Síťové systémy 1999

Archiv | 01.02.99

V¦dnešním článku o síťových systémech se zaměříme spíše na implementace sítí samotných než na síťové ...







V¦dnešním článku o síťových systémech se zaměříme spíše na
implementace sítí samotných než na síťové operační systémy, jak
by snad název článku mohl implikovat. V¦současnosti se
samozřejmě odehrává něco třenic mezi zastánci Novellu, Windows
NT, Linuxu a dalších, ve všech případech se právě teď objevují
nové verze a nové funkce či také marketingové triky. Místo toho
se zaměříme na nově vznikající světy - tedy Javu, produkty
koalice Oracle-Sun a na problematiku domácích sítí. Naprostá
většina ze zmíněných novinek byla časovaná někdy od poloviny
listopadu do konce roku 1998.

Sun a Oracle

Nejzajímavější věci se zřejmě děly u firmy Sun Microsystems a
společnosti Oracle jako jednoho z¦jejích největších spojenců.
Všechno to začala ohlášením otevřenějšího licencování Javy,
potom platformy Java 2 a nakonec vývoje nové serverové platformy
společně se serverem¦Oracle.
Java, Java, Java - tyhle verše samozřejmě již známe nazpaměť. Je
pravda, že Java toho spoustu nového přinesla, minimálně stejné
množství slibů ale nesplnila. Její snahy byly utopeny
v¦přílišných licenčních poplatcích, nedostupnosti zdrojových
textů pro vývojáře, snahami o snížení její crossplatformnosti
(Microsoft, ale i třeba Hewlett-Packard) a následnými soudními
spory, ale také tříštěním jejího image různými tezemi o
pikaJavě, mikroJavě a bůhví čem ještě.
V¦rámci závazků na rok 1999 by se však na tomto kolotoči mělo
něco změnit. Nyní by měl Sun umožňovat vývojářům modifikovat
zdrojové kódy Javy pro komerční vývoj bez poplatků. Vývojáři
dále mohou sdílet kompatibilní kód s¦ostatními, bez zásahů ze
strany Sunu, navíc veškeré iniciativy ohledně specifikací API
budou auditovány třetí stranou (Pricewaterhouse Coopers).
Společnost Sun bude nicméně nadále "účtovat" komerčním entitám,
modifikujícím zdrojový kód a vytvářejícím odvozené produkty
v¦rámci jejích organizací nebo pro komerční distribuci. Další
podrobnosti viz dokument Community Source License a realita
nadcházejících měsíců.
Předvedená Java 2 potom není vlastně nic jiného, než tak dlouho
očekávaný Java Development Kit 1.2. Podle prohlášení by měl
představovat kompletní přepis platformy Java včetně řady zcela
nových API, které by měly přinést větší rychlost, stabilitu a
bezpečnost. Nemá tu příliš smysl zabíhat do podrobností, jde
přece jen o záležitosti programátorů - důležitá je spíše
proklamovaná (nebo možná dokonce samotná proklamace) snaha o
udržení jednotné Javy i přes uvolněný licenční model.
Nyní ale nazpět k¦zmíněné nové platformě serverů. Jde vlastně o
vzájemnou licenční smlouvu, která by měla vést k vytvoření nové
třídy serveru, postaveného na kombinaci databázového softwaru
Oracle a jádru operačního systému Solaris. Produkt pod kódovým
označením Raw Iron (což nabízí celou řadu zajímavých
interpretací) by měl odrazit "tah" Microsoftu do krajiny
Enterprise. Měl by být levnější a jednodušeji spravovatelný -
souborový systém obsažený již v¦Oracle8i má odstranit závislost
na souborovém systému NT, jehož API nikdy nebyla kompletně
uvolněna a díky jádru Solarisu by měl být spustitelný na řadě
operačních systémů a hardwaru.
Můžeme to také chápat jako rezervní plán pro Sun a Oracle -
stačí vzpomenout na intenzitu propagace NC (síťových počítačů) a
jejich výhod. Dnes si tito výrobci našli jiný cíl: desktopové
počítače se předělávat nebudou a místo toho míní Microsoftu
zatnout tipec v¦oblasti serverů, kde ještě nemá tak silné pozice
- o to více tam ale spěchá.
Všechno jako obvykle závisí na míře podpory ostatních
společností - u předběžných slibů samozřejmě nikdo nemůže příliš
počítat s¦hlasitě deklamovanou podporou. Teprve březen (kdy má
být Raw Iron premiérován) bude rozhodující pro rozhodnutí o
podpoře či ignoraci firem. Připomeňme, že rozšíření NC zabránily
v¦dnešní době naprostého propadu hodnoty počítačů nejspíše
nepřiměřené ceny a příliš pomalý nástup Javy, která měla
zajistit ideální klient-server platformu.

