Unifier IC35

Archiv | 01.03.00

Formát WAP umožňuje též surfování po Webu, pokud nám bude stačit omezení nazprávy a počasí. Příjemným doplňkem je slot pro Smartcard a dva sloty pro multimediální karty, které um...





Formát WAP umožňuje též surfování po Webu, pokud nám bude stačit omezení na
zprávy a počasí. Příjemným doplňkem je slot pro Smartcard a dva sloty pro
multimediální karty, které umožní rozšíření funkcí na spojení s bankou nebo
rezervaci letenek. Prostřednictvím kolébky, jež je dodávána s přístrojem, je
možná synchronizace s počítačem, takže v tomto směru se Unifier IC35 vyrovná
běžným palmtopům. Do dnešního dne není známa cena, takže můžeme jen těžko
odhadovat, jak velkou konkurencí se tato novinka stane pro na trhu již
existující přístroje.

E-mail do kapsy
V dnešním světě uspěchaných obchodů může příští zakázku zaručit třeba okamžitý
přístup k informacím. Proto je pro obchodníky tak důležité mít i na cestách
neustálý přístup k elektronické poště a dalším údajům, včetně nejčerstvějších
novinek. Do stále rostoucí nabídky kapesních přístrojů pro neustálý přístup k
elektronické poště se koncem minulého roku přiřadil i nový výrobek BlackBerry
firmy Research in Motion.
Pokud si k tomu firma přikoupí i server BlackBerry Enterprise Server,
jednotliví zaměstnanci si mohou vzít do kapsy jednotlivé přístroje a jsou
připraveni. Každá jednotka je preregistrována již ve chvíli, kdy je zakoupena,
stačí jen nainstalovat software, který pro poštu využívá programy Microsoft
Outlook a Exchange. Mezi doplňkové programy patří BlackBerry Redirector pro
odesílání a přijímání pošty a Manager pro synchronizaci s počítačem. Miniaturní
klávesnice připomínající kalkulačky staršího typu není žádný zázrak, ale je
celkem šikovná pro psaní oběma palci. V každém případě je psaní mailů mnohem
rychlejší nežli používání softwarové klávesnice, o využití programu Graffiti
rozeznávajícím rukopis ani nemluvě. Pod kapotou je procesor Intel 386 a 2 MB
paměti.
Každý přístroj dokáže využívat již existující e-mailové adresy, za nízký
měsíční poplatek (40 dolarů) není bezdrátové spojení s Internetem nijak časově
omezeno, a přístroj dokonce upozorní, že přišla nová pošta. Samotný provoz je
tedy výrazně levnější, nežli je tomu u oblíbeného palmtopu Palm VII. Stejně tak
pořizovací cena jedné jednotky (399 dolarů) je nižší než u Palm VII, chybí zde
však důležitá funkce kapesního organizéru.

