Interview s představitelem pražského magistrátu

Archiv | 01.09.98

V minulém čísle jsme otiskli první část rozhovoru s primátorem hl. m. Prahy Janem Koukalem. Dnes tedy přinášíme s...







V minulém čísle jsme otiskli první část rozhovoru s primátorem hl. m. Prahy Janem Koukalem. Dnes tedy přinášíme slíbené dokončení našeho interview s představitelem pražského magistrátu.

Jak vidíte svůj i celostátní rozvoj informačních technologií?

Zahájili jsme poměrně rozumným tempem, i když já osobně jsem zklamán liknavostí státu, co se týká vytváření Státního informačního systému. My bychom do něj rádi vstoupili a rádi bychom si dohodli pravidla hry užívání databází, protože i u nás je informací hodně. Dlouho sloužily jenom pro městskou potřebu, ale uvědomte si, jak by se usnadnila různá správní řízení využíváním našich databází o územní identifikaci a využití území, nejenom na městské, ale i na státní úrovni. Jak by se usnadnila a zjednodušila práce úřadů, kdyby výstup z počítače mohl být právním dokumentem. To by všichni ocenili. Všichni hodně hovoří, jak zpřístupní státní správu obyvatelům. Tato technologie je ideální a přesto je spousta problémů.

Takže dnes kompatibilita není příliš veliká. Musím ale říci, že třeba v oblasti bezpečnosti si s Ostravou vyměňujeme různé modelové softwary pro řešení krizových situací, a přitom koordinace by měla být o patro výš. Vše děláme zatím sami.

A co styk Prahy se světem?

Ten je většinou přes Internet, což je také důvodem, proč máme několik internetových stránek (viz vloženou tabulku). Například oblíbený problém - pražští taxikáři - řešení se také odvíjelo prostřednictvím Internetu. Newyorský magistrát má speciální stránku týkající se jejich taxislužby, kde si může každý stáhnout pravidla provozování a dozvědět se podrobnosti o právech a povinnostech jak taxikářů, tak zákazníků. Já jsem toho využil než jsem navštívil newyorského starostu. Vzbudil jsem tak dojem, že se v newyorské taxislužbě velice vyznám, a především mně to pomohlo v argumentaci tady.

Vždy používáme informace z Internetu jako součást přípravy na řešení různých problémů.

Samozřejmě nechceme být za světem pozadu, takže máme na Internetu své stránky. Největší nebo nejčastěji používaná je Prague-city adresa, ale své stránky mají i dopravní podnik, Institut městské informatiky, městská knihovna, středisko sociální prevence, které je velice plodné a vytváří mnoho diskusních pořadů. Takže spojení se světem prostřednictvím Internetu je velice časté.

Jaký byl tedy praktický význam zavedení počítačové techniky na magistrát?

Myslím si, že jsme částečně zjednodušili některá správní řízení. Velice výrazným prvkem je cenová mapa pozemků, která zjednoduší řízení. Tím, že informace je dostupná na internetové síti, může mít každý přibližnou představu o cenové relaci velice rychle.

V otázce řízení managementu zcela určitě výrazně pomáhá elektronická pošta a ostatní software spojený s organizací práce. Nedovedu si představit, že bych vše měl organizovat jiným způsobem. I mnozí radní by v úděsném běhu, co tady máme, asi také těžko zvládli nabitý program.

Neméně významné je, že prostřednictvím internetových stránek, alespoň pro tu část veřejnosti, která to umí, je tak najednou dostupná řada informací, které používá město k rozhodování.

Například i povolování oprav komunikací probíhá v Praze už několik let tak, že do 15. listopadu se musí požadavky investorů ohlásit do jednoho místa. Potom počítač vyhodnotí dopad případných uzavírek na dopravní situaci. Pomocí moderního softwaru se pak vytvoří možný harmonogram. Tím také udržujeme relativní průjezdnost Prahy, protože kdyby se opravy prováděly nekoordinovaně, některé by ještě více zhoršily dopravu. Samozřejmě tyto informace jsou veřejnosti přístupné, takže nejenom stavitel, ale i veřejnost ví, jaké budou objížďky, jaké stavební práce se realizují. Informace jsou aktualizovány denně, pokud je třeba, a tím pádem i člověk, který přijíždí do Prahy, pakliže by chtěl, může zjistit, kudy nejet.

