Netiquette

Archiv | 01.03.98

aneb etiketa, pravidla chování a ochrana osobních dat v síti Internet Mnoho nových uživatelů sítě Internet h...







aneb etiketa, pravidla chování a ochrana osobních dat v síti Internet



Mnoho nových uživatelů sítě Internet hledá odpověď na otázky jak
se chovat na Internetu, jak zabezpečit informace o své osobě
před zneužitím, jaká pravidla dodržovat, když píšu e-maily....
Pokusím se na nejčastěji kladné otázky odpovědět. Zkušení
uživatelé se nad článkem mohou pousmát a zavzpomínat na doby,
kdy sami začínali. Nováčkům však může pomoci a zamezit případným
přehmatům a chybám.

Pozor na jméno a heslo v poštovním programu

První reakcí nového uživatele je nadšení nad tím, že má vlastní
poštovní schránku a že může komunikovat s miliony lidí. Získá
svůj přístupový kód (login name nebo uživatelské jméno) a heslo
do této schránky. Od správce je často nastaveno uživatelské
jméno a heslo stejné, nebo jsou použita snadno zapamatovatelné
hesla (11111, aaaaa apod.) a uživatel si je zapomene změnit.

První věc, kterou by tedy měl uživatel udělat, je změnit si
heslo ve svém poštovním programu. Heslem by nikdy nemělo být
jméno nebo příjmení uživatele, jeho rodné číslo, jména svých
manželek a jiných spřátelených osob, jméno města, kde uživatel
bydlí a jiných názvů, které jsou snadno odhalitelné. Taktéž by
to neměl být pouze číselný kód, ale vždy kombinace písmen a
číslic. Myslíte si, že je to složité a nezapamatovatelné? Není!
Stačí si např. zkombinovat počáteční písmena své oblíbené
písničky a čísla domu (např. Dancing Queen a 396 - 396danque).
Heslo by mělo mít délku minimálně 5 míst, ale doporučuje se mít
je co nejdelší (optimální je 8 - 12 míst)

Anonymní e-mail může být snadno zneužitý

Pokud nemáte vlastní poštovní schránku anebo chcete mít přístup
ke své schránce z jakéhokoli počítače na světě, který je
připojen k Internetu, jsou tu k dispozici anonymní veřejné
e-mail servery. Použít je můžete pomocí svého browseru.
Nejznámější jsou Hotmail ( www.hotmail.com ), Rocketmail
( www.rocketmail.com ) anebo český POST.CZ ( www.post.cz ).
Zpravidla fungují tak, že při prvním použití uživatel zadá své
základní údaje (jméno, příjmení, uživatelské jméno, heslo a
zpravidla i statistické údaje (pohlaví, věk, příjem, bydliště)).
Tyto údaje však nejsou povinné a jsou používané pro zadavatele
reklam na těchto serverech. Na českém serveru se navíc vyžaduje
zadání autentifikační otázky a odpovědi. Odpověď na
autentifikační otázku se vyžaduje v případě špatně zadaného
hesla. Po správné odpovědi se zobrazí heslo a uživatel se do své
schránky může přihlásit. Je to dobrý nápad, ale uživatelé jsou
často lehkomyslní a dávají velmi jednoduché autentifikační
otázky. Sám jsem vyzkoušel bezpečnost některých schránek a téměř
1/5 jich byla zabezpečena špatně! Byly použity snadno
odhadnutelné otázky (např. "jak se jmenuji?" - odpovědí bylo
uživatelské jméno - apod.) Při zadávání uživatelského jména a
hesla platí to, co jsem popsal výše. Autentifikační otázka by
měla být velmi specifická, opět doporučuji nepoužívat jména,
rodná čísla, typy aut, bydliště....

Používejte pouze stručný podpis

Téměř všechny poštovní programy dovedou přidat na konec e-mailu
podpis uživatele. V něm uživatel většinou specifikuje informace
o sobě - celé jméno, zaměstnání nebo školu, na které studuje,
popř. odkaz na svou homepage nebo Web své firmy či školy. Víc by
prozradit neměl, i když je tomu často naopak. Mnohdy se dozvíme
velmi soukromé informace (telefonní číslo do práce, domů, na
mobil, soukromou adresu). Ani homepage by neměla obsahovat tyto
údaje. Podpis by taktéž neměl obsahovat speciální znaky, jako
jsou symboly telefonu, pera, domu apod., které uživatelé Windows
s oblibou používají. Tyto znaky jsou většinou zobrazitelné pouze
v jednom operačním systému. Podpis by tedy měl obsahovat pouze
znaky ASCII.

