Průvodce po aktuálních čipových sadách

Archiv | 01.12.07

Čipová sada je často opomíjenou komponentou počítače, přesto představuje jednu z jeho nejdůležitějších součá...







Čipová sada je často opomíjenou komponentou počítače, přesto představuje jednu z jeho nejdůležitějších součástí – byť integrovanou na základní desce. Jen na čipové sadě totiž záleží, jaké modely mikroprocesorů jsou podporovány, kolik portů USB může počítač mít nebo jaký výkon bude k dispozici. Její výběr si zaslouží stejnou pozornost jako výběr procesoru nebo grafické karty a právě čipová sada by měla být vodítkem při volbě základní desky. Orientace v čipsetech není ovšem úplně jednoduchá, a tak jsme se rozhodli přinést ucelenější pohled na aktuální čipové sady, na vše s nimi související, a samozřejmě i výhled do budoucnosti.

Co to vlastně čipová sada je?

Pod pojmem čipová sada (čipset, chipset) se skrývá soubor integrovaných obvodů, které řídí veškerou komunikaci uvnitř počítače. V drtivě většině případů se čipová sada skládá ze dvou čipů označených jako severní a jižní můstek (North a South Brigde).
Hlavní funkcí severního můstku je zprostředkování komunikace s mikroprocesorem, s operační pamětí a sběrnicí PCI Express ?16, ke které se připojuje přídavná (dedikovaná, samostatná) grafická karta. Na jižní můstek pak zbývá komunikace s ostatními zařízeními v počítači, jako jsou USB, zvuková a síťová karta, rozšiřovací porty PCI a PCI Express, porty COM, LPT, PS/2 a FDD, PATA a SATA zařízení. Tolik z obecné teorie na úvod – všechny další specifikace se liší čipset od čipsetu a popis všech výjimek by vydal na další článek.
Cestu za poznáním jednotlivých čipsetů, které jsou aktuálně dostupné na našem trhu, začněme u modelů podporujících stolní mikroprocesory AMD, pracující v patici AM2.


AMD 690 série

Tato série čipsetů má své předky v modelech společnosti ATI, která byla pohlcena AMD. AMD 690 je tak prvním čipovou sadou vydanou samotnou společností AMD, nicméně odkaz na předchozí generace se i přes velkou snahu inženýrů a vývojářů AMD odstranit nepodařilo. Řada AMD 690 přímo vychází z čipsetu ATI Radeon Xpress 200, potažmo z posléze přejmenovaných modelů AMD 480X a 580X CrossFire Chipset.

? AMD 690 se skládá ze dvou částí: severního můstku RS690 a jižního můstku SB600, oba čipy jsou spojené s mikroprocesorem sběrnicí HyperTransport 2.0. Oproti obecnému popisu se v severním můstku nenachází řadič operační paměti, ten je integrován v samotném procesoru. Severní můstek RS690 obstarává komunikaci s mikroprocesorem, PCI Express ?16 sběrnicí, navíc je v něm obsažený grafický čip ATI Radeon X1200 nebo X1250 (o rozdílech se zmíníme později), včetně zvukového kodeku. K jižnímu můstku lze připojit až deset USB 2.0 zařízení, nabízí čtyři kanály pro mechaniky vybavené rozhraním Serial ATA 3 Gb/s a jeden kanál pro PATA (přizpůsobený pro dvě mechaniky). Obsluhuje taktéž sběrnici PCI (až šest slotů) a PCI Express ?1, pro kterou má k dispozici čtyři linky. Celý čipset tedy disponuje celkem 20 linkami PCI Express, přičemž 16 z nich je vyhrazeno pro grafický adaptér.
Samostatnou kapitolou je integrovaná grafická karta – ta nabízí podporu rozhraní DirectX 9.0b, Shader Model 2.0 a svým výkonem postačuje na plnohodnotnou práci v operačním systému MS Windows Vista se zapnutým rozhraním Aero Glass. Hrubý výkon grafického adaptéru je na integrovanou grafiku relativně vysoký, nicméně při porovnání s přídavnými kartami jde o výkon nedostatečný, počítačové hry se na ní dají hrát pouze v nízkých rozlišeních.
Nyní nastal čas vysvětlit rozdíl mezi modely 690G a 690V. Prvně jmenovaný disponuje všemi myslitelnými výstupy (VGA, DVI, HDMI, TV-Out), zatímco 690V je odkázán pouze na analogový VGA výstup. Drobné rozdíly najdeme i v taktování grafických jader, nicméně důležitá je absence HDMI a DVI výstupu s HDCP podporou u 690V.
Předností tohoto čipsetu je jeho nízká spotřeba, uspokojivý výkon, integrované grafické jádro s podporou DirectX 9.0b a na dobu vzniku vynikající výkon (porovnáváno s konkurenčními integrovanými grafikami). Zmínku zaslouží i výborná funkce AVIVO, která se stará o podporu přehrávání všech filmových formátů včetně DVD, DivX, MPEG-2, VC-1 a H.264, i když s mocnou dopomocí ze strany mikroprocesoru.
Mezi nevýhody patří zejména přetrvávající problémy jižního můstku, který sice opravuje chyby svých předchůdců SB400 a SB450, nicméně funkčnost USB portů není 100%. Další, i když malé minus, patří chybějící podpoře diskového pole RAID 5 (RAID 0,1 a 10 podporován je) a dále tomu, že čipová sada je profilovaná jako low-end, což se zákonitě muselo odrazit na přístupu výrobců – je tedy velmi těžké najít kvalitní základní desku vybavenou právě AMD 690. Ani jeden z výrobců neosadil svůj model s AMD 690 kvalitními součástkami – celokovovými kondenzátory, feritovými cívkami, kvalitními mosfety apod.
Především z posledně jmenovaného důvodu získala čipová sada AMD 690 punc levného a nepříliš stabilního čipsetu, což rozhodně není pravda. Čipová sada jako taková je velmi dobře navržená a i přes starší jižní můstek SB600 podává velmi slušné výkony za vynikající cenu. Její pověst jde tedy na vrub výrobců základních desek, kteří chtěli snížit náklady na výrobu motherboardů na minimum.
Hlavní síla čipsetu AMD 690 je v maximální podpoře multimédií, hodí se jako ideální základ pro multimediální centrum domácnosti, ke kterému uživatel přikoupí už jen mikroprocesor a operační paměť. Rázem se tak stane ze zmíněných komponent plně vybavený stroj, nabitý nejmodernějšími technologiemi.

? ATI Xpress 3200 CrossFire Edition – ¬zastaralá čipová sada, která jako jediná na trhu podporuje spojení dvou grafických karet ATI Radeon v režimu CrossFire s dvěma plnohodnotnými PCI Express ?16 linkami. Její nástupce, model AMD 790FX, by měl být uveden na trh v průběhu listopadu 2007, nemá tedy cenu si pořizovat základní desku vybavenou tímto čipsetem, který zrovna neoplýval stabilitou a dobrým výkonem.
Nabízí jižní můstek SB600, 36 PCI Express linek (2? 16 linek pro grafické karty a zbývající 4 pro přídavné karty), až 6? PCI, 10? USB 2.0, 4? SATA 3Gb/s, 2? PATA a podporu všech mikprocesorů AMD v patici 939 a AM2.

nVidia nForce 4 série

Řada, která dlouhou dobu vládla naprosté většině segmentů trhu se základními deskami pro mikroprocesory AMD v patici Socket 939. Nutno dodat, že na základech této řady postavila nVidia své čipsety minimálně dvou generací, u nichž byly provedeny pouze kosmetické změny. nForce 4 byl zprvu k dispozici ve verzích Ultra a SLI, později se přidaly verze nForce 4 SLI ?16 a samotné nForce 4. Společnými znaky všech čipsetů pro mikroprocesory AMD je podpora gigabytové síťové karty a čtyř zařízení PATA (tedy dvou konektorů).

