RSS (nejen) zprávy pro každého

Archiv | 01.11.06

Zkratka RSS představuje moderní technologii přenosu a zpracování metadat, která má mnoho využití. Mezi ty nejvidite...







Zkratka RSS představuje moderní technologii přenosu a zpracování metadat, která má mnoho využití. Mezi ty nejviditelnější patří práce s titulky a anotacemi novinových zpráv. Ve skutečnosti ale můžeme RSS využít mnoha dalšími způsoby. Jak tato technologie funguje a čím nám je užitečná? To vše se dozvíte v následujícím článku.


Technologie RSS pod drobnohledem cd/dvd

Když se ve světě okolo poloviny devadesátých let, u nás o něco později, začaly webové časopisy stávat stále více a více běžnou záležitostí, nabývala u nich na důležitosti mimo jiné také reklama a vzájemná propagace. Jeden vydavatel mohl provozovat více časopisů. Bylo v jeho zájmu, aby tyto webové listy byly nějakým způsobem provázány. Běžným standardem se stalo uvádět v jejich zápatí odkazy na další "spřátelené" adresy, ale tento systém odkazů byl málo atraktivní a nepříliš efektivní, neboť byl pasivní. O něco větší úspěch zaznamenaly animované reklamní proužky a ikonky, avšak vydavatelé hledali něco poutavějšího.
Velmi zajímavou a účinnou možností se ukázala být taková vzájemná reklama, kde se na nějakém místě jednoho časopisu ukazoval aktuální obsah jiného v podobě nadpisů článků, právě vydaných zpráv a podobně. Uživatel tak, když navštívil titulní stránku jednoho serveru, znal okamžitě obsah několika dalších a v případě potřeby mohl přejít přímo na ten článek, který ho zajímal. Podobně atraktivní možnost ale vyžadovala příslušné technologické řešení. Otázkou bylo, jak dostat zprávy ze stránky A na stránku B? Řešení tohoto problému se stalo typickou aplikací nové technologie přenosu metadat. Dnes nejběžnější standard pro tento přenos dovedeušetřit mnoho času i námahy.
První přímí předchůdci dnešního RSS se objevili okolo roku 1995 a pocházeli z dílny společnosti Apple Computer. Standard se jmenoval Meta Content Framework (MFC). Přestože tato technologie původně sloužila pro podporu jiného, dosti utopického vynálezu, později byla přepracována na Resource Description Framework (RDF). Již tehdy se pro popis metadat používal jazyk XML, což značně zjednodušilo jejich čtení a přenos.
O něco později dal nový význam metapopisu obsahu webového serveru Microsoft. Součástí nového Internet Exploreru 4.0, který byl standardně integrován do Windows 98, byla podpora takzvaných aktivních kanálů. Tyto kanály byly popisovány prostřednictvím souborů CDF, v mnoha ohledech velmi podobných RDF. Formát se ale neujal, stejně jako celá technologie aktivních kanálů. Důvodů pro to bylo více, avšak jako základní se uvádí, že systém konzumoval příliš velkou kapacitu síťového připojení v době, kdy většina uživatelů spoléhala na pomalé a omezené vytáčené připojení.
Na konci 90. let minulého století se, jako výsledek výše popsaných technologií, poprvé objevil systém nazvaný RDF Site Summary. Byl původně určen pro portál Netscape a umožňoval na něm zobrazovat zprávy z jiných serverů. Toto použití se stalo prvním náznakem podoby, jak dnes známe RSS. Ačkoliv společnost Netscape na vývoji technologie brzy ztratila zájem, ta si žila svým vlastním životem a krátce poté se začaly objevovat další plody práce jejích autorů. Zde se také poprvé můžeme setkat se zkratkou RSS ve významu "opravdu snadná syndikace Really Simple Syndication".
Další vývoj RSS byl přes relativně krátkou dobu spletitý. Vzniklo několik typů standardu pro přenos metadat (0.x-2.x) které jsou vzájemně různě (ne)kompatibilní a jejich bližší popis nemá pro člověka, jenž se nezabývá podrobnostmi, význam. Podstatné ale je to, že spolu s vývojem standardu RSS stoupalo prudce jeho rozšíření. I když nejběžnější bylo využití, o kterém jsme se již zmiňovali, tedy zobrazování obsahu jednoho webového serveru na jiném, začaly se objevovat další možnosti, většinou mnohem bližší koncovému uživateli.

