Počítač jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - III

Archiv | 01.06.98

Informace, snad již od vynálezu knihtisku, se rozšiřují nejčastěji v¦tištěné podobě. Gramotný člověk se pom...







Informace, snad již od vynálezu knihtisku, se rozšiřují
nejčastěji v¦tištěné podobě. Gramotný člověk se pomocí tištěných
knih vzdělává, prostřednictvím opakovaně vydávaných tiskovin,
kterým dnes říkáme noviny a časopisy, se informuje, baví, učí se
a hledá poučení. Tištěná podoba jakékoliv informace byla
donedávna pro těžce zrakově postiženého člověka zcela
nedostupná . Nevidomý byl odkázán na pomoc druhého člověka, který
mu byl ochoten tištěný text přečíst. Závislost na pomoci druhých
je asi jedním z¦nejtíživějších důsledků těžkého zdravotního
postižení vůbec . Touha po svobodě a nezávislosti je od nepaměti
vlastní všem lidem, a nezáleží na tom, jestli forma závislostí
je nějaký druh útlaku nebo neschopnost běžnými prostředky něco
sám udělat. Zcela se zbavit závislosti nebo ji alespoň zmírnit
je jednou z¦největších snah nevidomých. S¦objevem digitálního
záznamu informací konečně začala svítat naděje i těmto lidem.

O tom vypovídá i náš seriál. Víme již, že těžce zrakově
postižení potřebují počítač, který je pro ně speciálně upraven.
Úprava spočívá nejčastěji v¦instalaci zvětšovacího softwaru pro
těžce slabozraké, nebo v¦instalaci hlasového výstupu pro
nevidomé. Osobní počítač je dále pro těžce zrakově postiženého
klienta vybavován dalšími komponenty, které z¦počítače dělají
kompenzační pomůcku s¦mnoha funkcemi.

Již v¦prvním dílu jsem zdůraznila, že pro těžce zrakově postižené
je prioritním cílem zpracování textu. Ať už máme na mysli
rozpoznání tištěného textu, tvorbu vlastních textů nebo
získávání již vytvořených textů v¦digitální podobě. Práce s
textem zůstane pro nevidomého jednou z klíčových.

Nevidomí a slabozrací jsou dnes pomocí skeneru a příslušných
programů schopni si sami přečíst tištěnou informaci. Těžce
slabozrací klienti mohou nyní používat dva kvalitní programy pro
zpracování tištěné předlohy pomoci skeneru: Magna¦Vista a Scas .
Byly vytvořeny v¦České republice. Velikost skeneru uživatele
omezuje na použití formátu maximálně A4. Obvykle je to
dostačující. Předloha, snímána jako obrázek, je uložena do
paměti (OCR), tento obrázek s¦textem nebo i s¦fotografií,
schématem, grafem, je možné zvětšit do potřebné velikosti a
barevně přizpůsobit. Další funkce těchto programů :

- přepínat mezi režimem foto a text

- nadbytečné okraje textu oříznout

- nastavit plynulý pohyb po nasnímané předloze.

Tuto funkci zejména ocení ti, kteří potřebují číst text nebo
noty. Díky možnému nastavení vysokého kontrastu na obrazovce
někteří klienti poprvé "viděli" zřetelně noty nebo text
vytištěný na zažloutlých skriptech. Program Scas poskytuje navíc
možnost uchování naskenovaného textu.

Podobné starší pomůcky - kamerové lupy - neposkytovaly zdaleka
takový komfort jako počítačové lupy. Snímání obrazu bylo řešeno
pomocí kamery, upevněné nad plochou, kam se umisťovaly knihy
nebo listy, či ručním vedením kamery po objektu.

Nevidomí lidé používají ke čtení tištěných předloh také skener,
a vytištěný text musí být rozpoznán (převeden do digitální
podoby) a přečten hlasovým výstupem. K¦tomuto účelu je u nás
používán program Recognita . Ve verzi 2.0 pro MS-DOS existuje
upravená verze Recognita Auge pro nevidomé, dnes je nahrazována
verzí 3.0 a jmenuje se Recognita R3. Kvalita rozpoznávání textu
však zaleží na mnoha vlastnostech tisku :

- na kvalitě tisku předlohy

- na rozložení textu (řádky nebo sloupečky)

- na rozmanitosti typů a velikosti písma

- na barevnosti tisku.

Před několika lety k¦nám byla z¦Austrálie rovněž dovezena pomůcka
- čtecí zařízení pro nevidomé Sunrise ( stejný výrobce jako u
Eureky a Arie - zaměřuje se na výrobu speciálních pomůcek na
bázi osobních počítačů - pozn. autora ). Jednalo se v¦podstatě o
zařízení podobné skeneru, ale přístroj měl v¦sobě procesor, který
řídil přečtení nasnímané předlohy, její uložení do paměti, z¦níž
bylo možné kopírovat digitální podobu textu na diskety. Přístroj
měl obdobný "hlas" jako Eureka, ale pro svou cenovou
nedostupnost se u nás příliš nerozšířil.