Palm vítězí
Zdá se, že Microsoftu, firmě zvyklé kdykoliv převálcovat vzpurnou konkurenci v
oblasti kapesních organizátorů, začíná docházet dech. Na jedné straně některé
firmy buď opouštějí operační systém Windows CE, nebo dokonce úplně končí s
výrobou palmtopů (Phillips Electronic nebo Everex System), na straně druhé
přibývá firem, které se upsaly spolupráci na palmtopech a dalších aplikacích s
operačním systémem Palm. Sony plánuje využít tento operační systém pro novou
generaci palmtopů a telefonů, OmniSky vyvíjí bezdrátový přístup k Internetu pro
majitele Palm V, Handspring nabízí klon Palmů a Nokia oznámila vývoj mobilních
telefonů s operačním systémem Palm.
V roce 1999 stoupl podíl palmtopů řady Palm na trhu o další 2 %, takže se již
přehoupl přes 78 %, zatímco podíl palmtopů pracujících s Windows CE klesl na
pouhých 15 %. Navenek se Microsoft tváří hrdinně a tvrdí, že se nic neděje a že
je dostatečně spokojen s tím, jaké palmtopy s jeho operačním systémem nabízejí
firmy Compaq, Casio a Hewlett-Packard.
Potíží palmtopů s Windows CE je hned několik. Přístroje jsou notoricky známé
rychlým vysáváním kapacity baterií, operační systém je příliš komplikovaný,
pomalý a nestabilní, samotné palmtopy jsou většinou příliš velké a vesměs
dražší. Microsoft klade velké naděje do obnoveného systému, který by se měl na
trhu objevit v březnu, a také do chvíle, kdy majitelé palmtopů začnou masově
toužit po připojení na Internet. Tady má komplexnější systém Windows CE naději,
protože dokáže podporovat komplexnější aplikace. Microsoft by si ale měl
vzpomenout na osud Newtona, což byl první palmtop na světě. Firma Apple s ním
však řádnou díru do světa neudělala, zejména proto, že sice již před několika
lety dokázal prakticky všechno to, co umějí dnešní organizéry, ale systém byl
příliš velký a nehorázně drahý. A tak po mnoha letech musela firma Apple další
vývoj a prodej vzdát, a nad Newtonem se zavřela voda.
Ve světě kapesních palmtopů však platí, že úspěch nepřináší to, co výrobce
dokáže nacpat do operačního systému, ale naopak to, co vynechal. 3Com při
vývoji řady Palm objevil, že v jednoduchosti může být krása, a úspěch na sebe
nedal čekat.

MP3 tužka - Nový MP3 přehrávač od Sony
Firma Sony představila další novinku, přehrávač MP3 nazvaný Vaio MusicClip. Jak
již sám název napovídá, přístroj je určen jako přídatná periferie k populární
řadě notebooků Vaio, ale rozumí si s každým počítačem vybaveným konektorem USB.
Tvarově MusicClip připomíná dálkové ovládání ve tvaru válce, které Sony používá
u některých svých walkmanů. Pouhých 11,7 cm délky a váha kolem 30 g v podstatě
odpovídá jedné baterii typu AA, takže MusicClip je dnes nejmenší a nejlehčí
přehrávač MP3 na trhu.
Do prodeje se dostane hned v lednu, a předpokládaná cena je 299 dolarů, čímž
bude zhruba o čtvrtinu levnější nežli očekávaný MP3 Walkman. Na ten již
netrpělivě čekají zákazníci, kteří se zapsali na čekací listinu. Výhodou
Walkmanu však bude to, že bude fungovat bez napojení na počítač. Jediná baterie
typu AA (je vidět, že MusicClip je vlastně postaven okolo baterie) poskytne
dostatek energie pro 5 hodin provozu, a pokud bude audiozáznam kompresován ve
formátu ATRAC3, 64 MB paměti obsáhne až 2 hodiny hudby.
Vaio MusicClip podporuje formáty .mp3, .wav a kompresní systém ATRAC3, který
byl vyvinut firmou Sony. K přehrávači bude dodáván software Sony MusicClip
Jukebox, jenž umožní ukládání a organizaci audiozáznamu na počítači.
Programátoři firmy však hledí dopředu, a MusicClip si bude rozumět i se soubory
kompresovanými konkurenčním systémem Windows Media Player, i když odpovídající
software ještě není komerčně dostupný. Přístroj bude též podporovat
bezpečnostní systém OpenMG, který odpovídá požadavkům sdružení Secure Digital
Music Initiative, jež firma Sony pomohla založit. Zde se očividně projevila
druhá část firmy Sony, jež se věnuje hudebnímu nakladatelství. Otázkou zůstává,
zda pobočka Sony Music Entertainment poskytne tisíce hudebních souborů buď
všem, nebo alespoň svým zákazníkům ve formě downloadování z firemních webových
stránek. Na přímý dotaz odpověděl mluvčí firmy slovy, že se o tom uvažuje, ale
že zatím není rozhodnuto ani jestli tato služba bude omezena pro ty, kdo si
Vaio MusicClip nebo MP3 Walkman koupí, ani kdy k této možnosti dojde. Chtělo by
se dodat, že očividně není ani rozhodnuto o tom, jestli k tomu dojde vůbec.