Současnost

Technologie RSS se postupem času stala základem pro další funkce, které už nemusí souviset s původním obsahem. Zatímco metadata původně shrnovala obsah webového serveru, tedy především články, které bylo možné na daném serveru najít, v současnosti popisují spoustu jiných typů informací. Mohou to být zvukové záznamy (RSS je základem tzv. podcastů), popis distribuovaných souborů v systému BitTorrent nebo dalších výměnných sítích. Analogický systém metadat se využívá rovněž v aktualizačních službách některých softwarových produktů a dokonce při sdílení dat mezi počítači v rámci P2P služeb. Faktem ovšem je, že pak se jedná už o mnohem více derivované systémy, než je originál.
V každém případě se ale RSS stalo nejvyužívanějším systémem při prezentaci obsahu webových serverů. Prakticky každý portál, časopis, nebo uživatelský blog dnes produkuje RSS kanál, jež slouží pro informaci a také pro přilákání čtenářů. Metadata popisující obsah serveru najdeme na mnoha jiných místech, kde fungují jako informace o novinkách, jako reklama, ale také jako zásadní datový zdroj pro srovnávání různých serverů.
RSS je zkrátka v současnosti technologie, která v mnoha ohledech "hýbe světem". Nemusíte se s ní setkat bezprostředně, ale v každém případě jste tak či onak jejími uživateli. Pomáhá vám orientovat se v obsahu webových serverů, poslouchat vysílání, sdílet data, prezentovat do světa své názory. Čím lépe ji umíme používat, tím užitečnější pro nás bude.

Jak to funguje

Aby mohl přenos metadat fungovat, musí existovat jejich producent a příjemce. V typickém případě je producentem redakční systém webového serveru. Tento systém, jež se mimo jiné stará o publikaci a propagaci článků, které na serveru vyšly, sbírá a pro vnitřní potřebu využívá jejich popis. Takovým popisem je titulek, podtitulek, informace o tematickém zařazení, datu vydání a několik podobných údajů. Takto získané informace jsou zakódovány do příslušné XML šablony, aby byly čitelné pro libovolný jiný systém, který zná její podobu. Následně mohou, ale nemusí být zpřístupněny jinému počítači nebo veřejnosti.
Pokud zpřístupněny jsou, hovoříme o takzvaném RSS kanálu. V moderním prohlížeči (Internet Explorer 7, Firefox) jeho přítomnost poznáte podle unifikované ikonky vedle adresního řádku. Z hlediska jiného systému než producenta je kanál s metadaty aktuálního serveru běžným souborem, který může klient kdykoliv číst. Po jeho přečtení získá informace o aktuálním obsahu serveru.
Protože klient může porovnávat současný obsah souboru, tedy kanálu, s tím, který má uložen v paměti, dokáže upozornit uživatele (nebo například jiný program) na přítomnost aktualizovaného obsahu. Může nám sdělit, že vyšlo něco nového. Starší metadata lze zahazovat jako neaktuální, ale mohou být také archivována pro potřebu pozdějšího zpracování. Tato archivace je možná jak na klientské straně, tak na serveru. Prakticky se ale množství metadat poskytovaných serverem omezuje pouze na novinky. Při zpracování většího XML souboru větším počtem klientů by totiž mohlo docházet ke zbytečnému přetěžování serveru s tím, že mnoho informací by bylo pro většinu klientů zbytečných.
Deriváty RSS se běžně používají i k jiným věcem, než je distribuce zpráv. Například zadáním RSS kanálu do rozhraní populárních aplikací pro BitTorrent je možné zajistit periodické stahování nejnovějších verzí vašeho oblíbeného programu. Technologii RSS také využívá systém internetového vysílání, běžně známý jako PodCast.