? nForce 4 a 4 Ultra – rozdíl mezi těmito čipsety spočívá pouze v podpoře Serial ATA 3 Gb/s u verze Ultra, ostatní parametry jsou shodné – 1? PCI Express ?16 slot pro grafický adaptér a další tři PCI Express linky pro sloty PCIe ?1, šest PCI, 10? USB 2.0. Nepodporují SLi mód a diskové pole RAID 5. Výkon těchto čipsetů byl na svou dobu famózní, ovšem cena, především u verze 4 Ultra, byla zase dosti vysoká. V současné době je k dispozici na našem trhu pouze nForce 4, ale není důvodu k zakoupení na něm postavené základní desky, neboť na trhu jsou dostupnější a lépe vybavené alternativy.

? nForce 4 SLI a SLI x16 – tyto čipsety byly uvedeny jako high-end, jejich předností a hlavním rozdílem oproti nižším modelům je podpora režimu SLi – tedy spojení výkonu dvou grafických karet nVidia. První model disponoval 16 PCI Express linkami v konfiguraci 1? 16 nebo 2? 8, druhý pak byl vybaven 32 linkami pro grafické karty. Obě grafické karty tedy měly k dispozici plných 16 PCIe linek. U těchto modelů se navíc daly zbývající PCIe linky dělit v libovolných kombinacích až do celkového počtu 40, tedy mohly se použít pro sloty PCI Express ?4 a ?1 zcela libovolně.
Celá řada čipových sad nVidia nForce 4 se vyznačovala velmi stabilním provozem, výkonem jak celkovým, tak i jednotlivých součástí (řadič USB, pevných disků atp.). Svou slávu si vydobyly za éry patice Socket 939, pro současné patice AMD AM2 byly vydány řady nForce 5 (což jsou vlastně přeznačené čipsety nForce 4 se stejnými nebo velmi podobnými funkcemi). Pokud se tedy poohlížíte po nové základní desce, i přes kvality čtyřkové řady raději sáhněte po modernějších modelech.

? nVidia nForce 4x0 – tato řada čipových sad je odpovědí společnosti nVidia na poptávku uživatelů po levném a jednoduchém řešení pro mikprocesory AMD s integrovanou grafickou kartou. Do této řady patří modely nForce 405, 410 a 430, na našem trhu se můžete setkat v současné době především s prvním a posledním jmenovaným. Jedná se o jednočipové řešení, skládající se ze všech potřebných integrovaných obvodů včetně grafického jádra, umístěných v jednom pouzdře. Společným znakem všech modelů je podpora mikroprocesorů AMD v patici AM2 (Sempron, Athlon 64, Athlon 64 X2 a FX).
Integrovaná grafická jádra dodávaná k této řadě čipsetů mohou být dvě – základní GeForce 6100 nebo pokročilá GeForce 6150. Obě zvládají DirectX 9.0c a Shader Model 3.0, stejně jako podporu Pure Video (bez akcelerace MPEG2 HD, VC-1 a H.264), mezi sebou se liší v podpoře DVI výstupu.

? nVidia nForce 405 – low-endový čipset vydaný jako poslední a optimalizovaný především na co nejnižší výrobní náklady. Nabízí dva porty SATA 3 Gb/s a dva PATA (pro čtyři zařízení), RAID 0 a 1, 8? USB 2.0 a síťovou kartu s rychlostí 10/100 Mb/s. Na trhu jsou k dostání verze pouze s GeForce 6100. Čipová sada disponuje jen osmi PCI Express linkami pro přídavnou grafickou kartu a dvěma linkami pro přídavné zařízení PCIe ?1.

? nVidia nForce 410 – předchůdce nForce 405, v současné době není na trhu. Liší se v podstatě pouze podporou 1? 16 PCI Express linek a větším počtem SATA konektorů.

? nVidia nForce 430 – nejvyšší model z řady nForce s integrovanou grafickou kartou. Nabízí plnohodnotný 16linkový slot PCI Express ?16 pro přidání grafické karty, dva PCI Express ?1, čtyři PATA a SATA konektory, RAID 0,1, 5 a 10. Jako vhodnou kombinaci k této variantě bychom doporučili GeForce 6150.
V případě těchto čipových sad se dlouhou dobu jednalo o jediné řešení pro uživatele, kteří si chtěli postavit levný kancelářský počítač na platformě AMD a nechtěli si připlácet za externí grafický adaptér. Nicméně kvalita samotných základních desek byla mizivá, neboť se jednalo o low-end s ohledem na co nejmenší náklady. V prvních měsících byly ovladače velmi nestabilní, projevily se samozřejmě chyby vyskytující se i u předchůdců, na kterých byla tato řada postavena. Tím totiž nebyl nikdo jiný než nVidia nForce 4 Ultra/SLI. Do současnosti přetrvává jedna z chyb v kombinaci ovladače řadiče mechanik a jistých modelů pevných disků. Důrazně tak nedoporučujeme instalovat ovladače řadiče pevných disků, neboť mohou za jistých okolností způsobit až pád systému, v lepším případě jen nestabilitu a pro systém zneviditelnění jednoho procesorového jádra při použití procesorů AMD Athlon 64 X2.
Mezi klady tohoto čipsetu patří především cena, v současné době jsou již na trhu jeho nástupci, a tak je pro uživatele zajímavý pouze svou nízkou pořizovací cenou, ničím jiným.
? nVidia nForce 5 – v době psaní článku nejnovější řada čipových sad pro stolní mikroprocesory AMD. Základ je postaven na řadě nForce 4, s níž mají mnoho společného. Řadu nForce 5 tvoří neuvěřitelných 12 různých modelů. Protože jsou na našem trhu nyní k dostání pouze některé z nich, všechny si alespoň vyjmenujeme: nForce 500, 500 Ultra, 500 SLi, 520 LE, 520, 550, 560, 560 SLi, 570 Ultra, 570 LT Ultra,
570 SLi, 590 SLi.

? nVidia nForce 520 – tato čipová sada je zařazena do střední třídy, i když prodejní cena základních desek na ní postavených je hodně blízká čistému low-endu. To ale nic nemění na tom, jak je čipset vybaven. Jedná se o jednočipové řešení zahrnující vše potřebné – od 16 PCI Express linek pro přídavnou grafickou kartu (integrovanou VGA kartu tento čipset nemá), až tří PCI Express ?1 a pěti klasických PCI slotů, přes jeden řadič pro dvě zařízení PATA a čtyři konektory pro SATA
3 Gb/s, podporu diskových polí RAID 0,1 a 10, jednu 10/100Mbit síťovou kartu, až po deset zařízení USB 2.0 a podporu formátu High Definition Audio. Základní deska nemůže nedisponovat dvěma plnohodnotnými sloty PCI Express ?16 pro dvě grafické karty z důvodu nízkého počtu PCIe linek, a to je také důvod, proč tomuto čipsetu chybí podpora režimu SLi. Výkon samotné čipové sady nForce 520 je srovnatelný s vyššími modely, nicméně z důvodu nízkých nákladů se výrobci soustředí na optimalizaci především u dražších modelů základních desek a na tento čipset jim nezbývá mnoho času a prostoru. Pokud plánujete pořízení levného počítače postaveného na platformě AMD, výše jmenované vlastnosti vám stačí k plnohodnotnému provozu a zároveň plánujete použití přídavné grafické karty, není důvod, proč si nevybrat právě tento čipset.

