Internet guru - Vše, co jste chtěli vědět o Internetu... Nebojte se zeptat!

Archiv | 01.11.99

Vítám vás při čtení "druhého ročníku" rubriky Internet guru (první pokračovánívyšlo přesně před rokem) a doufám, že jí zachováte i nadále svoji přízeň. V dalším pokrač...





Vítám vás při čtení "druhého ročníku" rubriky Internet guru (první pokračování
vyšlo přesně před rokem) a doufám, že jí zachováte i nadále svoji přízeň. V
dalším pokračování se můžete dočíst:
V sekci Jak neuvíznout v článku "S ISDN na Internet!" se dozvíte, co obnáší
připojení přes linku ISDN; od nutného vybavení až po kalkulaci výhodnosti
vzhledem k režimu provozu. V části Za babku se ani dnes nevrátíme k tradičním
službám zdarma, ale podíváme se podrobněji na hit letošního podzimu připojení
zadarmo.
Už jste někdy slyšeli o tom, že nepůjdete na školení, ale školení přijde za
vámi? V sekci Vemte na to síť se tentokrát v článku "Vzdělávání on-line"
podíváme na možnosti zvyšování kvalifikace přímo po síti!
Sekce Kdo hledá, článek "Být v centru a u zdroje... " se věnuje novým domácí
vyhledávacím službám, které startovaly na sklonku letošního léta.
Když se řekne... se dnes věnuje pojmům "TCP/IP" a "HTTP" a v Internet FAQ
opět odpovíme na několik vašich dotazů. Tradičních 10 tipů tentokrát zaměříme
na nejčastější internetové zlozvyky, které často komplikují život nám, ale
mnohdy zprostředkovaně i ostatním uživatelům sítě.
Příjemné počtení vám přeje Jan Čáp ;
.

Jak neuvíznout...
S ISDN na Internet

Výhody a úskalí připojení přes digitální telefonní přípojku
Proč se dnes věnujeme právě připojení přes ISDN (respektive EuroISDN), když se
přece jedná o poměrně nákladnou záležitost, vhodnou tak akorát pro manažery?
Odpověď je jednoduchá "Časy se mění!". Během letoška se změnilo hned několik
pro rozšíření ISDN připojení nadmíru důležitých věcí: Samotná síť ISDN dosáhla
již téměř do všech okresních měst a penetrace přípojek překročila pilotní
hranici 1 %. Na poli připojení přestalo být ISDN chápáno jako samostatná
služba a u většiny poskytovatelů spadlo na rovinu s analogovým vytáčeným
spojením s minimální paušální od podzimu někde i nulovou sazbou. Rozdíl v
provozních nákladech oproti analogovým linkám se tak ztenčil na rozdíl v
paušálu za pronájem přípojky, přičemž ceny obou se budou i nadále přibližovat
(ISDN mírně klesat a analog "bůhvíjak" stoupat).

Co je to ISDN
ISDN, neboli Integrated Services Digital Network (digitální síť sjednocených
služeb) je veřejná telekomunikační služba, která byla původně navržena pro
komfortní telefování rozšířené o možnost paralelního přenosu dat. Z pohledu
amerického či západoevropského (a snad už i mnohého domácího) uživatele se
vlastně jedná o prodloužení běžné digitální telekomunikační sítě (zejména v
USA proběhla digitalizace ústředen a meziměstských tras celé dekády před námi)
až na jeho stůl, se všemi z toho plynoucími výhodami.
V České republice se používá standard EuroISDN, který byl nebo je zaváděn ve
všech státech EU, a pro přenos hlasu, dat i videa využívá digitální spoje o
rychlosti 64 Kb/s, takzvaných B-kanálů, a každý B-kanál je chápán jako jedna
stanice/linka a je také stejně (podle délky spojení) tarifikován. Základní
ISDN přípojka, označovaná jako BRI, respektive EuroISDN2, obsahuje dva
B-kanály a jeden služební, takzvaný D-kanál, všechny přenášené spolu po běžném
dvoudrátovém měděném vedení.

Výhody ISDN
Z hlediska připojení k Internetu je hlavní výhodou ISDN digitální charakter
přenosu informací, který zaručuje definovanou kvalitu/rychlost přenosu bez
ohledu na vzdálenost (jistě znáte situace, kdy se nad pípajícím modemem
doslova modlíte, aby se spojil aspoň na těch 40 K co minule).
Vzhledem k možnosti paralelního vyžívání kanálů a jejich sdružování při
přenosu dat je ISDN ideálním prostředkem pro pořádání videokonferencí, přímou
spolupráci dvou účastníků na řešení problému na počítači nebo dočasné
propojení vzdálených lokálních sítí do jedné virtuální LAN.
Oproti analogovým linkám má ISDN samozřejmě i četné možnosti dalších tzv.
doplňkových služeb při spojování hovorů, mezi něž patří například
identifikace volajícího, průběžné sledování tarifikace hovoru či omezení
odchozích volání. I základní přípojka navíc umožňuje připojit až osm různých
zařízení (telefonů, faxů, počítačů), přičemž každé z nich může mít své
telefonní číslo a dvě mohou v kterémkoliv okamžiku komunikovat nezávisle na
sobě.

