Nejen o volbě pevného operátora - liberalizace telekomunikací na postupu

Archiv | 01.05.03

V tomto článku bych na problematiku volby operátora a přenositelnosti čísla rádpohlédl v poněkud širších souvislostech. Pokud tento hrubý náčrt vzbudí zájem o podrobnější technic...





V tomto článku bych na problematiku volby operátora a přenositelnosti čísla rád
pohlédl v poněkud širších souvislostech. Pokud tento hrubý náčrt vzbudí zájem o
podrobnější technický popis, může mít článek pokračování zaměřené spíše na
technickou stránku věci, neboť zejména co se přenositelnosti čísla týká, vedou
k realizaci stejného cíle různé cesty.

Po úvodním stručném popisu obou uvedených témat ve vztahu ke koncovému
uživateli tedy "co mi to přinese" z pohledu každého z nás, bych rád uvedl
příklad implementace ze Švédska, země, odkud pochází má "mateřská" společnost a
také země, kde přenositelnost čísla je již delší dobu realitou. V závěru bych
rád porovnal předmět dnešního tématu s ostatními aspekty reálné liberalizace
telekomunikačního trhu v České republice. Mám na mysli především "uvolnění"
lokálních smyček (poslední míle) a s tím související přístup k moderním
komunikačním technologiím a zdrojům informací.


Co nám to přinese?

Co konkrétně přinesou služby CS/CPS z anglického Carrier Selection (Výběr
provozovatele) a Carrier Pre-Selection (Výběr provozovatele pevným
přednastavením), koncovým uživatelům? Za poněkud kostrbatý překlad pojmů z
angličtiny se omlouvám, toto označení však používá Český telekomunikační úřad
(ČTÚ) a považuji za vhodné se oficiálního označení držet. Služba CS zákazníkovi
přináší možnost před každým voláním "vytočit" před volaným číslem kód
alternativního operátora, v jehož režii hovor včetně vyúčtování poté proběhne.

Služba CPS pak na základě smlouvy mezi takovým operátorem a Českým Telecomem
(ČTc) umožňuje takovéto "přesměrování" automaticky, bez nutnosti zadávat kód
před každým voláním. Jak z výše uvedeného vyplývá, nezbytným mezičlánkem mezi
většinou koncových uživatelů a zvoleným alternativním operátorem je ČTc. Tento
fakt je naprosto klíčový a v dalším textu, zejména v jeho poslední části, mu
bude opět věnována pozornost.

Hlavní přínos CS/CPS pro koncového uživatele je v možnosti relativně svobodné
volby poskytovatele telekomunikačních služeb. Obrazně řečeno: pokud se mi
nelíbí žluto-modrá, podpisem jedné smlouvy bude účet za má volání vytištěn na
"modrém", "červeném", "modro-oranžovém" nebo i jinak barevném formuláři.

Předpokládám, že samotná změna barvy papíru však není tím hlavním impulsem k
využívání CS/CPS. Magnetem většiny reklamních spotů našich alternativních
operátorů jsou nižší ceny a zákaznicky orientovaný přístup. Zatímco druhý z
argumentů je plně v rukou každého operátora, respektive jeho zaměstnanců, a v
tomto článku nechci úroveň, s jakou operátoři hýčkají své zákazníky, posuzovat
(i když mi ještě stále v uších zní slogan "business tvrdých hochů"...), výše
ceny, tj. první důvod nebudeme si nic nalhávat, v České kotlině (a samozřejmě
na Moravě a ve Slezsku) to je hlavní rozhodovací argument. Výše ceny je z valné
části ovlivněna poplatky, které účtuje ČTc například za upgrade softwaru svých
ústředen, což je mimochodem část poplatků, kterou alternativci snad nejvíce
kritizují. Dále jde také o poplatky za zřízení služby, poplatky za aktivaci
služby a náklady na realizaci volání (originaci). Zákazník pak nejvíce ušetří
především na službách, které nejsou ukončeny v síti ČTc tj. zejména na
mezinárodním volání, hovorech do mobilních sítí a za služby využívající páteřní
infrastrukturu alternativního operátora, tj. meziměstská volání.

