Větší RAM přináší svižnější tempo

Archiv | 01.06.06

...aneb vyplatí se rozšíření paměti vašeho počítače? cd/dvd Operační paměť ovlivňuje rychlost, s jakou...







...aneb vyplatí se rozšíření paměti vašeho počítače? cd/dvd



Operační paměť ovlivňuje rychlost, s jakou funguje váš systém. Má podstatný vliv na to, zda bude pracovat svižně nebo naopak zda vaše aplikace budou pracovat s prodlevami. U jednotlivých druhů osobních počítačů jsme otestovali vše, co souvisí s rozšířením paměti a nyní vám povíme, na co si při tomto úkonu máte dávat pozor.
Jednoduchou práci zvládá osobní počítač s minimem paměti hravě, můžete například bez problémů rychle a snadno psát dopisy a využívat databanku adres. Pokud ovšem na stejné konfiguraci hodláte editovat fotografie z dovolené, zejména jsou-li ve vysokém rozlišení, chce to již jistou dávku trpělivosti a tolerance. Podobné je to s prohlížením diapozitivů, zejména pak se zpracováním domácího videa, které jste si natočili. Při nedostatečné kapacitě operační paměti se může i jednoduchý zásah do originálu jakéhokoliv formátu stát úkonem trvajícím několik minut či desítek minut. Než se rozhodnete pro radikální léčebnou kúru svého plechového miláčka například výměnu mikroprocesoru, pevného disku, grafické karty nebo si dokonce pořídíte zbrusu nový počítač měli byste vyzkoušet nejjednodušší a nejlevnější cestu: rozšíření operační paměti RAM. Je totiž docela možné, že pouze tímto jednoduchým zásahem se váš problém úplně nebo alespoň částečně vyřeší. Ceny jsou v současné době rozumné, 512MB modul operační paměti s pomalejším časováním pořídíte zhruba za 1 100 Kč včetně DPH.
Kdy ale má rozšíření paměti RAM opravdu smysl a o kolik bychom ji měli rozšířit? Abychom dokázali přesně odpovědět na tuto otázku, provedli jsme řadu praktických testů na různých v současné době běžných systémech PC, jež se liší jednak paměťovou kapacitou, jednak rozdílnými úlohami, které vykonávají. Kromě toho vám poskytneme informaci o nabízených modulech, řekneme, nač je třeba dbát a čeho je třeba se vyvarovat, když paměti kupujete a instalujete a poradíme i pro případ, že by se vám nepovedlo rozšíření zvládnout hned napoprvé.

1 Počítač je pomalý - čím to je způsobeno?

Pokud se programy ve vašem počítači spouštějí pomalu a zejména při zpracování obrázků a videa se je třeba vyzbrojit značnou dávkou trpělivosti, nebo pokud často pracujete s několika programy zároveň a ukazatel myši se přitom pohybuje jen trhaně a ve skocích, v tom případě váš systém s největší pravděpodobností potřebuje zvětšit operační paměť. Je-li paměti méně, musí systém častěji ukládat data na disk a později je z něho znovu přenášet do pracovní paměti a to zabírá drahocenný čas. Jestliže je naopak paměť RAM tak velká, že se do ní vejdou všechny spuštěné programy a data, jde všechno mnohem snáze a rychleji systém nemusí přistupovat k pomalému pevnému disku a ušetří tím mnoho času. Rozšíření paměti se vyplatí zvláště u starších počítačů ovšem jen do určité kapacity. Pokud systém již dostatečnou paměť má, její rozšíření vám žádné podstatné zlepšení nepřinese.

2 Jak velkou RAM váš počítač potřebuje?

Jak velká musí být pracovní paměť? Na to neexistuje jednoduchá odpověď ve stylu: čím větší, tím lepší. Jak velká kapacita je ještě rozumná, závisí na tom, které programy používáte a zda běží současně či nikoliv. Důležité je i ostatní hardwarové vybavení osobního počítače. Je-li počítač pomalý, může to být způsobeno pomalým pevným diskem, málo výkonným procesorem, nevyhovující grafickou kartou nebo zastaralými ovladači.
Údaje výrobce o velikosti RAM, kterou potřebují vaše programy, je třeba brát s jistou rezervou: například Microsoft předpokládá pro Windows XP paměť RAM o velikosti nejméně 64 MB, doporučuje 128 MB. Opravdu pracovat se ovšem s tímto operačním systémem dá teprve od 256 MB operační paměti, za optimum je považováno 512 MB RAM.
U současných her není doporučená velikost paměti tím nejdůležitějším, v tomto případě záleží především na rychlosti grafické karty. Pokud je příliš pomalá či zastaralá, hra se bude zadrhávat i při dostatečně velké paměti RAM.
Zda je přetížení RAM právě ve vašem osobním počítači oním příslovečným úzkým hrdlem láhve, můžete celkem snadno zjistit pomocí Windows.