Překonaná technologie?
Z řad kritiků zavádění EuroISDN je často slyšet nářky nad tím, že se zavádí
zastaralá a dnes již dávno překonaná technologie. Původní návrh standardu
amerického ISDN opravdu pamatuje šedesátá léta, ale vzhledem k malému
rozšíření osobních počítačů, a tím i malé potřebě datové komunikace mezi
účastníky telefonní sítě se i v USA dočkal většího rozšíření až v devadesátých
letech, díky poptávce po kvalitním připojení do Internetu.
Je sice pravda, že existují dokonalejší technologie (např. ADSL), které
umožňují po stejném vedení přenášet stovky Kb až Mb za sekundu, nicméně jsou
zatím stále v začátcích, a tudíž poměrně drahé. Svoji roli při nasazení
EuroISDN hraje navíc také jeho značné rozšíření v EU, především Německu, a
tím rozsáhlé možnosti kvalitní dvoustranné komunikace.
Zkrátka je rozdíl mezi existencí a masovou dostupností jakékoliv technologie,
ISDN a ADSL nevyjímaje. ISDN můžete se všemi jeho výhodami velmi široce
využívat už dnes, některou z xDSL technologií u nás za 5 až 10 let (v USA je
očekáváno větší rozšíření xDSL než ISDN do 5 let, před rokem tam byl
nejrozšířenějším připojením do Internetu stále modem 28,8 nebo 33,6 Kb/s).

Vyplatí se ISDN?
Pokud dokážete alespoň zčásti využít jeho nadstandardních možností, pak
bezesporu. Pokud byste uvažovali o ISDN přípojce pouze kvůli rychlejšímu
přenosu dat, pak se už při střední zátěži vyplatí také počítejte se mnou:
Vzhledem k tomu, že ISDN připojení je přibližně 1,4krát rychlejší než běžně
dosahovaná efektivní hodnota stahování dat/stránek pomocí modemu s V.90 (44
Kb/s), zaplatí se vám už dnes rozdíl mezi poušálem za dvě nezávislé analogové
linky a přípojkou EuroISDN2 (525 Kč) poměrně brzy. Při tarifu I99 je to
přibližně za 34 hod. připojení ve špičce za měsíc (případně 74 hod. v podvečer
a 146 hod. mimo špičku). Navíc se po předpokládaném zlevnění ISDN na letošním
INVEXu (proslýchá se něco o snížení paušálu na 795 Kč měsíčně a v době, kdy
tento článek čtete, už víte, jestli to je opravdu tak) a předpokládaném
novoročním zvyšování paušálu za analogové linky může tento rozdíl blížit nule!
ISDN je tak rozhodně zajímavé řešení pro malé firmy a "homeworkery" (tedy
SOHO, kde využívají připojení při výkonu profese), jež kromě kvality a
rychlosti spojení ocení i výhody ISDN přípojky jako takové, a pak pro každého,
kdo chce minimalizovat paušální náklady za připojení a mít přitom možnost
kvalitního spojení v případě potřeby.

Co budete potřebovat?
Pokud se rozhodnete nahradit některou ze stávajících linek přípojkou BRI,
budete pravděpodobně pro menší kancelář používat připojení s pasivní sběrnicí
(S-bus), ne hned pobočkovou ústřednu. K ní můžete připojit podle místních
podmínek od 2 do 8 ISDN zařízení, tedy ISDN karet pro PC, ISDN telefonů, faxů
a videotelefonů.
Protože nejzajímavější je pro vás jistě datová komunikace, tedy připojení
počítače, a zároveň asi budete chtít i nadále používat stávající analogové
telefony a fax (pořízení nových plnokrevných ISDN zařízení není zrovna levnou
záležitostí), budete s největší pravděpodobností potřebovat tzv. terminál
adaptér (TA), tedy zařízení, umožňující připojení stávajících analogových
zařízení k ISDN síti.
Ideální je pořízení TA, kombinovaného s dalším ISDN zařízením, které je pro
vaše využití stěžejní v našem případě bezesporu ISDN modem. Volba provedení
takového modemu s TA (externí/interní) závisí jak na vašich potřebách, tak i
na možnosti investovat větší peníz do externí verze. Při koupi interního
zařízení ale v každém případě zvažte, zda při charakteru vašeho provozu nebude
nejlevnější řešení softwarowá ISDN karta tou nejvhodnější volbou. Její funkci
(řízení komunikačního provozu) pak totiž z velké míry zajišťuje přímo procesor
počítače, ve kterém je instalována, což může být nepříjemné jednak kvůli
zpomalení práce dalších aplikací, a především menší stabilitou celého systému.

