Pozdravy z Číny – jak se rodí notebooky

Archiv | 01.11.07

Jelikož většina lidí asi pořádně neví, jak vlastně probíhal zrod jejich přenosného počítače, rozhodli jsme se...







Jelikož většina lidí asi pořádně neví, jak vlastně probíhal zrod jejich přenosného počítače, rozhodli jsme se vše uvést na pravou míru. Vypravili jsme se proto přímo ke zdroji a nechali se provést továrnou společnosti MSI v čínském městě Šanghaj. Pravdou je, že notebooky nejsou tím jediným, co zde poprvé spatří světlo světa. Z dalších potomků zručných čínských pracovníků (ano, velká část výroby probíhá manuálně) jmenujme kupříkladu zařízení PDA či grafické karty.

Kdo jsou MSI?

I když většina z váš pravděpodobně tuší, jen pro pořádek zopakujme, čím se vlastně Micro-Star International (MSI) zabývá. Jde o jednoho z největších výrobců počítačových komponent (grafické karty, základní desky…) a přenosných počítačů na světě. Společnost má sídlo v Asii, a tak asi nepřekvapí, že u svých produktů nabízí poměrně příznivé ceny – kupodivu však nejde o nějaké extra „šunty“, jak tomu občas u výrobků „Made in China“ bývá.

Předehra a PC 2008

Než jsme byli vpuštěni do útrob továrny, přímo k výrobním pásům, připravilo pro nás MSI krátkou prezentaci. Její součástí byla také specifikace takzvaného PC 2008 – přenosného počítače připraveného na příští rok. Takový stroj musí podle MSI splňovat následující požadavky: obsahovat Windows Vista, podporovat DirectX 10, disponovat HDMI, mít 1333MHz sběrnici (FSB), 45nm quad-core procesor a paměti typu DDR3. Chybět by neměla ani technologie Intel Robson a bezdrát 802.11n.
S výše uvedeným naprosto souhlasíme, zatím nás však nikdo nepřesvědčil, že by se přenosné počítače hodily kromě práce a sledování filmů také na hraní her. Změnit to se v MSI pokusili představením nového „herního notebooku“ GX600 s čipovou sadou Intel PM965. Jde přitom o vůbec první laptop disponující tlačítkem pro přetaktování procesoru (o nějakých 20 %) za běhu. Nám to přijde trochu jako „turbo“ na starších „třiosmšestkách“ a podobných strojích. Tehdy to však dávalo větší smysl. Dnes jde spíše než cokoli jiného o hru na efekt. Takový stroj totiž budou těžko kupovat lidé toužící po extra dlouhé životnosti baterie (ony by se třeba takové FPS hrály v autobuse s touchpadem docela obtížně), a tak je pravděpodobné, že tlačítko bude většinou stále zapnuté.
Stroj má však jiné přednosti. Například technické specifikace jsou na přenosný počítač více než dostačující. Posuďte sami: 2GHz procesor Intel Core 2 Duo (2,4 GHz se zapnutým „turbem“), integrované GPU 512 MB nVidia GeForce Go 8600 GT, až 4 GB DDR3 RAM a 15,4" WXGA monitor. Kromě dalších fines, jako je HDMI výstup či oku lahodící design, má GX600 také dvě další jedinečné vychytávky. Jednak má pro přenosné počítače netypickou numerickou klávesnici, za druhé pak laptop disponuje nabarvenými klávesami WSAD (hráči používaná kombinace pro pohyb), díky čemuž prsty nemusejí tolik tápat. Zdánlivé detaily – ale praktické.
Navzdory zajímavému „železu“ nám však výkon notebooku v akci nijak neim¬ponoval. Zástupci MSI na GX600 pustili F.E.A.R. v rozlišení nejvíce připomínajícím 1 280 × 1 024 a vše na nás působilo dojmem zpomaleného filmu. Hra (podle in-game měřiče) běžela s FPS průměrně okolo 10 snímků za sekundu, a to opravdu není naše představa ideální hodnoty. Nedělejme však předčasné soudy a počkejme, až se nám počítač dostane do ruky na testování. Potom vám přineseme mnohem preciznější informace. Nyní se však již pojďme podívat přímo do továrny.

