Jak bude vypadat práce na počítači v blízké budoucnosti?

Archiv | 01.01.08

Spoustu let na gigantickou firmu Microsoft v počítačové branži prakticky nikdo neměl. Microsoft neochvějně zaujímal...







Spoustu let na gigantickou firmu Microsoft v počítačové branži prakticky nikdo neměl. Microsoft neochvějně zaujímal v oblasti informačních technologií první místo. V současné době je vidět, že se časy mění a najednou je blízko stav, o němž by si Microsoft nikdy ani nepomyslel, že by mohl nastat. Do oblasti hardwaru a softwaru se podařilo proniknout čtyřem firmám, které svým způsobem představují pro Microsoft ohrožení.
Víte, čím Microsoftu znepříjemňuje život jeho konkurence?
Ve světě počítačů dlouho platilo tvrzení, že pokud se chce Microsoft v boji proti konkurenci prosadit svými produkty či technologiemi, pak je nutné daný produkt nebo technologii prohlásit za standard. Dlužno říci, že se tato metoda Microsoftu osvědčila – ať se to týkalo internetového prohlížeče, textových procesorů, kancelářských balíků nebo operačních systémů. Ve všech těchto oblastech obsadily produkty Microsoftu přední místa. Během posledních let však začínáme pozorovat jisté změny. V různých oblastech se podařilo prosadit i jiným firmám, které prosadily standardy, na něž Microsoft stíhá reagovat až se značným zpožděním. V tomto článku se dozvíte, jak firmy Google, Mozilla apod. komplikují Microsoftu život a co to v konečném důsledku znamená pro běžného uživatele.

Google:

Stírání rozdílu mezi prací off-line a on-line

O převzetí virtuální vlády nad světem se dá hovořit v případě těch společností, kterým se podařilo získat oproti ostatním prakticky neohrozitelné postavení na internetu. Kupříkladu Google – tomu se během posledních deseti let podařilo stát skutečným průkopníkem na internetu. Google je nejen absolutní jedničkou mezi internetovými vyhledávači, ale svůj podíl má prakticky v každém typu internetové aplikace – ať se jedná o blogy (www.blogger.com), poskytování map (http://maps.google.com), publikování fotografií (www.panoramio.com), stránky se soubory videa (www.youtube.com) či služby pro navazování kontaktů s lidmi z celého světa (www.orkut.com). Google se tak podílí prakticky na všem, co by z dlouhodobého hlediska mohlo přinést nějaký zisk.
¦ Programy od Googlu: Klasické softwarové firmy jako například Microsoft si dosud vytrvale držely svoje dosažené pozice. To se však určitě v brzké době změní, protože se Google začíná angažovat i v této oblasti. Bolení hlavy a bezesné noci by Microsoftu mohl způsobit nejen na Google šikovně navázaný panel nástrojů Google Toolbar (http://toolbar.google.com), ale třeba i Google Desktop (http://desktop.google.com). Google však šlape Microsoftu na paty i v další oblasti, a to v kancelářských aplikacích, kde nabízí Google Docs a Spreadsheets (textový editor a tabulkový kalkulátor), a to v podobě webových aplikací (http://docs.google.com). Uživatel tak má textový editor a tabulkový kalkulátor k dispozici vždy, kdykoliv a kdekoliv jej potřebuje. Ale to je stále jenom začátek. Výkonný ředitel Googlu Eric Schmidt se už v dubnu roku 2007 nechal slyšet, že chce dát na internet k dispozici další kancelářské aplikace, jako je kupříkladu program pro prezentace, program pro správu kontaktů a službu pro výměnu a společné používání souborů.
Služby poskytované on-line však v žádném případě nejsou přímými konkurenty kancelářských aplikací instalovaných v počítači. Jde o to, že on-line aplikace nabízejí daleko méně funkcí a navíc vyžadují nepřetržité připojení k internetu. Na druhou stranu mají tu nespornou výhodu, že na jednom dokumentu může pracovat několik uživatelů současně a přistupovat k nim prakticky odkudkoliv.

Odpověď Microsoftu na aktivity Googlu:

Microsoft však neponechává nic náhodě. V žádném případě se mu nechce nečinně přihlížet tomu, jak uživatelé, kteří dosud byli ochotni za balík kancelářských aplikací od Microsoftu zaplatit, přechází na zdarma dostupné webové aplikace.
„Naším cílem je během následujících 3 až 10 let nabídnout uživatelům k prakticky každé aplikaci odpovídající webovou alternativu“, prohlásil Steve Ballmer (CEO Microsoftu) v rozhovoru pro deník New York Times. Na druhou stranu 3 až 10 let je v počítačové branži docela dlouhá doba. Navíc podobné proklamace provázely i nové služby pod názvem Windows Live, které se však nakonec objevily mnohem později, než se očekávalo. Není tedy vůbec jasné, zda by i v tomto případě Microsoft dodržel slovo.
¦ Databáze: Dalším trumfem, se kterým Google přichází v boji proti aplikacím nainstalovaným na počítači, je Google Gears (http://gears.google.com). Program je v současné chvíli ve stádiu rané betaverze. Obsah databáze dokáže dynamicky ukládat do relační databáze na počítači uživatele a toto ukládání pak probíhá vždy, když není připojení k internetu využito jinak. Funguje to ale i obráceně: výsledky a aktualizované verze dokumentů se pak dají odesílat v okamžiku, kdy se počítač znovu připojí k internetu. Můžete tak používat on-line webové aplikace, jako jsou kupříkladu Google Docs & Spreadsheets, čtečky RSS nebo on-line kalendář, také v režimu off-line. Ty tak představují přímou konkurenci pro programy Word, Excel a další. Podle Googlu se Gears hodí především pro vývojáře, nicméně jej určitě mohou využít i kupříkladu obchodní cestující, kteří třeba při letu v letadle nemají připojení k internetu. Rovněž kolují pověsti o tom, že Google pracuje na svém vlastním operačním systému pod názvem GooOS, který by měl údajně být založen na Linuxu. Marissa Mayer, která je v Googlu viceprezidentkou pro sekci zabývající se vývojem produktů pro vyhledávání na internetu a zjišťování potřeb uživatelů, při interview toto tvrzení jednoznačně neodmítla. Pouze diplomaticky prohlásila, že se Google zabývá celou řadou produktů, které by nějakým způsobem mohly souviset s oborem podnikání firmy Google. A samozřejmě do tohoto oboru patří i programy typu operačních systémů.

Adobe: Co hýbe sítí

Co se týče porovnání Microsoftu s firmou Adobe, tam je rivalita snad ještě větší než u Googlu. Adobe je softwarová firma v původním slova smyslu. Zpočátku jsme název Adobe potkávali ve spojitosti s programy pro práci s grafikou – známou se tato firma stala především díky svým produktům Photoshop či Illustrator. Adobe posílil svoji pozici několika šikovnými tahy – poprvé, když koupil firmu Macromedia a podruhé, když několik produktů firmy Macromedia vydal jako součást balíku Creative Suite. Zároveň tím Adobe získal v současnosti snad nejsilnější zbraň v oblasti webových aplikací – Flash. Je toho skutečně jen velmi málo, co by Flash přímo v prohlížeči nezvládl. Ať již se jedná o přehrávání hudby či videa, televizi na internetu, hry běžící v okně prohlížeče, nebo skvěle animované struktury menu v e-business aplikacích. Microsoft v této oblasti už dlouho používal technologii Media Player, kterou tak dostal de facto na úroveň standardu. Ani tak ale není integrace obsahu do webových stránek tak elegantní jako u Flashe – tento obsah se dá totiž přehrát pouze tehdy, pokud je integrován do webové aplikace.
¦ A co na to říká Microsoft? Microsoft zde zůstal dlouhou dobu v klidu. Až v dubnu 2007 představil Silverlight (www.microsoft.com/silverlight), což je technologie pro prezentaci na webu, která má být konkurencí právě pro Flash. Podobně jako Flash dokáže v rámci internetové stránky přehrávat hudbu, i zde je k dispozici editor s podporou timeline – s názvem Expression (www.microsoft.com/expression). Projekty vytvořené v Silverlightu se dají upravovat nejen v programu Microsoft Expression, ale i v programu Visual Studio. Na rozdíl od Flashe, který se během posledních deseti let vyvinul z utility pro animaci k plnohodnotnému vývojovému prostředí, si Silverlight od svého počátku zakládá na svém spojení programování a designu.
Silverlight dokáže přehrávat videa s vysokým rozlišením až 720p (1 280 × 720 bodů). Využívá se zde kodek pro video s označením VC-1, který Microsoft vyvinul jako Windows Media Video 9. Nyní se jedná o otevřený standard, který se používá rovněž u HD-
-DVD a Blu-ray. Tento kodek nabízí více možností než MPEG, zejména co se týče Digital Rights Management. Zřejmě i tato skutečnost přispívá k tomu, že k Silverlightu přechází filmový průmysl, aby pomocí něj rozšiřoval na internetu jeho obsah.
Nyní nezbývá nic jiného, než čekat, zda vůbec, na jak dlouho a jak velký podíl na trhu se podaří Microsoftu získat. Jisté je, že Adobe díky Flashi disponuje vynikající technologií s vysokým podílem na trhu a firmě Adobe do karet hraje i skutečnost, že je změna spojená s přechodem k jinému poskytovateli webového obsahu poměrně náročná.
¦ Media Player: Ve firmě Adobe se však v současnosti pustili ještě jiným směrem a útočí na další pozice Microsoftu. Máme nyní na mysli Media Player – program pro on-line nebo off-line přehrávání a správu multimediálních souborů. Jedná se o přímou konkurenci Windows Media Playeru od Microsoftu. Media Player od firmy Adobe by měl navíc být schopen stahovat filmy z internetu tak, aby je bylo možné uložit a později přehrát, aniž by bylo nutné mít počítač připojený k internetu. V souvislosti s tím Adobe rozšíří formát Flash o podporu DRM. Tím se tento produkt stává zajímavým nejen pro hudební a filmový průmysl, ale i pro reklamu. Tímto způsobem se totiž dá jednoznačně zjistit počet přístupů, který lze následně poměrně snadno přepočítat na peníze. Produkty Adobe umožňují nahrávat aktuální obsah (například aktuální reklamní spoty ve filmu). Kromě toho mohou uživatelé poskytovat zpětnou vazbu, popřípadě hodnocení. Všechen obsah by pak podle výkonného ředitele firmy Adobe Bruce Chizena měl být dostupný i pro mobilní koncová zařízení. Adobe Media Player by se měl objevit v tomto roce – nejčerstvější informace naleznete na internetových stránkách firmy Adobe v sekci věnované vývoji nových produktů (http://labs.adobe.com/wiki/index.php/Media_Player).