Malá pevná taky pevná
Posledním lákadlem, zatím stále nedostupným (doufejme že od 1. 1. 2000 už
ano), ale rozhodně největším, je tajemná technologie AO/DI (Always On /
Dynamic ISDN). Protože jsme jí již na začátkou roku věnovali v Internet guru
samostatný článek, jen krátce připomenu, že se jedná o technické řešení,
umožňující využít servisní a netarifikovaný D-kanál pro přenos uživatelských
dat rychlostí 9,6 Kb/s, přičemž v USA je tato služba zpoplatňována paušálním
tarifem v rozmezí 3-5 USD měsíčně.
Přeloženo do řeči Internetu jako součást ISDN bude možné používat pevnou linku
9,6 Kb/s za paušál ve výši okolo 200 Kč měsíčně. To pro trvalý přístup k
e-mailu, IRC či prohlížení textových informací bohatě stačí a při potřebě
většího výkonu můžete k těm 9,6 Kb/s přidat jeden nebo oba B-kanály po 64 Kb/s
(ovšem za cenu impulsů podle příslušného tarifu).
Vzhledem k tomu, že místní tarif platí v rámci celého UTO, kdežto pronájem
pevných okruhů pro pomalejší pevné linky (do 33,6 Kb/s) za paušál 1 890/měs.
končí na hranici obce, je ISDN připojení horkým kandidátem na ideální řešení
přístupu k Internetu v menších městech a na venkově.
Nevím jak vy, ale já prodám 56k modem a zažádám si o ISDN hned, jakmile bude
AO/DI k dispozici.

Za babku...

Připojení zdarma?

Že nic na tomto světě není zadarmo, nás (dřív nebo později) naučí život. Že
některé doplňkové (zpravidla z reklamy financované) služby můžeme získat více-
méně zadarmo, pokud budeme akceptovat určité podmínky, nás naučil Internet.
Může ale být samotný Internet zadarmo? Pokud ano, proč a jak to bude fungovat?
Některé možné scénáře odpovědí i zkušenosti s prvními tuzemskými službami pro
bezplatný přístup k Internetu se pokusím shrnout v následujících odstavcích:

Kde se vzalo?
Trhu datových komunikací velí snad nejvíce (ještě více než třeba hardware PC)
onen známý počítačový trend neustálý pokles cen doprovázený rovněž neustálým
zvyšováním výkonu. Během posledních několika let vzrostla kapacita spojů o
několik řádů (pamětníci si vzpomenou, že CESNET začínal s jedinou zahraniční
linkou 64 Kb/s) a náklady na přenos jednotky dat v páteřních sítích klesly na
setinu své někdejší hodnoty.
Má-li tento trend pokračovat, nelze se počítačovým vizionářům divit, že
předpovídají vznik něčeho jako "internetového komunismu"tedy možnosti
libovolně přenášet data pro každého a zadarmo. Pokud se totiž náklady na
přenos dat ještě o řád sníží, už se patrně nevyplatí účtovat jednotlivým
uživatelům, procházejícím denně svých pár desítek webstránek, jejich adekvátní
část. Většinu částky by totiž tvořily náklady na administrativu a v této
situaci je pro podnikání výhodnější dávat připojení zdarma a najít si
sekundární a možná zajímavější zdroj příjmů, samozřejmě spjatý se svojí
zákaznickou obcí.
Na západ od našich hranic má (telefonické) připojení do Internetu zdarma
několikaletou pohnutou historii. Po prvních neúspěšných pokusech v USA se před
zhruba rokem překvapivě rozběhlo připojení zdarma ve Velké Británii tedy v
zemi na rozdíl od USA postižené tradičně evropsky monopolní strukturou
telekomunikačního trhu. Za oceánem se mezitím rozvíjí jiný model, snažící se
oslovit především nepočítačové domácnosti předplaťte si připojení na 3 roky a
dostanete k němu počítač zadarmo. Jak to všechno má fungovat, a může vůbec?

Základní scénáře
Možných modelů se nabízí celá řada a nejsilněji jejich podobu samozřejmě
ovlivňují místní podmínky. Ve Spojených státech, které prožívají jedno z
ekonomicky nejpříznivějších období své existence a kde je ještě k tomu
obrovský boom všeho, co nějak souvisí s Internetem, se prosazují nejodvážnější
(nebo možná nejšílenější) záměry.
Již zmíněné první pokusy s připojením zdarma byly založeny na plném
financování z reklamy, která se během připojení nutila na monitor uživatele, a
už od počátku k nim bylo mnoho odborníků skeptických. Jednak se její sledování
dá technicky obejít, a jednak je samotné připojení v ceně do 20 USD měsíčně
asi příliš malým lákadlem.
Většině firem se také nepodařilo naplnit kvótu stovek tisíc uživatelů, která
je nezbytnou podmínkou pro získání té nejlukrativnější reklamy na masově
vyráběné spotřební zboží.
Počítače zdarma jsou sice o dost lákavější a při nedodržení smlouvy je
odebrání přístoje i podstatně účinnějším bičem na vykuky. Pro investora však
představují značně vyšší počáteční zátěž, přičemž nikde není psáno, že
inzerenti se ve chvíli, kdy proinvestuje dost milionů, začnou hrnout. Pokud se
ale nepohrnou, má firma, která dostatečně stlačí svoji režii, určitou šanci
vyjít s pomocí pevně stanovených připojovacích poplatků.
V evropských poměrech je masivní záplava digitální reklamy zatím víceméně
nepředstavitelná kvůli tarifikaci místních hovorů. Ta je ale na druhou stranu
základním hnacím motorem anglického modelu připojení zdarma, které je největší
měrou financováno právě z podílu poskytovatele na ceně impulsů, provolaných
jeho klienty u telefonní společnosti. A protože stávající telekomunikační sítě
jsou v Evropě koncipovány na spojování velkého počtu, ale poměrně krátkých
hovorů, nemusí se tito ISP zatím příliš obávat masivního plošného nasazení
netarifikovaných místních hovorů i když, kdo ví německý Mobilcom se právě v
těchto dnech chystá již ke druhému pokusu o zavedení místních hovorů za
paušál (ten první před cca půl rokem vedl k okamžitému zahlcení jeho sítě).
V každém z uvedených modelů se ale větší či menší měrou počítá s příjmy z
reklamy nebo jiné formy propagace a prodeje zboží, takže všude je pro
účastníka podmínkou poskytnout o sobě poměrně podrobná demografická data kvůli
přesnému cílení reklamy.