Moorův zákon II

Veškerý ten růst rychlosti procesorů, schopností nového softwaru
atd. uživatele pomalu začíná nudit a méně zajímat. Pokud se
podíváme jen trochu do minulosti, tak opravdový zájem a
očekávání větších mas uživatelů vzbuzovaly jen nové 3D
akcelerátory pro hraní působivějších her a co nejrychlejší
připojení do Internetu.
A má-li něco spustit další kolo upgradování, musíme hledat právě
tady. Dell Computer a Compaq se dnes pohybují právě tímto směrem
- a stačí se podívat na první výsledky jejich snah a zjistíme,
že se začínají objevovat v¦prostoru hardwaru připomínajícího NC
(Network Computer), který nadefinovaly a zase opustily touhy
firem Sun Microsystems a Oracle - viz výše.
Nový počítač Compaq Presario jako low-endový stroječek tak
vyráží dech svým bundlovaných hardwarem a softwarem pro rychlé
připojení do Internetu. Jako varianty jsou dostupné satelitní
komplety, kabelové modely a především DSL modemy (digital
subscriber line) spolu s "ready to use" ISP službami. Všechny
tyto služby přitom nabízejí datové toky od 400 Kb/s do 12 Mb/s,
tedy na světelné roky daleko od V.90 či ISDN modemů.
Moorovo pravidlo (o zdvojnásobování rychlosti procesoru každých
18 měsíců) již zní poněkud zprofanovaně - proč nezavést nové,
týkající se rychlosti Internetu? Celá tato strategie ovšem není
zase tak přímočará, černý Petr leží v¦rukou poskytovatelů
služeb, kde jsou rozhodující výše paušálních měsíčních poplatků
a především dostupnost služeb ve všech oblastech zájmu. A to už
vůbec nemluvíme problematické propustnosti Internetu, kdy třeba
rychlost kabelových modemů v¦určité oblasti klesá lineárně
s¦rostoucím počtem připojených uživatelů.