3 Prověřte potřebnou velikost RAM pomocí Windows

Windows mají dva důležité nástroje, které nás informují o využití paměti. Správce úloh ukazuje momentální stav paměti a její aktuální zátěž. Pomocí Monitoru systému se zase dá sledovat využití RAM v delším časovém úseku.
Správce úloh: Otevřete ho klávesovou kombinací <Ctrl> + <Alt> + <Del> nebo přes Start, Spustit, do příkazového řádku zapište slovo Taskmgr a potvrďte klácesou Enter. Přejděte na menu Výkon. V případě Windows XP najdete nejdůležitější údaje v položce Využití paměti a Fyzická paměť. Pod položkou Využití paměti Celkem uvidíte, kolik paměti (fyzické a virtuální) v daný okamžik systém používá tedy kolik paměti je momentálně zapotřebí. Daná hodnota se mění podle zatížení systému a nemá nic společného s velikostí fyzicky zabudované RAM. Tento údaj odpovídá grafické informaci v okně Stránkovací soubor. Ve Windows XP se ukazuje jedna hodnota v KB a další v MB (což odpovídá údaji v KB vydělenému číslem 1 024). Údaje v kolonce Fyzická paměť odpovídá paměti, kterou může počítač využívat, aniž by musel zvětšovat odložený soubor. Jak velká fyzická operační paměť je pro systém počítače k dispozici, zjistíte v kolonce Fyzická paměť Celkem. Nedostatečnou pracovní paměť máte tehdy, pokud je virtuální paměť po jistou delší dobu větší než instalovaná fyzická operační paměť RAM, tedy když se křivka v grafickém znázornění Historie vytížení stránkovacího souboru stále pohybuje na horním okraji okna.
Monitor systému: Podrobnější informace poskytne monitor systému, na který se dostanete přes Start, Spustit, do příkazového řádku zapište slovo Perfmon a potvrďte klávesou Enter". Klikněte na graf a pomocí klávesové kombinace <Ctrl> + <I> otevřete menu Přidat čítače. Zvolte Objekt sledování výkonu, Paměť a v položce Vybrat čítače ze seznamu Chyby mezipaměti. Nyní se systémem pracujte dále, jak jste zvyklí, přitom ale můžete sledovat ukazatel systémového monitoru. Pokud první hodnota dlouhodobě a jednoznačně převyšuje velikost instalované pracovní paměti, máte malou RAM. To platí i tehdy, když se graf pro Chyby mezipaměti trvale ocitá v horní části okénka ukazatele.