Pochlubím se také jednou zajímavostí, kterou je ortofotomapa Prahy. Je to ojedinělý výstup digitálních databází, a vznikla z počítačově zpracovaných speciálních leteckých snímků. Mimo jiné informace, které tato digitální mapa obsahuje, jsou podstatné hranice jednotlivých katastrů. Publikace se prodává, a přestože je poměrně drahá, je to jeden z knižních bestsellerů poslední doby. Ortofotomapu v knižní podobě vydal Institut městské informatiky.

Počítáte s umístěním terminálů na veřejně dostupná místa, kde by se občané mohli podívat na mapu Prahy, dozvědět o stavu dopravy, ovzduší?

Počítáme. A pokud zmiňujete ovzduší, tak v těchto dnech přibude další internetová stránka, která se bude věnovat právě pražskému ovzduší.

Co se týká hardwarové dostupnosti, připravujeme projekt, který je samozřejmě finančně náročný. Hledáme formu, která by pro město nebyla tak nákladná, možný způsob je třeba částečné financování z reklamy. Speciálně pro dopravní informace, které by měli řidiči dostávat na přístupových cestách do Prahy nebo i na parkovištích Park and Raid, pracujeme na projektu, o jehož realizaci budeme jednat v září.

Netušil jsem, že máte systém tak propracovaný, a že jste tak daleko.

Proto je dobře, že se náš rozhovor objeví ve vašem časopise. Mohli bychom se bavit o tom, kolik vše stálo, ale to není tak podstatné. Nejsou to horentní sumy, pohybují se v desítkách milionů ročně, maximální suma pro Institut městské informatiky byla například v roce 1997 přibližně sto milionů. Takže v relaci k rozpočtu města, který se pohybuje ve 20 miliardách, to není žádná dramatická částka, a odpovídá asi tlaku potřeby. Pochopitelně lidé, kteří s tím žijí víc, jako třeba já, by uvítali asi rychlejší pronikání počítačů do státní správy.

Počítače má zatím vůbec málo lidí. Bylo by dobré pro vaši práci, kdyby byly rozšířenější?

Zcela určitě. Zjednodušeně: okolí nás vnímá prostřednictvím zpráv, které jsou už někým zprostředkované, zatímco počítačově zpracovaná informace je informace přímá. Kdyby 20 - 25 % lidí využívalo Internetu jako někde ve vyspělých zemích, měla by tato část veřejnosti informace přímo z našeho úřadu. Z hlediska objektivity by to byl jistě tlak na sdělovací prostředky.

Devadesát procent konfliktů, které vznikají na radnicích obecně, a na naší určitě také, jsou dány tím, že lidé nemají informace. Bojí se něčeho, co se třeba vůbec nepřipravuje, ale mohlo by se stát. Věřím, že v tomto případě jsou informační technologie mocným pomocníkem.

Bylo by nebezpečím, kdyby po změně vlády přišel na Magistrát primátor bez vašeho zájmu o počítačovou techniku?

Mám pocit, že v moderní kanceláři to bez počítačů nejde. Myslím si, že dnes ve vrcholné manažerské funkci nemůže existovat člověk, který by nepoužíval základní prvky, jako např. e-mail nebo komunikaci telefon-počítač. Ve vrcholných funkcích bývá tak nabitý program, že si nedovedu představit vedení této agendy bez počítačů. Bez ohledu na to, kdo bude příštím primátorem si myslím, že bez počítačové techniky se neobejde, nebo minimálně jeho kancelář.



Pražské informační stránky na WWW

http://www.prague-city.cz

Magistrát hl. m. Prahy - základní informace o Praze (doprava,
historie...), usnesení, tiskové zprávy informace orgánů HMP;

http://www.dp-praha.cz

Dopravní podniky HMP - doprava v Praze, trasy všech linek, noční
jízdní řády;

http://www.monet.cz

Institut městské informatiky - stat. údaje o městských částech,
vyhlášky, změny dopravy, ročenky životního prostředí;

http://www.mlp.cz

Městská knihovna - zákl. informace, vyhledávání knih, fotografií; česky i anglicky;

http://www.pragonet.cz

Pragonet - profil, info o městské síti, nabídka služeb;

http://www.prague-info.cz

Pražská informační služba - kulturní akce, výstřižková
služba, info pro turisty (rezervace, překladatelé.);
česky, anglicky, německy;

http://www.ssp.cz

Středisko sociální prevence HMP - info prevence kriminality, drogy, rasismus; projekty SSP, prezentace.














Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.