Industriální část Šanghaje – moderní Kunšan

Okolí továrny připomíná spíše než miliardovou Čínu severoamerické Sillicon Valley. Sluneční paprsky dopadají na všudypřítomné futuristické objekty a lemují čisté ulice. Návratem do reality se tak mohou stát snad jen houfy čínských cyklistů na kolech, za něž by se u nás teenageři pravděpodobně propadli studem („Esky“ a „Ukrajiny“ jsou v Číně velice populární). Vjíždíme do samotného komplexu MSI a spatřujeme ubikace pro zde pracující dělníky. Zvenku vše vypadá pěkně – velké bloky připomínající zdejší „bytovky“, obklopené zelení a několika hřišti pro sportovní vyžití. Nechybí ani pár obchodů.
V celém komplexu pracuje něco přes 5 100 lidí. Většina je přiřazená k výrobním linkám produkujícím notebooky a základní desky, 715 zaměstnanců dělá v odděleném výzkumném centru a zbytek se zabývá záležitostmi, jako je logistika, prodeje, služby zákazníkům či administrativa.
Továrna MSI v Kunšanu byla založena v roce 2005 a do budoucna se počítá s jejím rozšířením (nyní je využívána jen polovina celkové kapacity komplexu). Budovy pokrývají celkem 172 000 m2, 138 000 m2 z toho je věnováno výrobě, zbylých 100 000 m2 ubikacím. Provoz továrny je nepřetržitý, čtyřiadvacetihodinový, rozdělený na tři směny po osmi hodinách. Díky tomu dokáže jediná budova o pěti výrobních pásech vyrobit více než dvacet tisíc základních desek měsíčně Zbylé dvě mají na starost produkci přenosných počítačů, PDA a další spotřební elektroniky.
„Výrobní pásy“ jsou kombinací strojů a lidí a bylo fascinující sledovat zrod základních desek i přenosných počítačů od samého prvopočátku. Představte si kupříkladu, že motherboard ve vašem počítači mělo ve svých rukou před vámi ještě takových 30 lidí (alespoň je-li od MSI), u přenosného počítače toto číslo dokonce zdvojnásobte. A teď zavřete oči a zkuste si vypočítat, na kolik by vás vyšel takový notebook, kdyby byl vyráběn v Evropě nebo ve Spojených státech a všem pracovníkům by se platily pro daný region odpovídající mzdy. Sto tisíc? Možná dvě stě? To by byla dilemata – laptop, nebo auto, milenka, nebo motherboard…

Základní desky

Samotné tištěné spoje jsou do Kunšanu dováženy odjinud. Nejprve se na ně postupně ve třech po sobě jdoucích strojích automaticky „natiskují“ některé z menších komponent. Stroje skenováním štítku samy zjistí, o jakou desku jde, a „vědí“, kam která součástka patří. Obsluha je tak nutná pouze v případě akutních problémů.
Dále jsou již potřeba lidé, kteří zajistí zasazení větších kondenzátorů a součástí jako jsou severní můstek (northbridge), jižní můstek (soutbridge) či samotného čipsetu. Poté se již solidně vyhlížející deska dostane do rukou dalším zaměstnancům, kteří jí opatří různými sloty – od PCI přes PCI-Ex až po ty paměťové – a dalšími podobnými nezbytnostmi.
Následuje stroj, který na desku připájí zasazené součástky, a další, jehož úkolem je vše řádně očistit a zaoblit nadbytečné ostré hrany. Pás pak hotový motherboard dováží pracovníkům, kteří jej připojují k monitoru, klávesnici a zdroji a kontrolují, zda vůbec funguje. Testovací centrum pak desky předává balícím pracovníkům a proces je ukončen. Výroba jedné základní desky tímto způsobem v Kunšanu trvá asi patnáct minut. Na pásu jich jsou přitom v různých fázích výroby stále desítky.

Notebooky

Při výrobě přenosných počítačů je důraz kladený na manuální fázi ještě intenzivnější. Každý post zde má velice specifickou funkci. Jedna pracovnice (většina lidí v továrně jsou ženy) zasazuje a přišroubovává motherboard, druhá instaluje paměťové moduly, další nanáší teplovodivou pastu a jiná zase třeba upevňuje obrazovku. Zajímavé je, že samotné montáži notebooku je věnován přibližně stejně dlouhý úsek výrobní linky jako testování systému. Zkouší se veškeré komponenty (klávesnice, monitor, zvuková karta, grafická karta, CPU apod.) a provádí se i další testy, například zátěžový.
Než je notebook zabalen, jezdí po jakémsi běžícím pásu mezi výrobními linkami a pouští se na něm veškeré myslitelné softwarové testy. K vidění je tak například populární 3D Mark, sleduje se také výdrž baterií a funkce nabíjení. Tato „zahřívací“ fáze trvá více než 24 hodin. Poté jsou již počítače zabaleny a vyslány k vám, zákazníkům.













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.