Apple:

Vydařená kombinace technologie a vzhledu

V jednom televizním interview se Steve Ballmer zcela bezostyšně a veřejně posmíval iPhonu od firmy Apple. „Osobně si myslím, že je takřka minimální šance, aby iPhone získal nějaký významnější podíl na trhu,“ přesně to prohlásil jeden z nejvýše postavených lidí od Microsoftu. Ještě není tak docela jisté, zda si toto zařízení najde fanoušky i v Evropě (byť oblibu či nenávist hodně ovlivní i přístup a ceny mobilních operátorů, kteří iPhone budou nabízet). Jisté je ale jedno – na trhu v USA zažil iPhone přímo raketový vzestup a prodej tohoto mobilního telefonu neustále roste, a to i přes vyšší cenu oproti jiným mobilním telefonům a přesto, že je nutné si k iPhonu pořídit speciální tarif, který začíná na 59 dolarech za měsíc. V pozadí stojí velmi šikovně promyšlená strategie firmy Apple. Ta sází na kombinaci velmi snadno a intuitivně ovladatelného přístroje, který není určen jen technicky zdatným uživatelům, a povedeného designu. To vše je doplněno promyšlenou marketingovou strategií a smíšenou kalkulací ceny zařízení a placeného dodatečného obsahu.
¦ UMPC: Microsoftu se na rozdíl od Applu v oblasti mobilních zařízení v poslední době prakticky vůbec nedařilo. Na CeBITu 2006 Microsoft společně s Intelem představili Ultra Mobile PC (UMPC), který byl dlouho utajován za názvem Origami. Tento malý počítač by měl představovat přechod mezi mobilním telefonem s miniaturním displejem a výkonným notebookem, popřípadě subnotebookem. Ohlas na toto zařízení byl však spíše vlažný.
¦ Úspěšný iPod: Ve firmě Apple se daří i dalším mobilním produktům. Zařízení iPod se řadí mezi elegantní a povedené výrobky, jeho název se stal takřka synonymem pro MP3 přehrávač a Apple nespí na vavřínech. Do tažení za spokojeným zákazníkem nasadil novější modely s menšími rozměry, větším úložným prostorem pro data a zlepšenou podporou přehrávání videa. Na to, že pomocí programu iTunes nelze jen tak libovolnou skladbu zkopírovat z přehrávače jinam, si již uživatelé zvykli a smířili se s ní. A pokud se nesmířili, našli několik cest, jak toho mírnou oklikou dosáhnout.
¦ Microsoft Zune: V této oblasti může Microsoft v pomyslném zápase vrátit úder pouze jedním produktem – Zune. Tento výrobek se dostal do prodejen o Vánocích 2006, ale bohužel ne v Evropě. Během půl roku (do července 2007) se v USA prodal milion kusů. Za stejné období se Applu podařilo prodat podle kvalifikovaných odhadů 15–20 milionů iPodů. Očekává se, že se Zune objeví v prodeji i v Evropě. Steve Ballmer tuto skutečnost zmínil v jednom interview, ovšem přesné datum uvedení Zune v Evropě neuvedl.