Pořádný MP3 player
Přehrávačů typu MP3 je na dnešním trhu již celá řada. Liší se cenou, designem,
ale povětšinou se shodují v tom, že mají relativně omezenou paměť, takže jsou
schopny přehrávat jen poměrně omezené množství písniček. To je také jedním z
důvodů, proč MP3 přehrávače zatím komerčně neudělaly žádnou díru do světa.
Firma Creative Labs se konečně rozhodla pořádně zatřást trhem a nabídnout hned
dva špičkové přehrávače, Nomad Jukebox a Nomad II MG.
První z nich vypadá jako běžný přenosný přehrávač CD, váží necelých 400 g a
uvnitř skrývá překvapení nevídanou paměť 6 GB, která je schopna pojmout až 150
CD nebo 100 hodin hudby. Přehrávač podporuje formáty MP3, Windows Media a WAV.
Výhodou je existence digitálního procesoru signálu, jenž umožní upgrade pro
přehrávání libovolného kompresního standardu. Pomocí kabelů je možné připojit
Nomad ke speakerům nebo domácímu stereu a nahrávat přímo z CD. Pomocí
přiloženého softwaru Oasis Manager je možné prohledávat v plně zaplněné paměti
jakoukoliv kombinaci písniček, a na malém displeji je vidět zvolené pořadí
skladeb. Firma současně vyvíjí i infračervené dálkové ovládání. Předpokládaná
cena se pohybuje někde kolem 350 dolarů.
Nomad II MG je menší a designově zajímavější verze přehrávače Nomad II, který
byl již ohlášen před několika měsíci, ale dodnes se z neznámého důvodu na trhu
neobjevil. Stejně jako jeho neviditelný bratr má Nomad II MG 64 MB paměti, FM
tuner, spojení s počítačem pomocí USB a firemní software, které umožní upgrade
pro rozpoznání dalších kompresních formátů. Společná je i možnost využít
zabudovaný mikrofon k použití Nomadu jako diktafonu. Kvalita nahraného záznamu
je však spíše podprůměrná, takže se zdá, že tato funkce je zde spíše dána
snahou trumfnout konkurenci, nežli nabídnout opravdu kvalitní možnost záznamu.
Důvodem pro mizivou kvalitu může být nekvalitní mikrofon nebo použití formátu
ASPCM. Paměť vystačí ke čtyřem hodinám nahrávání nebo přehrávání. Hlavním
rozdílem je mnohem povedenější design, který připomíná první Nomad. Výhodou
jsou poněkud větší knoflíky ovládání. Stejně jako u předchozích modelů zde
existuje synchronizační kolébka, jež současně slouží jako nabíječka baterií.
Není jasné, jestli firma opustí kožený obal, se kterým prodávala první Nomad.
Většina zákazníků si stěžovala na nepohodlné ovládání a na skutečnost, že přes
plastický kryt je displej jen velmi špatně čitelný. Ani zde není cena zatím
dostupná, ale předpokládá se, že se nebude od prvního Nomadu příliš lišit. Na
otázku, co se stalo s Nomadem II, odmítá firma zatím zodpovědět.

