Připravte se na digitální TV

Archiv | 01.05.04

Pozemní digitální televizní vysílání se blíží i do ČR a se vstupem naší země doEU se jeho příchod stává ještě zřetelnějším. Ať totiž chceme nebo ne, jednoho dne i nás dosti...





Pozemní digitální televizní vysílání se blíží i do ČR a se vstupem naší země do
EU se jeho příchod stává ještě zřetelnějším.
Ať totiž chceme nebo ne, jednoho dne i nás dostihnou celoevropské dohody o
zavedení pozemního digitálního vysílání, a Česká republika tak již snad nebude
v tomto směru zaostávat za technologickým vývojem Evropy když například v
oblasti mobilní telefonie uštědřuje i vyspělým zemím nejednu lekci. V tomto
článku na pokračování se vám pokusíme přiblížit problematiku digitálního
vysílání jako celku, tedy nejen vysílání pozemního, ale i satelitního, které je
na rozdíl od prvně zmiňovaného dostupné u nás již dlouhou dobu. Pozemní
digitální vysílání, oficiálně označované jako DVB-T (Digital Video
Broadcasting-Terrestrial) a slangově nazývané jako digitální televize,
představuje zásadní inovaci současného způsobu televizního vysílání, která
přinese nové původní české televizní programy, interaktivitu, doplňkový
informační datový tok související s televizními programy, mobilní příjem na
cestách a v neposlední řadě vyšší kvalitu obrazu. Jak se to podaří?
Modernějšími technologiemi nabízejícími lepší využití šířky kmitočtového pásma
určeného mezinárodními normami pro přenos televizního signálu. Dnes se totiž
stále vysílá v technologickém pojetí 40. let 20. století, které je postaveno na
již zastaralém analogovém přenosu obrazu a zvuku. Dlužno podotknout, že je tomu
tak nejen u nás, ale i prakticky všude ve světě, avšak s tím rozdílem, že ve
vyspělých zemích již DVB-T paralelně se stávajícím vysíláním funguje.
Televizních standardů je po celém světě několik a společně se na ně podíváme až
v pokračování tohoto článku v příštím PC WORLDu. Začněme ale popořádku
digitálním televizním vysíláním, které je u nás dostupné již sedm let tím ze
satelitu.

První digitální televize přišla ze satelitu

První digitální televizní vysílání se v Evropě objevilo v roce 1994 a
přicházelo ze satelitu. V té době bylo především záležitostí placených (a tedy
kódovaných) televizních programů, ale dnes je již běžným způsobem vysílání
jakýchkoli satelitních stanic a naopak analogové satelitní vysílání se stalo
téměř raritou. Tento způsob šíření digitálního televizního vysílání je
označován jako DVB-S (Digital Video Broadcasting-Satellite).
Již v polovině devadesátých let televize Prima potřebovala vyřešit distribuci
signálu z centrály na jednotlivé vysílače v regionech, kde měla k dispozici
vysílací frekvence, a zvolila nikoli pozemní připojení, ale satelitní spojetí
digitální cestou, což bylo rozhodnutí na svou dobu v Evropě zcela ojedinělé.
Vznikla tak společnost CzechLink, společný podnik firmy Czech Digital Group
vlastněné FTV Premiéra a dnešního UPC. Do projektu se zapojila roku 1997 i
Česká televize, se stejným požadavkem na dodávání signálu na vysílače satelitní
cestou, ale pouze za účelem zálohování pozemních tras. CzechLink se pak stal i
názvem takto sestaveného paketu televizních programů, který na oblohu putuje z
rozměrných satelitních parabol umístěných v areálu ČT na Kavčích horách a ze
satelitu zpět na prakticky celé území Evropy. Celkem je v něm ukryto pět
televizních kanálů ČT1, ČT2, Prima TV (všechny kódovaně a příjem je možný
bezplatně po aktivaci přijímací karty CzechLink), Óčko (nekódovaně, bezplatně)
a Galaxie Sport (kódovaně, za měsíční poplatek); jistým bonusem je příjem
rádiového vysílání Českého rozhlasu.