Kdo a proč to nabízí
My v Čechách se nacházíme na území, kde jsou místní telefonní hovory tradičně
zpoplatňovány, a navíc zhruba rok před oficiální demonopolizací
telekomunikačního trhu. Navíc bylo ČTÚ nedávno vydáno generální povolení na
internetovou telefonii, díky němuž může služby přenosu hovorů v počítačových
sítích poskytovat každý zájemce bez nutnosti žádat o licenci.
Motivace našich poskytovatelů je pak pochopitlně dána především snahou
připravit si co nejlepší vstup na (po liberalizaci) otevírající se trh
telekomunikačních služeb. Z toho plyne hned několik závěrů: Stěží nás někdo
bude chtít obtěžovat tunami reklam (i když v určité míře a decentnější formou
určitě také). Připojení zdarma budou nabízet především větší společnosti se
zahraniční účastí, které mají ambice poskytovat v budoucnu i další
telekomunikační služby. Bude se tedy jednat o několik málo firem, a rozhodně
se Internetu zadarmo nedočkáme od malého místního poskytovatele, který nemá
šanci nabranou klientelu nějak efektivně zúročit jiným způsobem. Zadarmo se v
dohledné době bude nabízet pouze připojení přes telefon (analog a ISDN), kde
je v budoucnu reálná šance na získání části poplatků z telekomunkačního
provozu přeloženo pro uživatele, neomezené místní hovory nebudou v nejbližších
letech na pořadu dne. Připojení zadarmo však patrně nikde nebude přímo na
úkor jeho kvality, protože základním záměrem je nové zákazníky (budoucí
telefonní účastníky) získat a nikoli odradit.
A čeho se varianta zdarma netýká? Třeba přenosů opravdu velkých objemů dat,
jako jsou digitální video v reálném čase a podobně, pro něž současná
infrastruktura zatím příliš nestačí. Další oblastí, kde se bude stále za
služby platit, je pevné připojení, a především připojení s garantovanou
kvalitou a dalšími službami s přidanou hodnotou.

Současná nabídka
(rozumněno před začátkem INVEXu) je tvořena trojicí Czech On Line, Contactel a
SPT Telecom.
První se koncem srpna narychlo (oficiální start byl oproti původnímu plánu o
týden uspíšen kvůli RedBoxu od Contactelu) rozběhla služba VOLný
a její inzeráty se sloganem "Osvobodili jsme Internet"
určitě znáte. Síť Video On Line prošla během prázdnin rozsáhlou rekonstrukcí,
jejímž cílem bylo masivní posílení kapacity přístupových bodů a zdvojnásobení
propustnosti páteřních linek. Služba je k dispozici pro kohokoliv (právnické i
fyzické osoby), kdo se zaregistruje přes WWW formulář a poskytne o sobě
pravdivé údaje.
Stávající platící zákazníci VOL také nepřišli zkrátka (i když se neměřilo
všem stejnou měrou) všem bylo konto prodlouženo o 12 měsíců, nemusí přes proxy
a mohou bez ohledu na tarif používat i ISDN a připojení s pevnou IP adresou.
Další službou, jejíž uvedení provázela dosud nejmohutnější reklamní kampaň v
dějinách českého Internetu, je RedBox od společnosti Contactel
, která se chce po roce 2000 stát jedničkou mezi
novými telekomunikačními operátory. Služba RedBox nabízí různé varianty
(celkem jich má být 9) nabídky zařízení zatím multimediálního počítače včetně
bezplatného přístupu do Internetu, instalace u zákazníka a technické podpory
za hotové nebo na splátky. Z toho plyne, že služba má oslovit především
nepočítačovou veřejnost, zejména pak domácí zájemce o připojení.
Jako poslední (ostatně z pochopitelných důvodů ani první nemohl) přišel se
svojí nabídkou Telecom, a to hned ve dvou podobách. První, laděná jako přímá
konkurence RedBoxu od Contactelu, je nabídka počítače AutoCont ALIVIO s
připojením zdarma po dobu trvání leasingu, tedy dvou let. Druhou možností, jak
víceméně zadarmo získat přístup k IOLu, je předplatné deníku MF DNES, kdy
všichni noví i stávající předplatitelé nejméně pěti čísel týdně mohou v rámci
akce "Osedláme vaši myš" získat připojení za
symbolickou cenu 1 Kč.