? nVidia nForce 560 – stejně jako u minulého modelu se jedná o jednočipové řešení, které lze chladit díky průměrné spotřebě i pasivním chladičem. Oproti nForce 520 nabízí o jeden PCI Express ?1 slot navíc, u diskových polí podporu režimu RAID 5 a rovněž je připraven spolupracovat se síťovými kartami s rychlostmi až 1 Gb/s. Tento čipset jak z hlediska ceny, tak i výkonu a podporovaných funkcí patří do mainstreamu a vhodně vyplňuje mezeru mezi nForce 520 a nForce 570.
? nVidia nForce 570 Ultra – jedna z původních čipových sad, která se udržela stále v prodeji. Oproti nForce 560 nabízí šest konektorů Serial ATA 3Gb/s, dvě gigabitové síťové karty a s tím spojené technologie nVidia FirstPacket, DualNet Technology, Teaming a TCP/IP Acceleration, což jsou funkce pro zvýšení komfortu hráčů při hraní počítačových her. FirstPacket upřednostňuje pakety počítačových her před těmi ostatními, v reálném životě to pak znamená, že hry dostávají přednost před komunikací ostatních programů, jako jsou např. ICQ, FTP nebo
e-mailový klient. Dual-Net je funkce, díky níž je čipset schopný spojit výkon dvou síťových karet dohromady a zvýšit tak přenosovou rychlost v lokální síti. Tato čipová sada je vhodná pro všechny uživatele, kteří chtějí hrát počítačové hry, neboť poskytuje vynikající výkon jak v propustnosti paměťového systému, tak i v propustnosti pevných disků a rozhraní USB. Jediné, co ji chybí oproti vyšším modelům, je podpora režimu SLi a optimalizovaný BIOS, aby nForce 590 SLI podávala lepší výkony.

? nVidia nForce 570 SLI – disponuje stejnými parametry jako nForce 570 Ultra, jen s tím rozdílem, že podporuje dvě SATA zařízení navíc a umí rozdělit PCI Express linky tak, aby uživatel mohl použít buď 16 PCIe linek pro jednu grafickou kartu, nebo 2? 8 PCIe linek pro dvě grafické karty. Podpora režimu SLi je samozřejmostí.
? nVidia nForce 590 SLI – je nejvyšším desktopovým modelem společnosti nVidia pro mikroprocesory AMD. Je situován jako absolutní high-end, čemuž odpovídají nejen nabízené funkce, ale především cena. Asi největším „tahákem“ je 46 libovolně konfigurovatelných PCI Express linek, které se dají využít v zapojení 1? 16 pro jednu nebo 2? 16 pro grafickou kartu, plus dalších 14 linek PCIe, které lze použít pro třetí PCI Express ?16 slot a/nebo libovolné kombinace PCIe ?4 a ?1. Podpora šesti SATA a dvou ATA konektorů spolu s RAID 0,1, 5 a 10 je samozřejmostí, stejně jako deset USB 2.0 konektorů a dvě síťové gigabitové karty. Do vydání nástupce nebo připravovaného konkurenčního čipsetu ze stáje AMD bude nForce 590 SLI pro procesory AMD tím nejlepším. Cena základních desek postupem času klesla z ohromnujících 7 000 Kč na vcelku přijatelné 4 000 Kč, nicméně cenový nárůst oproti nForce 570 SLI je neopodstatněný již vzhledem k tomu, že vlastně nabízí pouze větší počet PCIe linek (které v reálném životě stejně nenajdou uplatnění).

? nVidia nForce 500, 500 Ultra, 500 SLI – tyto čipsety byly vydané jako poslední v řadě nForce 5 a reagovaly především na výtky uživatelů, kterým chyběly dva ATA řadiče mechanik, k nimž lze připojit až čtyři zařízení. Rozdíly mezi nimi jsou pouze kosmetické a snadno odvoditelné – verze 500 nedisponuje gigabitovým ethernetem, 500 Ultra má navíc podporu RAID 5 a nForce 500 SLI umí režim SLi (2? 8 PCI Express linek). Z hlediska výkonu jsou na tom všechny tři zcela stejně jako nForce 570, na jehož místo byla celá tato řada čipsetů zařazena.
Zde je potřeba se zmínit o drobném problému, jímž trpí čipové sady nVidia řady 4 a 5. Jedná se o špatnou funkci řadiče pevných disků v kombinaci s ovladači nVidia a určitými typy pevných disků. Projevy chyb sahají od nestability celého systému přes špatný zápis na inkriminované pevné disky až po hlubší systémové problémy (například na referenční sestavě AMD, vybavené prvním modelem AMD AM2 a nForce 590 SLI, se nám jednou stalo, že systém neviděl druhé jádro mikroprocesoru, i když v BIOSu se normálně hlásilo). Pro odstranění naprosté většiny problémů u čipových sad nForce v kombinaci s procesory AMD stačí odinstalování ovladače řadiče pevných disků, který je instalován spolu s ovladači čipové sady. Při obyčejném ovladači umístěném ve Windows XP řadič pracuje bez problémů a podává naprosto shodný výkon, není tedy důvod ho nahrazovat.

? nVidia nForce 6 – z této řady je k dispozici zatím pouze jeden model, který je sestaven poměrně narychlo a řekněme, že je ušit horkou jehlou, aby dokázal konkurovat technicky nabitému a vyspělému konkurentovi AMD 690V/G.

? nVidia nForce 630a – jedná se o mainstreamový čipset s dostatečnou výbavou – podporuje všechny procesory AMD AM2, 1? PCI Express ?16 a až 3? PCIe ?1, pět PCI slotů, 10 USB 2.0 portů, dvou PATA a čtyř SATA 3 Gb/s konektorů.
Mezi sebou se liší pouze integrovanou grafickou kartou. Oba modely podporují DirectX 9.0c a Shader Model 3.0, digitální DVI výstup s HDCP, jejich grafické jádro běží na 425 MHz. Ta výkonnější se jmenuje GeForce 7050 a liší se od modelu GeForce 7025 podporou HDMI, 12 USB konektory (jak bylo zmíněno výše) a zejména podporou přehrávání videa ve vysokém rozlišení. Tento čipset byl od počátku navržen pro mezidobí mezi kompletními řadami nForce 5 a 6 a pokud ho vyloženě nepotřebujete, počkejte si na plnohodnotnou podporu AMD AM2+, kterou přinesou až další modely řady nForce 6, popřípadě nForce 7.
Posledními zástupci čipových sad pro mikroprocesory AMD je společnost VIA a její K8M800 a K8M890. V dnešní době se jedná o okrajové řešení, jež se nedočkalo masového rozšíření.

? VIA K8M800 – jedná se jediný čipset pro procesory AMD AM2 s podporou starého rozhraní AGP 8?. Svým zaměřením patří jednoznačně mezi low-end, neboť dokáže pracovat se sběrnicí Hyper¬Transport pouze na 800 MHz, na druhou stranu podporuje i dvoujádrové modely mikroprocesorů AMD. Čipová sada se dělí na dvě části, přičemž severní můstek K8M800 obsahuje kromě zmíněného i integrované grafické jádro VIA UniChrome Pro IGP. Jeho přednost spočívá pouze v tom, že uživatel nemusí kupovat přídavnou grafickou kartu. Nedisponuje vysokým výkonem ani pokročilými funkcemi, integrován je pouze analogový VGA výstup, přičemž jeho kvalita není vysoká.
Jižní můstek nese název VIA VT8237R Plus a podporuje až šest PCI slotů, jednu síťovou kartu 10/100 Mbit/s nebo 1 000 Mbit/s, osm USB 2.0 konektorů, obsahuje dva řadiče PATA (celkem tedy čtyři zařízení) a dva Serial ATA 1,5 Gbit/s konektory. Spojení mezi severním a jižním můstkem je realizováno pomocí V-Link s přenosovou rychlostí 533 MB/s.
Základní desku s VIA K8M800 využije pouze takový uživatel, kterých chce spojit výkon svého nového procesoru se starší grafickou kartou AGP. Tuto kombinaci však jiná čipová sada neumožňuje, tudíž se jedná o jediné, nepříliš výkonné řešení.

