpokládá, nicméně mluvčí firmy nevylučuje finanční příspěvek na digitální
přenos některých sportovních utkání.
Mitsubishi není jedinou společností, snažící se prosadit prodej přístrojů s
vysokou rozlišovací schopností a přístrojů s digitálním příjmem televizního
signálu. Mezi další firmy patří Toshiba a Pioneer. Ostatní zatím vyčkávají, a
nehodlají změnit svou nabídku. Levnější analogové přístroje zatím v prodeji
vítězí zhruba v poměru 20¦:¦1, především proto, že změny jsou velice drahé a
zvýšenou kvalitu můžeme na malých obrazovkách jen těžko vychutnat. A tak se
zdá, že přes optimistické výroky mluvčích firmy Mitsubishi si na pořádný rozvoj
digitální televize budeme muset ještě hezkých pár let počkat.
Novinky od Sony
Václav Větvička
Mininotebook Vaio C1
Mininotebook Vaio C1, představený loni firmou Sony, vzbudil hned od samého
počátku patřičný rozruch. A není divu, s váhou pod kilo čtyřicet a zabudovanou
kamerou byl skutečně unikátním přístrojem, který dokázal prakticky vše, co od
něj můžeme očekávat, a přitom na cestách opravdu nepřekážel. Sony věří, že
vylepšený C1XS PictureBook, jenž je ještě menší a rychlejší, bude stejně
úspěšný jako jeho starší předchůdce.
Nový Vaio je o půl kila lehčí a o něco menší, částečně díky novému hořčíkovému
krytu. Přes zmenšení rozměrů se ale návrhářům podařilo vměstnat do menšího
přístroje větší klávesnici. Pod kapotou běží 400MHz procesor Pentium III, 12GB
pevný disk a modem V.90. Najdeme zde i 9palcový displej a externí USB floppy
drive. Jako u předchozího modelu je zde zabudovaná digitální kamera, tentokráte
s rozlišovací schopností, která je o plných 50 procent větší nežli dříve, takže
si můžeme dopřát obrázky s rozlišením 640 x 480 pixelů. Vedle statických
fotografií zde, stejně jako u dřívějšího modelu, existuje možnost videozáznamu.
Díky výrazně většímu pevnému disku tu odpadá omezení na jednominutový
videozáznam. Za tuto miniaturní lahůdku ovšem nezaplatíme málo, cena se
pohybuje kolem 2 300 dolarů.
Video PC od Sony
Stále narůstající popularita digitálních kamer, které umožňují pohodlný přenos
natočeného materiálu přímo do počítače, způsobila vznik zájmu o počítače, jež
dokáží editovat videozáznam. A kde je zájem trhu, tam se najde i výrobce.
Pochopitelně nemůže stát stranou ani Sony, jež tento týden představila levné PC
vyvinuté speciálně pro editování videozáznamů. Nové Vaio PCV-J100 stojí těsně
pod 900 dolarů, bohužel bez monitoru a reproduktorů, za ty si musíme ještě
připlatit dalších 500 až 700 dolarů, to podle velikosti monitoru. Počítač
pracuje s procesorem Celeron 600, obsahuje 64 MB paměti, CD-RW drive a pevný
disk o kapacitě 15 GB. Pro ultrarychlé připojení digitálních kamer jsou zde
vedle dnes již obvyklých sériových, paralelních a USB portů ještě dva IEEE-1394
porty iLink. Vedle běžného softwarového vybavení je zde též program Sony
MovieShaker, který automaticky stahuje digitální videozáznam a zařazuje jej do
jednoho z pěti předprogramovaných témat, od "romantického" po "vzrušující". Po
výběru tématu program automaticky dokončí film včetně hudby a nejrůznějších
efektů. Automatické dokončení videozáznamu lze též vypnout, a potom už si
můžeme dosytosti vyhrát s nekonečnou nabídkou titulů a efektů. Když nás
přestane bavit hrát si na režiséra a střihače v jedné osobě, můžeme hotový
produkt uložit v řadě formátů, včetně komprese pro attachment v elektronické
poště. Navíc si můžeme celý film přetáhnout zpátky do kamery, aniž bychom
ztratili něco na kvalitě. Další doplňkové programy Dvgate Still, Svgate Motion
a PictureGear umožňují zhotovení fotografií z filmu, doplnění filmu o soubory
stažené z Webu a přípravu vlastní hudby. Vzhledem k tomu, že se nejedná o
jednoúčelový počítač, ale o PC dostatečně silné pro libovolné použití, je nový
Vaio PCV-J100 vskutku ideální hračkou pro všechny, kteří se chtějí za dostupnou
cenu pustit do editování digitálního videozáznamu.