Něco síťování s USB

USB alias Universal Serial Bus je samozřejmě každému uživateli
počítače či alespoň čtenáři časopisů o počítačích známá věc. Je
to prostě futuristická náhrada sériových, paralelních a vůbec
podobně pochybných portů počítače, které jsou zatíženy dědictvím
minulosti. Tím dědictvím máme pochopitelně na mysli všechna ta
různá podivná přerušení, neexistenci skutečného plug-and-play,
minimalistické datové propustnosti atd. atd.
U základních vlastností USB potom můžeme prostě jen uvést negace
předchozích tvrzení, to ovšem není cílem tohoto článku
(odstavce). Výše použité slovo "futuristická" je samozřejmě
odvozeno od future - budoucnosti, a USB do jisté míry i nadále
zůstává budoucností. Motherboardy osobních počítačů se již
nějaký čas standardně osazují porty USB a vánoční trh právě
mizící v¦zapomnění nepochybně odstartoval (skutečný) prodej USB
zařízení. Faktem ale zůstává, že jediným systémem solidně
podporujícím USB jsou Windows 98, řada dosavadních motherboardů
nemá implementaci USB v¦pořádku, a to už ani nemluvme o
implementaci softwarové - ovladačů.
Ale možná největší slabinou výrobců je jejich nevědomost, co si
s¦USB skutečně počít. Až teprve v¦posledních měsících tak
vykukují na svět první implementace USB-sítí. Přitom se to jeví
neobyčejně lákavou myšlenkou - na rozdíl od Ethernetu je USB
porty pravděpodobně vybaven každý motherboard za poslední dva
roky.
Ale konkrétně - uveďme tedy produkt Anchor Chips EZ Link Instant
Network, což není nic jiného než USB kabel a software
podporující až 16 propojených PC nebo podobných zařízení. Každý
kabel stojí 79 dolarů a vy budete potřebovat další pro každý pár
přístrojů, které chcete spojit. Celé to je plug-and-play a
umožňuje je to "hot-swap" výměnu zařízení bez nutnosti
restartování (jen snad nezapomeňte zase zapojit všechny
rozpojené kabely). Takže si to ještě shrňme - máme tu možnost
sítě, kde můžete zapomenout na TCP-IP či MAC adresy, na
rebootování, speciální postupy při instalacích driverů pod
Windows NT (děděné v¦rámci rodin konzultantů z¦otce na
nejstaršího syna), kdykoliv můžete kabely rozpojit a připojit
další počítač, aniž byste nad tím vůbec museli nějak složitě
přemýšlet. Zajímavé pojetí sítě, že?
Z¦tohoto pohledu se nabízí otázka, jestli ty různé S- Q- a
bůhvíjaké linky (proprietární komunikační protokoly konzumní
elektroniky) mají vůbec smysl - míněno pro někoho jiného, než
jejich licence poskytující výrobce. Proč prostě jen nedovybavit
každý televizor, VCR či receiver USB konektory?

Počítačové sítě v¦domácnosti??

Pokud jste náležitě připraveni na (další) tvrdá fakta, tak
vězte, že na 15 mil. amerických domácnosti nyní vlastní více než
jedno PC (můžeme předpokládat, že tolik jich u nás určitě není)
a tohle číslo se do roku 2000 více než zdvojnásobí. Výsledek -
obrovský "nezoraný" trh pro domácí sítě.
Taková domácí síť zvládá sdílet zařízení - třeba připojovat se
do Internetu jedním modem na jediný ISP acount - a samozřejmě
umožňuje náležitě procítit krvavou počítačovou hru, kde máme
přece jen nevyzpytatelnějšího protivníka než je obyčejný
algoritmus.
Řada firem již dnes využívá telefonních drátů, které existují
v¦každém domě, pro propojeních takovýchto PC s¦pomocí "redukcí",
s¦koncovou cenou pod 100 $. Boca Research a ActionTec na Comdexu
98 tak ohlásily produkty postavené na 1megabitové architektuře.
Takový HAN Card kit (HAN jako Home Area Network) obsahuje dvě
PCI karty, kabeláž a software za 160 $. Telefonní linky ovšem
nejsou omezeny na megabitové rychlosti, dnešní čipy zvládají 10
mb/s a brzy by se měly dostat až na 100 Mb/s (sorry, jde o
trendy a linky americké).