? VIA K8M890 – nástupce K8M800 s podporou nejmodernějších technologií, kterému se však přesto nepodařilo vydobýt úspěch. Podpora sběrnice PCI Express ?16, všech modelů mikroprocesorů AMD AM2, 1 000MHz sběrnice HyperTransport a integrované grafické jádro VIA Chrome9 IGP nestačilo k tomu, aby se z tohoto čipsetu stal prodejní hit. Jeho velkou nevýhodou je špatná stabilita a nízký výkon jak samotného čipsetu, tak i rozhraní USB a pevných disků. Jižní můstek VIA VT8251 připojený přes 1GHz Ultra V-Link nabízí až osm USB 2.0, šest PCI a tři PCIe sloty, gigabitovou síťovou kartu, dva řadiče PATA a čtyři SATA 3 Gbit/s včetně RAID 0,1, 5 a 10.
Tento čipset bychom nedoporučili k použití z několika důvodů: na trhu je několik alternativ za podobnou cenu, nemá tedy cenu se s tímto čipsetem trápit. Kde jsou ty slavné doby, kdy byla VIA se svou KT133A, potažmo KT333 a KT400 na vrcholu?
Na řadu nyní přicházejí čipové sady pro mikroprocesory Intel.

Intel 945 Express Chipset

Tato řada čipsetů byla uvedena při příležitosti vydání prvních dvoujádrových mikroprocesorů Intel Pentium D. Objevily se verze Intel 945P a 945G, později k nim přibylo dalších několik variant. Čipset se skládá vždy ze dvou můstků – severního a jižního. V severním můstku je obsažen na rozdíl od čipsetů pro procesory AMD paměťový řadič. My si popíšeme pouze ty, které jsou na našem trhu ještě k dispozici, vracet se k těm starším již nemá smysl.

? Intel 945GC Express Chipset – je složen ze severního můstku Intel 82945GC a jižního můstku ICH7 (vzhledem k požadavku na co nejnižší cenu se varianta s ICH7R téměř nevyskytuje, nicméně použití je libovolné a záleží na výrobci základní desky). Tento čipset podporuje mikroprocesory Intel pracující se systémovou sběrnicí Front Side Bus 533 a 800 MHz, konkrétně pak s modely Celeron D, Pentium 4, Pentium D a Core 2 Duo. Na Extreme Edition a čtyřjádrové modely s touto deskou zapomeňte, stejně jako na mikroprocesory s novou 1 333MHz sběrnicí. Řadič operační paměti zvládne obsloužit dva sloty pro paměti typu DDR2, jejich maximální pracovní frekvence je 533 MHz. K tomuto čipsetu neodmyslitelně patří integrované grafické jádro Intel Graphics Media Accelerator 950, které je vhodné především pro 2D aplikace, má nízký 3D výkon a podporuje rozhraní DirectX 9.0b a Shader Model 2.0. K dispozici samozřejmě je i konektor pro přídavnou grafickou kartu PCI Express ?16. Jižní můstek nabízí až tři PCI Express ?1 sloty, HD Audio, jeden řadič PATA a čtyři SATA 3 Gb/s, obojí bez podpory diskových polí RAID.
Zařazení tohoto čipsetu je snadné, jedná se o nejlevnější model produkovaný společností Intel, tudíž patří do low-endu. Svým výkonem (především kvůli chybějící podpoře operačních pamětí DDR2 667 a 800 MHz) a výbavou (podporuje z novějších procesorů pouze modely Core 2 Duo E6x00) je tak určen především pro kancelářské použití, kde nebude chybět podpora moderních funkcí. Chybějící digitální výstup se dá doplnit přídavnou kartou osazenou do PCI Express ×16 rozhraní.

? Intel 945G Express Chipset – jedná se o plnohodnotný čipset, ze kterého vycházejí klony typu 945GC a jim podobné. Severní můstek zastupuje čip Intel 82945G, jako jižní lze použít jak ICH7,
tak i ICH7R. Plná podpora funkcí je zřetelná z podporované systémové sběrnice, která si dokáže poradit (samozřejmě myslíme oficiálně) navíc oproti 945GC s 1 066MHz FSB u procesorů Intel Core 2 Duo a s 667 MHz u operačních pamětí. ICH7R pak přidává možnost využít diskové pole RAID 0,1, 5 a 10. Nechybí ani již jednou zmíněné integrované grafické jádro Intel GMA 950.
Výkon tohoto čipsetu je i na současnou dobu velmi dobrý. Nebýt chybějící podpory čtyřjádrových CPU a DDR2 800 MHz, s klidem bychom tento čipset doporučili, neboť spolu se svým následníkem má vynikající propustnost USB rozhraní a řadiče pevných disků, kde nejnovější generace Intel P35 podstatně zaostává.

? Intel 945PL Express Chipset – tento čipset nabízí stejné možnosti jako 945GC, pouze bez integrovaného grafického jádra. Hodí se tedy pro ty uživatele, kteří plánují osadit přídavnou grafickou kartu a nestačí jim ta integrovaná. Výkon má naprosto shodný s 945GC, cena je však o něco vyšší.

? Intel 945P Express Chipset – plnohodnotná verze čipové sady pro mikroprocesory Intel Celeron D, Pentium 4, Pentium D, Core 2 Duo a Pentium Dual Core, podporuje systémovou sběrnici 533, 800 a 1 066 MHz a operační paměti DDR2 400, 533 a 667 MHz. Ceny základních desek postavených na těchto čipsetech však zůstávají na relativně vysoké úrovni, proto se je s ohledem na menší podporu procesorů nevyplatí kupovat.

? Intel 946GZ Express Chipset – čipová sada postavená na severním můstku Intel 82946GZ spolu s jižním můstkem ICH7, která byla vydána až po vypuštění následující generace (965) z čistě marketingového důvodu – v zájmu zachování low-endu se zajímavou výbavou. Předností této čipové sady je kombinace podpory mikroprocesorů Intel Celeron, Celeron D, Pentium?4, Pentium D a Core 2 Duo, systémové sběrnice 533 a 800 MHz spolu s operační pamětí DDR2 400, 533 a 667 MHz a inovovaného grafického jádra Intel GMA 3000. Nechybí ani slot pro rozšíření – PCI Express ?16. Čipset dále nabízí čtyři Serial ATA konektory 3 Gb/s, chybí však interní řadič PATA, který museli výrobci základních desek ihned nahradit přídavným řadičem JMicron JMB363.
Proč se Intel rozhodl opustit zavedený standard ATA? Jednoduše proto, aby přiměl uživatele k rychlejšímu přechodu na nové rozhraní SATA. Plán to byl bezesporu dobrý, nicméně v době uvedení řady 965 (kam ostatně patří i právě popisovaná 946GZ, i přes označení o generaci nižší) nebyly na trhu v dostatečném množství DVD mechaniky s novým rozhraním. Dalo by se dokonce spočítat na prstech jedné ruky, kolik tehdy bylo k dispozici DVD vypalovacích mechanik se SATA rozhraním. Z tohoto důvodu jsme se obávali, jak budeme moci na nové čipsety instalovat OS Windows XP, když je pro jakýkoliv přídavný řadič potřeba externí ovladač, dodaný na disketě. Intel ale tento problém spolu s Microsoftem a společností JMicron vyřešil velmi elegantně – řadič mechanik JMicron JMB363 byl upraven tak, aby ho instalační program MS Windows XP bez problému rozeznal s využitím současných ovladačů a nevyžadoval nové. Že to ale byl čistě účelový krok ze strany Intelu a Microsoftu, to dokázaly řady naštvaných „Linux friendly“ uživatelů, kteří nebyli schopni instalovat svou oblíbenou distribuci z CD nebo DVD mechaniky připojené právě přes zmíněný řadič. Situace se vyřešila až o mnoho týdnů později, kdy byl do všech linuxových distribucí kompilován potřebný ovladač pro JMicron JMB363 a systém tak rozeznal optickou mechaniku bez jediného problému. Doufám, že nás podobných nemilých překvapení Intel do budoucna ušetří.
Zpět ale k 946GZ: čipová sada podávala vynikající výkon srovnatelný se systémem 965 s použitými operačními paměťmi DDR2 667 MHz. Právě to je jediná skutečná „brzda“ tohoto čipsetu – kdo chce použít rychlejší operační paměti, musí si připlatit za vyšší model.