Klienti

Podpora RSS je integrována do nových webových prohlížečů. Standardně ji obsahuje Mozilla Firefox a chystaný Internet Explorer 7.0, najdeme ji i v prohlížeči Opera a dalších. RSS je ale možné využívat, aniž bychom měli v počítači speciální aplikaci. Existují webové servery, známé jako news agregátory, které se chovají jako RSS čtečka s tím, že výsledná data jsou uživateli prezentována prostřednictvím standardního HTML. Díky tomu odpadá potřeba vlastnit speciální aplikaci, abychom mohli s její pomocí používat služeb RSS kanálů. Faktem ovšem je, že tyto služby se využívají nejčastěji na veřejných počítačích, protože RSS čtečku v té či oné podobě obsahuje prakticky každý moderní prohlížecí nebo komunikační software. V následující části si některé z nich představíme.
Prakticky s RSS nejprve agregátory
Zřejmě nejpovedenějším webovým agregátorem na českém internetu je server Právě dnes (www.pravednes.cz). Na jedné stránce umí zobrazit obsah až dvaceti kanálů s tím, že existuje větší množství virtuálních záložek. Server zná mnoho tuzemských i zahraničních zdrojů a po vytvoření účtu si může každý uživatel upravit jeho nastavení tak, aby pro něj bylo přehlednější. Také je možné požádat správce serveru o přidání dalšího informačního zdroje, který ovšem musí pro to, aby se mohl účastnit, splňovat některé podmínky. Celkově lze Právě dnes považovat za aplikaci první volby, pokud sháníte on-line snadno dostupný nástroj na zpracování zdrojů v RSS, ke kterému je možné přistupovat odkudkoliv a který vám současně umožní alespoň nějakou míru personifikace. Aplikace naopak nebude vyhovovat tomu, kdo požaduje zařazení méně často navštěvovaných nebo pro naši realitu atypických serverů. To je ovšem problém nevelkého počtu uživatelů.
Jiným on-line agregátorem je server Krátce (www.kratce.cz). Nabízí velké množství obsahu z mnoha různých zdrojů a témat. I když jeho vzhled není tak přívětivý jako u výše jmenovaného serveru, je oproti němu jednodušší, především z hlediska zpracování prohlížečem. Nabízí rychlou možnost vyhledávání i otevírání jednotlivých tematických okruhů a jejich podtémat. Prohledávání kanálů může být zařazeno mezi standardní vyhledávače v prohlížečích Mozilla. V případě, že zdroj, který požadujete, není v agregátoru zařazen, je o jeho přidání možné požádat. I zde musí obsah splňovat určité, především formální podmínky. Dá se říci, že prakticky každý uživatel z Česka, který vyžaduje webový agregátor, si vystačí s některým ze dvou zde uvedených serverů.
Samozřejmě existuje větší množství agregátorů. Za zmínku stojí například zatím pouze testovaná služba společnosti Microsoft, kterou najdete na adrese www.live.com. Výběr je samozřejmě ještě mnohem širší.

Klienti v prohlížečích

Webové prohlížeče (Mozilla) Firefox jsou standardně vybaveny RSS čtečkou. Pokud má právě otevřený server funkci exportu kanálu, pak se tato informace objeví v adresním řádku prohlížeče v podobě ikonky. Zajímavostí je, že tato ikonka by měla být napříč různými webovými prohlížeči standardizována. S její stejnou podobou se setkáte nejen ve Firefoxu, ale také v nadcházejícím Internet Exploreru 7 nebo v Opeře. Jiným faktem ovšem je, že jakmile dojde na praktické zpracování RSS, různé aplikace se chovají odlišným způsobem. Pojďme se tedy podívat na to, jak chápe RSS kanály Mozilla Firefox, na takzvané aktivní záložky. V praxi to znamená, že kanál (respektive jeho URL) může být definován jako odkaz ve složce záložek nebo na panelu osobních odkazů v prohlížeči. Zatímco běžný odkaz (záložka) funguje tak, že po klepnutí na něj je uživatel přesměrován na danou stránku, RSS kanál je jiný. Jeho záložka se totiž chová, jako by šlo o složku s dalšími záložkami. Její obsah je po klepnutí na ikonu načten z obsahu aktuálního RSS kanálu a následně zobrazen uživateli. Jednotlivé položky (tedy hlavičky článků na serveru) vypadají, jako by to byly odkazy v běžné složce záložek, dané příslušným kanálem. Pokud uživatel na některý ze zobrazených nadpisů klepne myší, je přesměrován běžným způsobem na patřičný článek.
Toto řešení má obrovskou výhodu v tom, že je velmi intuitivní. Uživatelé jsou zvyklí pracovat se složkami záložek a tato se chová naprosto stejně, pouze s tím rozdílem, že se její obsah mění. Nedostatkem je nemožnost archivovat starší zprávy. Tento "problém" je možné opravit tak, že do Firefoxu doinstalujeme jako doplněk plnohodnotnou čtečku RSS. Na druhé straně je ale faktem, že uživatelé, kteří skutečně potřebují plnohodnotnou čtečku, se spíše poohlédnou po jiném řešení.
Naproti tomu prohlížeč Opera přistupuje k RSS kanálům tak, jako kdyby se jednalo o "zprávy". Jejich obsluha je z hlediska uživatelského rozhraní integrována stejným způsobem jako práce s e-maily. Stejné je nejen zobrazení jednotlivých položek, ale také systém upozorňování na ně nebo uživatelská integrace jednotlivých prvků ovládání položek. Předností tohoto řešení je jednak funkční shoda s technologií, kterou je uživatel tak jako tak zvyklý používat, jednak fakt, že "zprávy", tedy položky v kanálu, se v prohlížeči archivují. Za předpokladu, že jsou odkazy na jednotlivé články stále aktuální, se tedy můžeme vrátit k starším kusům, aniž bychom je museli složitě hledat na serveru. Mezi odkazy je přímo v rozhraní prohlížeče možné vyhledávat, dají se třídit, je možné s nimi pracovat mnoha jinými způsoby, ale přitom intuitivně. Bohužel pro mnoho uživatelů je způsob, který naleznou v prostředí prohlížeče Firefox, jednodušší a použitelnější než Opera. Ta se svým pojetím skutečně spíše blíží samostatným čtečkám, jejichž zástupce si představíme dále.
RSS bude integrováno i do nového Internet Exploreru, a to velmi zajímavým způsobem. Obsah kanálu je prohlížečem převeden z XML do HTML podoby a následně zobrazen. Výsledek se tedy podobá webovému agregátoru, avšak ke zpracování dat dochází v místním počítači. Tato metoda se jeví jako logičtější než způsob použitý vývojáři Opery, avšak jednoduchosti čtečky ve Firefoxu nedosahuje.

