Sony slaví šedesát let existence

Archiv | 01.06.06

Společnost Sony dnes patří ke světové špičce v oblasti počítačové i spotřební elektroniky, filmu, hudby i posky...







Společnost Sony dnes patří ke světové špičce v oblasti počítačové i spotřební elektroniky, filmu, hudby i poskytování finančních služeb. Nejedná se již jen o japonskou společnost, je to společnost skutečně světová, se všemi svými divizemi zaměstnává bezmála 160 000 lidí.
Sony Corporation letos slaví 60 let od svého založení, během nichž se propracovala ke světovému úspěchu. Nedošlo k tomu však najednou, předcházel tomu dlouhý vývoj. Při příležitosti této události je příhodné se ve stručnosti podívat na minulost a uvažovat nad budoucností Sony.
7. května 1946: Společnost formálně vznikla jako Tokyo Telecommunications Engineering Co. Ltd. (Tsushin Kogyo KK), základní kapitál ve výši 190 000 jenů.
8. května 1946: Již následující den obdržela společnost první významnou zakázku na 50 elektronkových voltmetrů od japonského ministerstva spojů.
Únor 1947: Došlo ke stěhování z Tokia Nihobaši do Šinagawa, kde je dodnes sídlo společnosti.
Červenec 1950: Zatímco v Československu zuří bolševici, v Japonsku se objevuje první tamní magnetofonový rekordér G-Type.
Leden 1955: V malém množství je vyrobeno tranzistorové rádio TR-52, přezdívané "UN Building" podle podobnosti bílé čelní mřížky se sídlem OSN. Na trh se však nedostane kvůli zjištění, že v horkém počasí se ona přední mřížka rozpadá.
Srpen 1955: Následující model TR-55 byl
úspěšnější a uvedení na trh se dočkal. Jeho počáteční cena činila 18 900 jenů, přičemž průměrná úřednická mzda se tehdy pohybovala kolem 16 650 jenů.
Březen 1957: Sony upoutala pozornost nejmenším tranzistorovým rádiem TR 63, označeným jako "kapesní". Problémem je, že do kapsy standardní košile se ve skutečnosti nevejde, a aby propagace rádia neutrpěla, nosili prodejci Sony speciálně ušité košile s mírně zvětšenými kapsami.
Leden 1958: Společnost mění název z Tokyo Tsushin Kogyo na současné Sony Corporation, jedním z motivů bylo snadnější šíření a přijetí názvu společnosti v zahraničí. Slovo "sony" je odvozeno od latinského "sonus", ze kterého pochází i anglické "sound" a "sonny", což je výraz pro hocha, chlapce tak má být v přeneseném významu Sony vnímána jako mladá, dynamická společnost.
Prosinec 1958: Akcie Sony jsou vedeny v hlavní části Tokijské burzy.
Únor 1960: Vznik americké divize Sony Corporation.
Květen 1960: Sony stojí v čele vývoje spotřební elektroniky. Světovou premiéru má vůbec první světový tranzistorový televizor Sony TV8-301. Jeho cena (69 800 jenů) byla hodně vysoká a ani technická spolehlivost přístroje nebyla oslňující, nicméně Sony tímto výrobkem přitáhla pozornost ke svému tranzistorovému inženýrství.
Říjen 1962: Sony America otevírá v New Yorku předváděcí místnost na Páté avenue, prestižní obchodní třídě.
Červenec 1963: Na světě je první přenosný tranzistorový videorekordér PV-100 za cenu 2 500 000 jenů. Stejně jako je velká cena, je to i velká událost, která znamená v technologii videozáznamu zásadní posun kupředu.
Duben 1966: Na počest dvacátého výročí založení společnosti je v tokijské čtvrti Ginza otevřena reprezentativní "Sony Building". Dnes je stále v aktivním provozu a slouží jako výkladní skříň a předváděcí centrum společnosti Sony.
Listopad 1966: Vyroben první přenosný kazetový magnetofonový přehrávač Sony Magazine-matic 100 (TC-100). Sice se nevejde do kapsy, ale při ceně 24 800 jenů si ho může koupit mnoho lidí, průměrná úřednická mzda té doby je 31 000 jenů.
Září 1970: Sony uvádí své akcie na burzu v New Yorku.
Červenec 1979: Walkman přichází! TPS-L2 je první osobní sluchátkový stereo audio přehrávač a je k mání za 33 tisíc jenů, což byla v té době (po devalvaci související s ropnou krizí) asi týdenní mzda kancelářského zaměstnance.