Shrnutí
Pro domácího uživatele či malou firmu je zcela bezkonkurenční nabídkou služba
VOLný, které se podařilo předběhnout RedBox a která zároveň neklade žádné
další podmínky, kromě (poměrně dotěrné nesmíte ani ústředně zakázat sdělování
vašeho telefonního čísla) registrace a připojení se alespoň jednou za měsíc.
Upgrade sítě, kvůli jejíž propustnosti byla VOL v minulosti často kritizována,
se samozřejmě neobešel bez určitých provozních problémů, ale celkově se akce
vzhledem k velkému rozsahu zdařila, a až na výjimky síť funguje bez větších
problémů. Jedinou větší nevýhodou je dostupnost služby v poměrně omezeném
počtu bodů, daná pravděpodobně strohou ekonomickou kalkulací (velikostí
příslušného města/UTO).
Kampaň i nabídka RedBoxu je profesionální, ale jakoby ji VOL svým VOLným
Internetem tak trochu doběhla. Povinný nákup počítače, i když s možností
splátek, patrně nebude pro mnohé zákazníky zajímavou variantou, zejména když
se jedná o pevně danou konfiguraci za vcelku obvyklou cenu. Na druhou stranu
samotné připojení, které lze i bez RedBoxu koupit za 169 Kč měsíčně (měsíc na
zkoušku zdarma), je velice zajímavou nabídkou, protože za cenu dosud platící
pouze pro poštu či noční tarif nabízí neomezený přístup včetně ISDN. Navíc je
jedná o standardní placenou službu tudíž se zárukou.
Nabídky SPT Telecom, respektive IOL jsou zajímavé především kvůli zdaleka
nejlepšímu pokrytí ze všech zmiňovaných služeb. Bundle s počítačem ALIVIO
(který údajně vznikl na základě iniciativy AutoContu) je v podstatě obdobou
nejlevnějšího RedBoxu, přičemž počítač obsahuje o něco lepší komponenty a
chudší nabídku OEM softwaru. Jako jediná není tato nabídka doprovázena masivní
kampaní, což může být dáno jednak tím, že Telecom při svém monopolním
postavení nechce riskovat obvinění z nekalé soutěže, anebo tím, že do konce
roku uvede daleko zajímavější variantu.

Pevná za hubičku?
Jaký dopad na vývoj trhu připojení může nástup "zadarmoslužeb" mít? Především
urychlí jeho konsolidaci, nebo chcete-li vyčištění. Menší poskytovatelé budou
odkoupeni většími, ti ještě menší, o které nebude zájem, zaniknou nebo se
stanou především dodavateli návazných služeb, jako je tvorba webovských
aplikací, instalace a provoz Internetu, propojování sítí do virtuálních LAN
atd.
Přímý pokles ceny za pevné připojení lze očekávat především u těch variant,
jež jsou určeny pro jednotlivce nebo malé firmy, a tudíž nehrozí abnormální
zátěž spoje díky velké agregaci uvnitř struktury zákazníka. První na řadě jsou
pochopitelně analogové pevné linky 28,8 a 33,6 Kb/s, které určitě budou
následovat i jednotlivá připojení prostřednictvím rádiových sítí a kabelové
televize. Zajímavou variantou může být také nabídka různých (nikoliv vládních)
"balíčků" v tomto segmentu například připojení analogovou pevnou linkou
včetně pronájmu pevného okruhu (a samozřejmě modemů) v cenách nižších, než
jaké jsme doposud vídali za samotné připojení.

Vemte na to síť...

Vzdělávání on-line
Z hromadných sdělovacích prostředků (televize, denní tisk) určitě víte, že
akademický titul získaný po Internetu je buďto úplný podvod, nebo alespoň
bezcenný cár papíru (o skandálech se totiž informuje snadno a s předem
zaručeným úspěchem). Zobecněno Internet není místo, kde je radno hledat
solidní možnosti zvýšení kvalifikace. Je tomu opravdu tak? Vždyť z mnoha
důvodů může být Internet ideální studijní pomůckou či prostředkem usnadňujícím
přístup k jinak těžko dostupným informacím a službám. Jaké jsou tedy možnosti
a výhody vzdělávání po drátě?

Když je škola daleko
Jako kluk jsem záviděl synům australského strážce parku nejen klokana Skipiho,
ale také jejich povinnou školní docházku, vykonávanou z větší části na dálku
pomocí krátkovlnné vysílačky. V praxi to určitě nebyla zase až taková idylka,
ale už tenkrát to byla předzvěst, jak nám technika může být nápomocna při
řešení klasickou cestou neřešitelných problémů.
S rozvojem osobních počítačů přišla pochopitelně i záplava všech možných
výukových programů. Jedny se snažily ušetřit rutinní práci učiteli, jiné
názorně demonstrovat přírodní jevy bez potřeby drahých pomůcek, a podobně.
Stále to ale nějak nebylo ono počítač byl buďto součástí posvátného vybavení
školní laboratoře (čert ví, proč se vlastně třídě s počítači tak často říká
"laboratoř výpočetní techniky"), nebo to naopak byla spíše domácí hračka. Na
ní výukový program spustit sice šlo, ale mnohdy chyběla nabídka či přijatelná
forma distribuce softwaru a vždy to rozhodující zpovzdálí vás sledující
pedagog, ochotný podat pomocnou ruku či objektivně zhodnotit vaše snažení.
Pro ty, kdo chtěli sami doma studovat třeba cizí jazyk, byly sice dávno
vymyšleny korespondenční kursy, ale komunikace klasickou poštou s nejméně
týdenní odezvou a papírovými, tedy těžko individuálně uzpůsobitelnými
materiály, rozhodně není ideální. Zkrátka chybí ten známý "rozumný kompromis"
mezi vynaloženým úsilím/náklady a výsledným efektem.