4 Velký test: co získáte zvětšením RAM

V praktickém testu jsme se zaměřili na to, u kterého osobního počítače se opravdu vyplatí paměť rozšířit. Za tímto účelem jsme opatřili několik počítačů různých výkonnostních tříd a různého stáří moduly operační paměti RAM od společnosti Corsair a poté jsme jim uložili různé pracovní úlohy. Pokud tedy uvažujete o rozšíření operační paměti, můžete se řídit našimi předvedenými testy. Ty vám do jisté míry napoví, jak by se mohl zrovna váš počítač chovat s větším množstvím paměti.
Top třída aktuálních herních PC: Do této skupiny patří Dell XPS 600. Pracuje s dvoujádrovým procesorem Intel Pentium D 840 na frekvenci 3,2 GHz, využívajícím operační paměť Corsair DDR2 533 MHz.
Střední třída PC: Shuttle XPC a jeho aktuální model s procesorem AMD Athlon 64 3000+. V něm je uložená operační paměť Corsair DDR400.
Kancelářské PC: Přibližně rok stará sestava Wortmann Terra Orbis s procesorem Intel Pentium 4 2,8 GHz s operační pamětí DDR400.
Současný notebook: Nezapomněli jsme ani na zástupce přenosných počítačů, a tak jsme do testu zařadili aktuální model společnosti Dell XPS M170 pracující s procesorem Intel Pentium M 2,26 GHz a operační pamětí DDR2 533 MHz SO-DIMM.
Počítače jsme testovali v aplikacích, které mají velké nároky na paměťovou kapacitu. Sem patří například komprimace videosekvence z referenčního DVD pomocí aplikace Nero Recode nebo zpracování fotografií v programu Adobe Photoshop. V prvním kole jsme všechny počítače vybavili operační pamětí o velikosti 512 MB. Jak se rozšíření paměti procentuálně projevilo ve zvýšení výkonu, lze názorně vidět v tabulce Praktický test: co získáte zvětšením RAM.
Přesnou konfiguraci testovacích počítačů i exaktní popis testovací procedury najdete na konci článku.
Nero Recode: Zpracování souborů s videem představuje velkou zátěž především pro procesor. Nicméně velká pracovní paměť může slabou centrální procesorovou jednotku podpořit. Rozšíření z 512 na 2 048 MB zrychlilo kancelářské PC a Shuttle Barebone o osm, respektive o šest procent, zatímco PC Dell XPS 600 s dvěma jádry pouze o 5 procent.
Adobe Photoshop: V našem testu s fotografií o velikosti 60 MB zaznamenaly všechny počítače s kapacitou 1 GB lehký nárůst tempa. Když jsme do nich zabudovali 2 GB, všechny se ještě trochu zlepšily, ovšem již ne nějak výrazně. Pro Photoshop by tedy měl postačovat 1 GB (1 024 MB) operační paměti. Pokud ovšem editujete více obrázků současně, vyplatí se rozšířit operační paměť RAM na 2 048 MB. Aktuální verze Adobe Photoshopu nejvíce profitovala z výkonu mikroprocesoru se dvěma jádry, který má Dell XPS 600: tento počítač byl již s RAM 512 MB rychlejší než ostatní sestavy, které měly RAM o velikosti 2 048 MB.
Starší osobní počítač by se měl šetřit a vyhnout se náročným úlohám, jakou je třeba zpracování obrazového materiálu nebo videa: testovali jsme mimořádně i čtyři roky starý počítač s procesorem AMD Duron a pamětí SDRAM. S Photoshopem se vypořádal lépe a po rozšíření paměti pracoval rychleji. Tento stařičký počítač ovšem potřeboval na provedení testovací úlohy 16 minut a 15 sekund s 1 024 MB RAM namísto 16 minut a 44 sekund se standardními 256 MB paměti. Pro srovnání: Dell XPS 600 potřeboval na vykonání stejné akce pouhé 3 minuty a 17 sekund.
Spuštění aplikací: Opravdovou výhodou rozšířené paměti je rychlejší spouštění a práce s programy. V případech, kdy měly počítače více operační paměti, jsme museli v případě Photoshopu i hry Doom 3 čekat podstatně méně doba spuštění se zkrátila téměř o polovinu.
Souběžné zpracování úloh (multitasking): Pomocí testovacího nástroje SYSmark 2004 SE jsme také zkoumali, jaký má vliv velikost RAM na souběžnou práci několika programů. Výsledek je zřejmý: přidání operační paměti o velikosti 512 MB ke stávajícím 512 MB (celkově 1 024 MB) zvýšilo výkon v průměru o 10 procent. Ovšem programy na zpracování fotografií a videa, jako Adobe Photoshop 7 nebo Adobe Premiere 6.5, výrazně profitují z větší paměti a to platí i pro aplikace, které pracují s velkými datovými objemy třeba Outlook, Excel nebo Access. Poté, co jsme rozšířili paměť z 1 GB na 2 GB, výsledek zůstal celkem beze změny jen multimediální software jako Adobe Photoshop či Premiere se o něco zrychlil. Také při paralelním nasazení současného běžného softwaru bohatě postačuje operační paměť RAM o velikosti 1 024 MB pouze pro osoby pracující s obrazovými nebo video aplikacemi, kteří používají několik multimediálních programů současně, se vyplatí 2 GB.
Hry: V současných hrách je limitujícím faktorem především výkon procesoru nebo spíše grafické karty pokud se obraz zadrhává (trhá se, snímková frekvence klesne pod 25 snímků za sekundu), měli byste se zaměřit nejprve na tyto komponenty. Rozšířená paměť zvýší tempo práce pouze tehdy, pokud grafická karta a procesor ještě nenarazily na hranice svých možností. Z výsledků našeho testu je vidět, že pouze počítač Dell XPS 600 s dvoujádrovým procesorem a grafickými kartami v zapojení SLI získal rozšířením paměti několik snímků za sekundu navíc. Navíc jsme vyzkoušeli hru F.E.A.R. při osazení 2 048 MB RAM a zde se již naplno projevilo omezení grafické karty a procesoru, nárůst výkonu jen díky vyšší paměti nebyl patrný. Ani další testovací počítače neprofitovaly z rozšíření paměti ve hrách, proto jsme hodnoty herních testů do tabulky na straně 118 ani nezahrnuli.

