Notebooky za sto euro stále v nedohlednu

Archiv | 01.11.07

Takzvaný rozvojový svět už dlouho není pro výrobce jen místem, kde si mohou nechat levně smontovat výrobky. Mnoho r...







Takzvaný rozvojový svět už dlouho není pro výrobce jen místem, kde si mohou nechat levně smontovat výrobky. Mnoho rychleji i pomaleji se rozvíjejících zemí je již nyní tržně atraktivní a jejich zajímavost se bude ještě zvyšovat. To je dobrý důvod snažit se pro tyto státy vyrábět počítače se zvláštní pozorností na jejich co nejnižší cenu.

Ovšem pohnutkou k výrobě a prodeji co nejlevnějšího počítače nemusí být jen touha po zisku, ačkoli u komerčního projektu je vždy nutné přinejmenším uhradit náklady, motivací může být i prostá altruistická touha pomoci lidem z rozvojových zemí dostat se k cenově dostupné výpočetní technice, připojit se k internetu. Tím se může podpořit jejich gramotnost, protože její zvyšování je nutným předpokladem pro omezování chudoby. V tomto článku se podíváme na výsledek snahy o co nejlevnější notebook pro děti v rozvojových, respektive ekonomicky méně rozvinutých zemích, jímž je „stodolarový“ XO-1.


