Přenositelnost a rychlejší ADSL

Archiv | 01.02.06

V závěru roku 2005 a ještě počátkem nového roku 2006 vrcholily přípravy napřenositelnost čísel v mobilních sítích. Doslova "pod stromeček" zveřejnil Český Telecom svou novou velko...





V závěru roku 2005 a ještě počátkem nového roku 2006 vrcholily přípravy na
přenositelnost čísel v mobilních sítích. Doslova "pod stromeček" zveřejnil
Český Telecom svou novou velkoobchodní nabídku ADSL, slibující jeho podstatné
zrychlení.

To pražští radní, když přišli se záměrem poskytovat Internet zdarma po celé
Praze, sklidili jak velký obdiv, tak velký odpor. Dočkali se i podání k ÚOHS.
Zatímco v pevných sítích je přenositelnost čísel dostupná již od roku 2003, v
sítích mobilních měla být původně dostupná k našemu vstupu do EU. Alespoň tak
to po nás chtěla všemocná Unie. Jenže náš zákon o elektronických komunikacích,
který by tuto přenositelnost zavedl, měl sám zpoždění, a to přesně o rok.
Mobilním operátorům pak dal 2 + 6 měsíců na přípravu, kterou ještě regulátor
(ČTÚ) svým prováděcím předpisem posunul o dalších 15 dnů aby datum zavedení
mobilní přenositelnosti nepřipadlo přesně na přelom roku, kdy mají operátoři
jiné starosti (třeba ještě s vánočními nabídkami). Takže výsledný termín zněl:
nejpozději k 15. lednu.
Do poslední chvíle před tímto termínem neměli mobilní operátoři v některých
věcech jasno. Třeba v tom, kolik si budou účtovat sami sobě navzájem, za
přenesení každého jednotlivého čísla. Dva z nich, Eurotel a T-Mobile, vyčíslili
své náklady jak s "odchodem", tak i s "příchodem" na 1 500 až
2 000 Kč, a požadovali tomu odpovídající mezioperátorský poplatek.
Oskar/Vodafone dospěl k podstatně nižšímu číslu, 65 Kč, a prosazoval tuto výši
mezioperátorského poplatku. Nejspíše tedy každý počítal něco trochu jiného.
Vzájemné půtky operátorů nemusí koncového zákazníka zajímat. Pro něj je
podstatné, kolik za přenesení zaplatí on. A zde se mobilní operátoři shodli:
nezaplatí nic, nebo něco velmi symbolického (1 Kč). Důležité ovšem je, že
koncový zákazník platí onu symbolickou korunu (či ideální nulu) tzv.
přejímajícímu operátorovi, neboli tomu, ke kterému přechází. Ten o něj stojí,
vychází mu vstříc, a součástí jeho "vstřícnosti" je i ona symbolická cena za
samotný přechod.
Horší už to ale je s původním operátorem, tím tzv. opouštěným. Ten může na
svého dosavadního zákazníka zkoušet různé "finty", aby mu jeho odchod ještě
rozmluvil. Může mu také nabízet různé další výhody, ve snaze přesvědčit ho
(říká se tomu "winback" a je zajímavou otázkou, zda je to správné či nikoli).
Nejtěžší to mají u svých původních operátorů zákazníci se smlouvami na dobu
určitou. Například T-Mobile je vůbec nechce nechat odejít a trvá na "dožití"
smluvního závazku na dobu určitou. Eurotel a Oskar/Vodafone na tom netrvají,
ale požadují po zákazníkovi vypovězení smlouvy a vyrovnání závazků. U Eurotelu
je vyrovnání řešeno jednorázovou smluvní pokutou, u Oskara/Vodafone doplacením
měsíčních paušálů za zbývající měsíce.
Velkou neznámou však stále zůstává to, jak moc či málo bude celá možnost
přenosu mobilního čísla mezi operátory využívána. Dostupné odhady se
rozcházejí: pesimističtější hovoří o asi dvou procentech zákazníků ročně,
optimističtější předpovídají podstatně vyšší čísla. Ale skutečnost ukáže teprve
čas. Vyřešeno se zdá být alespoň informování uživatelů o tom, kam vlastně
volají (když už to ze samotného čísla nebude vždy možné poznat). K dispozici
bude široká nabídka "dopředného zjištění" přes web či různé informační služby
(IVR, SMS atd.). Při vlastním volání by se pak měla ozvat hlasová zpráva, pokud
někdo bude volat na přenesené číslo (a jeho tarif se v závislosti na tom liší).
Půjde však vypnout.