5 Jaké paměťové moduly najdeme v počítačích

V současné době se můžete setkat s těmito druhy operačních pamětí SDRAM, DDR, DDR2, RDRAM, k tomu je nutné ještě připočítat SO-DIMM pro notebooky. Chcete-li zvětšit velikost operační paměti RAM, musíte prostě vědět, který typ paměti je třeba koupit.
SDRAM (Synchronous Dynamic Random Access Memory) se běžně vyskytuje v osobních počítačích vyrobených v letech 1998-2002. Systémová sběrnice určuje takt pro RAM a CPU synchronně. Každý taktovací cyklus synchronizuje vstupní a výstupní data na paměťovém čipu. SDRAM získáte nejčastěji s označením PC100, PC133 a méně často pak PC166. Tato označení odpovídají taktovacím frekvencím 100, 133 a 166 MHz.
DDR-SDRAM (Double Data Rate) existuje od roku 2001. S každým taktem se přenášejí dva datové pakety, a tak dokáže za stejnou dobu přenést 2x více informací než předchůdce SDRAM. Moduly DDR bývají pojmenované jak podle taktovací frekvence, tak podle maximální přenosové rychlosti: třeba modul PC266 dosahuje teoretické přenosové rychlosti 2 100 MB za sekundu. Jednotlivé moduly jsou proto pojmenovány takto: PC2100 (DDR266), PC2700 (DDR333) a PC3200 (DDR400).
DDR2-SDRAM je k dispozici od roku 2004 a přenáší v jednom taktovacím cyklu čtyři datové pakety. Podle taktovací frekvence se moduly nazývají PC2-3200 (neboli DDR2-400), PC2-4200 (DDR2-533), PC2-5300 (DDR2-667) a PC2-6400 (DDR2-800).
DRAM (Rambus DRAM) vyvinula firma Rambus. DRAM se v některých pracovních stanicích používá od roku 1996. Ve standardních desktopech je prakticky nenaleznete.
Obecně platí: Do své základní desky (motherboardu) můžete použít jen takové moduly, pro které je vybavena. Nicméně jakákoli záměna je prakticky vyloučena, poněvadž SDRAM má 168 pinů, paměť DDR pak 184 a DDR2 má 240 pinů. Navíc paměťové moduly různých druhů jsou opatřeny zářezy v odlišných částech, takže je nelze ani bez použití destruktivní síly fyzicky vložit do základní desky, která není pro daný druh pamětí určena.

6 Moduly RAM: jaké kapacity máme k dispozici

U operačních pamětí typu SDRAM a DDR-SDRAM jsou k dispozici paměťové moduly s kapacitami 128, 256 a 512, u DDR též s kapacitou 1 024 MB. Moduly DDR2 jsou k dostání s 256, 512, 1 024 a 2 048 MB. Ovšem pozor: ne každá základní deska podporuje moduly s vysokou kapacitou před nákupem se raději podívejte do manuálu.
Mnozí výrobci RAM nabízejí tzv. "RAM kity", které se skládají ze dvou naprosto identických paměťových modulů téhož výrobce. Po nich byste měli sáhnout v případě, že vaše základní deska podporuje dvoukanálový přístup do operační paměti. Řadič operační paměti RAM pak může řídit oba paměťové moduly zároveň a zdvojnásobit tak přenosovou rychlost mezi procesorem a operační pamětí.