Intel P965 Express Chipset

Řada čipsetů nové generace následující po 945. Inovací bylo opět několik, tou zásadní však nebyla inovace viditelná, nýbrž slyšitelná. Rodina čipových sad 965 přinesla dlouho a toužebně očekávanou funkci Intel Quiet System Technology.
Do té doby totiž bylo použití boxovaného chladiče Intel (a samozřejmě jiných, bez samostatné regulace otáček) téměř hororem, neboť při zahřátí mikroprocesoru nad 60 stupňů Celsia systém zapnul na chladiči maximální otáčky, bez ohledu na přání uživatele, a tím velmi znepříjemňoval komfort práce s PC. U nové generace čipsetů však systém přidává otáčky ventilátoru obezřetně a i při nejvyšších teplotách nenechává pracovat chladič na plný výkon. To ovšem muselo samozřejmě jít ruku v ruce s nižší spotřebou mikroprocesorů Intel Core 2. Od doby Intelu 965 lze postavit relativně tiché a výkonné PC i s boxovaným chladičem samotné společnosti Intel, čímž výrobci ušetří minimálně 500 Kč za kvalitnější a tišší chlazení, které by jinak bylo nutně potřeba.
Další novinkou byla podpora čtyřjádrových mikroprocesorů Intel Core 2 Quad, podporovány začaly být operační paměti DDR2 533, 667 a 800 MHz a funkce pro podporu urychlení práce s operační pamětí Intel Flex Memory Technology a Intel Fast Memory Access, známe z high-endových čipsetů 955X a 975X. Co se týká rozšíření, k dispozici byl jeden slot PCI Express ?16 a dalších šest linek připravených k práci při použití PCIe ?4 a ?1. Vynalézaví výrobci však využili podpory režimu CrossFire v řadě 965 a na některých boardech se objevily dva sloty PCI Express ?16 (i když, pravda, v zapojení ?16 + ?4), umožnili tak mnoha uživatelům spojení dvou grafických karet ATI a mikroprocesoru Intel. Do té doby totiž byl na platformě Intel podporován režim CrossFire pouze čipsety ATI nebo Intel 975X. Oba dva však již měly svá nejlepší léta za sebou, a tak podpora v podobě 965 přišla vhod.
Neméně zajímavou inovací bylo přidání dvou SATA 3 Gb/s konektorů a zvýšení jejich celkového počtu na šest, stejně jako podpora 10 USB konektorů oproti předchozím maximálně osmi. Poslední inovací pak byla možnost vypnutí jednotlivých USB konektorů nastavením v BIOSu, což mohou využít především správci sítí k tomu, aby nebylo možné odnášet data pryč z počítačů na flash disku.
K čipové sadě Intel P965 byl vytvořen zcela nový jižní můstek ICH8 nebo ICH8R (další varianty, jako ty multimediální, nebudeme počítat, vycházejí z těchto dvou základních), který neobsahoval PATA řadič, ale držel výkonnostní náskok v propustnosti USB sběrnice a řadiče pevných disků na vyšší úrovni než generace předchozí. Celý tento čipset není nutné chladit aktivním ventilátorem, stačí pasivní chlazení. Verze s „R“ na konci pak umožňuje vytvořit disková pole RAID 0,1, 5 a 10.

? Intel G965 Express Chipset – nadstavba výborné čipové sady Intel P965, vybavená integrovaným grafickým čipsem Intel GMA X3000. Tato kombinace přinášela výborný výkon a dostatečně výkonnou integrovanou grafickou kartu. Ta sice ne¬umí na rozdíl od těch konkurenčních DirectX 9.0c, Shader Model 3.0 nebo jiné vychytávky, nicméně nabízí podporu přehrávání videa pomocí funkce Intel Clear Video Technology.
Celá řada Intel 965 podává vynikající výkon, zejména z hlediska propustnosti pevných disků. Následující generace P35 a další totiž mají až o několik MB/s nižší přenosovou rychlost pevných disků.
Čipset G965 bychom doporučili uživatelům i v současné době, pokud mají zájem o relativně dostupnou platformu s integrovanou grafickou kartou a dobrou podporou procesorů. Naopak nedoporučili bychom tuto čipovou sadu těm, kdo plánují využít přídavnou grafiku a/nebo chtějí využít služeb nových mikroprocesorů pro 1 333MHz FSB, kterou oficiálně G965 ani P965 nepodporují.

? Intel Q965 Express Chipset – čistě pracovní varianta čipsetu, obsahuje osekanou verzi grafického jádra Intel GMA 3000 a je určena především do podnikové sféry. Její předností je Intel Active Management Technology, což je funkce zpřístupňující vzdálenou správu systému.

? Intel G31 Express Chipset – čipová sada zaměřená zejména na nízkou prodejní cenu a zároveň na poskytnutí dostatečných funkcí pro multimediální PC. Jejím základem je řada 965 s inovovaným grafickým jádrem Intel GMA 3100. Podporuje mikroprocesory Intel Core 2 Duo a Quad, ale pouze na systémové sběrnici 1 066 MHz a menší. Jejím společníkem je jižní můstek ICH7 se všemi jmenovanými vlastnostmi. Mezi omezení patří podpora pouze dvou paměťových slotů (a tedy maximální podpora operačních pamětí na 4 GB) a nižší počet USB konektorů (přesně řečeno pouze osm USB 2.0).

? Intel G33 Express Chipset – na rozdíl od G31 nabízí uživateli 12 USB 2.0 konektorů a čtyři paměťové sloty pro operační paměti DDR2, tedy celkovou kapacitu až
8 GB a rychlost 800 MHz. Použití těchto čipsetů vidíme zejména v nenáročných kancelářských/multimediálních stanicích, nenáročných na celkový výkon.

? Intel G35 Express Chipset – naprosto stejně vybavený čipset jako Intel P35, jen s tím rozdílem, že disponuje integrovanou grafickou kartou Intel Graphics Media Accelerator X3500, což je grafická karta podporující rozhraní DirectX 10, Shader Model 4.0 a HDR, dále pak technologii Intel Clear Video, což je funkce podporující přehrávání videa ve vysokém rozlišení. Neméně důležitou podporu získaly po vzoru konkurence výstupy, které se rozrostly mimo klasického analogového VGA o digitální DVI a HDMI, oba s plnou podporou HDCP ochrany. Společnost Intel tímto produktem reaguje na pohyb na trhu, kam podporu těchto technologií poprvé přinesl čipset AMD 690G a konkurenční čipsety nVidia na sebe nenechaly dlouho čekat. Výkon samotné integrované grafiky Intel není příliš vysoký, nicméně na Windows Vista Aero to bohatě stačí.