DVB-S pro domácí použití

I když bylo toto řešení navrženo pro přenos signálu na vysílače a pro dodávání
signálu kabelovým televizím, mohou jej díky povaze geograficky rozsáhlého
satelitního vysílání využívat při splnění několika podmínek i jednotlivé
domácnosti. Za prvé je třeba vlastnit digitální satelitní přijímač se
zabudovaným dekódovacím modulem CryptoWorks (nebo slotem Common Interface, do
něhož tento dekodér umístíte, cena dekodéru je cca 2 990 Kč jednorázově). Za
druhé potřebujete kartu pro paket CzechLink (cena 3 290 Kč jednorázově, plus
měsíčně televizní poplatek za možnost příjmu České televize, pokud jej již
neplatíte, o tom více příště). Poslední podmínkou je parabola průměru většího
než 80 cm, jež musí být nastavena na satelit Eurobird (25,8 st. vých.), ze
kterého je tento paket vysílán (ze stejného satelitu se vysílá i paket
SlovakLink, obsahující TV Markízu, STV1 a STV2). Novu však v tomto ani jiném
satelitním kompletu nenajdete. Dekódovací kartu CzechLink je třeba aktivovat do
28 dnů po jejím prvním použití přihláškou zaslanou do ČT. Chci ještě jen
podotknout, že tyto výše zmíněné ceny a všechny dále uváděné jsou včetně DPH.
Druhým provozovatelem DVB-S v Čechách, disponujícím samostatným paketem, je
společnost UPC. Pro přístup k její nabídce potřebujete opět digitální satelitní
přijímač se slotem CryptoWorks (shodou okolností jde o stejný dekodér jako v
případě CzechLinku), kartu UPC a parabolu směřující na skupinu satelitů Astra
(1E-1H, 19,2 st. vých.). UPC vám za nízkou cenu zajistí zapůjčení satelitního
přijímače i s parabolou (v současné marketingové akci je aktivace od 1 Kč) a od
683 Kč měsíčně můžete sledovat programy v tomto balíku (před více než půl rokem
doplněné i o Primu).
Chcete-li sledovat jak CzechLink, tak UPC, můžete díky stejnému dekodéru pouze
vyměňovat dekódovací karty. Pokud toto řešení není pro vás dostatečně pohodlné,
je třeba se poohlédnout po satelitním přijímači se dvěma dekodéry, do nichž
umístíte jak kartu CzechLink, tak i UPC. S velkou parabolou, dvěma konvertory
(pro příjem Eurobirdu a Astry), vlastním přijímačem s dekodéry a kartou
CzechLink, odbornou instalací a hlavně s patřičnou DPH, se cena vyšplhá na
úroveň kolem 25 tisíc korun.

DVB-S na počítači

Stejným způsobem si můžete pro příjem satelitní digitální televize vybavit i
své PC budete potřebovat zařízení pro příjem digitálního satelitního signálu se
slotem CI pro dekodér, dekodér CryptoWorks a dekódovací kartu (dekodér i karta
jsou identické jako pro satelitní přijímač). Zajímavým kompromisem může být
externí počítačové zařízení s CI slotem, které disponuje jak scartovým výstupem
pro přímé připojení k televizi, tak i rozhraním USB pro sledování a nahrávání
programů v PC (např. Hauppauge! DEC 3000 v ceně kolem 7 500 Kč).
DVB-S poskytuje vysokoobjemový datový tok přinášející zpravidla vyšší kvalitu
obrazu než běžné analogové vysílání, což je jasně patrné i pouhým okem na
standardním televizoru. Pokud budete televizní pořady zpracovávat na PC, potěší
vás skutečnost, že digitální datový tok je přijímán ve formátu MPEG-2 o
rychlosti od 4 do 8 Mb/s, tedy bez analogově/digitálních konverzí vedoucích ke
ztrátě kvality (což je samozřejmě v případě nekomprimovaného záznamu náročné na
velikost pevného disku jedna hodinová nahrávka tak může zabrat 1,8 až 3,6 GB).

Proč vysílají ČT a Prima na satelitu kódovaně?

Je možné přijímat v režimu DVB-S nekódovaně a zdarma nějakou českou televizní
stanici? Ano, ale je bohužel jen jedna hudební stanice Óčko. Nikoho asi
nepřekvapí, že je kódován paket UPC vlastněný soukromým poskytovatelem
nabízejícím komerční televizní kanály za měsíční úplatu, ale u paketu CzechLink
s dvěma kanály televize veřejné služby je toto překvapení poměrně časté.
Satelitní vysílání totiž svou podstatou zasahuje mnohem větší území, než je
naše republika (s dostatečně velkou anténou jej lze sledovat prakticky po celé
Evropě), a proto kódování paketu CzechLink omezuje jeho volnou dostupnost mimo
její hranice (podpisem licenčního ujednání pro použití dekódovací karty se
uživatel výslovně zavazuje k jejímu provozování v rámci ČR). Důvodem jsou
především autorská práva k pořadům, která televize nakupují od filmových
společností regionálně a za cenu odvozenou podle počtu diváků, kteří jsou v
regionu schopni film zhlédnout. Pokud by signál nebyl kódován, mohli by jej ze
satelitního vysílání České televize sledovat například diváci v Německu,
Rakousku, Maďarsku, Polsku či v dalších zemích a to je opravdu již o zcela
jiných počtech diváků než u nás. V případě vlastní tvorby ČT lze však nastavit
taková právní ujednání, která toto umožní, a tak lze vybrané pořady (v
současnosti jde o zpravodajské bloky ráno, v poledne a večer) zachytit na území
Evropy nekódovaně, tedy bez nutnosti použití dekodéru či karty.
Obdobná situace je i v případě služby paketu slovenských televizí SlovakLink.
Použití dekódovací karty (určené opět pro dekodér CryptoWorks) je analogicky
omezeno na Slovenskou republiku, i když ji lze zakoupit také v ČR.