7 S kontrolní funkcí a bez ní

Pracovní paměť zpravidla funguje bezchybně. Proto desktopy (označení celé řady počítačových sestav určených pro provoz v kanceláři, doma atp. nepatří sem přenosné počítače a servery) používají většinou paměťové moduly RAM bez zvláštních bezpečnostních pojistek. Naopak do serverů se osazují paměťové čipy s kontrolní funkcí, bezpečnost dat zajišťuje kromě jiného procedura automatické korekce chyb ECC (Error Check and Correct). ECC někdy najdete i u "nebufferovaných" modulů, které jsou pak primárně určeny pro servery. V manuálu se dozvíte, které moduly RAM jsou pro váš systém zapotřebí.
8 Taktovací cykly určují tempo RAM Při spuštění osobního počítače načítá BIOS takzvaný čip SPD (Serial Presence Detect) instalovaných paměťových modulů. Tím se přes čipovou sadu zadávají hodnoty pro časování operačních pamětí (u mnoha základních desek pro stolní počítače však lze tuto proceduru obejít manuálním nastavením daných hodnot v BIOSU). Ty pak určují, jak rychle si RAM vyměňuje data s mikroprocesorem nebo s řadičem paměti. Obecně přitom platí: čím nižší hodnoty, tím rychleji paměťový modul pracuje.
Informace na čipech RAM jsou uspořádány do řádků (rows) a sloupců (columns). Vlastní přístup k čipům probíhá přes řídicí signály jako je např. čipový výběr (Chip Select; CS), adresování řádků (Row Address Strobe; RAS) a adresování sloupců (Column Access Strobe; CAS).
Celý proces komunikace probíhá následovně: paměťový řadič zvolí aktivní řádek. Než se dostane do sloupce, uběhne čekací doba, tzv. zpoždění (delay) "RAS to CAS", často zvané tRCD. To většinou u modulů DDR obnáší dva až tři takty. Poté kontrolér paměti vydá pokyn ke čtení, po němž ovšem následuje čekací doba: CAS latence (CAS), která u DDR RAM trvá většinou 2, 2,5 nebo 3 takty. Po přístupu k datům musí být řádek deaktivován. Tato doba, tzv. RAS Precharge Time (tRP), trvá u DDR RAM zpravidla dva až tři takty. Nicméně kontrolér paměti může deaktivovat buňku až po určité době, která se nazývá Active to Precharge Delay (tRAS). To odpovídá pěti až osmi taktům.
Na modulech RAM jsou paměťové doby vytištěny v tomto pořadí: CAS, tRCD, tRP a někdy také tRAS. Většinou se údaje uvádějí podle vzoru: "PC2700-3033". Nejdříve se uvede odkaz na typ paměti, v tomto případě PC2700 (viz bod číslo 5). Obě číslice za spojovníkem odkazují na latenci CAS, přičemž mezi oběma si musíte představit čárku: čtěte tedy "3,0" a ne "30". Poté jsou uvedeny vždy jednomístné parametry tRCD a tRP (údaje o taktu). Někdy se setkáte i s alternativním značením. Zpravidla obsahuje ještě dodatečné číslo, třeba takto: "3,0-3-3-6". Poslední číslice udává hodnotu tRAS.
Při nákupu pamětí dávejte pozor na to, aby hodnoty nových modulů RAM odpovídaly tomu, co již máte zabudováno, abyste rozšířením paměti docílili optimálního výsledku.
Rada: Notoričtí "přetaktovávači" a hráči, kteří chtějí ze systému vyždímat sebenepatrnější tempo navíc, najdou třeba na Crucial (www.crucial. com), Geil (www.geil.com.tw) a OCZ (www.ocz. com) paměťové moduly, které poskytují vyšší rychlost než standardní paměti často však za neadekvátně vysoké pořizovací náklady.

9 Jaké čipy RAM váš počítač podporuje

Jaké moduly zvládne vaše základní deska, je určeno čipovou sadou, nikoli procesorem. Například desky s již notně zastaralou architekturou (Socket 370) pro Pentium III a CPU Celeron akceptují SDRAM (čipová sada VIA Apollo Pro 133A), DDR SDRAM (čipová sada VIA Apollo Pro 266) a paměť Rambus (čipová sada Intel i820). Který typ paměti RAM můžete osadit se dozvíte v manuálu k motherboardu. Můžete také použít analytický nástroj Sandra (Sandra Lite 2005.SR3 10.69: zdarma, pro Win 95/98/ME, NT 4, 2000 a XP, na CD a na www.sisoftware.net, 8,1 MB) nebo vynikající program Everest (http://www.lavalys.com). V kolonce Mainboard zjistíte typ vaší čipové sady. Pod položkou Řízení paměti systému najdete celkový počet pozic paměťových slotů a zároveň počet těch, které jsou již osazeny. Abyste výsledek správně interpretovali, musíte každopádně vědět, že dvoustranný modul je identifikován jako dva paměťové bloky. Řadu informací o instalování paměti (model, typ, kapacita, hodnoty časování) objevíte v položce Paměťový modul X, přičemž X odpovídá počtu instalovaných modulů.

10 Pozice a kapacita RAM

Pokud chcete znát přesný počet pozic paměťových bank pro operační paměť a celkovou možnou kapacitu RAM vaší základní desky, nelze se spoléhat pouze na čipovou sadu. Ta stanovuje pouze maximální hodnoty. Výrobce motherboardu může však integrovat méně pozic a/nebo překročit maximální paměťovou kapacitu. Jako dobrý příklad můžeme uvést čipovou sadu VIA K8T800Pro, určenou pro procesory AMD Athlon 64, X2 a FX, která podporuje maximální kapacitu operační paměti typu DDR až do velikosti 4 GB. Ovšem konkrétní model základní desky MSI K8T Neo2-F V2.0 s K8T800Pro pojme maximálně 2 GB paměti DDR. Jak velkou RAM můžete do svého motherboardu zabudovat, prozradí kromě manuálu této desky rovněž analytický nástroj Sandra (viz bod číslo 9).

