Jon Postel zemřel, ať žije Internet!

Archiv | 01.01.99

aneb Stručná historie Internetu V polovině října zemřel ve věku 55 let na srdeční poruchu jeden ze zaklada...







aneb Stručná historie Internetu



V polovině října zemřel ve věku 55 let na srdeční poruchu jeden
ze zakladatelů Internetu, Jon Postel. Stál nejen u zrodu
Arpanetu, z něhož se odvinula současná podoba Internetu, ale byl
také autorem řady specifikací RFC. Věnoval se vědecké činnosti
(měl doktorát počítačových věd) a jeho posledním postem byla
funkce ředitele v Information Sciences Institute (pobočka
kalifornské univerzity). Vzpomeňte v dobrém tohoto velkého muže.

Abychom uctili památku Jona Postela, rozhodli jsme se vám jeho
činnost a dosah práce připomenout stručným shrnutím historie
vzniku současného Internetu, kterou ne každý může znát. I
vzhledem k tomu, že v současné době se rozjíždějí projekty
Internet 2 a americká vláda tvoří další novou velkou síť, šlo
tedy pravděpodobně o celosvětovou revoluci v oblasti
komunikacích. Ale nezdá se, že by si toho u nás doposud někdo
všimnul.

1966

Vědci poprvé použili optická vlákna pro zachycení telefonních
signálů. Donald Davis zavádí termíny "pakety" a "paketové
přepínání" (packets, packet switching). Bob Taylor z ARPA
(Advanced Research Projects Agency, oddělení ministerstva
obrany) získává dotaci na vývoj sítě, která by propojila větší
množství univerzit. Bez jakýchkoliv průtahů a ani ne za hodinu
souhlasí Charles Herzfeld s financováním projektu, jenž bude za
tři roky znám jako ARPANET. Není divu, americké vládě jde
především o vývoj systému, který by posílil vybavení armády
proti jiným zemím, v té době především Sovětskému svazu. Navíc by
informace, dejme tomu mezi Dallasem a Tokiem, nikdy nešly jednou
jedinou sítí.

1967

Wes Clark přichází na setkání představitelů ARPA s nápadem využít
dedikovaný hardware pro funkce sítě. Přístroje se mají nazývat
Interface Message Processors (IMP's), tedy Procesory
zpravodajského rozhraní..

Říjen

Lawrence Roberts zveřejňuje první návrh ARPANETu na konferenci
Velké počítačové sítě a komunikace mezi počítači v Gatlinburgu.

1968

V National Research Laboratory (NRL, Národní výzkumné
laboratoři) ve Velké Británii se testuje první síť WAN
s paketovým přepínáním.

Je zveřejněn konečný standard pro ASCII kód. (Dřívější verze,
vytvořená v roce 1961, zahrnovala pouze velká písmena.)

Srpen

Larry Roberts ze společnosti ARPA vyhlašuje konkurz (RFC) na
vybudování sítě 4 IMP, jejichž počet by vzrostl na 19. Mnohé
velké společnosti, např. IBM, se konkurzu neúčastní s tím, že
taková síť není možná.

Prosinec

Mnoho lidí je překvapeno skutečností, že konkurz vyhrává malá
poradenská firma Bolt Beranek a Newman (BBN) z Cambridge.
Společnost, vedená Frankem Heartem, získává jeden milion dolarů
a méně než jeden rok na převedení teorie ve fungující systém.

1969

Březen

Firma Honeywell dodává první prototyp IMP (IMP 0) do BBN.
Jednotka byla přizpůsobenou verzí počítače 516. Naneštěstí
nefungovala správně a Ben Barker strávil několik týdnů neustálým
ručním připojováním do sítě, aby se dosáhlo správné konfigurace.

7. dubna

Steve Crocker vytvořil první dokument RFC, nazvaný Host Software
( RFC1). V něm předepsal vzájemný vztah mezi hosty a přístroji
IMP od společnosti BNN. Každá strana je zodpovědná za vývoj
softwaru, který propojí počítače k IMP sítě ARPANET.