? Intel P35 Express Chipset – v současnosti nejdostupnější čipová sada pro mikroprocesory společnosti Intel, vybavená nejmodernějšími technologiemi. Její předností je bezesporu podpora systémové sběrnice 800, 1 066 a 1 333 MHz, což dává tušit, že pokud si chcete pořídit nejnovější mikroprocesor Intel vybavený právě posledně jmenovanou frekvencí systémové sběrnice FSB, musíte použít právě tuto čipovou sadu. Současně však podporuje dosud nevydané dvou- a čtyřjádrové modely Intel Core 2, vyrobené 45nm výrobní technologií, které se objeví na našem trhu na přelomu roku.
Čipová sada je opět rozdělena na dvě části – severní (Intel 82P35) a několik variant jižních můstků (Intel 82801IB ICH9, 82801IR ICH9R, 82801IH ICH9DH, 82801IO ICH9DO). Severní můstek je kromě podpory výše zmíněných mikroprocesorů vybaven i jedním PCIe ?16 slotem pro přídavnou grafickou kartu a zejména integrovaným paměťovým řadičem, schopným pracovat s operačními paměťmi typu DDR2 (podporované frekvence 533, 667 a 800 MHz) nebo typu DDR3 (podporované frekvence 1 066 a 1 333 MHz).
Jižní můstek umožňuje připojení až 12 USB 2.0 zařízení včetně možnosti vypnutí jakéhokoliv portu, až šest PCI Express ?1 slotů a šest Serial ATA 3Gb/s. Jako již tradičně chybí řadič PATA, který je nahrazen přídavným čipem JMicron. Čipová sada je schopná komunikovat s 10/100/1 000 Mbit/s síťovou kartou, HD Audio čipem, umožňuje připojit až 5 PCI karet. Nechybí samozřejmě ani technologie Intel Quiet System Technology. Ve verzi ICH9R je navíc ukryta podpora Intel Matrix Storage Technology, což je jiný název pro diskové pole RAID 0,1, 5 a 10.
Výkon této čipové sady se oproti minulým verzím zvedl zejména v propustnosti operační paměti, kde jsme u stejně taktovaných modulů DDR2 pracujících na frekvenci 800 MHz zaznamenali nárůst až 8 procent. Při použití modulů DDR3 je nárůst ještě vyšší, ten je ale brzděn vyššími hodnotami časování pamětí DDR3.
Překvapivé však bylo srovnání P35 a předchozích čipsetů z hlediska propustnosti řadiče pevných disků a mechanik – zde jsme zaznamenali pokles výkonu na totožné sestavě, lišící se pouze základní deskou, až o 5 MB/s, což je výsledek nelichotivý. Při prvních testech čipsetu P35 jsme přičítali tento pokles nedotaženým ovladačům, ale v průběhu doby se ukázalo, že to není pouze náhoda: celá řada čipových sad odvozená od P35 bude disponovat nižší propustností řadiče pevných disků.
K porovnání čipových sad patří v poslední době i možnost přetaktování, což je možnost zvýšení pracovní frekvence u operační paměti a procesoru. Intel P35 je v tomto ohledu velmi dobrou volbou a základní desky postavené na tomto čipsetu dosahují při přetaktování výborných hodnot – mnohdy je možné dosáhnout FSB nad hranici 500 MHz oproti defaultním frekvencím 200, 266 a 333 MHz (což je v reálných hodnotách FSB 2 000 MHz, respektive 800, 1 066 a 1 333 MHz).
Poslední zajímavou funkcí tohoto čipsetu je podpora režimu ATI CrossFire, jež umožňuje spojit výkon dvou grafických karet dohromady. Protože však čipset neumí dělit základních 16 PCIe linek, je konfigurace vždy ?16 + ?4 (při použití dvou PCIe ?16 slotů).

? Intel P31 Express Chipset – i přes označení pasující tento čipset do řady x35 tomu tak není. Disponuje stejnými funkcemi jako Intel G31, pouze neobsahuje integrovanou grafickou kartu. Jeho výbavu tvoří podpora procesorů Intel Core 2 Duo a Quad, s maximální systémovou sběrnicí FSB 1 066 MHz, a operačních pamětí DDR2 800 MHz. Jižní můstek ICH7 disponuje podporou pro šest USB 2.0 portů, čtyři PCIe ?1 sloty a čtyři SATA 3 Gb/s konektory. ICH7R jako obyčejně podporuje navíc i RAID.

? Intel Q33 Express Chipset – čipová sada určená především pro pracovní nasazení. Nabízí podporu dvou- i čtyřjádrových mikroprocesorů Intel, operačních pamětí DDR2 800 MHz, navíc disponuje integrovaným grafickým čipem Intel GMA 3100 s výstupy VGa, DVI i HDMI. Jižní můstek ICH9 nebo ICH9R je vybaven stejnými vlastnostmi jako P35, navíc je k dispozici funkce Intel Turbo Memory, což je technologie urychlující práci operačního systému.

? Intel Q35 Express Chipset – pokud se předchozí čipová sada hodila do kanceláří malých společností, Q35 se hodí pro velká podniková řešení čítající desítky a stovky počítačů. Je totiž vybavena navíc funkcemi Intel Trusted Execution Technology, Intel Virtualization Technology for Directed I/O a Intel Active Management Technology. Všechny tyto technologie umožňují správci sítě kontrolovat stav daného počítače přes síť, aniž by nutně byl počítač zapnutý. Virtualizace zase přináší větší možnosti v oblasti vstupně výstupných komponent.
Zatím jsme hovořili o čipsetech určených pro mainstream, nyní se podíváme na high-end modely společnosti Intel.

? Intel 925X(E) Express Chipset – první high-endový čipset určený pro jednojádrové procesory Intel s technologií Hyper-Threading, v současné době se již neprodává.

? Intel 955X Express Chipset – nástupce 925XE, jako první podporuje dvoujádrové procesory Intel Pentium D. Na svou dobu velmi výkonný a stabilní, zejména díky integrované funkci Intel Flex Memory a Memory Pipeline Technology, což jsou funkce zvyšující propustnost operační paměti.

? Intel 975X Express Chipset – nástupce předchozího modelu. Tento čipset se udržel na trhu úctyhodnou dobu, déle než dva roky, a stále dokázal obsloužit bez problémů nové a nové typy procesorů. První revize základních desek osazených tímto čipsetem podporovala mikprocesory Intel Pentium 4 a Pentium D, spolu s operační pamětí DDR2 667 MHz. Nová revize motherboardů pak přinesla podporu všech procesorů Intel Core 2 Duo a operačních pamětí DDR2
800 MHz. Další a poslední revize pak přidala podporu pro čtyřjádrové CPU.

Zpět ale k parametrům – čipová sada je připravena pracovat se systémovou sběrnicí 800 a 1 066 MHz, u operačních pamětí to jsou pak frekvence 400, 533, 667 a 800 MHz, přičemž nebyl problém u všech modelů nastavit rychlost pamětí na 1 066 MHz. Tento čipset také jako první podporoval dynamicky se přidělující linky sběrnice PCI Express. Pro grafické karty měl přidělených 16 linek, na rozdíl od ostatních je však dokázal rozdělit na 2? 8, tudíž mohl obsloužit dvě grafické karty najednou. Jako u prvního čipsetu nikoli z dílny ATI se u něj objevila podpora režimu ATI CrossFire, která spolu s výkonným a hlavně stabilním procesorem Intel Core 2 vytvořila perfektní kombinaci pro ATI nadšence.
Jako jižní můstek byl použit ICH7R, i přes to, že by se zdálo podle číselného označení, že má být použit ICH8R. Není tomu tak, protože Intel 975X Express Chipset byl vydán spolu s řadou 945, která právě ICH7R disponovala. Právě použití tohoto můstku bylo největší „brzdou“ jinak excelentního čipsetu – po více než dvou letech totiž nedosahoval takových výkonů jako novější ICH8 nebo ICH9. Podporoval navíc pouze 8 USB 2.0 portů a čtyři Serial ATA 3 Gb/s konektory, což se v pozdějších měsících v porovnání s konkurenčními 965 a P35 čipsety stalo dosti limitujícím.
Na čipset 975X však budeme vzpomínat jen a jen v dobrém, neboť nám byl po celou dobu své životnosti dobrým sluhou a spolu s základní deskou Intel Desktop Board D975XBX, posléze Intel Desktop Board D975XBX2 (Bad Axe a Bad Axe 2) jsme ho využívali jakožto referenční sestavy pro porovnání všech ostatních motherboardů.
Velmi zajímavou funkcí tohoto čipsetu byla možnost přetaktování v téměř neomezené míře. I na referenční desce Intel totiž bylo možné pomocí přídavného programu nastavovat hodnoty FSB procesoru a MHz u operačních pamětí.
Éra 975X však pomalu končí a přítomnost nových mikroprocesorů pracujících na systémové sběrnici 1 333 MHz zasadila tomuto výbornému čipsetu osudovou ránu, ze které se již nemohl probrat. Proto jsme s netrpělivostí očekávali nástupce, který by se podle očekávání měl svou kvalitou odcházející high-end 975X minimálně vyrovnat.