Pozor na chaty, IRC a jiné diskusní služby

IRC nebo chat umožňuje komunikaci více uživatelů v reálném čase.
Na tyto služby jsou vyhrazeny speciální servery, na kterých je
často několik skupin různě zaměřených (např. programovací
jazyky, kultura, jazyky, zábava). Když se na tento server
přihlásí nováček, ostatní uživatele zajímá, o koho se jedná,
zda-li je to muž či žena, a často je zajímají i další otázky.
Uživatel by měl o sobě prozradit pouze to nejzákladnější --
jméno, e-mail a firmu, ve které pracují. Nedoporučuje se
prozrazovat telefonní číslo či adresu. Nevíte, kdo toho může
zneužít. Tak jako v normální společnosti, i tady se vyskytuje
určité procento lidí, kteří trpí určitou "duševní poruchou", a
tyto údaje mohou použít pro své pobavení (např. telefonáty po
půlnoci, nevyžádané dopisy atd. ). Pro ženy platí varování
dvojnásobně.

Na Internetu může kdokoli předstírat jakékoli pohlaví!

Internet je do jisté míry anonymní - nevíte, jestli osoba, s níž
se bavíte, je muž či žena, jestli je z Prahy či z Brna, je-li jí
18 či 55. Víte jen (pokud máte prostředky a znalosti) IP adresu
či doménu, ze které se přihlásil. Jak už jsem napsal v
předchozím odstavci, i této anonymity mohou využít duševně
nestabilní osoby a předstírat opačné pohlaví (velice často se
stává, že muž předstírá ženu). Zkušený uživatel to zpravidla
pozná (ať už podle stupně znalosti slangu internetu, způsobu
vyjadřování a komunikace s ostatními), ale nováčkovi to může
činit potíže. Proto na chatech či IRC nesdělujte své osobní a
intimní údaje, protože ve skutečnosti nevíte, kdo poslouchá.

Adresa odesílatele v e-mailu může být často falešná!

Když dostanete e-mail, vidíte i jméno a adresu odesílatele. Ta
se však může lišit od skutečnosti. Zkušení uživatelé tyto údaje
mohou snadno měnit, aby tak zamaskovali své jednání, které často
porušuje pravidla Internetu (většinou se jedná o hromadné
nevyžádané reklamní e-maily, spamy). Pokud takovýto dopis
uživatel rozešle, často hrozí jemu i jeho providerovi odpojení
od sítě. Zvláště pro providera je to velmi nepříjemné. Proto se
uživatelé snaží takto maskovat. Falešný e-mail může odhalit jen
zkušený nebo poučený uživatel.

Zásady komunikace v e-mail komunikaci

Informací o spammingu jsem se dostal k důležité části tohoto
článku, pojednávající o síťové etiketě (anglicky netiquette).
Netiquette je soubor pravidel a zásad slušného chování v
počítačové síti a při elektronické komunikaci. Pravidla se
vyvinula v době, kdy byl Internet pouze pro akademické použití,
ale bez zvláštních úprav platí i do dneška, kdy na něm převážilo
komerční užívání.

Nejvíce zásad platí pro používání e-mailu:

1) Pravidla slušného chování platí jak v normálním životě, tak i
na Internetu. Dodržujte je, zabráníte tak spoustě nepříjemností.

2) Neposílejte e-maily, které by zbytečně zatěžovaly přenosové
kapacity sítě (jedná se především o řetězové dopisy (např.
varování před nebezpečným virem), hromadné reklamní e-maily
(spamy) či zbytečné příspěvky do konferencí. Uvědomte si, že
někteří uživatelé jsou připojeni pouze modemem nebo platí
poplatky podle objemu přenesených dat. Řetězové dopisy a spamy
jsou na Internetu přísně stíhané a může se stát, že bude
odesílatel od Internetu odpojen. Pokud obdržíte takovýto mail,
obraťte se na správce vašeho poštovního serveru.

3) Každý e-mail by měl být podepsaný. Tak jako se na konci
klasického dopisu podepíšete, tak i e-mail by měl obsahovat
podpis. Často se totiž stává, že e-mail je pouze neurčitý shluk
písmen a čísel (např. xnovako1@mail.cvut.cz), a podpis pomáhá
identifikovat odesílatele. Podpisem se rozumí příjmení a jméno,
název firmy či školy a odkaz na případný web či domovskou
stránku. Nic víc není potřeba!

4) Anonymita Internetu často svádí k tykání. Uvědomte si, že
příjemce pošty může být nadřízená osoba, starší člověk nebo
žena, a proto i v e-mailu používejte vykání.