Chtělo by to Internet
Většinu dříve popsaných problémů však lze snadno odstranit, když z papíru
přejdete na počítač a počítače propojíte tak, aby přes ně šlo snadno a rychle
komunikovat třeba jen posílat krátké dopisy. Když si pak představíte
korespondenční kurs, který absolvujete ne na papíře, ale na počítači (nic se
netiskne a je vždy aktuální), z nějž můžete kdykoliv (zpravidla nepřímo, ale
velmi rychle) kontaktovat svého učitele, a navíc si na školicím serveru
můžete zvolit individuální studijní režim, máte ukázkovou internetovou
aplikaci.
Do jedné virtuální "třídy" tak mohou chodit "žáci" z celé zeměkoule, aniž by
vadilo, že to mají do školy různě daleko a vstávají každý v jinou hodinu. A
nemusí se zrovna jednat o studenty střední nebo vysoké školy a o úspory jen na
dopravě, vždyť v mnoha oborech je pravidelné zvyšování kvalifikace nutností a
mnoha lidem by jejich pracovní režim ani nedovolil odjet na školení trvající
týdny či měsíce.

Mnohde to funguje
Zatímco v Čechách najdete na Webu spíš informace, kam všude se dá chodit do
školy, v zahraničí se on-line vzdělávání stává pomalu samozřejmou formou
studia všude tam, kde by to jinak nešlo i kde je byť částečným přínosem pro
kvalitu vzdělávacího procesu.
Svědčí o tom jak náplň sekcí "Education ~ Distance_Learning", její
podkategorie "Instructional Technology ~ Online Teaching and Learning" a
mnoho dalších u jednotlivých oborů na katalogu Yahoo, anebo existence čistě
specializovaného katalogu on-line škol a kursů "NewPromise"
.
Hledáte-li naplnění úsloví, že na Internetu je všechno zdarma, možná se
obejdete bez placení školného s pomocí serveru "free-ed.net", sdružujícího
odkazy na zcela volně dostupné kursy a studijní materiály net/>. Abychom nazapomněli na počítače jako takové, musím rozhodně zmínit
alespoň středisko on-line kursů z oblasti výpočetní teczhniky "ZD University",
které najdete na .

Dva příklady pod cz
Abych nebyl nespravedlivý poslední dobou se blýská na lepší časy i v naší
národní doméně.
Za dobrý příklad zajímavých aplikací na podporu studia na dálku lze považovat
například server Eliška (nezaměňovat se známějším on-line knihkupectvím)
, kde jsem příjemně překvapen našel fungující aplikaci
on-line kursů výpočetní techniky, postavených na známých příručkách firmy
Gcomp. Server sice funguje na firemní pevné lince spíše jako demonstrace
výukového centra Online 99, určeného primárně pro firemní intranety, ale i tak
si zde můžete předplatit měsíční přístup k libovolnému kursu nebo na zkoušku
absolvovat kurs, který je pro aktuální měsíc k dispozici zdarma.
Druhý tip je pro nás všechny, kdo věčně zápolíme s nedostatky své jazykové
výbavy. Jestliže máte plné zuby všech možných CD-ROMů a zaručených učebnic
typu "Anglicky snadno a rychle", zkuste navštívit podařené stránky "Angličtina
na Internetu" na zdánlivě školometsky znějící adrese www.aj.cz/>.
Najdete tam začínající, ale přesto bohatý server pro výuku a procvičování
znalostí angličtiny, jehož autoři se důsledně snaží využít všech předností
počítače připojeného do Internetu (např. zprostředkování kontaktů pro
dopisování) a přitom nezapomínají na Komenského heslo "Škola hrou".

Kdo hledá...

Být v centru a u zdroje

Nové tuzemské vyhledávací službyLetos se na domácím Internetu na poli
vyhledávacích služeb urodilo opravdu požehnaně a koncem léta odstartovaly hned
čtyři nové služby. Tři z nich se věnují vyhledávání na WWW (a nosí tak trochu
dříví do lesa) a jedna se (konečně a chvála bohu) pustila do indexování
českých a slovenských elektronických konferencí. Pojďme se tedy s nimi blíže
seznámit (v abecedním pořadí).