? Intel X38 Express Chipset – právě ten se stal výše zmíněným nástupcem (ovšem na dobu kratší než jsme si mysleli, viz dále). Tento dlouho připravovaný, několikrát odložený čipset vychází ze současného P35, nicméně přidává některé technologie navíc. Tou nejvíce očekávanou je podpora nového rozhraní PCI Express 2.0, které dvojnásobně zvyšuje propustnost sběrnice a umožňuje napájet grafické karty přímo přes sběrnici až do 150 W. Druhou dlouho očekávanou funkcí je dynamické dělení PCIe linek pro grafické karty. X38 umí pracovat v režimu 1? 16 nebo 2? 16 PCIe linek, grafické karty mohou využít plné přenosové rychlosti bez omezení. Podpora ATI CrossFire byla jasná hned od počátku, spekulovalo se o podpoře režimu nVidia SLi. K (nejen) našemu zklamání tato však chybí, uživatelé toužící po SLi tak budou muset sáhnout po „firemních“ nVidia čipsetech. Severní můstek ještě obsahuje paměťový řadič pro paměti DDR2 (533,
667 a 800 MHz) a DDR3 paměti (1 066 a 1 333 MHz). Jižní můstek ICH9R nabízí až 12 USB 2.0 konektorů, šest Serial ATA 3Gb/s včetně podpory RAID 0,1, 5 a 10, šest linek PCI Express pro přídavné karty a až čtyři PCI sloty. Samozřejmostí je gigabitová síťová karta a HD audio čip.
Výkon čipsetu X38 je hodně podobný P35 (dobrá paměťová propustnost, nižší výkon pevných disků), její předností je pak možnost téměř neomezeného přetaktování (společnost Intel totiž pochopila, že konkurence v podobě nVidia nForce 680i SLi je opravdu velká, a tak nenechala nic náhodě).
Pro koncového uživatele to bylo jistě velké lákadlo, nicméně se ještě v době, kdy tento čipset nebyl na světě, začalo spekulovat o X48, což bude vylepšená X38. Zřejmě byl tlak na vydání high-endového čipsetu tak velký, že se Intel rozhodl vypustit do světa omezenou verzi s tím, že za několik měsíců bude k dispozici lepší, vybavenější varianta. O tom ale více až v části věnované budoucnosti blízké i vzdálené.
Zajímavý je pohled na čipset i z pohledu profesionálního – podporuje totiž u operačních pamětí DDR2 režim ECC, což je korekce chyb, nabízí tedy stabilnější provoz.
Poslední slovo o X38 patří spotřebě, která není malá a dosahuje místy až 25 W, což je oproti konkurentům extrémně mnoho.

nVidia nForce Intel series

Čipové sady společnosti pro mikroprocesory Intel mají svou tradici již od dob nForce 4. Jejich hlavní výhodou byla po dlouhá léta podpora režimu SLi v kombinaci s Intel CPU, pro jakékoliv jiné použití se zejména díky nižší stabilitě základních desek s nForce čipsety vyplatilo koupit Intel. nVidia nForce 4 série pro Intel – k dispozici byly modely nForce 4 Ultra, 4 SLI, 4 SLI XE a 4 SLI X16. Jejich výbava byla naprosto totožná s protějšky pro procesory AMD, jen s tím rozdílem, že byly vybaveny paměťovým řadičem spolupracujícím s operační pamětí DDR2. Výkon těchto čipsetů byl o mnoho horší než konkurenční modely, a proto se dostatečně neprosadily.

nVidia nForce 5

Tato série pro Intel se skládala ze dvou čipsetů, z nForce 570 SLI a 590 SLI. Oba dva, stejně jako předchozí řada, byly problémové a i přes vydání nové revize 590 SLI se na trhu neprosadily. Jejich výbava nebyla na svou dobu špatná, podporovaly až 1 066MHz FSB a dvoujádrové Core 2 procesory, u pamětí DDR2 se podpora zastavila na 667 MHz. Vybavenější verze disponovala plnými ?16 PCI Express sloty, zatímco 570 SLI měla možnost pracovat pouze s 1? 16 nebo 2? 8 PCI Express linkami pro grafické karty. Jižní můstek nabízí u levnější varianty připojení 4 PATA a 4 SATA mechanik, u dražší 2 PATA a 6 SATA. Stejné to je i s počtem USB konektorů (8 vs. 10) a s podporou přidaných technologií jako nVidia FirstPacket nebo TCP/IP Acceleration a Teaming. Pokud ještě na tento čipset v obchodu narazíte, podívejte se raději na novou šestou generaci, která mnoho neduhů čtvrté a páté řady odstraňuje.

? nVidia nForce 630i – první a nejslabší zástupce čipsetů nVidia pro procesory Intel. Všechny modely ze šesté série se vyznačují podporou procesorů s 1 333MHz systémovou sběrnicí, po patřičném updatu BIOSu by neměl být problém provozovat i nové 45nm procesory Intel Penryn. Severní můstek je navíc vybaven řadičem operační paměti DDR2 až 800 MHz a možností připojení jednoho PCI Express ?16 slotu pro přídavnou grafickou kartu. Jižní můstek nabízí dva rozšiřovací sloty PCI Express ?1 a pět PCI, osm USB 2.0 portů, 2 PATA a čtyři SATA 3 Gb/s konektory, včetně podpory RAID 0 a 1. Výkonnostně se tento čipset zařazuje do mainstreamu, a to díky neexistenci podpory SLi režimu.

? nVidia nForce 650i Ultra a SLI – tyto čipové sady navazují na předchozí model a nabízejí navíc „dobrou“ podporu pro extrémní přetaktování procesoru, funkci nVidia FirstPacket, 4 PATA a 4 SATA konektory a nTune Utility. Jediným rozdílem mezi Ultra a SLI modely je podpora režimu SLi (2? 8 PCI Express linek).
Zajímavý je z této dvojice pouze SLI model, neboť verze Ultra nenabízí nic převratného a vyplatí se pořídit si konkurenční Intel čipset.

? nVidia nForce 680i SLI a 680i LT SLI – high-endové modely s maximální výbavou a maximální podporou. Oproti těm předchozím oba čipsety nabízejí dva plnohodnotné sloty PCI Express ?16, šest SATA a čtyři PATA konektory, RAID 0, 1, 5 a 10, pět PCI slotů a 10 USB konektorů. Mezi podporované technologie patří všechny aktuálně dostupné – nVidia FirstPacket, DualNet obsahující Teaming a TCP/IP
Acceleration a nTune Utility. Rozdíl mezi jednotlivými čipsety je v podpoře operačních pamětí SLI-Ready na frekvenci 1 200 MHz a v podpoře maximálního přetaktování procesoru u verze nForce 680i SLI.
Z hlediska výkonu jsou posledně jmenované dvě čipové sady jediné, které bychom doporučili. Jedná se sice o velmi drahé, ale podařené a dobře vybavené čipsety s podporou všech mikprocesorů a režimu SLi. Jejich výhodou je i podpora režimu EPP režimu pro operační paměti a vysokých výsledků při přetaktování.

? SiS 671FX/698 – čipová sada minoritního výrobce, společnosti SiS. Její předností je především nízká cena. Výkon ani perfektní stabilitu u tohoto modelu hledat nelze. Pokud hledáte alternativu, poohlédněte se spíše po modelech společnosti VIA.

? VIA P4M890 – jedná se obdobu K8 verze čipsetu M890, jen s tím rozdílem, že obsahuje integrovaný řadič operační paměti, který zvládne maximálně paměti DDR2 533 MHz. Výkon tohoto čipsetu je nízký, nicméně lze na našem trhu najít takové desky, s nimiž lze dosáhnout stabilního a spolehlivého provozu. Podporuje jeden slot PCI Express ?16 a až tři PCIe ?1, osm USB portů, dva PATA a dva Serial ATA 1,5 Gb/s konektory. Součástí čipsetu (VIA P4M890 a VIA VT8237A) je integrované grafické jádro VIA S3 UniChrome Pro.