5) Snažte se e-mailem neobtěžovat ostatní. Často se stává, že se
uživatel obrací se svými problémy na známé osobnosti či
odborníky, kteří se na Internetu vyskytují. Nejdříve se pokuste
vyřešit problém se svým správcem sítě, a teprve potom se
obracejte na jiné osoby!

6) Při odesílání posílejte e-mail s diakritikou jen těm
uživatelům, o kterých bezpečně víte, že diakritiku umí zobrazit.
Ostatním uživatelům posílejte dopisy bez diakritiky. Totéž platí
i pro přílohy (attachmenty). Posílejte je jen těm uživatelům, o
nichž víte, že je dokáží dekódovat.

7) Při odpovědi (reply) se pokuste předchozí mail zkrátit na
minimum a nechte v odpovědi jen nezbytně nutné části. Je
považováno za obtěžující, pokud okopírujete celý dopis.

8) Při posílání mailu se pokuste vystihnout podstatu problému v
kolonce subjekt nebo předmět , aby mohl příjemce jednoduše
zjistit, o čem ten váš je. V případě, že adresát dostává denně
několik desítek e-mailů a vy neuvedete v subjektu, o čem e-mail
je, může se stát, že bude snadno přehlédnut.

9) Při komunikaci se často používá jednoduchých textových výrazů
pro vyjádření nálady, překvapení.. Takovým to symbolům se říká
smileys. Pokud neznáte význam jednotlivých symbolů, najděte si
je pomocí jakéhokoli vyhledávacího serveru. Základními jsou tato
vyjádření: :-) úsměv a :-( mračení.

10) Snažte se vyvarovat "flame", neboli ostré a časté výměně
názorů pomocí e-mailu. Tento jev je dosti častý v elektronických
konferencích , kde se uživatelé hádají, kdo má lepší počítač či
browser, kdo má lepší mobilní telefon apod. Často dochází k
osobním výpadům či urážkám. Buďte proto tolerantní při přijímání
názorů.

11) Elektronická pošta není zcela bezpečná, a proto dbejte na
to, co do e-mailu píšete. Může se stát, že spletete adresu
příjemce a dopis dostane úplně cizí člověk. Proto do e-mailu
nepiště věcí důvěrné či intimní.

Zásady komunikace v diskusních skupinách

Zde platí stejná pravidla jako při komunikaci pomocí e-mailu.

1) Dříve, než začnete do diskusí přispívat, sledujte zvyklosti a
chování uživatelů. Můžete se tak vyvarovat omylů a přehmatů.

2) Jednotlivé diskusní skupiny mají svá vlastní pravidla
(rules). Seznamte se s nimi. Každá diskusní skupina má svého
správce, jehož slovo je zde bráno jako zákon. Při nevhodném
chování vám správce může zamezit přístup do konference nebo může
podat stížnost vašemu providerovi.

3) Pokud hledáte odpověď na nějaký problém, nejdříve si projděte
archiv příspěvků a pouze když neuspějete, pošlete dotaz do
konference.

4) Zprávy by měly být stručné. Odpovídejte pouze na konkrétní
věci. Odpovědi typu "to znám", "mě to funguje" apod. jsou
skutečně nevhodné.

5) Pokud odpovědi na dotaz nechce znát více uživatelů,
odpovídejte jenom tomu, kdo se dotazuje, nikoli do konference.

6) Zprávy s přiloženým souborem posílejte jen vyjímečně nebo na
vyžádání. Zamezíte tak zbytečnému zatížení sítě.

7) Přihlášení či odhlášení zasílejte na adresu listserveru,
nikoli do konference.

Zásady chování při používání WWW serverů

1) Nespoléhejte na to, že informace získaná na WWW serveru je
pravdivá či aktuální. Důležité informace čerpejte jen ze
seriózních serverů, o kterých víte, že mají opravdu korektní
údaje.

2) Při posuzování designu WWW serverů buďte tolerantní. To, co
se nelíbí vám, se může líbit ostatním a naopak. Je tedy nevhodné
zasílat e-mail tvůrci WWW serveru s tím, že se vám nelíbí jeho
Web. Připomínky by se měly posílat jen v případě, pokud se na
serveru vyskytne nějaká chyba (např. chybí stránka či obrázek,
databázová aplikace nepracuje správně apod.)

3) Při komunikaci se jako celosvětový jazyk používá angličtina.
Naučte se pár základních slovíček či vět, abyste poznali, co se
po vás na serveru chce nebo co máte dělat.

Další informace o chování na Internetu můžete nalézt na
serverech zabývajících se touto tematikou (z našich je to
především Svět Namodro či Neviditelný pes).















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.