Pozemní vysílání - padesát let s televizí, zatím stále analogovou

Prvního řádného pozemního televizního vysílání se diváci v Čechách dočkali 1.
května 1953, druhý kanál se přidal v roce 1970 a první barevné obrázky mohli
diváci na svých obrazovkách spatřit o tři roky později (právě na druhém
kanále). K příjmu druhého kanálu byla však potřeba jistá technologická
vymoženost tzv. externí konvertor, který zajistil možnost naladit příjem na
další pásmo, jež v původních televizích určených pro první program vůbec
nebylo. O dalších 20 let později byl pak spuštěn 3. kanál s názvem OK3. V
devadesátých letech nastoupily komerční televize, čímž se počet kanálů rozrostl
na stávající čtyři: TV Nova obsadila od února 1994 frekvence původního prvního
kanálu, s nejlepším pokrytím území a nejsilnějším signálem, ČT si ponechala
původní ČTV jako ČT1 a nový OK3 jako ČT2, a tehdejší Premiéra se postupně
rozšířila ze středočeské stanice na stanici celostátní s názvem Prima TV
prostřednictvím postupně získávaných lokálních frekvencí. Naše republikové
neviditelné elektromagnetické spektrum často označované také jako další forma
přírodního bohatství státu se těmito čtyřmi kanály prakticky vyčerpalo a od té
doby toto fyzikální omezení nedovoluje jednoduše nabídnout divákům žádný další
program, který by byl k dispozici pro celou republiku.

Multiplexy jsou nejen kina

Pozemní digitální televizní vysílání dokáže prolomit bariéru čtyř celoplošných
analogových programů dostupných u nás poměrně snadno je totiž kmitočtově
úspornější, takže zjednodušeně řešeno, do prostoru, který je vyhrazen jedné
analogové stanici, lze umístit zpravidla čtyři digitální programové kanály plus
jeden datový (obsahující např. hyperteletext s obrázky, elektronického
programového průvodce a další informace spojené s vysíláním). Z tohoto pohledu
by tedy bylo teoreticky možné nabídnout vysílací prostor až 16 televizním
kanálům stálo by nás to jen drobnost vypnutí stávajícího analogového vysílání,
a tedy odstavení všech diváků od televize. Televize zvláště pak televize
veřejné služby je však chápána v dnešní informační společnosti jako součást
evropské univerzální služby, její role pro rozvoj kultury a demokracie je
nesporná, a proto může být odstavení zastarávající technologie provedeno teprve
tehdy, až ji bude využívat pouze zanedbatelný počet diváků. Realitou tedy je,
že analogové vysílání skončí až několik let po zahájení celoplošného
digitálního vysílání, nejdříve však po roce 2010.
Zmiňované čtyři televizní kanály a datový kanál společně tvoří dohromady jeden
tzv. digitální multiplex. O provedení a počtech multiplexů se během posledních
měsíců vedou u nás četná jednání, neboť je třeba složitou, doslova
"hodinářskou" prací vybrat dostupné frekvence a shromáždit je tak, aby z
jednotlivých vysílačů pokryly celou republiku. V současné době se jedná o dvou
multiplexech a spekuluje o třetím, přičemž první z nich zatím obslouží 77 % a
druhý jen 32 % obyvatelstva.
Problematika rozvoje pozemního digitálního vysílání spadá do kompetencí
Ministerstva informatiky ČR, které v odborných otázkách úzce spolupracuje se
správcem českého éteru Českým telekomunikačním úřadem. O udělování licencí pro
jednotlivé vysilatele a o dohled nad korektností vysílání se pak stará Rada pro
rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), volená Poslaneckou sněmovou Parlamentu.
Koordinace frekvencí tak, aby vytvořily multiplex, není triviální záležitostí.
V první řadě je nutno se pohybovat jen v takovém frekvenčním pásmu, které je
pro televizní vysílání určeno mezinárodními normami (jiná část spektra je
vyhrazena např. mobilním telefonům, občanským radiostanicím, vojenské
komunikaci, bezdrátovému internetu, rozhlasu, řízení letového provozu,
satelitnímu příjmu). Hlavní pravidlo je, že frekvence sousedních vysílačů musí
být různé, aby se analogové nebo analogové a digitální signály navzájem
nerušily (v čistě digitálním prostředí pak budou naopak stejné frekvence
představovat posílení signálu). Navíc příhraniční oblasti u nás i našich
sousedů musí vzájemně respektovat příhraniční vysílací frekvence druhého státu,
aby nebylo rušeno vysílání domácích kanálů cizím vysíláním.

