Stav českého Internetu - Možnosti a prespektivy

Archiv | 01.04.99

Dnešním obsahem trendů by měla být charakteristika českého Internetu a trendyrozvoje v nejbližší budoucnosti. Charakterizovat současnou situaci není jednoduchý úkol, ale mnohem těžš...





Dnešním obsahem trendů by měla být charakteristika českého Internetu a trendy
rozvoje v nejbližší budoucnosti. Charakterizovat současnou situaci není
jednoduchý úkol, ale mnohem těžší je zahrát si na
vizionáře, a přitom se příliš "neseknout".

Celá řada důvodů činí tuto problematiku spletitou a neprůhlednou. Internet se v
České republice doposud rozvíjel poněkud chaoticky. Působí zde řada společností
s různou činností a zaměřením, z nichž u některých je poskytování Internetu
leckdy pouze minoritní ve spektru jejich činností. Státní ani vládní politika
rozvoje Internetu, jako v současné době
téměř ideálního informačního a komunikačního média v moderní rozvinuté
společnosti, je téměř veškerá žádná. Ideálním je toto médium hlavně z
politického důvodu. Nechci to zde blíže rozebírat, politiky si užijeme
především v televizi více než dost, chtěl bych jen zdůraznit, že rozvoj
Internetu by mohl být ideálním tématem pro politiky, kteří by tak přišli s
užitečným programem pro rozvoj našeho státu (a svou činnost); nikdo by je
nemohl nařknout z lobování pro jednu společnost, neboť Internet jako síť nemá
majoritního vlastníka a jedná se o docela zajímavou problematiku, která by
mohla alespoň některého z nich zaujmout natolik, aby se o ni poněkud aktivněji
zasazoval. Tedy pokud mají ještě jiné zájmy než politikaření a posty.

Zákon
Vypadalo to na nadějné aktivity státních institucí v minulém roce, a to
především v souvislosti s připravovaným zákonem o svobodě informací, který sice
již za "pouhý" rok konečně prošel poslaneckou sněmovnou, narazil však opět v
senátu. Protože by měl pomoci svobodnému šíření informací v naší zemi, a
především učinit dostupnými ty informace, jež jsou pro nás nejen užitečné
(obchodní rejstřík firem), ale mnohdy dnes již nepostradatelné (informace úřadů
a dalších státních institucí), sledoval jsem postup při schvalování tohoto
zákona. Za rok jsem však v této činnosti poněkud ochladl a posléze rezignoval.
V zákoně se přímo nehovoří, jaké médium by mělo zabezpečovat toto svobodné
šíření informací, dnes je však naprosto jasné, že se jako médium využije
Internet. Možná že se tedy dočkáme potřebných informací povinně uváděných na
Internetu, nevěřím však příliš, že to bude do konce tohoto roku.

Budoucí uživatel
Je téměř jasné, že uživatelským prostředím bude služba WWW, která je
nejjednodušší pro ovládání a nabízí stále širší možnosti multimediálních
aplikací (obraz, zvuk, film, rozhlas, televize atd.). Přestože lze po vlnách
WWW velmi snadno proplouvat celým světem, bude stoupat podíl uživatelů
využívajících domácí stránky, databáze a aplikace. Bude se tedy jednat o běžné
zájemce (obecně občany), a ne již jen o "uživatele" (jakýchkoliv systémů).
Ti se snad již konečně přestanou bát počítačů a Internetu, jako se dnes nebojí
televize nebo rádia. Mohly by k tomu přispět snahy různých výrobců integrovat
potřebnou počítačovou (PC) a komunikační (modem) část do televizního přijímače.
Pak by šlo zjednodušit ovládání natolik, že se v relativně blízké budoucnosti
Internet může stát dalším "televizním" programem.