Velkou skvrnou na veskrze úspěšné implementaci CS/CPS je nutnost stále platit
paušální poplatek ČTc. Chtěl bych se vzdát možnosti polemizovat o jeho
oprávněnosti a výši, nicméně možnost úhrady tohoto poplatku alternativním
operátorem, který jej potom zahrne do jediného účtu hrazeného koncovým
uživatelem, je přinejmenším logická.

Shrnuto: jak výběr provozovatele, tak výběr provozovatele pevným přednastavením
může znamenat úsporu i pro koncového uživatele, jehož účet nemusí převyšovat
tisícikorunové částky.


Přenositelnost čísla

Přenositelnost čísla (Number Portability, NP) je služba umožňující zachování
telefonních čísel například při změně operátora a s jistými omezeními také při
přestěhování. Samozřejmě je možné zachovat si i takzvaná negeografická čísla,
jako jsou například čísla začínající 800, 900, 906, 909 a podobně. Možnost NP u
tzv. geografických čísel předpokládá zřízení fyzické přípojky novým operátorem.

Zachována mohou být čísla fixních linek i čísla využívaná mobilními operátory.

Tuto službu budou však preferovat spíše firmy než koncoví uživatelé. Náklady
spojené s oznámením změny čísla bytové stanice jsou minimální vzhledem k okruhu
potenciálních volajících. A v dnešní době si troufám tvrdit, že většina
obyvatel této země nemá problém s ověřením aktuálního telefonního čísla buď
prostřednictvím informačních linek, nebo internetu. Finanční přínos plynoucí z
uchování si stále stejného čísla pro jednotlivce či rodinu je tak minimální.

Naopak u společností se stovkami telefonních čísel by v případě zájmu o přechod
k jinému telekomunikačnímu operátorovi výše nákladů na přečíslování
pravděpodobně významně ovlivnila jejich rozhodování. Nejlepším příkladem je
tisková zpráva o změně poskytovatele služeb společnosti Škoda IT Systems. Dle
vyjádření jejího generálního ředitele právě přenositelnost čísla tuto změnu
umožnila.


Centrální databáze

Jak jsem se již zmínil výše, existuje několik různých možností evidence a
správy telefonních čísel. Zřejmě nejrozšířenější je varianta s centrální
databází, kterou poté využívají všichni operátoři.

V České republice za zřízení a správu Národní referenční databáze pro
přenositelnost čísel (RPNDB) na základě pověření ČTÚ zodpovídá dceřiná
společnost Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS)
CNPAC, s. r. o.

Myšlenka přenositelnosti čísla jako jednoho ze znaků liberalizovaných
telekomunikačních trhů je samozřejmě také předmětem zájmu orgánů Evropské unie.
Závazek členů Evropské unie zavést přenositelnost čísla je obsažen v
direktivách 97/33/EG a 98/61/EG Evropského parlamentu. Před několika lety tak
byla i ve Švédsku, jedné z členských zemí EU, implementace přenositelnosti
čísla jedním z prioritních úkolů.

V prosinci roku 2000 operátoři přítomní na švédském telekomunikačním trhu
vytvořili jimi vlastněnou společnost (SNPAC Swedish Number Portability
Administrative Centre) jako správce Centrální referenční databáze (CRD). Tato
společnost je samozřejmě otevřena také dalším subjektům, které budou na švédský
telekomunikační trh teprve vstupovat.

Projekt CRD, a tedy vlastně i přenositelnosti čísla, byl uveden do provozu v
září 2001. V tu dobu bylo do CRD připojeno 21 subjektů.