11 Jak Windows limitují pracovní paměť

Pokud jste instalovali novou operační paměť, zapnuli počítač a paměť přesto není správně identifikovaná, něco je špatně. Některé čipové sady sice podporují až 8 GB RAM, kupříkladu model Intel Express Chipset i955X nebo i975X, ovšem plně využít tak vysokou kapacitu operační paměti se vám povede pouze se správným operačním systémem. Ten, kdo ještě používá Windows 9x nebo Windows ME, by se měl se svým zastaralým systémem raději rozloučit. Tyto verze Windows totiž zvládají podle vyjádření Microsoftu nanejvýš 512 MB RAM.
Windows 2000 a 32bitové verze Windows XP podporují až 4 GB fyzické paměti. Z těchto 4 GB pro sebe ovšem notnou část zabere jádro operačního systému, v mnoha případech až 2 GB. Na aplikace pak zbudou maximálně 2 GB operační paměti. Tento nedostatek operačního systému lze velmi jednoduše obejít tím, že Windows spustíte s parametrem /3GB, který musíte přidat do souboru Boot.INI (současný balík služeb s tím počítá). Pak si samotný operační systém vystačí s pouhým 1 GB operační paměti, zbytek si mohou alokovat programy.
Teprve 64bitové systémy teoreticky dokáží zvládnout až 16 exabyte, v praxi se ovšem končí dosažením jednoho terabytu (1 024 GB), a to konkrétně u OS Windows Sever 2003, vydání Datacenter x64 a vydání Enterprise x64. Vydání Windows XP Professional x64bit Edition zvládá v současné době právě 32 GB fyzické paměti RAM.

12 Instalovaná RAM o velikosti 4 GB, ovšem pouze část z ní

je rozpoznána Mnohé současné základní desky podporují 4 GB RAM. Ale kdo vlastní 32bitový operační systém, měl by obsadit maximálně 3 GB pracovní paměti. Všechny I/O komponenty, například karty PCI, mohou totiž použít paměťové adresy pod 4 GB. Kdo svou desku tištěných plošných spojů přesto osadí 4 GB RAM, získá často pouze asi 3,5 GB volné pracovní paměti.

13 Operační paměť v režimu Dual Channel vyžaduje správné umístění modulů

U většiny motherboardů hraje jen nepatrnou roli, do které banky danou paměť zasunete. Jestliže ovšem chcete používat dvě identické operační paměti RAM v režimu Dual Channel (viz bod číslo 6), musíte zvolit v paměťových slotech ty správné pozice s oddělenými kanály a odděleným přístupem k paměťovému řadiči. Které pozice k sobě patří, závisí na designu samotné základní desky. Někteří výrobci sloty pro Dual Channel odlišují barevně třeba Gigabyte označuje kanály vždy oranžově a fialově, aby zvýraznil, které sloty patří v provozu Dual Channel k sobě.

Rozšíření paměti: o co se jedná

Jakmile spustíte nějaký soubor, operační systém (v našem článku bude řeč o Microsoft Windows, ale vše platí i pro jiné na bázi Linuxu atp.) ho vyhledá, nahraje z pevného disku a uloží do pracovní paměti. V paměti RAM jsou tedy současně uložena systémová data Windows, vaše aplikace a právě zpracovávané soubory.
Podíváte-li se do Správce úloh (Task manager pomocí kláves <Ctrl> + <Alt> + <Del>), uvidíte, kolik aktivních procesů váš počítač a s ním i operační paměť RAM musí v daný okamžik zvládat. Jestliže je pracovní paměť plná, musí operační systém programy, které v dané chvíli nepotřebuje, odložit na pevný disk. A tento permanentní a časově náročný transfer dat mezi rychlou operační pamětí a relativně pomalým pevným diskem podstatně snižuje výkon celého systému.
Na tomto místě se dozvíte, kdy se vyplatí paměť rozšířit, nač přitom máte dávat pozor a jak si poradit s případnými problémy.