Klient v klientu a desktopu

RSS čtečka může být součástí jiného softwaru. Podobnost mezi záznamy v XML struktuře a e-maily z hlediska jejich interpretace uživatelem jsme již zmínili. Z tohoto důvodu je nejen možné, ale také časté integrování RSS do e-mailových klientů. Čtení zdrojů může být buď součástí jejich standardní výbavy, jako v případě aplikace Mozilla Thunderbird, nebo volitelně doinstalovatelným doplňkem (Microsoft Outlook). Rozdíl spočívá především v politice příslušného výrobce, nicméně podpora RSS je tak či onak k dispozici pro všechny v současnosti nejpoužívanější e-mailové programy. V případě použití s e-mailovým klientem jsou zachovány výhody plynoucí z možnosti archivace zpráv a jejich třídění mechanizmy, původně vyvinutými pro potřeby elektronické pošty. Na druhé straně ale tento přístup není ideální, pokud chceme pouze znát aktuální události.
Proto lze RSS čtečku zabudovat i do jiného softwaru než do prohlížeče či e-mailového programu. Příkladem může být například "postranní lišta" pro starší typy operačních systémů Microsoftu, Windows Sidebar (www.windowssidebar.com). Tato freewarová aplikace nabízí kromě jiných funkcí také možnost integrace RSS. Nejnovější zprávy jsou pak periodicky zobrazovány přímo na ploše uživatele. Pokud uživatel ukáže myší na některý z titulků, aplikace mu nabídne podrobnější popis položky a pokud na tento popis nebo jeho titulek klepne, otevře se standardní okno webového prohlížeče s odpovídajícím článkem. Nejnovější informace jsou tak velice snadno a rychle dostupné hned v několika úrovních. Uživatel se může spokojit s málem (titulek), s něčím více (titulek a podtitulek), nebo s kompletní informací. Toto velmi elegantní řešení můžeme najít pochopitelně i u dalších aplikací podobného typu.
Existují další způsoby, jak dostat čtení zpráv ve formátu RSS na plochu počítače. Čtečky mohou být součástí rozšíření průzkumníka, "aktivním" prvkem plochy a podobně. Existuje množství produktů, které rozšiřují možnosti počítače tímto směrem, od jednoúčelových (příkladem jsou specializované moduly pro Confabulator, respektive Yahoo! Widget Engine) až po relativně komplikované a univerzálnější nástroje.