? VIA P4M900 – nástupce P4M890, pouze kosmeticky vylepšený čipset s podporou operačních pamětí DDR2 667 MHz. Podpora 533, 800 a 1 066MHz FSB zůstala, stejně tak jako modelů Celeron, Celeron D, Pentium 4 a D, Core 2 Duo a Pentium Dual Core. Ostatní funkce jsou stejné, neboť je použit stejný jižní můstek jako v předchozím případě.
Problémem VIA čipsetů je jejich zastaralost a nižší výkon, stabilita je kupodivu dobrá. Zde nemůžeme než doporučit opět některý čipset z řady Intel.

Co nás čeká a co nás nemine? – pohled do budoucnosti

Začněme podle abecedy, u společnosti AMD. V listopadu 2007 přijdou na trh její dva nové čipsety – AMD 790X a 790FX, zaměřené na náročné uživatele. Následovat bude verze s integrovanou grafickou kartou označená jako 780G a jako zástupce mainstreamu se objeví čipset AMD 770X. V modelech základních desek vybavených novými čipsety bude stále starý známý jižní můstek SB600. Na jeho nástupci se intenzivně pracuje a měl by být k dispozici spolu s AMD 780G.

? AMD 790FX – bude se jednat o první high-endový čipset společnosti AMD, který má být doslova a do písmene „nabušený“ novými technologiemi. V první řadě bude k dispozici HyperTransport verze 3.0, za druhé inovovaná sběrnice PCI Express 2.0. Obojí má za úkol zvýšit propustnost dat v systému a urychlit tak přesun dat mezi jednotlivými čipy (a nemusí se jednat přímo o čipset nebo procesor, do systému se mohou zapojit i další komponenty, jako různé specializované akcelerátory a jiné).
AMD 790FX je navržen pro novou platformu AMD AM2+, pod čímž se skrývá podpora nových stolních procesorů AMD Phenom (nová generace založená na mikroarchitektuře K10) se všemi novými funkcemi – HT 3.0, PCIe 2.0 a Split Power Planes, samozřejmě ale do základních desek s AM2+ půjdou i starší procesory AMD Athlon 64 a X2.
Další zajímavostí AMD 790FX je podpora až čtyř PCI Express ?16 slotů v rozložení ?16, ?16 nebo ?8, ?8, ?8, ?8 PCIe linek. Systém tak pohodlně pojme až čtyři grafické karty a bude je možné spojit dohromady pomocí technologie ATI CrossFire (dvě grafické karty) nebo ATI CrossFireX (čtyři grafické karty).
Čipová sada by měla být energeticky nenáročná a podle vyjádření AMD by její maximální odběr neměl přesáhnout 10 W.
Jak bylo napsáno výše, jižní můstek bude tvořit zpočátku čip SB600, později SB700.

? AMD 790X – bude se jednat o méně vybavenou verzi FX, disponující pouze dvěma sloty PCI Express 2.0 pro grafické karty v zapojení 2? 8 PCIe linek. ATI CrossFireX nebude možné na tomto čipsetu provozovat.

? AMD 770X – tento mainstreamový čipset se bude dodávat již v době, kdy bude na trhu nový jižní můstek SB700, nicméně jeho funkcí si užije jen poskrovnu, neboť díky tlaku na co nejnižší cenu budou výrobci základních desek osazovat starší a levnější SB600. Menší výbava se projeví zejména v jediném PCI Express ?16 slotu a nepřítomnosti podpory ATI CrossFire. Nebude chybět ani podpora PCIe 2.0 a HyperTransport 3.0.
Rozdíly mezi jednotlivými čipsety budou samozřejmě ještě upřesněny, nicméně již nyní se proslýchá, že čím lepší bude čipová sada, tím méně toho bude stát v cestě přetaktování. Počkejme na přelom listopadu a prosince, v té době by již měly být první základní desky s těmito čipsety na našem trhu.

? nVidia čipsety pro procesory AMD – v průběhu listopadu uvede společnost nVidia celou řadu čipových sad pro procesory AMD i Intel, v současné době se však můžeme pouze dohadovat o parametrech, jež nové čipsety budou mít. V každém případě bude k dispozici celá řada produktů pro procesory AMD, neboť současná chabá podpora narychlo vydaných modelů GeForce 7050 a 7025 je opravdu tristní. Pokud se zaměříme na high-end, určitě budeme svědky představení čipsetu podporujícího nativně tři plnohodnotné sloty PCI Express 2.0 x16 (pro nový režim tří grafických karet spojených do SLi), nebude chybět ani HyperTransport 3.0 a obecně podpora procesorů AM2+.
Mainstream bude jistojistě zastoupen obdobným modelem čítajícím taktéž tři sloty PCI Express 2.0 ?16, avšak pouze v rozložení PCIe linek ?8, ?8, ?8 nebo ?16, ?16.
Pokud se podíváme na připravované čipsety s integrovanou grafickou kartou, neměl by nás minout model s podporou DirectX 10. Jeho výkon sice bude oproti přídavným kartám stále nízký, pro hráče-začátečníky by to však stačit mělo. K dispozici bude i technologie Pure HD Video a digitální výstupy DVI a HDMI s podporou HDCP, stejně jako dekódování videa ve vysokém rozlišení VC-1 a H.264 pomocí GPU.
O čem se spekuluje v zákulisí a co se nám zdá jako velmi zajímavá funkce, je (snad) připravovaná technologie umožňující použít integrovanou a přídavnou VGA kartu pro režim SLi. Výkon by se mohl zvýšit o několik procent a všichni by byli spokojení. Nás však zajímá tato technologie z jiného pohledu – pokud se podaří zprovoznit SLi, mohl by se rovněž aktivovat režim úspory elektrické energie, kdy by v době klidu či práce v 2D převzala slovo integrovaná grafická karta a z přídavné grafiky by byly využity pouze obvody pro zobrazení signálu na displej, ostatní části by mohly být uspány/vypnuty. To by přineslo velmi výraznou úsporu energie. Podle našich informací je tato technologie reálná a s něčím podobným přijde v nejbližších měsících i samotná společnost Intel.
Segmet čipových sad nVidia pro procesory Intel se jistě rozroste o modely s integrovanou grafickou kartou, v tomto segmetu totiž nemá současná nVidia žádné zastoupení. A trh je přece tak veliký. Takže čekejme obdobné parametry jako u čipsetů pro procesory AMD – DirectX 10, DVI, HDMI s HDCP a podporu dekódování videa. Samozřejmě pak ještě nějaké „osekané“ verze, které budou soupeřit pouze cenou, nikoli výbavou.
Poslední zastavení se týká společnosti Intel. Ta na nejbližší budoucnost plánuje uvedení high-endového čipsetu Intel X48, což bude pouze mírně upravený současný X38. Jedinou prozatím známou inovací má být oficiální podpora operační paměti DDR3 na 1 600 MHz a odstranění podpory pro DDR2 paměti.
Další generace čipsetů ze strany Intelu (nepočítáme drobné úpravy stávající generace x35) se dočkáme až v druhé polovině roku 2008, mělo by se jednat o řadu x45 s kódovým označením Eaglelake. Tato řada by měla být posledním čipsetem pro patici LGA775 a měla by přinést podporu novým procesorům postaveným na jádru Penryn se systémovou sběrnici pracující na minimálně 1 600 MHz.
Další řadou pak budou již zcela nové čipsety pro mikroprocesory nové generace, označované jako Nehalem. Ty budou vybaveny jiným typem systémové sběrnice (Intel QuickPath místo Front Side Bus), procesory budou mít integrovaný řadič operační paměti, takže ten v čipových sadách od konce příštího roku zmizí úplně.
A co ostatní výrobci? Není jisté, zda se VIA nebo další ještě vůbec pustí do vývoje čipsetů pro nadcházející generaci mikroprocesorů, trh se zdá být zaplněn. Ale uvidíme, neboť konkurence je ten nejlepší motor pro inovace, a ty jsou pro přežití všech IT firem nezbytné.













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.