Linux v¦otázkách a odpovědích

Archiv | 01.12.98

Otázka: Co je to Linux? Odpověď: Linux je UNIX, který byl původně určen především pro počítače třídy PC....







Otázka: Co je to Linux?

Odpověď: Linux je UNIX, který byl původně určen především pro
počítače třídy PC.

?: Co je to UNIX?

!: UNIX je víceuživatelský víceúlohový operační systém, vyvinutý
v¦dobách slávy LSD.

?: Co je to LSD?

!: LSD je uměle vyrobená droga, která byla vyvinuta ve stejném
prostředí jako základy UNIXu nežli byl tento převzat do komerční
sféry.

?: Má Linux něco společného s LSD?

!: Oba dva produkty vyvolávají po aplikaci halucinace. LSD
vyvolá dojem, že vás pronásleduje devítihlavý kaktusový démon,
Linux zase pocit, že vaše aplikace budou nesmírně stabilní.
Z¦obojího brzy vystřízlivíte.

?: Má Linux něco společného s¦MS-DOSem?

!: Technicky naprosto nic. Vizuálně částečně. A možná budete
chvilku potřebovat MS-DOS na začátku instalace, abyste si mohli
vyrobit zaváděcí diskety nebo poprvé zavádět jádro instalačního
programu.

?: Má MS-DOS něco společného s¦LSD?

!: Tak dost toho LSD...

?: Proč někteří lidé tak urputně přísahají na Linux a nenávidí
Windows?

!: Takoví fanatici patrně závidí Američanovi Billu Gatesovi jeho
bohatství, a proto dávají přednost operačnímu systému vyvinutému
zadarmo Švédem Linusem Torvaldsem a spoustou dalších lidí.

?: Zadarmo???

!: Často ano.

?: To znamená, že za operační systém nemusím platit peníze?

!: Ne z¦principu -- to zaručuje za jistých podmínek tzv. GNU
General Public License, do jejíhož textu budete u souborů Linuxu
vrážet na každém kroku. Ale abyste tento OS získal, musíte se
buď připojit k¦Internetu a stáhnout si cca 200 MB dat, než to
začne dělat něco užitečného, krásného a zábavného, nebo si jej
můžete koupit za několik desítek dolarů či ekvivalent v¦korunách
na CDčku od společností, které jej distribuují a vylepšují.

?: Souvisí tohle nějak s¦pojmem Red Hat Linux?

!: Ano, Red Hat Software je jedna z¦firem, které jej distribuují.
Snad každá z¦takových distribučních firem připraví k¦samotnému
operačnímu systému balík programů, užitečných utilit například
pro nakonfigurování OS nebo různé verze tzv. knihoven. Tomu, co
pak dá firma (ale někdy je to jenom pilný jedinec, který to
udělá z¦čirého nadšení) do oběhu, se říká "distribuce".
Nejznámější distribuce jsou dnes asi americké Red Hat, Caldera,
Debian, německá Slackware a u nás v¦Čechách naše česká Sarah a
Monkey (která je zajímavá tím, že umí pracovat na MS-DOS
partition).

?: Tak jo. Až si tedy nějakou distribuci nainstaluju, bude také
umět tak hezky psát a malovat jako Windows?

!: Ne tak rychle. Po nainstalování Linuxu se na vás bude šklebit
černobílá obrazovka jako v¦dobách MS-DOSu.

?: Ale já myslel, že UNIX je grafický operační systém.

!: Nad UNIXem je skutečně možné spustit si grafickou nádstavbu
zvanou X-Windows (jejíž správce oken může vypadat například jako
Windows 95), za předpokladu, že znáte přesně typ své videokarty,
jakou čipovou sadou je osazena, když znáte maximální frekvenci
vertikálního a horizontálního rozkladu vašeho monitoru a když si
připojíte nejlépe třítlačítkovou myš k¦ /dev/cua0 .

?: K¦čemu?!?!?!

!: V¦MS-DOSu nebo ve Windows tomu říkáte port COM1.

?: A proč třítlačítkovou?

!: Abyste mohli prostředním tlačítkem myši tahat šoupátko od
nápovědy.

?: To nemůžu udělat levým tlačítkem?

!: Ne. Když budete na liště mačkat levé tlačítko, bude se text
nápovědy posouvat pořád dopředu.

?: A když budu mačkat pravé tlačítko?

!: Tak se bude nápověda posouvat pořád zpátky.

?: A to při tom musím pořád udržovat myš v¦šoupací liště?

!: Ano. Ale naštěstí existují i modernější aplikace, které se
v¦tomhle chovají přesně jako Windows.

?: A nejde to bez nápovědy?

!: Ne, několik mnoho měsíců nebudete dělat s¦Linuxem skoro nic
jiného, než číst nápovědu.

?: To není moc intuitivní. To nemůžu ani nic napsat a vytisknout
bez nápovědy? Ani když mám dobré zkušenosti s¦Windows?

!: Obávám se, že spíše ne, pokud použijete standardní textový
editor, který se dodává zadarmo s¦UNIXem.