Samostatné aplikace

V prostředí desktopového operačního systému je obvykle výhodnější uchýlit se k některé z výše jmenovaných možností příjmu RSS, než používat specializovanou aplikaci. Přesto ale existují případy, kdy je specializovaná čtečka nenahraditelným pomocníkem. Má to několik příčin. Především čtečka nabízí funkce, které jakkoliv inteligentní klient zabudovaný do jiné aplikace nabídnout nemůže. Poradí si s velkým množstvím záznamů, umí mezi nimi filtrovat pokročilým způsobem, prohledávat je a archivovat. Zkrátka není určena ani tak pro obyčejného uživatele, který chce mít přehled o aktuálních zprávách, jako spíše pro profesionála, jenž potřebuje najednou získat přístup k obrovskému množství informací z různých zdrojů a potřebuje tyto informace vyhodnocovat současně.
Existuje několik různých RSS čteček. Mezi nejpoužívanější patří opensource aplikace nazvaná FeedReader, www.feedreader.com (již jsme ji v PC WORLDu představovali). Tato aplikace má spletitou minulost, její vývoj se na určitou dobu prakticky zastavil a uživatelům zůstal program, který sice byl plně použitelný, avšak nebyl dostatečně stabilní a na některých počítačích způsoboval problémy. V současnosti ovšem existuje podstatně inovovaná verze 3, která nejen odstraňuje velké množství známých problémů z verzí předchozích (včetně ukládání kanálů na disk, což je ale spíše expertní záležitost), ale nabízí i nové vlastnosti a především pak nové uživatelské rozhraní. FeedReader uspokojí právě toho uživatele, který potřebuje mít přehled o velkém množství zpráv z různých zdrojů a po dlouhou dobu. Byl použit dokonce již i pro vědecký výzkum. Současně je ale jeho používání dosti jednoduché a přehledné takřka pro každého.

Jak si vybrat

Obecně platí, že nemá smysl používat více než jednu aplikaci pro čtení RSS současně, pokud ovšem nemáte již zmíněné vysoké nároky na zpracování a archivaci zpráv. "Běžný" uživatel, který používá prohlížeč Mozilla Firefox, si nejspíše naprosto vystačí se čtečkou, která je do něj integrována. Pokročilý uživatel nebo ten, kdo trvá na organizaci titulků formou "zpráv", nejspíše vezme zavděk Operou nebo Mozillou ThunderBirdem. Uživatel, který chce mít i u RSS kanálů vše pod kontrolou a chce se orientovat v množství zpráv, pravděpodobně použije FeedReader, případně některý z volitelných doplňků pro Microsoft Outlook nebo Evolution. Výběr konkrétní čtečky je vždy individuální záležitostí.

Výroba

"Výroby" obsahu RSS kanálu jsme se již letmo dotkli na začátku článku. Kanál je, technicky vzato, soubor na serveru, z nějž si klienti berou informace. Tento soubor obsahuje údaje o článcích nebo aktualitách, uložené do XML struktury, což ho činí pro klienty snadno dekódovatelným. Aby takový soubor vznikl, musí být něčím nebo někým vytvořen. Podporu exportu do RSS v současnosti obsahují prakticky všechny redakční systémy od těch profesionálních až po CMS, používané autory webových deníčků. Tvorba záznamů probíhá automaticky a používají se pro ni stejná výchozí data jako pro organizaci obsahu serveru na něm. Je to tedy jednoduchá záležitost, která redakční systém serveru zatěžuje pouze v minimální míře. Stejně tak obsahuje mnoho systémů předem připravený agregátor. To znamená, že pokud je tato funkce aktivována, je možné na stránkách jednoho serveru prohlížet RSS data ze serverů spřízněných. Jedná se o zbytek původního využití této technologie, avšak stále účinný.