Technicky probíhá komunikace mezi jednotlivými operátory a CRD přes bod-bod VPN
spojení (v rámci internetu), přičemž výměna informací může probíhat buď
automatizovaně na základě informací ve formátu XML přes proprietární rozhraní,
nebo "manuálně" přes webové rozhraní (formuláře). Pro SNPAC je typická
struktura jedné centrální databáze a diferenciace variant přístupu a formy
poskytovaných informací, od sofistikované verze určené velkým operátorům
pevných a mobilních sítí (přímé propojení do CRD přes proprietární rozhraní,
zpřístupnění referenčních dat pro směrování hovorů, podpora výměny informací
mezi telekomunikačními operátory, podpora informací pro účtování a clearing
mezi operátory) až po jednoduché služby (pouze webové rozhraní s možností
"nahlížení" do referenčních dat) určené například poskytovatelům SMS služeb.

Zajímavá jsou čísla o využívání CRD. V době jejího spuštění, v září 2001, bylo
v systému evidováno 6 476 transakcí. Do února letošního roku to již bylo celkem
252 292 transakcí, přičemž rekordním měsícem byl listopad 2002, kdy bylo
zaregistrováno 22 094 transakcí. Troufám si říci, že alespoň co se týče
telekomunikačních služeb, to ve Švédsku skutečně žije.


Liberalizace

Jedním z hlavních znaků a pravděpodobně základním předpokladem skutečné
liberalizace ve Švédsku však určitě "přenositelnost čísla" a ani "výběr
provozovatele" nebyly a nejsou. Oním základním stavebním kamenem bylo zřejmě
prozíravé rozhodnutí managementu monopolního operátora Telia uvolnit přístupové
vedení alternativním operátorům ještě dříve, než tento liberalizační krok začne
vyžadovat vláda nebo EU.

S odstupem času jsou zřejmé výhody takového postupu, a to pro všechny subjekty
na trhu. Telia si udržela svoji pozici zejména tím, že nabídla přístupové
vedení za ceny, za které se konkurenci nevyplatilo nákladně budovat vlastní
sítě. V portfoliu služeb tak sice vzrostl význam služeb z nižších pater
"hodnotového řetězce", nicméně pro akcionáře je významnější hospodářský
výsledek společnosti a Telia je dnes jedním z nemnoha významných
telekomunikačních operátorů, kteří nejsou zatíženi obrovskými dluhy.
Alternativní operátoři mohli své finance použít na rozvoj moderních služeb a
péči o zákazníky.

A v konečném výsledku právě koncoví zákazníci těží z výhod nejmodernějších
telekomunikačních služeb za ceny, o kterých se nám v České republice může jen
zdát.


Závěrem

Na závěr bych se rád vrátil k myšlence z úvodu článku. Klíčem k moderním
komunikacím v ČR je jednoznačně Český Telecom. Nemyslím si, že je namístě a
priori odsuzovat vše spojené s logem ČTc. Ostatně každý z nás je
prostřednictvím Fondu národního majetku spoluvlastníkem této společnosti. Na
rozdíl od let minulých je po neúspěšném prodeji cítit jistá změna kursu z
přístupu "po nás potopa" k pragmatičtějšímu vztahu k okolnímu světu.

Zcela evidentní podíl na této změně má ministr Mlynář, jehož "razantnější
uchopení akcionářských práv" přináší první ovoce. Zástupci alternativních
operátorů prokázali jednoznačně svou schopnost spolupracovat, přičemž doufám,
že jediným motivem pro tento aktivní až proaktivní přístup nebylo jedno
výběrové řízení.

Nezbývá než věřit, že změny v managementu Českého Telecomu povedou i díky
politické podpoře k výraznějším krokům v oblasti zpřístupnění poslední míle, a
služby jako "Přenositelnost čísla" a zejména "Výběr provozovatele" budou svým
uživatelům přinášet více než jen dobrý pocit z možnosti volby operátora.


Autor článku, Karel Šotkovský, pracuje ve společnosti Telia IC Czech Republic
jako obchodní ředitel.















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.