Ephoto CL 18
Václav Větvička
Tuto zapeklitou otázku vyřešila firma Agfa velice nápaditě. Přístroj kapesní
velikosti Ephoto CL 18 je totiž kombinací obou přístrojů. Celkem nenápadná
kamera obsahuje ještě digitální kameru o průměrné rozlišovací schopnosti 640 x
480 pixelů s pamětí 2 MB. Součástí výbavy jsou i běžné funkce, jako
odstraňování červených očí při použití vestavěného blesku. Nedostatkem je
nepřítomnost displeje LCD, takže si musíme vystačit s obyčejným optickým
hledáčkem. Součástí softwarové výbavy je velice kvalitní program PhotoGenie,
vyvinutý firmou Agfa a použitý i u jejích špičkových digitálních kamer.
Prostřednictvím tohoto programu můžeme redukovat zrnění a jiné nedostatky
obrazu. Mezi další přiložené programy patří Corel Print Office 2000, Corel
Photo House 5, Microsoft NetMeeting pro videokonference a ArcSoft
VideoImpression, vhodný pro editování videozáznamu.
Stačí ale kameru zapojit do přiložené kolébky, připojit kabelem k počítačovému
portu USB a máme kameru webovou, vhodnou pro videokonference a chatování
on-line. Kvalita webové kamery je docela solidní, pracuje s rychlostí 15 frames
za sekundu, což je zhruba poloviční rychlost běžného videozáznamu. Velice
příznivá cena 149 dolarů ukazuje, že tímto přístrojem Agfa míří zejména na
mladistvé zákazníky, kteří mají zájem o dostupný přístroj za přijatelnou cenu.
Kamera se nesnaží zastírat, že je spíš hračkou pro pobavení, kombinace dvou
digitálních přístrojů za levnou cenu jí však zaručuje úspěch.
Microsoft útočí - Třetí verze palmtopů
Václav Větvička
Na neúspěch nejsou v Redmondu zvyklí, proto obliba pamtopu Palm nedává
Microsoftu spát. Zanedlouho proto Microsoft představí třetí verzi nových
palmtopů, přejmenovaných na kapesní počítače (Pocket PC), a doufá, že se s
jejich pomocí znovu dostane mezi respektované výrobce palmtopů. Nutno
připomenout, že samotný Microsoft palmtopy nevyrábí, ale prodává licenci na
operační systém Windows CE, na jehož podkladě tyto palmtopy pracují.
Až donedávna byly všechny palmtopy poháněné tímto operačním systémem postiženy
stejnými problémy složitost ovládání, malá kapacita baterií, větší velikost
přístroje, nevalná kvalita displeje a podprůměrný design. Výrobci
(Hewlett-Packard, Casio a Compaq) nové verze kapesních počítačů slibují, že
tyto neduhy budou odstraněny, a že kvalitní audio, barevný displej, nižší
nároky na baterie a bohaté příslušenství konečně na trhu prorazí.
Nebudou to mít jednoduché: palmtopy řady Palm totiž mezitím ovládly plných 83
procent trhu a vytáhnout u stolu něco jiného než Palm nebo Visor znamená, že se
dočkáme minimálně pozdviženého obočí, když už ne přímo posměšku. Microsoft
věří, že již za 3 roky zaujme minimálně 40 procent kupujících. S novým
palmtopem dostanou poněkud pozměněný, ale stále ještě nechvalně známý operační
systém Windows CE (byť oficiální označení říká "Poháněno Windows" a označení CE
zmizelo), nový barevný displej, program Outlook pro skladování informací a
schůzek, Internet Explorer pro brouzdání po síti, software pro natahování
audiosouborů či čtení knížek, a pochopitelně textový editor. Novinkou bude i
slot pro další aplikace jako je třeba digitální kamera, modem nebo paměťové
karty.
Zdá se, že se Microsoft přidržel svého oblíbeného, byť zákazníky nenáviděného
systému, ve kterém jsou první dvě verze jednotlivých softwarů něco mezi
nedopečeným rohlíkem a zločinem proti lidskosti, a teprve verze třetí,
platícími zákazníky mezitím patřičně vyzkoušená, se stává kvalitním programem.
