SPIS pro lepší obraz IT

Archiv | 01.08.98

SPIS - Sdružení pro informační společnost - vzniklo začátkem března a sdružuje zatím jednadvacet nejvýznamněj







SPIS - Sdružení pro informační společnost - vzniklo začátkem
března a sdružuje zatím jednadvacet nejvýznamnějších firem
z oblasti informačních technologií. Sdružení si dalo tři základní
cíle - inventuru situace v integraci České republiky do
evropských struktur, podporu českého podnikání a zvýšení vnímání
důležitosti informačních technologií v ČR. Má v těchto oblastech
za sebou již několik měsíců práce, o kterých mluvili zástupci
Sdružení s novináři na tiskové konferenci v červnu.

Na další otázky jsme se pak zeptali prezidenta Sdružení Ivana
Pilného a výkonné ředitelky Jitky Pavlonové:

PCW: Můžete pro nás stručně shrnout vaši práci za prvních sto dní?

Myslím, že tři měsíce je krátká doba na posouzení. Na druhé
straně jsou určité výsledky vidět, možná že také díky volbám i
dalším faktorům. V programech politických stran jsou již celé
pasáže věnované IT, dělají se konference stran na Internetu a i
webové stránky stran jsou samozřejmostí. Takže dnes žádný
politik nedokáže říci to, co předešlá garnitura - mě to
nezajímá, to není důležité atd. K podpoře IT se hlásí čím dál
více lidí.

Jestli s tím něco udělají prověří až situace, kdy se po nich něco
konkrétního bude chtít, nebo dokonce se budou muset vyčlenit
nějaké zdroje. Ale politikum z toho konečně je, a dostalo se do
takových hesel jako levný stát, transparentnost veřejné správy,
služba občanovi, boj proti byrokracii atd. Je to dost cenná
záležitost a myslím, že se nám podařilo i zvětšit skupinu lidí,
kterou to zajímá doopravdy.

Myslím, že jsme to dokázali během uplynulých tří měsíců pomocí
různých prezentací, seminářů a jednání. Vidím dost výrazný posun
- i když je vždy dost obtížné hodnotit, co by se stalo,
kdybychom neexistovali. Pravděpodobně by ten posun stejně
nastal, protože objektivně řečeno, postupu informačních
technologií a informační gramotnosti nelze zabránit. Prosadí se
prostě, i kdyby proti tomu byli premiéři a členové vlády a
polovina parlamentu.

Platí to i v managementu - kolem manažerů, kteří tuto změnu
nepochopí, půjde vývoj dál, a jejich podnik a entity, které
řídí, nějakým způsobem zaniknou, přetvoří se, anebo oni z nich
zmizí. To je zkrátka objektivní realita a je zatím příliš brzo
abychom řekli, jestli jsme to nějak výrazně akcelerovali. Já se
domnívám že ano, ale myslím, že postup by stejně nastal, i když
bez SPISu by byl pomalejší.

Ale je určitá větší komunita lidí, kteří se o tom s námi chtějí
bavit aktivně, a je daleko větší počet lidí, kteří se o tom
bavit musí. Nemohou to již ignorovat.

PCW: A co práce médií a s médii??

Když se píše o počítačích nebo informační technologii vůbec
v denících, obvykle vidíme miniatury článků, které jsou v odborném
tisku. Na schůzce s novináři v červnu jsme kladli provokativní
otázky novinářům, kteří do deníků píší, kdo jejich články podle
nich čte, protože odborníci hledají zdroje jinde, a ti, kteří by
se měli k počítačům teprve dostat, to asi taky nečtou.

Pak jsem vytipoval nějakých asi patnáct věcí, co jsem si přečetl
v novinách, jako "levný stát, rozdělení společností - které mají
přístup k informacím a které ne - nebo byrokracie a moc státních
úředníků", o nichž každý, hlavně politické strany, mluví;
snažili jsme se pak najít nějakou relaci mezi tímhle a IT, a
hledali jsme také, proč vlastně se o tom všem píše tak mírně.
Zaznamenali jsme třeba, že šéfredaktoři nemají tato témata rádi,
protože si myslí, že noviny jsou o něčem jiném. Řada lidí, která
píše do novin nebo pracují v periodikách, má také humanitní
vzdělání, a nemá k IT vztah.

Veřejnoprávní subjekty jako je rozhlas a televize věnují IT
mizivou pozornost, protože si opět vůbec neuvědomí, jak IT dnes
prorůstá jakoukoliv činností od zábavy po vzdělání, až já nevím
kam. Sesbírali jsme asi deset takových bodů a teď přemýšlíme, co
s tím.