Bezpečnost a pomluvy

Před nedávnem se objevily informace o škodlivosti RSS pro servery. Některé implementace této technologie jsou nedokonalé a mohou být potenciálně použity jako zdroj útoku proti poskytovateli. Takový útok by mohl vycházet především ze zahlcení poskytovatele požadavky na čtení RSS kanálů. Existovaly firmy, které nemají či alespoň na počátku jejího boomu neměly technologii RSS v lásce, a tak se ocitly v podezření, zda výše uvedené problémy zbytečně nenafukují. V současnosti je ale implementace šíření zpráv v naprosté většině systémů vyřešena tak, že k podobnému zahlcování nemůže docházet (a pokud ano, tak v minimálním měřítku). RSS se jako zdroj útoku na server neukázalo příliš praktické a hackeři se spíše soustředí na jiná místa.
Jiná obava se týkala možného zahlcení RSS kanálů reklamou. Zpravodajské servery a ty, které poskytují atraktivní obsah, žijí z reklamy. Samotná metadata poskytovaná pomocí RSS obsahují mnoho informací, ale žádnou reklamu. Zde vznikla obava, že poskytovatelé obsahu se budou do metadat snažit umístit nějakou komerci, aby i tento distribuční kanál informací "pokryli" z hlediska svých zákazníků zadavatelů. Technologie samotná něco takového umožňuje a ve výsledku by mohla vést až k zaplavení RSS reklamou a k omezení jeho použitelnosti. V praxi se ovšem nic takového nestalo a pravděpodobně ani nestane. Stejně tak se nenaplní další obava, že lidé budou navštěvovat pouze agregátory. Tedy místa, kde díky RSS získají z jedné stránky množství zpráv a tím pádem ztratí zájem o původní poskytovatele obsahu. Prakticky je to spíše naopak. Agregátory slouží jako výchozí místa. Plní úlohu "portálů", kde se mnoho uživatelů rozhodne, co je zajímá a co nikoliv a na tomto základě se přesunou na patřičné servery, kde najdou nejen kompletní informaci, ale i příslušnou reklamu. RSS tedy, přestože se z něj někteří pokoušeli strašáka udělat, žádným strašákem není. Naopak, představuje platnou a velice užitečnou technologii současného internetu.

Budoucnost RSS

Je velmi těžké odhadnout, jakým směrem se využití "vysílání" metadat bude dále ubírat. Současná podoba se zdá být naprosto dostačující jak množstvím svých funkcí, tak využitím pro textové či zvukové informace i pro distribuci souborů. Čas od času se objevují pokusy RSS nějakým způsobem "upgradovat", avšak nesetkávají se s přílišným zájmem. RSS je rozhodně vynikající pomocník pro uživatele s nestabilním nebo pomalým připojením k internetu (usnadňuje orientaci), pro osoby s potřebou zpracovat velké množství dat (usnadňuje rozhodování) a pro mnoho, mnoho dalších.
Podle našeho názoru se ale žádná velká revoluce v nejbližší době v tomto směru nechystá. RSS zůstane více méně tím, čím je v současnosti. Relativně ustálenou a používanou technologií, která má veliké množství vědomých a ještě mnohem více nevědomých uživatelů. Již dávno absolvovalo fázi diskuzí a kontroverzí. Skončila doba, kdy někteří vykřikovali nesmyslné domněnky, že je metadata připraví o živnost, případně že zachrání svět. Nic z toho se nenaplnilo a hlavně ani naplit nemohlo. A je to s největší pravděpodobností jen a jen dobře.

Odkazylhttp://en.wikipedia.org/wiki/Podcast informace o PodCastingu
lhttp://en.wikipedia.org/wiki/RSS_ %28file_format%29 informace o RSS
www.feedreader.com čtečka FeedReader
www.desktopsidebar.com postranní lišta s funkční čtečkou RSS
www.czilla.cz stránky Mozilly Firefoxu a Thunderbirdu, oba programy obsahují funkci čtení RSS
Slovníček
RSS Really Simple Syndication. Technologie syndikace (spojování) informací.
XML eXtensible Markup Langugage. Jazyk používaný pro kódování dat RSS, vycházející z konvencí HTML, ale použitelný pro popis libovolného druhu informace.
Metadata informace o informacích. V případě článku na zpravodajském serveru jsou metadaty jeho titulek, popis a umístění.
Agregátor zařízení, které slouží ke čtení kanálů a zobrazování jejich informací. V současnosti se tento název používá pro speciální webové servery, sloužící v podstatě jako výstřižková služba (viz www.pravednes.cz).
Klient koncové uživatelské zařízení nebo software. RSS klient může být součástí jiné aplikace nebo může fungovat jako samostatný program. Vzhledem k přítomnosti ve webových prohlížečích jsou klientské aplikace v současnosti velmi rozšířené.
Kanál XML soubor s obsahem zpráv/novinek, uložený ve formátu RSS a pravidelně aktualizovaný serverem. Pro klienty slouží jako zdroj zpráv z daného serveru, uživatel jej zprostředkovaně vnímá jako "proud" dat, novinek z daného serveru.


Použití RSS6 0463/ZAJ o
vzájemná výměna metadat mezi servery,
informace uživatele o novinkách na serveru
"vysílání" zpravodajských titulků,
zprostředkování přenosu multimediálních dat (PodCast)
distribuce informací o souborech (periodické stahování v BitTorrent)
aktualizační služby
sdílení dat













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.