Jak se připojujeme
Vraťme se však do současnosti a k problematice, která je hlavním motivem
dnešního článku. Otázkou, jak se připojit k Internetu, dostupností po celé
republice a dalšími možnostmi technické realizace, se bude zabývat čím dál více
zájemců.
Doposud nejběžnější způsob připojení uživatelů k Internetu byl řešen pomocí
sítí LAN (firmy nebo instituce) připojených pevnou linkou (většinou pronajatou
od našeho telefonního operátora) na některého z velkých poskytovatelů. Toto je
ostatně pozůstatek minulosti Internetu jako sítě propojených akademických
zdrojů a výpočetních systémů. V tomto případě uživatele většinou netlačil čas
ani jiná omezení (např. množství přenesených dat).

Možnosti připojení
Existuje řada dalších možností, které se budou do budoucnosti nepochybně
rozšiřovat. Připojení přes datové okruhy už dnes může nabídnout řada
společností, a to ne již drátem, ale optikou nebo mikrovlnným spojem. Bude tak
možné využít výhod konkurenčního prostřední a alternativní nabídky dalšího
operátora, jako je Aliatel s jeho silnou optickou páteřní sítí, a ne již pouze
zmíněného operátora telefonního.
Další možností je nabídka Wireless firmy Cesnet, sítě City.Way společnosti
InWay, případně sítě Eridan společnosti SnisNet. Tato řešení jsou založena na
celulárních systémech tedy pokrytím území jednotlivými buňkami. Pro přesnost
dodávám že netvrdím, že výčet firem a možností je úplný, naopak předpokládám v
této oblasti velmi dynamický rozvoj. Důkazem je například množství nezávislých
a nově vybudovaných sítí postavených na mikrovlnných spojích. Ty již dnes
propojují řadu menších měst v různých regionech po celé ČR. Tvoří tak většinou
zcela nové poskytovatele připojení k Internetu, s vysokou přenosovou rychlostí
mezi svými uzly.
Obecně lze říci, že meziměstské linky zvyšujícího se počtu poskytovatelů stále
více využívají mikrovlnných spojů, ať již např. firmy RadioNet nebo třeba
vlastními zařízeními. Zcela zřetelné je to třeba v případech sítí IPnet, PVT
NET, Cesnet, VOL atd.
Novinkou je poslední nabídka snížených cen (k 1. březnu) za pronájem linek 64,
128 a nově 192 Kb/s od SPT Telecom, která zcela jistě reaguje na uvedené
alternativní možnosti připojení, vede k celkovému snížení cen linek a tento
trend dále přibližuje Internet menším firmám a institucím

Domácí dial-up připojení
Uživatelé toužící se připojit k Internetu z domova mají dnes řadu možností,
probereme je tedy ve zkratce s možným výhledem do budoucnosti. Domácí zájemce
nemající větších zkušeností může zvolit některý z internetových kompletů a
nemusí tak ztrácet čas s hledáním informací, co je pro připojení třeba. Všechny
kity mají řadu společných rysů; neobsahují vlastní počítač a jsou určeny pouze
pro PC a pro systém Windows 95 (někdy i pro 3.11), pro zprovoznění není třeba
odbornějších znalostí, ke všem je přiložen český návod pro zapojení a
instalaci. Uživatelé, kteří mají k dispozici PC a modem, mají možnost volby z
dalších produktů, jež obsahují pouze software a licenci do nějaké sítě. Pro
zájemce bez hardwaru někteří dodavatelé počítačových dílů nabízejí ke svým
kompletům i licenci k připojení do některé ze sítí tuzemských poskytovatelů
Internetu. Takovéto řešení může být jednoduchou vstupenkou do Internetu, ne
však vždy tou nejvýhodnější. Rozdíly mezi nabídkami poskytovatelů mohou být
veliké, a to nejen z technického hlediska (interní kapacity linek sítí,
kapacity linek do zahraničí), ale i co se týče možností služeb (mezinárodní
služby a specifická řešení), a největší rozdíly bývají v cenové nabídce
(rozdílná obchodní politika).
Spolu se vzrůstajícím zájmem o Internet se zvýšila i nabídka modemů. Je
důležité vybrat si vyhovující typ od solidního výrobce. Každý model dnes nabízí
nejméně 33,6 Kb/s (V.34+), převládá však nabídka typů s rychlostí 56 Kb/s a
možností upgradu na standard V.90
jako výsledek kompromisu mezi protokoly k56flex a X2. Při snaze o dosažení
jednotného standardu převládne protokol V.90, a to ke spokojenosti uživatelů i
poskytovatelů. Zde se tedy nedají zatím očekávat nějaké převratné novinky, snad
jen ta, že budou zbývající analogové telefonní ústředny zmodernizovány na
digitální. Pak padne omezení při používání rychlosti 56 Kb/s, vyplývající z
nutnosti, aby komunikační cesta od poskytovatele po uživatelovu telefonní
centrálu byla plně digitální.