Centrum
Na rozdíl od Seznamu a Atlasu, jež startovaly jako samostatný katalog/hledač
a postupně bobtnaly do své dnešní podoby internetového portálu, Centrum začalo
jako plně vybavený portál hned od startu. Autoři projektu, za kterým stojí
firma Netcentrum a podpora Internet OnLine, se od samého začátku netajili
ambicemi stát se českým portálem číslo 1.
Kromě stěžejního katalogu webstránek na centru najdete i fulltextový
vyhledávač (který stejně jako Kompas Seznamu používá fulltextový engine
vlastní provenience znalci v něm poznají Sherlocka), katalog on-line obchodů,
přehled zpráv (zde dominuje MF DNES/iDNES), kursů měn a akcií, počasí,
televizních programů a pár drobností pro pobavení.
Na začínající projekt si po stránce funkčnosti vede Centrum více než dobře.
Jeho katalog sice obsahuje o poznání méně odkazů než databáze Seznamu či
Atlasu, ale jedná se o původní databázi rostoucí každým dnem. Pokud si tempo
růstu zachová, mohla by konkurenty dohonit možná ještě letos.
Skvělý marketingový nápad je sbírání kreditů za každou navštívenou stránku
jakási obdoba spotřebitelské soutěže, známé třeba z uzávěrů od limonád.
Kreditů můžete nastřádat nejvíce 150 za den a na rozdíl od soutěží, kde mnohdy
záleží na náhodě, můžete na Centru za své kredity získat drobné dárky v podobě
rozšíření kapacity e-mailové schránky nebo ukázkového čísla časopisu, knihy či
slevy na nákup různého zboží a služeb. I když nápad možná není zcela původní
(některé americké servery zavedly kredity přibližně o půl roku dříve),
rozhodně je v našich krajích lákavou novinkou a Centru účinným pomocníkem v
boji se zavedenými velikány, a pokud nechcete nastřádané kredity utratit za
nějaké ty cetky, můžete je zcela svobodně prohrát na on-line hracích
automatech.
Stínem na lesku Centra je snad pouze obtížně použitelný fulltext bez podpory
frází a operátoru typu NEAR, a snad až příliš "sebevědomé" vyjadřování jeho
autorů. Ale vyčkejme pár měsíců a uvidíme zejména v auditu návštěvnosti DCCI.

NAJDI TO
Z téhle služby, provozované Video/Czech On Line a Globe Internetem, mám
poněkud rozpačitý dojem. Samotný nápad koncipovat vyhledávač jako komerčně
laděný a slušně zpracovaný katalog je zajímavý a jistě by si své návštěvníky
našel. Obsah jeho databáze však o několik délek zaostává za vším ostatním a
prozatím nevykazuje tendenci k překotnému růstu. Jednotlivé nalezené záznamy
přitom nesou stopy zajímavého původního zpracování, i když ne vždy kvalitního.
Nabídka možností hledání budí na první pohled "portálový" dojem, ale třeba
hledání ve zpravodajství pouze přebírá výsledky z databáze press.cz (kterou
před nedávnem spolu s post.cz VOL odkoupila od Globe) a ostatní volby také
nehýří původností. Z celého projektu tak trochu dýchá spíše snaha VOL doplnit
si portfolio svých služeb (začínající nejspíš u registrace zajímavé domény)
než vize neotřelé služby vyhledávací. Jen čas nám může ukázat, zda nezůstane
jen u té domény .

Serge
Je v naší národní doméně první službou svého druhu jedná se o katalog
elektronických konferencí a prohledávatelný archiv do nich zasílaných
příspěvků (tedy jakousi lokální obdobu populárních Deja News).
Serge indexuje jak konference spravované pod systémem news (tedy "Český
USENET"), tak konference rozesílané elektronickou poštou přes servery typu
listserv.
Jeho databáze obsahuje dnes (těsně před Invexem) úctyhodných 1 682 diskusních
skupin, rozdělených do přehledného tematického katalogu a zatím poměrně málo
(necelých 100 000) příspěvků. To je poměrně málo a je to dáno především
mládím služby, která z technických důvodů zatím indexuje pouze příspěvky nově
došlé.
Funkce ani rozvržení některých částí serveru sice dosud rozhodně nejsou prosté
dětských nemocí (zejména hledání), ale i kdyby zatím poskytovala pouze
aktuální katalog konferencí, je to pro stále opomíjený svět českého Usenetu
neocenitelná služba a jistě přispěje k jejich širšímu využívání. Už na
stávajícím katalogu Serge totiž najdete vyčerpávající přehled existujících
konferencí k danému tématu (včetně informace jak je v nich "živo" vůbec
aktivních je méně než třetina z celkového počtu!), přehled nejčerstvějších
příspěvků bez nutnosti se do konference přihlásit a možnost na jejich obsah
přímo ze Serge reagovat.
Jestli autoři dodrží své sliby a službu pořádně odladí a doplní alespoň
přislíbené vlastnosti (zpětné zaindexování přízpěvků z news, zlepšení
vyhledávání, atd.), může se stát druhým nejužitečnějším pomocníkem při
každodenní práci v Internetu hned po některé ze služeb pro vyhledávání na WWW.