Novináři na tiskovce měli různé další názory, například
generační problém. Zajímavé je, že v New Yorku nainstalovali asi
40 počítačových informačních kiosků do metra, pošty atd. Tam se
obyvatelé mohou dovědět něco o samosprávě, oslovit starostu, a
zároveň si třeba mohou zaplatit poplatek za psa atd. Největší
komunita lidí, která systém používá, jsou důchodci. Pak je
jasné, že děti mají k počítačům úplně přirozený přístup, takže
existuje určitá střední skupina, která prohlašuje, buď že je to
nezajímá, nebo říká, pro mne už to není. A je otázka, jestli
v jejich aktivním životě, ať už je to politika nebo business či
cokoliv jiného, mohou s tímto postojem přežít.

PCW: Jak chcete ovlivnit zákonodárce a státní správu? Politicky?

SPIS určitě není politická entita. Sdružujeme komerční
organizace, takže SPIS provádí lobystické aktivity, jednak
v rámci kontaktů se státní exekutivou, nebo s parlamentem a
senátem. Jde to buď v osobním kontaktu nebo po skupinách, a také
samozřejmě i jinými způsoby. Tím se nám podařilo dostat do všech
programů politických stran větší nebo menší zmínku o IT, dokonce
i u těch stran, kde by se to nečekalo. Na druhou stranu je
jasné, že prověření reality přijde teprve až po volbách.

PCW: Takže výsledky voleb vaši práci neovlivní?

I. Pilný: Co se týká politické scény, SPIS je výrazně apolitické
a já jsem absolutní pragmatik, takže až na některé kombinace,
které nebudu jmenovat, snesu asi všechno.

PCW: Chcete se konkrétně vy, paní Pavlonová, v politice angažovat
přímo?

J. Pavlonová: V politice chybějí lidé, kteří by se orientovali
v problematice IT, a kteří jsou schopni a ochotni ji podporovat.
Nicméně v poslední době se nějaké okruhy lidí rýsují, takže
prostřednictvím SPISu budou tyto kruhy osloveny a začnou něco
konkrétně dělat a prosazovat.

PCW: Co vidíte jako nejdůležitější práci po volbách?

Chtěli bychom dotáhnout do konce zmíněné tři projekty. První je
integrace do evropských struktur, kde si představujeme, že
v ideálním případě bychom stáli před novým parlamentem a novou
státní exekutivou s tím, že budeme mít jasně definovaný názor,
jaké priority budou ukotveny v zákonech.

Druhý projekt se týká podnikání, kde bychom chtěli oslovit novou
státní exekutivu s nějakým konkrétním programem, protože se
domníváme, že existuje vazba mezi podnikáním - nejen českým ale
vůbec - a tím, jak budou vypadat podniky v 21. století, a mezi
využíváním IT.

Projekt třetí se týká komunikace. Měl by srozumitelně vysvětlit
cílovým skupinám, tj. top managementu ať ve státní správě nebo
kdekoliv jinde, co chceme. Musíme s nimi mluvit jinak než
technologicky, hovořit nejen o produktech a neoslňovat je
nějakými ohňostroji IT, ale prostě najít slova a řeč, které oni
rozumí. V tom je zahrnuta také práce s médii a je to otázka
prezentací. Ty musí vypadat do značné míry jinak než jak teď
vypadají.

PCW: Padly otázky, jestli SPIS může fungovat, když si členové
vlastně konkurují.

Každý musí rozlišovat, jestli mluví za firmu, nebo za SPIS.
Proto je potřeba udržovat komunikaci uvnitř, aby členové věděli
co se děje, když je někdo zastupuje, a neměli pocit, že někdo
jedná na vlastní triko. A potom je důležitá konstruktivní
nálada. Naštěstí se ve Sdružení vyskytuje řada lidí, kteří jsou
konstruktivní, hovoří o obecných cílech a nemluví hned v druhé
větě o firmě. Doufám, že se taková nálada podaří udržet; zatím
je dost krátká doba na hodnocení, ale mírný optimismus pořád
platí.

PCW: Budete se snažit, aby stát jednal jenom se SPISem, nebo i
s jinými firmami?

Pochopitelně pokud se nám podaří to, co máme ve stanovách a
v cíli - zvýšit důležitost vnímání IT - bude profitovat celá
společnost, která je kolem IT, tomu se nedá zabránit a my ani
nechceme. Na druhou stranu pochopitelně konkrétní projekty, jež
vzniknou v oblastech podnikání nebo státních informačních
systémů, budou primárně přístupné našim firmám, protože prostě u
toho budou a ty ostatní ne.

Snažíme se však rozšířit náš záběr - naše Sdružení je otevřené,
takže firmy přistoupit mohou, splní-li stanovená kritéria
(například dosažení obratu na českém IT trhu 50 mil. Kč). Ale -
zatím velmi předběžně - myslím, že toto přijde na pořad
představenstva někdy ke konci roku: chceme vytvořit skupiny
menších společností, abychom udrželi rozumnou možnost
komunikace, protože mít stovky firem prostě nezvládneme.
Kdybychom je ale sdružili do skupin a ony by byly ochotny v tom
smyslu spolupracovat, určitě bychom model přizpůsobili. Zatím
ale nemáme dost zkušeností s modelem stávajícím.

Děkuji za rozhovor

Jaroslav Vydra















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.