Březen 1982: Osobní počítač Sony SMC-70 vstupuje na trh s cenou 228 000 jenů.
Říjen 1982: Další prvenství Sony, tentokrát první světový CD přehrávač CDP-101 za cenu 168 000 jenů. Číslo 101 bylo vybráno jako symbol binárního kódu.
Leden 1984: Sony vítězí u nejvyššího soudu USA v kauze známé jako "případ Betamax", kdy soud potvrdí, že videorekordér Sony neporušuje autorská práva televizních stanic. Je tím ustaven precedens, otevírající cestu k novému obrovskému trhu domácí zábavy.
Listopad 1984: Sony D-50 je přenosný CD přehrávač, později pojmenovaný Discman. Leden 1985: Éra přenosných videokamer přináší Sony CCD-V8 8mm "Video 8". Cena 280 000 jenů převyšuje průměrnou úřednickou měsíční mzdu 212 700 jenů.
Srpen 1988: O tři roky později lze koupit přenosný Video 8 přehrávač GV-8, zvaný též "Video Walkman". Počáteční cena je 118 200 jenů.
Prosinec 1988: MVC-C1 Mavica je digitální fotoaparát pořizující snímky na dvoupalcové diskety, cena při uvedení na trh činí 64 000.
Červen 1989: V Evropě se schyluje ke svržení diktatur, v Japonsku se za cenu 160 000 jenů začíná prodávat Sony CCD-TR55 Video Hi8 "Handycam". Značně zmenšená videokamera je rázem prodejním hitem Sony a výrazně přispěje k popularizaci této technologie mezi širokou veřejností. Už to nejsou jen filmaři, kdo mohou pořizovat snímky na dostatečné úrovni, zámožnější turisté mohu činit totéž. Tato kamera jistě také přispěla k budování obrazu japonského turisty jako člověka v bílém, ověšeného fotoaparáty a kamerami.
Listopad 1992: MiniDisc měl být pokračovatelem fenomenálního úspěchu Walkmanu a Discmanu, nicméně jak víme, nestalo se tak. MZ-2P MD Walkman přichází do obchodů s cenou 60 000 jenů, MZ-1 MD umožňující nahrávání pak lze koupit za 79 800 jenů.
Listopad 1993: Založena divize Sony Computer Entertainment, která znamená vstup Sony na rozvíjející se trh počítačových her, specificky domácích herních konzol.
Prosinec 1994: Světlo světa spatří herní konzola SCPH-1000. Celkem se jí prodá přes 100 miliónů kusů, čímž se na tomto trhu stává ze Sony dominantní hráč.
Říjen 1996: V prodeji je digitální fotoaparát DSC-F1 "Cybershot" s cenou 88 000 jenů.
Březen 1997: Sony přichází s DVD přehrávačem DVP-S7000 za 110 000 jenů.
Červenec 1997: Sony představuje řadu osobních počítačů Vaio, se stolní verzí vybavenou procesorem Pentium II 266 MHz a s laptopem 166MHz Pentium.
Září 1998: Dalším významným produktem jsou flashové paměťové karty Memory Stick, první s kapacitou 4 a 8 MB. Cena je 3 300, resp. 4 400 jenů.
Srpen 1999: Zábavný psí robot ERS-110 Aibo přichází do prodeje v omezeném počtu 5 000 kusů za 250 000 jenů, vše je skoupeno během několika minut.
Září 2000: Sony zahajuje působení v oblasti osobních organizérů Palm, a to černobílým modelem PEG-S300C a barevným PEG-S500C Clie. Cenový rozdíl je pozoruhodně malý, první model stojí 55 000 a druhý 60 000 jenů.
Březen 2000: Druhá generace PlayStation, model The SCPH-10000 PlayStation 2 je k dostání za 40 000 jenů.
Říjen 2001: Prudká konkurence na trhu mobilních telefonů přiměje Sony spojit síly se společností Ericsson a založit dnes úspěšnou společnou značku Sony Ericsson Mobile Communications.
Únor 2002: Sony ohlašuje vývoj Blu-ray Disc formátu, který má jednou nahradit DVD.
Duben 2003: Začíná prodej prvního Blu-ray Disc rekordéru BDZ-S77.
Červen 2003: Sony představuje řadu prémiových produktů spotřební elektroniky Qualia. Pro většinu zákazníků jsou však ceny příliš vysoké, takže tento směr po čase opuštěn.
Říjen 2004: První high-definition videokamera HDR-FX1 se objevuje na trhu s patřičnou cenou 400 000 jenů.
Prosinec 2004: Nový PlayStation Portable lze koupit za 20 790 jenů.
Říjen 2005: Na trh je uvedena LCD TV Bravia.