XO-1

Předchůdce XO-1, označený jako CM1, byl veřejnosti představen v listopadu roku 2005 a rázem vyvolal hodně pozornosti. Idea postavit notebook s cenou do stovky amerických dolarů a dodávat ho chudým dětem v zanedbaných částech Afriky, Asie a Jižní Ameriky nenechala jediné oko suché, mnozí hned zavětřili možnost, jak uspokojit pošramocené svědomí rozvinutého světa, který mnohdy kladením překážek světovému obchodu brání tomu méně bohatému v rozvoji.
Takový počítač musí splňovat řadu neobvyklých požadavků. Důraz je kladen na velmi nízkou cenu, zároveň na minimální spotřebu. Vzhledem k tomu, že v mnoha zemích není základním problémem koupit počítač, ale dostat se k elektrickému a internetovému připojení, obsahuje notebook bezdrátové síťové připojení a má velmi malou spotřebu energie. Původní nápad, aby přístroj obsahoval kliku na mechanické dobíjení energie, byl opuštěn, nicméně prý by měl být volitelně k dostání externí zdroj s touto možností.
Postupem času dospěl vývoj k XO-1, který již vypadá mnohem lépe než CM1, ovšem myšlenka na maximální cenu 100 dolarů musela být opuštěna. Zčásti protože současné technické a obchodní možnosti nedovolují při daných parametrech takto levný počítač vyrobit. Přispívá k tomu trvale klesající kurs dolarů vůči ostatním měnám. Podle posledních zpráv vzrostla oficiálně udávaná cena XO-1 na 188 amerických dolarů (asi 3 800 Kč).
Na první pohled upoutá hezký vzhled, kombinující jemné tvary a bílý a barevný plast. Dětem se zřejmě bude líbit, dost možná se jeho designéři nechali inspirovat výrobky Apple. Konstrukce notebooku je uzpůsobena tak, aby mohl být používán v nepříznivých přírodních podmínkách. Je odolný vodě a k prodloužení životnosti a zvýšení odolnosti vůči nárazům má co nejméně pohyblivých součástí, místo klasického pevného disku ukládá data na flashovou paměť. Samozřejmostí je celkově pevnější konstrukce (navzdory pastelovému barevnému provedení, které by mohlo vzbuzovat dojem nepevnosti).
Základem systému je procesor AMD Geode LX-700 (0,8 W) pracující na frekvenci 433 MHz, grafická jednotka je integrována přímo s procesorem. Procesor AMD podporuje instrukční sady MMX a 3DNow! Enhanced, plus další instrukce specifické pro Geode. Operační paměť má velikost 256 MB (DDR266), flash disk kapacitu 1 024 MB. Počítač má také slot na SD paměťové karty, kvůli úspoře energie byly záměrně vynechána optická mechanika.
Do projektu se snaží natlačit i Intel, kterému není příliš po chuti, že by si jeho konkurent měl budovat jméno na trzích, které ještě řádný boj procesorových gigantů nezažily. Sdružení OLPC se k nabídce Intelu vyjádřilo diplomaticky s tím, že Intel se o to může pokusit a přijít s nabídkou. Intel už na desce s procesorem pracuje, zřejmě by použil nějaký ze stávajících mobilních procesorů, ovšem vyráběných 45nm technologií. To jistě není po chuti AMD a popravdě je dost těžko představitelné, že by se zrovna nyní měly takto zásadně měnit výrobní specifikace XO-1.
Aby se co nejvíce snížila spotřeba, neobsahuje notebook větráky, spoléhá se plně na pasivní chlazení, není ani potřeba ATA řadič, jako hlavní úložný prostor slouží už zmíněný jeden gigabajt flash paměti.
Ke třem USB slotům lze připojit všechna potřebná zařízení, tedy tiskárny, skenery, přenosné disky a nakonec i externí CD/DVD mechaniku či 3,5" floppy, pokud by někdo chtěl být zvláště nostalgický (ne že by zrovna na tohle zařízení měl mít někdo hezké vzpomínky).
Dost času se strávilo s navrhováním displeje. Jeho fyzické rozlišení je
1 200 × 900 a úhlopříčka 7,5". Může fungovat ve dvou režimech - buď v černobílém 1 200 × 900, kdy je vypnuto podsvícení. Text je ostrý a dobře čitelný při vnějším osvětlení. Komplikovanější je to s barevným podsvíceným módem, který používá složitého způsobu zobrazení, kdy každý pixel nemá jednu určitou barvu, ale zobrazuje jakýsi barevný přechod. Ve výsledku je rozlišení rovno 693 × 520 klasického LCD displeje. Obrazovka je vůbec nejdražší součástí XO-1 a její vývoj trval dlouho. V budoucnu se nicméně počítá s jejím nahrazením elektronickým papírem, který potřebuje energii jen pro změnu zobrazení, nikoli pro jeho udržení.
Vodotěsná gumová klávesnice je standardního QWERTY rozložení, keypad chybí, nicméně klávesnice obsahuje dobře umístěná směrová tlačítka.
Bezdrátové spojení je zajištěno procesorem 802.11b/g Marvell 8388 s rozšířeným dosahem, v rámci úspory energie je rychlost omezena na 2 Mbit/s, zřejmě nikdo nepředpokládá, že by děti v Nigérii přenášely větší množství dat. Specialitou tohoto čipu je, že může předávat datové pakety, i když je vypnutý hlavní procesor. Příjem vylepšují dvě otočné antény na kraji displeje, které počítači dodávají roztomilý hi-tech vzhled.
Ačkoli je počítač dosti úsporný, přeci jen mu nechybí četné technické vymoženosti. Integrovaná VGA kamera (640 × 480), pro zvuk AC97 kompatibilní karta, nechybí ani mikrofon. Touchpad funguje zároveň jako myš, ale i jako malý tablet, lze na něj psát.
Zatímco běžné notebooky spotřebují v závislosti na režimu 10 až 50 W, XO-1 si vystačí průměrně s 2 watty. Pokud funguje XO-1 v režimu čtení, jsou všechny přebytečné systémy vypnuté, pouze při změně stránky se znovu vykreslí obrazovka a počítač opět „usne“. Tehdy si notebook bere 0,4 až 0,8 W. Baterie je běžná NiMH s kapacitou kolem 3 000 mAh, avšak může být nahrazena i jinými bateriemi. NiMH články mají tu výhodu, že déle uchovávají energii. Provozní výdrž se bude lišit v závislosti na aktivitě, ale odhaduje se, že při běžné práci stačí baterie XO-1 na 5–6 hodin provozu. A i když se to podle vzhledu nezdá, hmotnost je 1,5 kg, a to hlavně kvůli baterii, což je oblast, kde se moc úspor hledat nedá.
Při volbě softwaru se dbalo na výběr open-source programů dodávaných zdarma. Základem je očesaná linuxová distribuce Fedora Core, přístup k webu zajistí jednoduchý prohlížeč vyvinutý na základě Gecka, což je stejné jádro jako má Mozilla Firefox. Přístup k e-mailu je přes web (Gmail), textový procesor je postaven na AbiWordu, nechybí programy pro internetovou telefonii, instant messaging. Jak je u Linuxu zvykem, instalována je celá další škála programů včetně přehrávačů videa a audia a programovacích jazyků.
Grafické prostředí Sugar je dosti netypické, nezobrazuje plochu a na ní ikony tak, jak jsme zvyklí, odkazy na programy jsou umístěny na okraji virtuální mapy zobrazující okolní připojené uživatele. To je motivováno předpokladem, že ve škole budou děti na projektech spolupracovat a takto dobře uvidí, kdo s kým na čem pracuje. Pokud se toto podaří uvést do praxe, budou mnohé školy rozvojového světa na vyšší úrovni výuky než české školství.
V srpnu bylo vyrobeno prvních 300 kusů XO-1, ovšem objednán byl přes milion počítačů a do projektu se již přihlásila řada zemí, například Argentina, Brazílie, Libye, Nigérie, Rwanda a Uruguay. I z tohoto výčtu je patrné, že se jedná o velmi různorodou skupinu států, z nichž jsou některé velmi chudé, ale jiné poměrně bohaté, ovšem bohatství je v nich distribuováno velmi nerovnoměrně, což je případ právě Nigérie.
Program OLPC má i řadu kritiků. Norská nezisková organizace Fair International, jejímž cílem je vybavovat počítači školy rozvojových zemích, si stěžuje, že model zvolený OLPC je celkově příliš nákladný. Další zase namítají, že XO-1 by měl být vybaven těmi nejrozšířenějšími programy, se kterými se dětí ve praxi spíše setkají. Takoví kritici mají na mysli hlavně použití nějaké verze systému Windows, tím však neberou v úvahu, že by se počítače prodražily cenou za licence a zvýšenými hardwarovými nároky. Navíc kdo umí pracovat s Linuxem, neměl by mít následně s Windows větší potíže.
Navzdory několika kritikům jsou reakce na OLPC vesměs kladné a projekt podporuje řada jednotlivců i institucí z nejrůznějších částí světa i sfér života. Mnoho vrcholových manažerů OLPC pochází z akademického prostředí, zejména z Massachusetts Institute of Technology (MIT). Hlavním šéfem projektu je Nicholas Negroponte, spoluzakladatel mediální laboratoře MIT. Důležitými partnery z oblasti průmyslu jsou například společnosti AMD (Advanced Micro Devices), Red Hat a Google.
K notebooku XO-1 ještě zajímavost – od 12. listopadu si budou moci zájemci v USA a vybraných státech EU zakoupit za 400 dolarů jeden XO-1 s tím, že další obdrží nějaké dítě v rozvojovém světě.













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.