Mozilla: Vítězství komunity nad velkými koncerny

Uvedením Internet Exploreru určil Microsoft svým způsobem na několik let standard v oblasti internetových prohlížečů. V letech 2004 a 2005 se však stalo něco, s čím ani Microsoft, ani většina analytiků trhu nepočítala. Z otevřeného a komunitou vývojářů udržovaného projektu Mozilla vznikl internetový prohlížeč Firefox, dostupný pod licencí GNU-GPL – a ten se dokázal mezi uživateli docela slušně prosadit. Pokud pomineme kancelářský balík Open Office (www.openoffice.org), pak je Firefox prvním projektem šířeným pod hlavičkou Open Source, kterému se takový husarský kousek podařil. Podle současných odhadů se podíl Firefoxu na trhu internetových prohlížečů pohybuje mezi 25 až 40 procenty. S jasnou převahou stále vede Internet Explorer, nicméně je třeba vzít na vědomí, že se na trhu prohlížečů objevila neopominutelná konkurence.
Čím lze vysvětlit takový úspěch produktů společnosti Mozilla? Prakticky vše bylo alespoň na začátku vyvíjeno pouze v rámci komunity. To ušetřilo nejen spoustu nákladů, ale posloužilo i k získání důvěryhodnosti. Zpočátku spousta uživatelů považovala Firefox především za konkurenta Internet Exploreru. Navíc společnost Mozilla se od klasických firem svým pojetím dost liší. Klade totiž důraz na to, že její aplikace vyvíjí právě komunita uživatelů.
Vlastní síla Firefoxu nicméně spočívá v tom, že šikovným způsobem navádí do správných kolejí snahy o angažovanost běžných uživatelů. Komunitou vyvíjené nekomerční projekty nejsou v oblasti informačních technologií ničím novým, ale jen málo z nich má tak velkou životnost a také jen několik z nich dosáhlo nějakého významnějšího úspěchu. Společnost Mozilla se také snaží aktivně navazovat partnerství s mnoha velkými společnostmi – počínaje Googlem a konče třeba společností eBay. Výsledkem pak jsou verze Firefoxu obsahující speciální funkce. V tomto směru se ukazuje společnost Mozilla jako poměrně univerzální – zajímá ji totiž vše, co uživatelé chtějí, a snaží se jim vyjít v tomto směru maximálně vstříc. Vzhledem k tomu, že zdrojové kódy aplikací jsou volně k dispozici, může si každý vytvořit právě takové rozšíření, které potřebuje.
¦ Volný výběr: Zmiňovaná strategie „otevřeného webu“ ukazuje na zcela odlišné pojetí internetu, než jaké vyznává tak velká firma jako Microsoft. Nejde zde totiž vůbec o to, prosadit za každou cenu nějaký standard, ale naopak nechat uživatelům v mnoha bodech takříkajíc volnou ruku, aby si sami rozhodli, které funkce a technologie chtějí využívat. To se u Firefoxu daří zejména prostřednictvím doplňků ve formátu XPI (http://addons.mozilla.org/cs/firefox). Ostatně můžeme směle doporučit všem (i těm, kdo se nikdy nijak intenzivněji vývojem aplikací nezabývali), aby se podívali na vývojářské stránky společnosti Mozilla (http://developer.mozilla.org). Mimo jiné zde naleznete celou řadu tipů a triků, jak kupříkladu existující doplňky předělat nebo upravit podle svých potřeb.

Kdo pozdě chodí…

Podívejte se na firmy okolo sebe. Není nic zvláštního, že společnosti, jež se neustále nezabývají požadavky svých zákazníků, časem začínají ztrácet svůj podíl na trhu a zařazují se tak stále více k těm firmám, o nichž se pouze ví, že ještě existují. Ani Microsoftu se tento trend v podstatě nevyhnul. V případě některých technologií poněkud zaspal a jeho reakce byla jen taková, aby se neřeklo. Například se nyní můžeme pouze dohadovat, zda se Microsoftu podaří prosadit jeho alternativu k programu Flash, kterou nazval Silverlight. To samé pak můžeme tvrdit i o jeho konkurenci k přehrávači iPod, kterou Microsoft prodává pod názvem Zune.
Náklady na vývoj by obecně neměly představovat závažný problém – ostatně peněz má Microsoft víc než dost. Spíše by bylo vhodné doporučit, aby si firma pokud možno vybudovala svoji vlastní komunitu uživatelů, u níž by poté zjišťovala, co její členové a potažmo tedy uživatelé vyžadují. V případě softwarových technologií zaostáváte už v okamžiku, kdy již nejste takříkajíc v první linii. A pokud se jedná o webové technologie, tam případný pozdní start nedohoníte snad už nikdy.
„V Redmondu se rozhodně nechtějí dívat
na to, jak jim uživatelé odcházejí jinam.“

„V USA zažil iPhone přímo raketový vzestup, v ČR si na jeho prodej ještě počkáme.


„Rozvětvená komunita je tím, co odlišuje
Mozillu od ostatních firem.“














Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.