Krátké zprávy

Archiv | 01.05.99

Superpočítačem na hryPlayStation patří mezi nejoblíbenější herní konzole na světě. Stejně tak jako postupuje vývoj v celém počítačovém průmyslu, ani PlayStation neustrnula na m...





Superpočítačem na hry
PlayStation patří mezi nejoblíbenější herní konzole na světě. Stejně tak jako
postupuje vývoj v celém počítačovém průmyslu, ani PlayStation neustrnula na
místě. Nedávno totiž nastínili zástupci společnosti Sony její další vývoj a
oznámili, že do ní zakomponují 3x rychlejší procesor, než je Pentium III.
Nové zařízení, předběžně nazvané PlayStation 2, bude používat procesor založený
na architektuře RISC společnosti MIPS Technologies s frekvencí 300 MHz,
vyvinutý společně s firmou Toshiba. Ten je optimalizován pro zpracování videa a
zvuku, a má větší výpočetní výkon než současné procesory užívané v pracovních
stanicích. Jmenuje se Emotion Engine a je v podstatě prvním plně 128bitovým
procesorem na světě. Výkon celého zařízení, ve kterém budou procesory dva, by
se měl blížit rychlosti dnešních superpočítačů dokáže zpracovat 6,2 miliardy
operací s plovoucí čárkou za sekundu.
V konzoli bude zabudována DVD-ROM mechanika, 32 MB DR DRAM a grafický engine
vyvinutý firmou Sony, schopný zpracovat 75 milionů polygonů za sekundu. Již se
pracuje na novém grafickém procesoru, jenž se objeví na trhu na jaře roku 2000.
Na konzoli PlayStation 2 budou běhat hry vyvinuté pro původní PlayStation; na
japonském trhu se objeví v první polovině roku, americký kontinent přijde na
řadu ve druhé, a spolu s ním i evropský. Zákazník za novou konzoli zaplatí něco
kolem 400 USD.


K čemu mozek?
Do současné doby neznámá americká společnost Star Bridge ohlásila nedávno svůj
první technologický počin. Je jím rychlejší, univerzálnější počítačová
architektura, na které může být založeno vše, počínaje web-serverem a opékačem
topinek konče.
Firma nedávno dokončila testování "hyperpočítače" pojmenovaného Hal-4rW1 a
tvrdí, že je rychlejší a univerzálnější než jakýkoli jiný typ na současném
trhu. Při testování počítač zpracovával výpočty rychlostí až 12,84 bilionu
operací za sekundu, což je 60 000x větší rychlost, než s jakou pracuje PC s
procesorem taktovaným na 350 MHz. Ovšem velikosti Hala a PC jsou v poměru 1 :
1, podobné je to i s váhou. Jeho použití sahá od sféry informačních technologií
až do spotřební elektroniky.
Ve Star Bridge pracovali na vývoji počítače 15 let. Základem jeho architektury
jsou tzv. Field-Programmable Gate Array čipy (FPGA), do češtiny volně přeloženo
jako zónově programovatelné čipy v podstatě čisté křemíkové destičky, jež mohou
být mnohokrát přeprogramovány. Společnost Xilinx, která čipy vynalezla, je
zdarma poskytla spolu s technickou podporou pro vývoj Hala. V současné době je
o možnosti využití FPGA čipů velký zájem, mnoho společností je již ve svých
výrobcích používá. IBM je například zabudovala do svých ATM přepínačů.
Superpočítač Hal v sobě obsahuje 280 čipů od Xylinxu na 36 samostatných deskách
s integrovanými obvody. Star Bridge vyvinul i svůj operační vývojový systém
Viva, obsahující nástroje k programování čipů a speciálních aplikací, stejně
jako grafické rozhraní. Společnost zaměstnává 120 programátorů, kteří jsou
schopni postavit aplikace šité přesně na míru zákazníkovým potřebám. Není se co
divit, předběžně byla cena jednoho superpočítače stanovena na 26 milionů dolarů.
Tajemství rychlosti Hala spočívá v hierarchické struktuře FPGA čipů, jež
umožňuje větší kontrolu nad systémovými komponentami přenášejícími informace.
"Můžete si zkonfigurovat paměť, jak chcete a potřebujete. Můžete mít jeden
hlavní procesor nebo část jednoho, spolupracující s částmi dalších procesorů.
Máte úplně dokonalou kontrolu nad každým bitem," tvrdí Brent Ward.
Superpočítač Hal však není splněným cílem společnosti. V podstatě slouží jen k
upoutání pozornosti odborné veřejnosti, což se vcelku daří. Ve Star Bridge se
hodlají věnovat především rozšíření technologie programovatelných čipů do všech
oblastí průmyslu, ve kterých se používají nebo budou používat k řízení čipy.
Všechny technologické postupy včetně vlastního softwaru Viva jsou nebo budou
patentovány.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.