Zatímco většina těchto aplikací je robustnějších nežli obdobné programy u
Palmu, Microsoftu očividně stále nedošlo, že v případě kapesních organizátorů
nejde o to, co všechno dokáží vývojáři do přístroje nacpat, ale že je síla v
jednoduchosti. Navzdory několikaleté kritice upozorňující na to, že operační
systém jednoduše přeplňuje palmtopy aplikacemi, o které zákazníci nijak
mimořádně nestojí, nové kapesní počítače jsou aplikacemi naplněny k prasknutí.
Cena nových palmtopů není ještě známa, ale zdravý rozum vyžaduje, aby byly
levnější nežli populární Palmy, jinak nemají šanci.
Web reaguje na hlas
Václav Větvička
Hned čtyři velké společnosti, AT&T, Lucent, IBM a Motorola, se v minulém roce
spojily ve snaze vytvořit společný standard pro brouzdání po Internetu
prostřednictvím hlasových povelů. Další firmy se připojují prakticky denně, v
únoru se připojili i giganti Nokia a Cisco, a dnes již má společné fórum
nazvané VoiceXML Forum 75 členů. Letos konečně představilo první plody
společného vývoje. Firma IBM předvedla využití technologie VoiceXML využívající
vlastní software ViaVoice, rozeznávající hlasové povely a umožňující uživateli
vyslovovat mluvené ekvivalenty URL. Po kratším zaškolení byli testující
uživatelé schopni hledat webové stránky výrazně rychleji, než se dnes dokážeme
prokousat vrstvami automatických povelů některých telefonních firem.
Využití této technologie je celkem jasné, neboť umožní ovládání inteligentních
mobilních telefonů třetí generace k surfování po Internetu bez použití rukou,
což bude výhodné obzvláště v autě. Tuto technologii budeme moci použít i
opačně, tj. u telefonních center odpovídajících na dotazy přímo z webových
stránek. Neznám totiž nikoho, kdo by si liboval v nekonečném mačkání tlačítek
telefonu jen proto, aby na konci zjistil, že někde uprostřed zmáčkl špatné
tlačítko a místo technické pomoci ke skeneru musel poslouchat desetiminutový
monolog o tom, jak dotyčná firma vyrábí dokonalé laserové tiskárny.
Bezdrátové video
Václav Větvička
Možnost bezdrátového přenosu videozáznamu se zase o něco přiblížila, když firma
X10 představila novou videokameru GigaCam, schopnou bezdrátově přenášet audioa
videosignál na vzdálenost až 30 metrů. Jedná se o analogovou barevnou
videokameru se zabudovaným mikrofonem a 2,4GHz vysílačem; je menší nežli
golfový míček a váží pouhých 108 gramů. A to všechno za pouhých 100 dolarů.
V krabici najdeme i přijímač, jenž umožní prohlížení záznamu na monitoru
počítače, přehrání na normálním videopřístroji nebo pomocí speciálního softwaru
i přenos po Internetu. Signál je zachycen přijímačem a přenesen na speciální
kartu video capture, nebo přímo do digitální videokamery s možností "video
input" (jednu takovou kameru nabízí třeba Intel). Xray Vision nabízí kit
obsahující kabel video-USB a vhodný software pro prohlížení na Webu.
Videozáznam je odeslán na speciální server. Nová kamera nabízí hned čtyři různé
kanály, takže si můžeme spojit až čtyři kamery najednou. Současný přijímač musí
být napájen ze sítě, ale na bateriové verzi se pracuje a v obchodech by se měla
objevit koncem roku.
Novinka od Lexmarku
Václav Větvička
Firma Lexmark je pověstná tím, že její nové tiskárny často příjemně překvapí.
Nejinak je tomu i s nejnovější barevnou tiskárnou Z52. Jedná se o tiskárnu
pracující na principu Color Ink Jet, a přes dostupnou cenu 180 dolarů se jedná
o produkt vyšší třídy. Překvapující je nejen vysoká rozlišovací schopnost,
zvýšená až na 2 400 x 1 200 dpi, ale též vysoká rychlost, dosahující 15 stránek
za minutu při černobílém tisku a 7 stránek za minutu v barevném provozu. Díky
těmto parametrům se tato tiskárna dostala okamžitě na špici pole barevných
tiskáren. Mechanicky je prakticky identická s předchozím typem Z51, který si
získal oblibu jak zákazníků, tak i odborných časopisů. Samozřejmostí je spojení
s počítačem pomocí USB, tiskárna si porozumí také s Macintoshem. Novinkou je
možnost přikoupení kvalitnější, a pochopitelně také dražší, barevné náplně, jež
umožní za pomoci speciálních papírů vysoce kvalitní tisk digitálních fotografií.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.