?: Tomu nevěřím. Jak mne přesvědčíte?

!: V¦nejUNIXovatějším psacím programu vi se na začátek řádku
dostanete stisknutím nuly, na konec řádku když stisknete $ , na
začátek textu, když stisknete 1G , a text v¦celém dokumentu
zaměníte, když stisknete :%s@ původní text @ nový text @ . A napsaný
znak opravíte velkým X .

?: Ale jak mám psát? Vždyť se to celé ovládá normálními písmeny!

!: Aby to začalo psát, musíte stisknout například malé a nebo i
nebo O nebo o nebo s ...

?: Proč je jich tolik? A jak zase přestanu psát a budu moci ten
text upravovat?

!: Každé začne psát v¦textu někde jinde. A pokud chcete přestat
psát a upravovat text, musíte zmáčknout Esc . Tím přejdete do
"příkazového režimu".

?: A jak se třeba mění fonty?

!: V¦tomto textovém editoru v UNIXu se nedají měnit fonty. Tento
editor v¦UNIXu neumí nic víc než Poznámkový blok ve Windows.

?: A má takový textový editor nějaké menu?

!: Ne.

?: Tak na co je mi ta myš?

!: Až vás přestane bavit tento textový editor, můžete si pořídit
zadarmo program StarOffice nebo Maxwell nebo za čtyřicet dolarů
CDčko s¦Corel WordPerfectem.

?: Takže ono to všechno není úplně zadarmo?

!: Všechno bohužel ne. Pouze čistý operační systém, který vyvíjí
spousta fanoušků po celém světě. Ale s¦tím si moc nepohrajete.

?: Když Linux vyvjíjejí lidé po celém světě, jistě umí dobře
pracovat s¦cizími jazyky a kódováním! Například s češtinou, že?

!: Ne. Skoro každé aplikaci musíte po překladu a instalaci
pracně domlouvat, aby začala používat českou klávesnici a české
znakové sady (pokud si je pořídíte). U některých programů se vám
to nepodaří nikdy.

?: Tak to je mi potom na houby... po jakém "překladu"?!?!?!

!: Když si chcete instalovat nějaký program pod UNIXem, musíte
jej zpravidla nejprve přeložit ze zdrojových textů do binární
podoby. Jen tak se snadno zajistí, že distribuce jednoho
programu může pracovat na více variantách UNIXu. Když máte
štěstí, může se vám takový překlad i podařit! Když ne, budete se
muset ponořit do zdrojových textů toho programu a pokoušet se
zjistit, proč program, který byl napsán pro počítače s¦AIXem,
nechce fungovat v¦Linuxu. Naštěstí patrně nebudete první, kdo se
s¦tímto problémem potýká, a tak můžete na Internetu často najít
kuchařku na opravy

?: A jéje! To abych se naučil taky programovat. A v¦jakém
programovacím jazyce je takový program napsán? V¦Javě?

!: Zpravidla v¦C, které se dodává povinně s¦každou verzí UNIXu.
Často si takový program vypomůže i jinými jazyky, nástroji a
knihovnami jako Perl, Tk, Tcl, ash, bsh, bash, csh, ksh, zsh,
sh, awk, Python atd. atd.

?: To jsou názvy... To musím mít k¦dispozici v¦počítači tolik
různých překladačů, interpreterů a jiných pro mne neužitečných
věcí?

!: Záleží na tom, kolik chcete mít aplikací.

?: Aha. Mimochodem, vraťme se ještě k¦tomu psaní. Slyšel jsem, že
pro UNIX existuje ještě jakýsi další psací program. Prý se
jmenuje Tex nebo tak nějak. Je to pravda?

!: Ano, takový program skutečně existuje. Jmenuje se TEX (místo
slova TEX dát tex0.gif!!!!), což se vyslovuje "tech". Bohužel,
psaní v¦(tex0.gif)u obnáší naučit se v¦podstatě programovací jazyk
podobný HTML, ale složitější, a v¦něm celý dokument napsat. Potom
zbývá spustit zvláštní program, který ze zdrojového textu vyrobí
za pár minut další soubor, a pak se pomocí třetího programu
můžete podívat na výsledek vaší práce.

?: Nemám raději říkat "(tex0.gif), dříve známý jako Tex"?

!: Ne, to si pletete se zpěvákem dříve známým jako Princ. Ale je
pravda, že (tex0.gif) má svoje logo standardně vestavěno jako
zvláštní písmeno, aby každý (tex0.gif)ista mohl snadno ukázat,
jaký je kabrňák, když používá právě(tex0.gif).

?: Aha, dobrá. Jsem (tex0.gif)em nadšen. Jak se dají přenášet
jeho výstupy?

!: Výsledný soubor dvi (který je zcela nemodifikovatelný a
neinteraktivní) je přenositelný -- ovšem pouze tehdy, když tomu
UNIXáři, kterému váš soubor předáváte, budou správně fungovat
fonty.

?: "UNIXář"... to znělo skoro jako "unitář". Nejsou UNIXáři taky
nějaká církev?