DVD v ofenzivě - Smrt videa?
Digitální videodisk (DVD) je v prodeji již tři roky, ale teprve v poslední době
se začíná jeho přítomnost na trhu filmů výrazně projevovat. Teprve budoucnost
ukáže, jak rychle a jestli vůbec dokáže tento lesklý disk, tak podobný běžnému
CD, ale obsahující kompletní film, ovládnout trh s filmy stejně dokonale, jako
CD ovládlo hudební trh. Podle toho, jak prudce se v předvánočním trhu zvýšil
prodej DVD nosičů, je jasné, že systém DVD je na tomto trhu novou hvězdou. Za
první tři roky se jen v samotných Spojených státech prodalo více než 4 miliony
DVD přehrávačů. V příštím roce se očekává prodej závratných 5 milionů
přístrojů, čímž DVD přehrávače překonají satelitní přístroje coby elektroniku s
nejrychlejším nárůstem uživatelů.
Nejdříve však muselo dojít k několika významným krokům. Ceny DVD disků výrazně
poklesly, snížily se i ceny interních DVD driverů pro domácí počítače,
jednotlivé softwary jsou běžnější a jejich ovládání mnohem jednodušší, a
přístroje snažící se vytěsnit staré známé videopřehrávače jsou mnohem
kvalitnější a výkonnější.
A co je ještě důležitější, je kvalita obrazu, který je zhruba dvakrát
kvalitnější nežli běžné VHS video. Na jeden DVD disk se vejde dvouhodinový film
jak v širokoúhlé, tak i normální (tj. upravené pro běžný tvar televizní
obrazovky) verzi, a jako bonbónek je zde k dispozici i několik jazykových
mutací a hudba v digitální kvalitě. Příjemná je i možnost nacházet kusy děje na
filmu, aniž by se člověk muset starat o zdlouhavé přetáčení kazety, takže při
opakovaném prohlížení si pohodlně můžeme vychutnat pouze ty scény, o které máme
zájem. Rodiče obávající se, že by se jejich dětičky mohly morálně zkazit
prohlížením násilných nebo příliš intimních scén, zase uvítají možnost
pohodlného přeskakování nevhodných pasáží. Některé DVD disky obsahují též linky
na webové stránky, což využijete obzvláště v případě, pokud patříte mezi 6
milionů lidí, kteří si koupili DVD driver k počítači.
K prudce narůstající popularitě bezpochyby napomáhá i podobnost s oblíbeným
systémem CD, s nímž se již téměř každý někde setkal. Lidé se naučili kompaktním
diskům důvěřovat, a tak věří i navenek velice podobnému systému DVD. A jelikož
VHS je v podstatě magnetický pásek, v očích veřejnosti je to něco zastaralého a
neobratného. Ceny přístrojů výrazně klesají, od původních 495 dolarů na
dnešních 170 dolarů u nejlevnějších přehrávačů. V roce 1999 se prodalo 16
milionů DVD disků, což je oproti roku 1998 trojnásobek. Nového trendu si
konečně povšimly i filmové společnosti a dnes už každá z nich nabízí trhu
velice solidní nabídku svých titulů, zhruba 200 nových filmů se každý měsíc
objeví na americkém trhu. Dostupná filmotéka obsahuje již přes 4 300 filmů.
Většina studií již automaticky nabízí své filmy v obou formátech s velice
podobnou cenou, průměrná cena nového filmu ve formátu VHS je 15 dolarů, ve
formátu DVD pak 20 dolarů.
Až do počátku roku 1999 nabízela řada studií své nové filmy ve speciálním
zakódovaném formátu Divx (Digital Video Express). Disky byly levné (kolem 5
dolarů), ale přehrávat je bylo možné pouze na speciálním přístroji kombinovaném
Divx-DVD, který byl pochopitelně podstatně dražší. Na zhlédnutí filmu měl
zákazník 48 hodin, za levnější peníz si po telefonu mohl objednat delší
prohlížení. O tento systém však jak zákazníci, tak filmová studia projevovali
čím dál tím menší zájem, až v červnu roku 1999 systém po zásluze zkrachoval.
Klasický videosystém však v žádném případě nezmizí přes noc. 91 procent
amerických domácností vlastní nejméně jeden videopřístroj, a za rok 1999 se
jich ve Spojených státech prodalo dalších 21 milionů. A jelikož běžné DVD
přehrávače nemají schopnost nahrávat, klasické VCR je stále potřebné pro
nahrávání oblíbených televizních show nebo sportovních přenosů. Budoucnost VCR
sice není zrovna růžová, ale oba systémy zřejmě čeká mnohaletá koexistence.
Pokud ale právě teď uvažujete o nahrazení vašeho zastaralého VCR něčím novým,
důkladně si rozvažte, jaké existují alternativy a který přístroj znamená
budoucnost.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.