Doporučení pro RAM: správná výzbroj pro vaše úlohy

Úloha/třída počítačůsouběžné provádění editace videazpracování obrázků spuštění aktuální programů (Nero Recode)(Photoshop)aplikacehry
Současné high end PC1 024 MB512 MB1 024 MB2 048 MB1 024 MB
Současné PC střední třídy1 024 MB512 MB1 024 MB2 048 MB512 MB
Současný notebook1 024 MB512 MB1 024 MB2 048 MB1 024 MB
Business PC (stáří 1-2 roky)512 MB512 MB1 024 MB2 048 MB512 MB
Čtyři roky staré PC512 MB512 MB512 MB1 024 MB512 MB
Praktický test: co získáte zvětšením RAMNero RecodePhotoshopNahrávání aplikací
1 024 MB2 048 MB1 024 MB2 048 MB1 024 MB2 048 MB
Herní PC2%5%5%7%45%57%
PC střední třídy4%6%6%8%39%48%
Kancelářské PC2%8%6%8%10%31%
Notebook1%-2%11%12%35%55%

Jak se orientovat v tabulce: při testu s programem Nero Recode byl herní počítač vybavený pamětí RAM o kapacitě 1 024 MB o 2 procenta rychlejší než stejná konfigurace pracující s "pouhými" 512 MB (všechny přístroje byly v prvním měření vybaveny pamětí 512 MB, tato hodnota je vždy brána jako výchozí pro budoucí nárůst/pokles výkonu). Rozšířením na 2 048 MB se herní počítač zrychlil o 5 procent.

I hry mají rády paměť

Zatímco vliv velikosti RAM na běh kancelářských programů či aplikací je často studovanou oblastí, v souvislosti s hrami se o ideální velikosti paměti píše o poznání méně často.
Faktem je, že pro drtivou většinu současných her je absolutním či rozumným minimem 512 MB a naopak jen některé tituly dokážou větší paměť dobře využít. Na prstech by se pak daly spočítat hry, které mají jako rozumné minimum 1 GB RAM ale i takové existují.
Paměťové požadavky her jsou do značné míry dány jejich původem. Hry, které byly původně či paralelně vyvíjeny pro konzoly jako je Playstation 2 či Xbox obvykle velké požadavky na RAM (a vlastně ani na výkon PC) nemají. Jejich tvůrci je totiž od počátku navrhovali pro systémy se 32 či 64 MB RAM na PC sice hry využijí paměti více, obvykle ale jen pro lepší textury, efekty či zvuk s vyšším rozlišením /menší kompresí. Naopak hry vyvíjené primárně pro PC (případně pro PC a novou generaci konzol jako je Xbox 360) jsou obvykle navrženy tak, aby naplno využily počítače s 512 a více MB RAM.
V případě PC je navíc třeba pamatovat na operační systém s nemalou paměťovou režii i proto je rozumným minimem 512 MB a rozumným optimem 1 GB. Hry totiž dokáží vždy využít jen určitou kapacitu RAM, či přesněji řečeno pod určitou kapacitu volné paměti jsou nuceny dohrávat často data z pevného disku či CD, případně využívat odkládací soubory, tím se značně zpomaluje jejich běh v tomto směru fungují podobně jako jiné programy, jenže například drobné zdržení při práci s dokumentem ve Wordu nezpůsobí takový vztek jako cukání při předjíždění na závodním okruhu. Naopak RAM nad určitou kapacitu již hry nemůže urychlit nejsou totiž obvykle navrhovány tak, aby si data načítaly předem. Koupě "druhého" GB je tak spíše vyhazováním peněz. Buďme ale konkrétní. V případě Far Cry či Half-Life 2 je rozdíl mezi 1 GB (2x 512 MB) a 2 GB (2x 1 GB) prakticky zanedbatelný. Podobná situace je poněkud překvapivě i u novější (a jinak velmi náročné) hry F.E.A.R. Naopak nový Quake 4 dokáže 2 GB podle všeho využít, rozdíl ale činí jen asi 10 %. Co je ale zajímavější, pokud si "druhý" GB koupíte jako další 512MB moduly (v PC tedy máte 4x 512 MB), výkon ve většině her naopak klesne, neboť paměťový řadič pracuje se čtyřmi moduly obvykle pomaleji než se dvěma.
Většina hráčů a her rozdíl mezi 1 a 2 GB RAM v současné době nepozná. Výjimku tvoří ti, kdo chtějí provozovat při hraní na pozadí aplikace náročnější na paměť (například Azureus či jiné P2P programy) v takovém případě má velká kapacita RAM (navíc v kombinaci s dvoujádrovým procesorem) skutečný smysl. V případě upgradu je ale z hlediska výkonu obvykle lepší prodat původní RAM a koupit nové moduly s větší kapacitou, aby se nezvyšoval jejich celkový počet.
Desktop: jak instalovat moduly RAM
Novou pracovní paměť zabudujete do počítače během několika minut. V každém případě k tomu budete potřebovat šroubovák, abyste otevřeli kryt počítače.
1. Informovat se: Podívejte se do manuálu základní desky nebo na webovou stránku daného osobního počítače či výrobce. Zde najdete podrobné informace, jak instalovat pracovní paměť a jaký druh použít. Nejdůležitější kroky shrnujeme níže.
Obecně platí: na motherboardu jsou většinou dva až čtyři sloty (banky) pro operační paměť . Osazujte paměťové banky vždy od označení 0 výše. Výjimkou tvoří zapojení dvou modulů pro provoz v dvoukanálovém režimu (Dual Channel, viz body číslo 6 a 13).
2. Chránit: Ponechejte pracovní paměť až do okamžiku jejího zabudování v antistatickém ochranném pouzdře (často sáčku), abyste ji ochránili před statickou elektřinou. Jakmile se totiž modul RAM dotkne nějakého vodivého předmětu, může se vybít a nenávratně poškodit.
3. Zajistit: Než svůj osobní počítač otevřete, musíte ho vypnout zadním vypínačem. Pokud počítač nemá žádný vypínač, měli byste celou počítačovou sestavu odpojit od sítě elektrické energie. Než vyjmete paměť z ochranného pouzdra, měli byste se sami zbavit náboje tak, že se dotknete uzemněného předmětu třeba topidla nebo kovové části nějakého přístroje zapojeného do uzemněné sítě. Uchopte operační paměť RAM pouze na stranách a snažte se předejít tomu, abyste se dotkli paměťových čipů či kontaktů.
4. Usadit: Stlačte opatrně dozadu upínací ústrojí na levé i pravé straně prázdného slotu RAM. Ujistěte se, že výřezy na paměti přesně zapadají do výklenků. Pokud tomu tak není, musíte modul otočit o 180 stupňů.
5. Vložit: Usaďte paměť kolmo do volného paměťového slotu. Pravým a levým palcem shora stlačte okraje paměťového modulu na obou stranách, dokud se postranní upínací ústrojí nedostane do vertikální polohy a RAM slyšitelně nezaklapne. Tím je celý proces instalace hotov. Vizuálně zkontrolujte, zda je paměť (paměti) zcela zasunutá. Při příštím bootování by vám program systémové analýzy (viz bod číslo 9) měl novou paměť ukázat, včetně aktuální paměťové kapacity. Pokud zobrazená informace není v pořádku, podívejte se ještě na body číslo 11 až 13. Pozor: na modul musíte pořádně přitlačit, aby do paměťového banku zapadl. Neměli byste ovšem použít hrubé síly. Pokud nejde RAM vůbec zasadit, měli byste ještě jednou překontrolovat správnost usazení. Je paměťový modul opravdu zastrčený do slotu? Nezaklesl se někde? Je paměť správně zajištěna?