20. července

Apollo 11 přistává na Měsíci. Neil Armstrong se stává prvním
člověkem, který se dotkl povrchu Měsíce, Buzz

Aldrin druhým. Na měsíčním povrchu strávili 21,5 hodiny, včetně
2,5 hodin mimo jejich lunární modul, což mohly sledovat miliony
diváků ze Země.

2. září

Vývojáři z BNN, pracující na IMP, konečně instalují první IMP
uzel ARPANETu v UCLA, kde je bez problémů připojen ke školnímu
počítači Sigma-7.

1. října

Druhý uzel ARPANETu je nastaven ve Stanfordském výzkumném
institutu (SRI), kde je připojen k jejich SDS 940. Po prvotním
výpadku bylo nakonec navázáno první spojení mezi zařízeními UCLA
a SRI okruhem o rychlosti 50 Kb/s.

1. listopadu

Uzel číslo 3 je instalován na Univerzitě Kalifornie v Santa
Barbaře.

Prosinec

Čtvrtý uzel je instalován na utažské univerzitě.

1975

Americká kancelář ministerstva obrany získává administrativní
dohled nad ARPANETem a ministerstvo obrany pak veškeré přednosti
při komunikaci po této síti. Provoz rapidně vzrůstá, protože síť
mohou nadále využívat i běžní uživatelé, vývojáři, univerzity.
ARPANET se proto rozděluje do dvou větví: samotný ARPANET nadále
zůstává pro akademické využití, MILNET zabezpečuje potřeby
armády, a to za současného sdílení informací mezi oběma sítěmi.
Propojovací síť je známá jako DARPA Internet (Defense Advanced
Research Projects Agency), zkráceně Internet.

Počátek 80. let

Vznikají další sítě, např. BITNET (Because It's Time Network,
Protože Je Čas Sítí) a CSNET (Computer Science Network,
Počítačová vědecká síť), propojující akademické a výzkumné
organizace. Tyto se nestaly původně součástí Internetu, postupem
času však ano, a to kvůli sdílení informací.

1986

Národní vědecká nadace, National Science Foundation (NSF)
významně přispěla k rozvoji Internetu vytvořením sítě, která
propojila výzkumné ústavy celé země přes několik center se
supervýkonnými počítači. Tato vysokorychlostní síť dostala název
NSFNET. Přenosové linky obsahují jak telefonní kabely, optická a
mikrovlnná vlákna, tak satelitní spojení. Původní rychlost je 56
Kb/s.

1989

Síť NSFNET je upgradována na tzv. T1 linky, jejichž přenosová
rychlost je 1,5 Mb/s.

1992

Současný upgrade na T3 linky zaručuje přenos rychlostí 45 Mb/s.
Jednoduše řečeno - 10 kopií Tolstého románu Vojna a mír byste
přenesli z jednoho místa na druhé za jednu sekundu.

Ve stejném roce se Internet objevuje poprvé i
v Československu, kde propojuje školy a vědecká a výzkumná
pracoviště. Postupně se připojí i státní správa.

1998

Síť NSFNET se nadále rozšiřuje - dnes má propojení do 80 zemí
světa a přes milion uživatelů. Podobná síť v Kanadě (CA*net) je
druhá největší na světě. Mezi další země s vysokým rozvojem sítí
patří Francie, Německo, Velká Británie, Austrálie a Japonsko.
Každá z nich má více jak 1 000 síťových stanic, připojených
k Internetu a NSFNETu.

Síť, nazvaná Internet 2, a vycházející z propojení
jednotlivých železničních stanic v USA optickým vláknem, se
začíná budovat v Evropě.

V České republice klesá počet připojených uzlů do
Internetu, díky ohlášenému zvýšení telefonních poplatků ze
strany SPT Telecomu dochází k akci Bojkot proti Telecomu, a stále
platí zákon o telekomunikacích z roku 1964, jenž je v rozporu
s ustanoveními Evropské unie.













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.