Budoucnost

Když Sony vyrobila roku 1957 nejmenší tranzistorové rádio, nebylo dost malé, aby se vešlo do kapsy prodejci proto dostali košile s většími kapsami. To nicméně dobře ukazuje, že miniaturizace je činností, které společnost věnovala a věnuje mimořádnou pozornost. A to nejen v koncových výrobcích, ale i ve výzkumu a vývoji, protože jedině tak mohla být vždy na špičce.
Dnes již další zmenšování výrobků nepřináší uživateli takový užitek jako kdysi, pro samotné získání výrazného konkurenčního náskoku to již nestačí, proto se dnešní Sony věnuje více různým činnostem, pro nejednoho zákazníka je již spíše známá svou herní konzolou PlayStation než Walkmanem.
Pojďme se seznámit s pěti vyvíjenými technologiemi, které by měly Sony pomoci udržet se na špici vývoje a zákazníkům přinést užitek.

Cell Procesor

Cell Procesor je velmi pokročilá výpočetní jednotka, na jejímž vývoji Sony spolupracuje se společnostmi IBM a Toshiba a jejíž vývoj doposud stál několik miliard dolarů. Čip spojuje osm procesorových jader a hlavní 64bitový procesor, který by měl být v současné době jedním z nejsilnějších dostupných modelů. Cell Procesor je již dnes bedlivě sledován, především proto, že má tvořit základ očekávané herní konzoly PlayStation 3.
Kromě vývoje samotného procesoru se Sony logicky silně angažuje ve vývoji kompatibilního hardwaru a softwaru. Například sílu CP při práci s obrazem lze využít v high-definition domácích zábavních centrech, tedy v kombinaci televize, přehrávačů a rekordérů.

Světelné senzory

Jádrem každé digitální kamery či fotoaparátu je senzor, zařízení převádějící světlo na elektrické impulsy, následně zpracované na digitální záznam. Společnost byla vždy předním výrobcem světelných senzorů, dnes je však situace v této oblasti do značné míry vyrovnaná, proto je třeba opět získat náskok.
Nové senzory jsou schopné zachycovat a zaznamenávat high-definition video o frekvenci 60 snímků za sekundu či 300 snímků při nižším rozlišení. V současnosti jsou takové možnosti k dispozici jen u vysoce specializovaných kamer, nicméně chystané CMOS senzory (Complementary Metal Oxide Semiconductor), představené začátkem tohoto roku, přinášejí tento výkon i do spotřebitelských výrobků.
Otázkou je, nakolik tyto možnosti skutečně využijí běžní spotřebitelé, nicméně nadšení příznivci videa či fotografie jistě uvítají možnost například pečlivě rozfázovat pohyby zvířat či svých blízkých.

Felica

Miliony lidí využívají denně v asijských velkoměstech, jako je Tokio či Hongkong vlaky a jen málo vědí, že bezchybná jízda těchto spojů je umožněna technologií Felica od společnosti Sony.
Není totiž potřeba stát ve frontě na lístky a ty následně označovat, pohodlně lze zaplatit pomocí chytrých bezdotykových platebních karet. Karty e-money nyní v Japonsku získávají stále širší využití, například v tisícovkách všudypřítomných supermarketů.
Technologie Felica je již zabudována v milionech mobilních telefonů, přední japonský mobilní operátor NTT DoCoMo zavádí systém umožňující tarifním zákazníkům využít jejich telefon jako kreditní platební kartu, nemusejí se tak starat o nouzovou rezervu a nosit s sebou plastovou kartu.

LCD

Soupeření Sony s jihokorejským rivalem Samsungem o co největší LCD obrazovky je možná mediálně přitažlivé, nicméně pro samotnou Sony je finančně zajímavější produkce malých LC displejů pro telefony a kamery. Přibližně 40 % prodaných fotoaparátů používá LCD značky Sony, u kamer je to ještě více. Nejnověji je cílem trh mobilních telefonů, kde se objevuje poprávka po vysoce kvalitních displejích.
Zde je klíčem k úspěchu rozlišení a světelná intenzita. Obvyklým formátem jsou 2,2" displeje. Sony se podařilo zvýšit jejich rozlišení až na hodnotu 640 x 480 a zvýšit jejich jas pomocí transrelektivní technologie. To znamená, že u takového displeje se mísí podsvícení s okolním světlem (obyčejné optické zachytávání), je tedy tím silnější, čím je prostředí světlejší.

Robotika a umělá inteligence

Robotický psík Aibo byl zpočátku velkým trhákem, později již prodej stagnoval a nedávno byl stažen z prodeje, i tak však posloužil Sony jako výborná ukázka robotnického vývoje, stejně jako komerční uplatnění těchto novinek ve formě koncového výrobku.
Na první pohled zaujme kontrola v reálném čase a ovládání motoru a pohybových servomotorů. Prostá psí chůze se může zdát jednoduchá, ve skutečnosti je to programově a mechanicky velmi náročný soubor operací, do kterého zasahuje řada vstupů z okolí. Nejtěžší je pak chůze přes překážky, vystoupení na chodník nebo naopak sestoupení z chodníku.
Pravda, Aibův pohyb byl poněkud neumělý, nicméně takto získané zkušenosti posloužily při tvorbě pokročilejšího humanoidního robota Qrio. Ten umí dokonce utíkat, tedy vykonávat pohyb, kdy jsou v určitý okamžik obě nohy ve vzduchu.
Kromě pohybu byly využity i poznatky z oboru umělé inteligence: Aibo obsahuje jisté algoritmy, které mají sloužit k automatickému vyhledávání náročnějších úkolů a zároveň umožňují rozpoznat, kdy činnost nevede k výsledkům (jako chůze proti zdi).
(Dnešní kurz 100 jenů = cca 19,960 Kč).













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.