Jak vyměnit paměť notebooku

Do notebooku se hodí pouze paměťové zástrčky ve formátu SO (small outline) DIMM: tyto moduly jsou o něco menší než paměťové čipy pro osobní počítače. Většina současných notebooků pracuje s DDR RAM, u současných notebooků Centrino naleznete také paměť DDR2. Mobilní počítače starší než tři roky ještě často používají SDRAM. Co je důležité: při rozšiřování paměti můžete použít pouze ten druh paměti, který je již ve vašem notebooku přítomen mobilní počítač s operační pamětí DDR lze tedy vylepšit opět moduly pamětí DDR, nikoli však typu DDR2. To, jakou paměť používá váš notebook, by mělo být uvedeno v manuálu.
Abyste se k pozici v rámu pro zasunutí paměti vůbec dostali, musíte notebook otočit víkem dolů. Sloty pro paměť RAM naleznete pod poklopem, který bývá připevněn několika šroubky. U některých modelů však musíte nejprve odejmout klávesnici, abyste se dostali na místa pro zasunutí RAM. Více informací jak jinak naleznete v manuálu příslušného přenosného počítače nebo u jeho prodejce. Poté paměťový modul lehce zešikma zasuňte do příslušného místa a opatrně zatlačte shora na čip, dokud upínací zařízení umístěné po stranách operační paměti nezaklapne.
Chcete-li vsadit na jistotu, pak nákup a instalaci paměti přenechejte autorizovanému dealerovi. Daleko levnější ovšem bude, vezmete-li věc do vlastních rukou velký výběr vhodných paměťových čipů najdete v internetové zásilkové službě mnoha internetových obchodech, nebo u specializovaných prodejců výpočetní techniky. O záruku nepřijdete, ani když se rozhodnete instalovat paměť sami ovšem za předpokladu, že získáte vhodnou paměť a zabudujete ji řádně a správně. Pokud by se však případná porucha dala připsat neodbornému zacházení, může výrobce notebooků odmítnout nárok na opravu v rámci záruky uznat.













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.