Doma alternativně
Doposud uvedené informace se týkaly dial-up připojení pomocí běžné telefonní
linky. Klesající cena a zvyšující se nabídka v pokrytí jednotlivých regionů
přibližují potenciálním uživatelům kvalitního připojení technologii ISDN s
garantovanou datovou kapacitou. Obecně se poskytovatelé předhánějí v
rozšiřování nabídek jak připojení 56 Kb/s, tak ISDN, z nichž každý
upřednostňuje něco jiného.
Jednou z nejnovějších možností připojení k Internetu je využití sítí kabelových
televizí. Potřebná technologie je k dispozici: v místech rozvodu kabelů stačí
připojit speciální kabelový modem, a (nejméně) 64Kb/s linka je skutečností.
Bohužel je však zde několik ale; tyto rozvody jsou jen málokde k dispozici a
zdaleka není pokryta ani Praha. Za tisícikorunu má toto konkrétní zmíněné
připojení (nejlevnější varianta) omezení 100 MB dat, každý další MB pak stojí 5
Kč. 100 MB se může zdát hodně, kdo je však zvyklý stáhnout "telefonem" za večer
30 MB (není to zdaleka takový problém), tento limit velmi brzy překročí. Další
otázkou je konektivita kabelových sítí k některému z poskytovatelů. Při
připojení středně velikého sídliště přes hypotetickou kabelovou síť si dokáži
představit nutnou kapacitu linky do sítě ISP, a toto se mi jeví, zejména mimo
Prahu, zatím jako velké omezení. Snad největší problém v této oblasti však není
technického, ale obchodního charakteru. Když jsem se např. zeptal zástupce
firmy Dattel (na tiskové konferenci z konce roku 98), kde jsou již realizované
rozvody jejich sítě, jaké jsou obchodní podmínky a kdy budou pokryty další
lokality a jaké, dostalo se mi odpovědi, že všechny informace jsou uveřejňovány
v programech jejich kabelové televize. Pouze jsem s úsměvem poděkoval. Napadlo
mne však, jak informují jiné firmy své potenciální "kabelové" zákazníky. Mají
potenciální noví zákazníci všechny potřebné údaje pro případnou volbu kabelové
televize?
Pro úplnost dodávám, že řada poskytovatelů přišla s cenově přijatelnými
nabídkami připojení pevnou linkou s kapacitou 33 Kb/s i méně, které jsou
zajímavé pro menší firmy i pro jednotlivé uživatele.