Nové ADSL pod stromeček
Doslova v předvečer Štědrého dne, 23. 12. 2005, zveřejnil Český Telecom svou
novou referenční nabídku ADSL. Je zajímavá hned ze dvou různých aspektů. Jednak
tím, že byla zveřejněna s více než měsíčním předstihem (platí až od 1. 2.
2006), a jednak svým vlastním obsahem.
Časový předstih zveřejnění je nutný k tomu, aby nedocházelo ke zneužití
dominantního postavení a i ostatní operátoři dostali šanci přizpůsobit své
nabídky. Měla by to být samozřejmost, ale ne vždy tomu tak bylo. Největším
překvapením je obsah nové nabídky. Ten totiž počítá s poměrně razantním
zrychlením snad všech nabídek, se zachováním či snížením jejich ceny, a někde i
se zvýšením objemových limitů. Například nejnižší dosavadní nabídka, na
přípojku o rychlosti 128/64 kbit/s (která ani není "broadbandem", neboť je na
polovině jeho minimální rychlosti), byla nahrazena variantou 512/128 kbit/s
(tj. čtyřikrát rychlejší), zatímco její (velkoobchodní) cena zůstala na 304 Kč,
stejně jako objemový limit. Zřejmě nejrozšířenější dosavadní varianta 512/128
kbit/s také zrychlila na čtyřnásobek, a při stejně velkoobchodní ceně (452 Kč)
se její objemový limit zvedl ze 3 GB na 10 GB. Nově se pak do nabídky dostala,
jako nejvyšší, rychlost 4 096/512 kbits.
Bylo zajímavé sledovat, jak rychle na novou velkoobchodní nabídku reagovali
alternativní operátoři, předprodávající služby ADSL od Českého Telecomu. Řada z
nich přišla téměř obratem s novou verzí svých nabídek, které víceméně kopírují
změny nastolené velkoobchodní nabídkou (zatímco Český Telecom sám svou novou
nabídku zveřejnil až těsně před 1. 2. 2006).
Pro zákazníky jsou změny v dostupnosti a okamžitá reakce alternativních
operátorů přínosem. Znovu to ale ukázalo, jak velkou moc má Český Telecom nad
trhem ADSL v ČR: pouze na základě jeho rozhodnutí se věci dávají do pohybu, bez
jeho vůle nikoli. Asi se tomu nelze příliš divit, když přípojek ADSL na jeho
infrastruktuře je u nás 275 000 (k 1. týdnu v lednu 2006), zatímco počet
přípojek ADSL na infrastruktuře jeho konkurentů lze odhadnout na cca 10 000. To
není ani půl procenta! A z těch 275 000 jich i tak Telecom sám prodal na 80 %
tolik činí tržní podíl, který dále stoupá. To v EU nemá obdoby.

Internet v Praze zdarma?
Devátého prosince 2005 byla uzávěrka žádostí o dotace z tzv. broadbandového
fondu (dotačního titulu MI ČR). Svou žádost si podal i Magistrát hlavního města
Prahy, který chce vybudovat celoměstskou Wi-Fi síť a skrze ni nabízet občanům
připojení zdarma. Pravidla fondu něco takového nepřipouští (dotovat
infrastrukturu lze jen tam, kde není ještě rozvinutá, což o Praze neplatí).
Přesto to radní zkusili a ještě svému projektu udělali velkou publicitu.
Proti ovšem byli mnozí stávající poskytovatelé bezdrátového internetu v Praze.
Jejich asociace ALPI (Asociace lokálních poskytovatelů Internetu) si to
nenechala líbit a podala podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A když
už byla v tom, připojila i protest proti již existujícímu "Internetu zdarma" na
Praze 5. Pikantní je, že ten byl na loňském Invexu oceněn jedním z Křišťálových
disků, jako počin hodný ocenění.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.