Chybovost rozpoznávacích programů vedla nejprve ke snaze
opravovat zdigitalizované texty, zejména učebnice. Kdo to někdy
zkusil, ví, že to je úmorná a jednotvárná práce, která je určena
pro vidoucího člověka, schopného kontroly z¦předlohy. Posléze se
naše úsilí začalo zaměřovat na získávání již digitální podoby
textů, kterou jen upravíme a zkonvertujeme do požadované podoby
holého textu (ASCII soubor). Naše knihovna digitalizovaných
textů obsahuje stovky titulů a souborů, jež se podařilo převést
do digitální podoby, anebo přímo získat od nakladatele.

Uchování těchto textů a jejich dostupnost prostřednictvím
modemové centrály BBS BraillNet, a dnes i prostřednictvím služby
FTP na našem internetovém serveru ( ftp://ftp.braillnet.cz ), je
jednou ze služeb našim klientům. Podrobněji se k¦této
problematice vrátím v¦dalším, již posledním dílu seriálu o tom,
jak s¦počítačem pracují těžce zrakově postižení.

Nezbytnou součástí kompenzační pomůcky - počítače je textový
procesor. Slabozrací klienti díky zvětšovacímu softwaru mohou
pracovat s¦libovolným textovým procesorem. Nevidomí klienti jsou
odkázaní na to, který z¦textových procesorů bude zpřístupněn
hlasovým programem - promluva položek menu a funkcí programu,
dialogových oken, ale také hlasová odezva základní práce
s¦textem. Hlasový výstup :

- musí reagovat na každý nově zapsaný znak - odezva klávesnice

- musí umět vyslovit již zapsaný text - písmeno, slovo, případně
větu, řádek a odstavec

- pohyb po textu, po položkách menu nebo dialogového okna musí
být přiměřeně rychlý (tzv. "náhlá smrt" právě promlouvaného
textu při dalším pohybu po textu, položce menu).

Z¦textových procesorů, které jsou v¦prostředí MS-DOS zpřístupněny
pro práci nevidomého, uvádím velmi používaný Word Perfect 5.1
(zpřístupněn programem KUK), v¦němž jsou někteří nevidomí klienti
schopni zapsat vskutku profesionální dokument. Vznikl i
speciální textový editor EDA, jež svou jednoduchostí ovládání
oslovil určitou skupinu nevidomých uživatelů.

V¦prostředí Windows jsou zpřístupněny hlasovým výstupem textové
procesory WinText602 (programem WinTalker) a MS-Word verze 6.0
(programem CS-Voice v¦programové nadstavbě zvané OKO/Win).
Připravuje se k¦zpřístupnění hlasem další verze MS-Wordu a AmiPro.

Kromě zpřístupnění tištěných textů, textových procesorů pro
tvorbu vlastních dokumentů, zrakově postižení využívají :

- modemů a komunikačních programů (např. Telix): BBS, Internet -
získání informací, textů: telefonní seznam, jízdní řády,
programy televize, kin, divadel, atd.

- programů typu NC, M602, archivační programy (Arj, Zip),
konverzní programy

- pokročilí uživatelé: programování (TurboPascal), databáze,
tabulkové procesory (QuatroPro)

- speciální programové balíky pro zpracování běžných denních
informací (hodiny, kalendář, diář, zápisník, kalkulačka atd.) -
DVOJKLEP, OKO/Win.

Nejvíce nevidomým chybí zpřístupnění slovníků, encyklopedií,
výukových programů, dnes obvykle dodávaných jako multimediální
programy na CD discích.

Pro těžce zrakově postižené děti mladšího i staršího školního
věku chybí programové vybavení vůbec. Neexistují programy, které
by hrou seznámily nevidomé dítě s počítačem tak, aby je
připravily na používání osobního počítače.

Nevidomí a těžce slabozrací klienti mohou požádat až o 100%
příspěvek z¦fondu sociálních dávek na náročnou kompenzační
pomůcku (osobní počítač): digitální čtecí zařízení, digitální
zvětšovací lupa, elektronický zápisník. Mohou také získat
příspěvek na spoustu dalších užitečných doplňků, které významným
způsobem rozšiřují možnosti kompenzační pomůcky - tiskárny,
modemy, nové programy pro zpřístupnění práce s¦počítačem.

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých rovněž pamatuje
na základní zaškolení s¦těmito počítačovými pomůckami, neboť
s¦nutností speciální výbavy počítače není možné, aby nevidomý
navštěvoval běžný kurz. Pořádáme nejen začátečnické kurzy, ale i
kurzy pro pokročilé. Výjimečnost a specifičnost vzdělávání
nevidomých a těžce slabozrakých vyžaduje individuální přístup a
je nutné počítat s¦delším časovým rozpětím kurzů, než je obvykle
nutné u těch¦běžných.

Zatímco v¦dávné historii slepeckého hnutí bychom našli nejvíce
kapitoly o snaze zrovnoprávnění nevidomých lidí, o boji za právo
na vzdělání ( nevidomí byli v¦minulosti považování za
nevzdělavatelné - poznámka autora ), v¦dnešní době zrakově
postižení lidé bojují za větší nezávislost, za lepší postavení
ve společnosti a za možnost uplatnění v¦oborech, které jim
donedávna byly zapovězeny.

RNDr. Hana Bubeníčková

vedoucí Metodického centra informatiky SONS ČR

e-mail :
bubenickova@braillnet.cz















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.