Stav poskytovatelů v ČR
Firmy poskytující připojení Internetu v ČR prodělaly bouřlivý vývoj. Mohutný
nástup Internetu převálcoval všechny snahy o různá řešení proprietárních
on-line komunikačních systémů jednotlivých firem. Pokud se jednalo o komerčně
uvažující firmy, začaly nabízet možnost přístupu do Internetu. Zájem postupně
projevily i další společnosti, které do té doby nepůsobily v sektoru IT, a
soukromé firmy, toužící nezávisle ve svém regionu nabízet tento technický
fenomén.
Firmy nabízející připojení k Internetu lze rozdělil do následujících kategorií:
Předně to jsou společnosti primárně a většinou nejdéle působící jako
poskytovatelé, firmy s velkou zkušeností, širokou nabídkou služeb a s
rozvinutou sítí přípojných bodů po celé ČR, se sítí, která je víceméně
homogenní.
Jedná se o "veterány" společnost Eunet Czechia (Internet CZ), a firmu CESNET,
která spravuje kromě své také novou vysokokapacitní vědeckou síť TEN-155. K nim
lze zařadit skupinu firem disponujících vlastními sítěmi a nabízejících
připojení později, zpočátku jako doplněk ke své nabídce služeb. Jsou to firmy
PVT s hustou celorepublikovou sítí PVT NET, a donedávna společnost IBM Č.R.,
spravující českou část celosvětové sítě IBM Global Network (IGN) nyní to bude
AT&T. Firma SPT Telecom nepůsobí jako poskytovatel dlouho, vlastní však hustou
síť pro profesionální i domácí připojení (IOL). Do této skupiny lze nejnověji
zařadit společnost MOPOS se sítí IPnet a firmu INEC se sítí INECnet.
Druhou skupinou jsou mladší firmy působící na našem trhu nověji, které při
stavbě republikových sítí investují do nákupu sítí jiných, případně
spolupracují s relativně samostatnými subjekty. Jedná se o firmy GTS se sítí
GTS CzechNet, která nedávno koupila síť NetForce, dále Telenor Internet, jež
koupila síť OASAnet a předtím Terminal Bar. Do této skupiny bych zařadil i
firmy Video On Line a Telenor ČR.
Třetí skupinu tvoří relativně mladé dynamické společnosti nebo seskupení firem,
které vycítily příležitost a zájem uživatelů a které tuší zisky z připojování a
poskytování internetových služeb v budoucnosti. Do této skupiny lze zařadit
firmu Bohemia.Net (Datac), síť CZECH-NET (Luko), a konečně společnost CZCOM se
stejnojmennou sítí.
Poslední skupinu tvoří společnosti, které se soustřeďují na poskytování služeb
připojování dalších poskytovatelů, nemajících svou vlastní zahraniční linku.
Částečně by do skupiny patřila již zmiňovaná IBM se sítí IGN s řadou
připojených regionálních sítí nezávislých poskytovatelů, jednoznačně pak
společnost Global One a nejnověji firma InWay.

Další vývoj poskytovatelů
Všechny jmenované společnosti jsou přímí poskytovatelé, kteří disponují
vlastním připojením do některého ze zahraničních uzlů sítě Internet pevnou
linkou, optickým kabelem, satelitní linkou atd. Dále jsou členy společenství
NIC.CZ s konektivitou řádově Mb/s do stejnojmenného uzlu (Neutral Internet
eXchange).
Více jak stovka dalších firem představuje nezávislé subjekty, tvořící některý z
uzlů sítí výše zmíněných přímých poskytovatelů, případně nové nezávislé
poskytovatele..
Pokusil jsem se charakterizovat největší poskytovatele a jejich poslední vývoj
přetřásanou otázkou dneška je jejich další vývoj a především počet. Objevuje se
řada názorů, od varianty s minimem cca 5 sítí po jejich desítky. Zastávám
následující mínění, podložené mým dlouhodobým sledováním situace v ČR; počet
sítí se v nejbližší budoucnosti cca jednoho roku podstatně nesníží,
provozovatelé stávajících velkých sítí totiž do jejich rozvoje investovali
příliš vysoké prostředky a nebudou se jich tak chtít zbavit. Otázkou je, co by
se stalo, kdyby přišel opravdu kapitálově silný zahraniční ISP investor. Mám
sice nějaké zprávy o připravovaném vstupu dalších firem, ale až koncem roku
(kolem INVEXu). Zatím však ani Telenor Internet, ani GTS nijak významně svými
akvizicemi nezamíchali kartami. Naopak si myslím, že se zvýší počet
samostatných malých poskytovatelů v menších městech.