Něco síťování bez drátů

Domácnosti samozřejmě cítí jakékoli drátové požadavky jako
značné omezení a mají větší náklonnost pro bezdrátové sítě, než
je tomu u velkých společností. Slibnou budoucnost tady můžeme
očekávat pro systémy, které dnes typicky používají rádiovou
oblast okolo 2,4 GHz s¦datovou propustností do 1,6 Mb/s. U
těchto produktů nejde jen o bezdrátové tranceivery, ale také o
huby, most, zkrátka o kompletní vybavení, které známe
z¦ethernetových luhů a hájů (viz např. Proxim Cordless Ethernet
Bridge za 400 $.)
To je ovšem jen jeden z¦možných - a obecnějších - přístupů.
Pozornost uživatelů vzbuzuje Ambi firmy Philips Electronics
(něco podobného připravuje taktéž spíše nepočítačová společnost
Panasonic pod označením MicroCast), který umožňuje PC vysílat
data místo po kabelu do monitoru vzduchem do televizoru. Se
stále klesajícími cenami plně vybavených PC, jež se stávají
typickým vybavením domácnosti (a podle statistik jsou většinou
v¦téže místnosti s¦televizorem) to může znamenat vážnou ránu
snahám výrobcům různých setup boxů, WebTV a podobným hračkám
snažícím se oslovit nepočítačové zájemce o IT (no není to
paradox?)

PDA

Opět na konci roku ohlásil 3Com novou verzi svého PDA -
označenou jako Palm VII - tvrdě zaměřenou na bezdrátové
komunikace. Prozatím ji všichni shodně označují za něco, co by
mohlo revolučně změnit situaci na trhu s¦PDA.
Palm VII konečně nabízí možnost obousměrné bezdrátové komunity
pro transport dat i plný přístup do Internetu. Cena za tento
pokrok je ovšem značná - při 800 dolarech je to dvojnásobek ceny
modelu Palm III. Vlastní přístup do Internetu potom přidá cca 10
dolarů na měsíc.
Z¦počátku budou bezdrátové služby fungovat jen na území USA
(skrze anténu, maličké rádio a Bell South bezdrátovou datovou
síť), později by mělo jít o záležitost globální. Tady bychom si
samozřejmě mohli vyprávět o tom, jak něco takového změní svět a
připraví jej na podstatně levnější budoucí verze. Místo toho ale
raději věnujme minutu ticha Newtonovi firmy Apple, který - jak
už je to dávno - premiérově zrealizoval pojem PDA (digitální
příruční asistent) a v jistých oblastech nabízel bezdrátové
připojení do datových sítí včetně Internetu.
Mimo marketingové impotence jej zabily především cenová relace
kategorie 800 - 1 000 dolarů a pouze lokálně existující nabídka
služeb. Nezbývá než doufat, že si firma 3Com z¦toho dokáže vzít
poučení.

Amazon tvrdě bojuje se svou konkurencí?

Na samotný závěr jsem si nechal bonbónek se síťovými systémy
související jen vzdáleně. Firma Amazon.com ohlásila odstartování
služby, nabízející surfujícím možnost nakupovat na ostatních
prodejních místech na Internetu za pomoci technologie Junglee -
vyhledávající zboží a současně porovnávající ceny. To je
samozřejmě na první pohled neobvyklé a jen těžko nalezneme
analogii v¦našem reálném světě. Jen si představte, že vaše
oblíbená prodejna elektroniky vyvěsí nástěnku s¦adresami
konkurenčních obchodů včetně seznamů zboží, které je u nich
k¦dostání.
No, jednu bych přece jen měl. Svého času jistá síť amerických
pizzerií nabízela slevy za kupony své konkurence, vystřihávané
ze Zlatých stránek. Výsledek byl docela geniální - po tom
vystřihování v¦seznamech nezůstalo na konkurenci žádné telefonní
číslo a domácnosti si objednávaly dovoz pizzy hádejte kde.
Amazon se evidentně snaží stát jakousi vstupní branou pro
nakupující na Internetu a sází na lenost zákazníků postupovat
dále do WWW bludiště, když vše najdou ihned po vstupu. Prozatím
to ale vzbuzuje spíše pochybnosti, tím spíše, že již dlouho
neplatí, že by Amazon.com mohla sázet na spolehlivě nejnižší
cena na Netu (viz současná cenová válka Amazon.com versus
Reel.com, kdy ceny DVD disků klesly i na 13 dolarů.)













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.