Nová konkurence pro Windows?

Archiv | 01.01.99

BeOS vstupuje na Pentium Novým přírůstkem na poli operačních systémů pro osobní počítače založené na in...







BeOS vstupuje na Pentium


Novým přírůstkem na poli operačních systémů pro osobní počítače
založené na intelské architektuře se letos stal BeOS firmy Be
Inc. Po přechodu ze speciálního hardwaru BeBox na počítače Power
Macintosh s procesory PowerPC (viz PC WORLD, listopad '97) tak
BeOS vstoupil i do světa procesorů Pentium a rázem se stal
systémem schopným provozu na největším množství počítačů.

Architektura

BeOS je založen na myšlence MediaOS, tj. operačního systému
vhodného pro aplikace náročné na průchodnost dat jako je
digitální audio a video. Jádro se v mnohém podobá systémům
unixového typu, ale BeOS vznikl zcela od základů a není tedy
zatížen problémy technologie mající počátky v 70. létech.
Ostatně vestavěné grafické uživatelské rozhraní ho spíše
přibližuje systémům jako jsou Windows nebo Mac OS.

BeOS je systém schopný naplno využívat výkonu procesorů, na
kterých běží. Technologie jako symetrický multiprocessing (běh
na více procesorech), pervasive multithreading (rozdělení úloh,
i systémových, na menší), preemptivní multitasking (vyvážené
přepínání mezi úlohami) a ochrana paměti jsou zde samozřejmostí.

BeOS ovšem nezapomíná ani na ostatní počítačové komponenty a
nabízí 64bitový souborový systém, což mu umožňuje efektivně
pracovat s velkými disky i soubory, např. nekomprimovaným
videem. Souborový systém jde ještě dále a poskytuje databázové
schopnosti jako je indexování nebo journaling. Celý systém V/V
zařízení je modulární a dynamický, takže ovladače lze nahrávat a
odstraňovat za běhu. Podobně modulární je i 2D a 3D grafický
systém (integrována je knihovna OpenGL).

Zatím poslední verze BeOS 3.2 je stále jednouživatelská,
plánována je plnohodnotná podpora více uživatelů, pro kterou je
v systému vše připraveno.

Na síti

BeOS o sobě prohlašuje, že je Internet-native, což neznamená nic
jiného, že jeho základním síťovým protokolem je TCP/IP.
Připojení na síť je asi stejně snadné jako u počítačů Macintosh,
tedy předstihující možnosti Windows. A to i přesto, že například
DHCP není zatím podporováno, a všechny adresy je třeba zadávat
ručně. Na druhou stranu po změně parametrů lze síťování
restartovat samostatně, bez ovlivnění zbytku systému.

K dispozici je základní webový prohlížeč NetPositive (ostatně
dokumentace je ve formátu HTML), ten ovšem nemůže dnešní špičce
konkurovat (např. není Java). Dále zde najdete osobní webový
server PoorMan, snadno lze zapnout i FTP a telnet server, u obou
je ovšem možné zadat jen jednoho uživatele s heslem. BeOS nabízí
také e-mailového klienta BeMail, k dispozici jsou i
propracovanější programy od jiných výrobců. V neposlední řadě
BeOS disponuje programem Software Valet pro snadné nahrávání
aplikací a upgradů ze sítě.

BeOS na PC

BeOS 3 je dodáván ve verzích pro procesory Pentium i PowerPC a
běží tedy na většině dnešních osobních počítačů. V principu tak
lze jednou vyvinutou aplikaci snadno překompilovat na jiný
procesor, cross-kompilátor ale zatím není k dispozici, takže
kompilaci je vždy nutné provádět na té které počítačové
platformě.

K dispozici pro test byla instalace BeOS 3.0 na CD-ROMu, která
měla problémy s některými jednotkami (musí být ATAPI, připojena
jako primary slave, některé stejně nefungují). Po drobných
úpravách hardwaru (včetně výměny CD-ROM jednotky) se nakonec
instalace zdařila a je třeba říci, že ve srovnání s jinými OS
včetně Windows byla jinak zcela bezproblémová a rychlá. Novější
verze 3.2, na kterou jsme pohodlně upgradovali ze sítě, již
zmiňované problémy nemá.

BeOS se instaluje do samostatného diskového oddílu a může tak
docela dobře koexistovat s dalšími operačním systémy na stejném
počítači. Pro volbu aktuálně spuštěného systému lze používat
boot manager LILO stejně dobře jako boot menu z Windows NT. Do
BeOS lze také přepínat přímo z Windows pomocí prográmku BeOS
Launcher.

Diskový oddíl BeOS není ve Windows viditelný, naopak BeOS 3.2
umí přimontovat dosovské disky (FAT), ale zatím pouze pro čtení.
Chcete-li tedy dostat soubory z BeOS na jinou počítačovou
platformu, lze je pohodlně přenést buď po síti, nebo použít
tradiční shellové příkazy mtools pro práci s disketami. Windows
aplikace nelze přímo v BeOS spouštět, lze ovšem očekávat řešení,
které to časem umožní.

Budoucnost

Přestože testovaný BeOS nese pořadové číslo 3.2, pořád se jedná
spíše o vývojářskou verzi, určenou hlavně pro vzbuzení zájmu
producentů softwaru a potenciálních uživatelů (na procesor
Pentium vstoupil BeOS vlastně až verzí 3.0). První skutečně
uživatelskou verzí však bude již BeOS 4.0 připravovaný na
prosinec 1998. Uživatelům nabídne především větší podporu
hardwarových zařízení včetně SCSI a barevných tiskáren (USB bude
následovat) a také kompatibilitu s formáty videa AVI a QuickTime.

BeOS rozhodně není směřován proti Windows a představitelé firmy
Be hovoří spíše o mírové koexistenci, což potvrzuje i možnost
plynulého přepínání mezi oběma operačními systémy. Dnes je pro
BeOS k dispozici software různého druhu včetně kancelářských
balíků, jeho hlavní síla a tedy i oblast použití je ovšem v
multimediálních aplikacích, kde může těžit se svého výkonu.
Zvláště se pak soustředí na použití při zpracování digitálního
audia a videa, kde by se chtěl stát levnou alternativou high-end
pracovních stanic.



BeOS 3.2

K testu poskytla firma:
Be Europe, Rue de l'ancien marché, 92800 Puteax, France

+ výkon
+ ovládání
+/- podpora hardwaru
















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.