Zahraniční připojení a NIX
Celková konektivita poskytovatelů se zahraničními linkami již činí řádově
stovky Mb/s, připočítám-li i připojení sítě TEN-155 a pražský uzel Ebone. Zde
lze spatřit zdaleka největší pokrok za poslední rok, a tady je také potenciální
příslib dalšího rozvoje. Kapacity linek se každoročně zmnohonásobují z důvodů
zvyšujícího se počtu uživatelů Internetu, stejně jako intenzivnějším využívání
jeho zdrojů. Náročnost aplikací spolu s nově přicházejícími možnostmi zvyšují
potřebu širších "kanálů" do světových sítí.
Někteří poskytovatelé započítávají do své konektivity i linky do uzlu NIX. Jde
samozřejmě o důležité linky, zpřístupňující domácí zdroje jako neustále
důležitější součást obsahu Internetu. Na rozdíl od minulého roku jsou již
všechny hlavní sítě v podstatě propojeny. Zde byl tedy učiněn také značný
pokrok.
Peeringové centrum NIX neboli Neutral Internet eXchange se doposud nachází v
desátém patře televizního vysílače Praha-město na Žižkově v malé místnosti.
Podle nejnovějších zpráv poskytovatelé zvažují přemístění do středu města a
zřejmě do dosahu metropolitní optické sítě PragoNet. Poskytovatelé zřejmě
nejsou spokojeni se stávajícími mikrovlnnými linkami do uzlu na věži: Jejich
kapacity se za poslední rok mnohdy několikanásobně zvýšily, a zejména do
budoucna očekávám výrazné posilování konektivit do NIXu
Skupina NIX sdružuje všechny poskytovatele se zahraniční konektivitou. Aktuální
údaje o jednotlivých členech a realizovaných propojeních najde zájemce na
adrese www.nix.cz.

Perspektivy Internetu
Je naprosto jasné, že budoucnost Internetu v naší zemi, tedy poskytovatelů
všech sítí a jednotlivých uzlů obzvláště, silně odvisí od hospodářské situace
firem působících v daných regionech. Výhledy do budoucna nyní nejsou nijak
růžové.
S perspektivami však souvisí i všeobecná informovanost o Internetu nejen jako o
informačním médiu s interaktivními a multimediálními možnostmi, které nelze
jinde najít, ale také jako médiu inzertním. Doposud inzerenti příliš nevěřili v
inzertní sílu českého Internetu. Počet uživatelů se však již začal zvyšovat,
hovoří se o stovkách tisíc, a to je již množství, které je zajímavé jak pro
inzerenty, tak pro vytváření zajímavých zdrojů a aplikací.
Věřil jsem, že k celkovému zvýšení počtu uživatelů přispějí i domácí, především
dial-up uživatelé. Doposud nevyjasněná situace ohledně tarifikace internetového
volání, spolu s drastickým zdražením telefonních poplatků, mne však naplňuje
jistými obavami.
Při současném tempu šíření Internetu a pokroku za poslední rok v pokrytí
regionů a dále vzhledem k množnostem výběru konkurenčních firem si však troufám
odhadovat situaci za rok, kdy Internet bude dostupnější, uživatelů (zejména
domácích) bude více a možnosti a nabídka služeb pro uživatele mnohem širší.
V úvodu zmiňovaný připravovaný zákon o svobodě informací by mohl zatraktivnit
Internet zejména neodborné veřejnosti, neboť pokud bude nakonec schválen, bude
povinností nejen všech státních institucí placených z veřejných peněz, ale
každého úřadu v každém městě uvádět veškerá data na svých stránkách na
Internetu.

9 0199/JL












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.