Co pro příjem DVB-T potřebujete?

Na to, o jakou jde významnou technologickou změnu, není překvapivě na straně
diváka třeba příliš investic. Postačí jak stávající televizní anténa, tak i
stávající televize (barevná samozřejmě výhodou). Novinkou je tzv. set-top box,
neboli dekodér umístěný mezi svod z televizní antény a televizní přijímač,
který nahradí přijímací obvody televizoru a degraduje jej do pozice výhradně
zobrazovacího zařízení. (Pamatujete na konvertory pro druhý program? Historie
se v jiné formě opakuje.). Těchto zařízení jsou na trhu již desítky typů a lze
je pořídit zhruba od 3 500 Kč plus DPH (ministerstvo informatiky navrhuje z
důvodu podpory DVB-T jejich přesunutí do kategorie s DPH 5 %). Z pohledu
uživatele počítače je možné se rozhodnout i pro televizní PCI kartu pro příjem
DVB-T či set-top box s USB portem, přes který jej lze připojit do PC. Do
počítače pak putuje přijímaný digitální signál stejně jako v případě DVB-S dle
normy MPEG-2, což je k nezaplacení při nahrávání na pevný disk, neboť nedochází
ke konverzím vedoucím ke ztrátě kvality.
Co do funkčnosti je samostatný set-top box připojený k současné televizi
prakticky stejný jako nový digitální televizní přijímač, a proto nemusíte mít
strach, že bude po zahájení vysílání DVB-T nutno si ihned zakoupit novou
televizi. Vyšší kvalitu obrazu si ale jistě přece jenom více vychutnáte na
novém digitálním přijímači s poměrem stran 16 : 9.

Přípravy na straně vysilatelů

Pro samotné vysilatele by neměl být přechod na pozemní digitální vysílání
velkým problémem. Postupem času a rozvojem technologií totiž byla analogová
výrobní zařízení nahrazena digitálními (kamery, střižny, odbavovací
pracoviště), a tak dnes paradoxně dochází k degradaci vysílací kvality až na
konci výrobního řetězce zjednodušeně řečeno v okamžiku, kdy je televizní signál
předáván na jednotlivé vysílače. Nicméně jisté investice si dovybavení
televizních pracovišť rozhodně vyžádá a pak nebude stát v doručení digitální
informace divákovi již nic v cestě: od natočení na digitální betacam,
sestříhání a odbavení, přes přenos na vysílače a odvysílání, po příjem a
zobrazení, a dokonce až po nahrání a přehrávání na straně uživatele vše se děje
v případě příjmu přes PC digitální cestou, tedy s jednou zásadní diváckou
výhodou beze ztráty kvality. Vysílaný datový tok by měl v případě DVB-T být
významně vyšší než u DVB-S
a dosahovat až 22 Mb/s.


Šíření pozemního digitálního vysílání

V současné době se o distribuci digitálních televizních kanálů zajímají tři
společnosti České radiokomunikace, které jsou u televizního vysílání u nás v
jisté formě samozřejmě od jeho začátku, Czech Digital Group, a. s., vlastněná
vysilatelem stanice Prima TV, a Český Telecom, a. s., který disponuje
telefonními kabely, jimiž je schopen přinést televizní data divákovi "zemní"
cestou (to je posledním typem šíření digitální televize:
DVB-C, jakožto Cable, kam také ještě patří šíření digitálního televizního
signálu kabelovými televizemi) a má ambice se též zapojit do běžného vysílání
bezdrátovou cestou. Všechny tři společnosti zkouší své technologie v praxi,
první dvě jmenované již několik let jako držitelé licence na experimentální
vysílání v Praze a jejím okolí, Český Telecom teprve krátce v okolí Brna. Pokud
máte zájem, můžete si set-top box pořídit již nyní a chytat plně digitálně
kompletní čtyřkanálovou nabídku českého éteru, a jako bonus navíc hudební
stanici Óčko. Příjem v Praze je bezproblémový, stálý a bez časových výpadků, z
důvodů experimentálního vysílání však datový tok zatím nedosahuje uváděných
výšek, ale pohybuje se kolem 3 Mb/s.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.