!: Téměř. Je to něco mezi náboženstvím, řeholí a úchylkou.

?: A čím je Linux výhodnější než Windows?

!: Například ochranou souborů před uživateli. Narozdíl od
Windows 95 lze každému souboru extra nastavit, kdo jej smí číst,
přepisovat a spouštět.

?: A neumí v¦prostředí lokálních sítí totéž například Novell?

!: Ano a lépe. Ale UNIX je v¦tomto případě (i v¦některých jiných)
předháněn i jinými operačními systémy.

?: Dobrá, vidím, že jako milovník jednouživatelských operačních
systémů typu "Click and go" si s¦Linuxem zrovna začínat nemusím.
Ale kdo, když ne já?

!: Především ten, kdo chce pracovat se sítěmi - ať už poskytovat
nějaké služby nebo jim škodit. Programy, které toto umějí, samy
nepotřebují krásné grafické ovládání (které má zpravidla
tendenci se zhroutit) Proto se pro takové programy pro UNIX
snadno píší a pak se na něm výborně vyjímají. Jo, a kromě toho
taky proto, že do¦jádra Linuxu je dnes vestavitelná dobrá síťová
podpora. A možná (ale to bude asi ten pravý důvod), že jde o
operační systém, který vždy počítal s¦tím, že na něm bude
pracovat současně více uživatelů a více programů. Většina
specializovaných programů pro zajišťování provozu Internetu
nikdy ani nepočítala s¦tím, že by pracovala na jiném operačním
systému než UNIX a zpravidla je lze poměrně plynule nainstalovat
na Linux. Zcela běžně najdete v¦Čechách podnikatele, kteří na
Linuxu postavili prosperující firmu.

Linuxu si náramně užije ten, kdo se rád šťourá ve věcech. Takový
člověk stráví s¦ním mnoho šťastných tisíců hodin. V¦Linuxu (ke
kterému je možno získat libovolné zdrojové texty) to lze jako
snad v¦žádném jiném operačním systému. Takovými lidmi jsou často
studenti.

A nakonec to může být prostě ten, komu se už omrzela Windows,
nechce pokoušet OS/2, rád legálně ušetří spoustu peněz za
programové vybavení a má spoustu času na to, aby je pak
rozchodil. Přece jen existují pro UNIX zajímavé programy za pět
prstů, u nichž stojí za to se jimi zabývat. Někdy jde o
programy, které jsou dokonce pro jiné platformy šířeny za
peníze, zatímco pro Linux zdarma!

Proto, pokud vás předchozí zatěžkávací konverzace úplně
nevyděsila, máte nejlépe přístup k¦Internetu a po ruce asi 250 MB
partition, kterou můžete zformátovat, doporučuji zahájit
frontální tažení na Linux.

Autor článku se živí již několik let tím, že používá a spravuje
počítače osazené různými variantami operačního systému UNIX
(Ultrix, Irix, SunOS, Linux, Digital UNIX).

8***/JL

Poznámky:

I) viz O'Rourke, P. J.: Jak se dnes chovat ve společnosti,
Votobia, Olomouc, 1997, 1. vydání, str. 72

II) fvwm95, který má celkem vzhled Windows 95 (viz obrázky), byl
vyhodnocen v¦roce 1997 v¦linuxových kruzích jako dosud nejlepší
okenní manažer pro X-Windows klienta.

III) Třítlačítkovou myš lze emulovat současným stiskem obou
tlačítek dvoutlačítkové myši.

IV) ...pokud samotný text neobsahuje zavináč, pak byste museli
napsat místo zavináče nějaké jiné písmeno, které neobsahuje ani
starý, ani nový text.

V) Ve skutečnosti existují i mírně vlídnější editory jako emacs
nebo joe . Ale vi je jediný textový editor, který najdete v
jakémkoliv UNIXu, a podle skalních UNIXářů je ten Jediný Pravý.

VI) U některých programů sice existují připravené binární
distribuce pro každou platformu a v¦různých UNIXech se ujímají i
všelijaké programy pro automatizaci instalací, např. rpm pro
Linux (viz obr. 2), setld v¦Digital UNIXu atd. atd., ale na tento
způsob instalace nelze spoléhat.

VII) AIX je chráněná obchodní známka IBM Corporation.

VIII) Ve skutečnosti existuje TeX i pro jiné platformy (MS-DOS,
OS/2)

IX) Například program imitující chování Photoshopu, zvaný GIMP,
nebo méně komfortní balíček ImageMagick. Ve světě wordprocesorů
Maxwell, německý balík StarOffice, zajímavý holandský program
Multitrack pro vícestopý záznam zvuku pomocí několika běžných
zvukových karet...

X) Například Secure Shell (program pro zabezpečení přenosu dat
po sítích).



Stručně řečeno, systém Linux má pro vás smysl pouze tehdy,
patříte-li alespoň trochu do řad počítačových nadšenců.

Matt Welsh a Lar Kaufman: Používáme Linux, Computer Press, 1.
vydání, 1997, strana xv

















Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.