Uzdroje
Podle abecedy poslední, ale historicky vlastně první je staronový katalog
zdrojů českého Internetu. Od počátku v podtitulu honosně nazvaný jako "Český
národní navigátor" server Uzdroje.
Pamětníci českého Internetu, kteří měli tu čest surfovat již na přelomu let
95/96, jej asi ještě pamatují v původní podobě jako vůbec první hierarchický
katalog zdrojů, vyvinutý na akademické půdě (rozumněj CESNETu). V létě 1996
jej však rychlým nástupem překonal známý Seznam Iva Lukačoviče. Ten se v době
svého rozjezdu také hojně "inspiroval" databází odkazů Uzdroje, ale vzhledem
k akademickému původu tehdejší služby to nemělo téměř žádnou publicitu.
Od té doby Uzdroje stagnovalo, a i přes tuším dva nezávislé pokusy o
vzkříšení, v podstatě skomíralo až do letošního jara, kdy se místo jeho úvodní
stránky objevil nápis o probíhající resuscitaci a očekávaném vzkříšení (blíže
neurčeno kdy). Dnes už víme, že k tomu došlo na den přesně zároveň s portálem
Centrum 7. září 1999, a i kdo stál v pozadí celého projektu (servery Mobil a
Grafika).
Na rozdíl od Centra je Uzdroje věrno svému podtitulu a tvůrci nové verze
očividně kladli důraz na jeho funkci jako kvalitního katalogu. V den uvedení
byla databáze odkazů Uzdroje již doslova přeplněná vším, na co si i zdatný
brouzdal jen mohl vzpomenout. Některé odkazy bohužel nezapřou svůj původ v
aktuální databázi Seznamu, ale dá se to chápat i tak, že si Uzdroje jen
vyzvedlo svůj někdejší vklad i s úroky.
Důraz na práci s databází odkazů se pochopitelně odrazil v nových funkcích,
mezi něž patří především hodnocení odkazů podle návštěvnosti z katalogu a
podle výsledků hlasování (každému odkazu v databázi můžete dát svůj hlas). Tři
nejúspěšnější odkazy v obou skupinách pak zaujímají čestné místo na začátku
seznamu v příslušné kategorii. Nechybí ani příjemné drobnosti, jako je
zobrazení poslední změny stránky u každého odkazu či podpora pro spravování
vlastních bookmarků přímo na serveru v sekci "Moje oblíbené".
Samotné třídění odkazů do kategorií je pochopitelně zcela nové a jeho
struktura dobře odráží současný stav domény cz i splňuje kritéria na moderní
katalog. Mimochodem, Seznam, jehož nomenklatura už poněkud zastarávala, prošel
o prázdninách také kompletní "restrukturalizací", sice téměř v tajnosti, ale
rozhodně ku prospěchu věci.
Co se týče možností katalogu, lze kromě samotného textu záznamů (v odkazech)
hledat i v doménách jednotlivých URL a pokročilé vyhledávání nabízí možnost
najít fráze a podřetězce nebo celá slova. Pro hledání podle klíčových slov je
tak Uzdroje lépe použitelné než Seznam, který je s úrovní hledacích nástrojů
naštíru v podstatě po celou dobu své existence.
Co říci o projektu Uzdroje závěrem? Kdo preferuje vyhledávání v katalogu a
nehledá přehršel dalších služeb, pro toho je díky bohaté databázi a možnostem
nové Uzdroje tím nejlepším řešením jakýmsi "totálním katalogem". A i když jej
třeba nezařadíte mezi své favority číslo 1, určitě si na něj vzpomeňte, až
neuspějete v jiném katalogu.

KDYŽ SE ŘEKNE...
"TCP/IP"a "HTTP"
Internetové pojmy, jak je ve slovníku nenajdete

TCP/IP
lje zkratka pro Transmission Control Protocol/Internet Protocol.
lje označení síťové architektury/dvojice protokolů, která je odolná proti
výpadkům jednotlivých uzlů a byla původně vyvinuta pro vojenské využití jako
síť schopná fungovat i po zničení některých uzlů nepřítelem.
lje standardní součást a základní podpora práce v síti pod operačním systémem
UNIX.
lje základní komunikační protokol dnešního Internetu, bez nějž byste si ani
nevybrali e-mail.
lje oblíbená replika počítačového folkloru (Vy jste tu přes "ví-aj-pí"? Ne, já
jsem tu přes tý-sí-pí-aj-pí.).

HTTP
lje ta divná sekvence, jíž začínají URL (adresy) webstránek a kterou už
nemusíte vypisovat, protože moderní prohlížeče ji doplní za vás.
lje zkratka HyperText Transfer Protocol.
lje název jednoduchého bezestavového komunikačního protokolu, pomocí nějž si
váš prohlížeč vyžádá obsah stránky z požadovaného serveru.
lje (na rozdíl od šifrovaného https) protokol naprosto nevhodný pro přenášení
obsahu formuláře s číslem vaší kreditní karty mezi vaším počítačem a on-line
obchodem.
lje jediný protokol, jehož chybové stavy/hlášení běžně vídáte na obrazovce
svého počítače (nejčastěji chyba č. 404 Document not found).

iFAQ...

Internet FAQ

Odpovědi na dotazy čtenářů ohledně užívání Internetu

WWW přes e-mail prakticky
Se zájmem jsem si v PC WORLDu 10/99 přečetl článek "Nejen WWW přes e-mail" a
měl bych dva dotazy. Jak mám zjistit e-mailovou adresu serveru, ze kterého
chci data stahovat, a jak přesně má takový mail vypadat (jsou-li tam nějaká
specifika, nebo stačí poslat pouze požadované adresy)?
Z vašeho dotazu je patrné, že došlo k částečnému nedorozumění. Stahování
stránek pomocí e-mailu není standardní služba webowských serverů, a nemají
tudíž pro tento účel ani vyhrazenu poštovní adresu. Popisované služby
poskytují třetí servery (některé byly ve zmíněném článku přímo uvedeny), které
se vzhledem k webovským serverům, z nichž stahují stránky, chovají jako běžný
prohlížeč a na stranu k vám se tváří jako služba komunikující prostřednictvím
e-mailu. Vy, nemajíce přístup na WWW, tak vlastně "požádáte" někoho, kdo
přístup má (speciální server automaticky poskytující službu WWW přes e-mail),
aby vám stáhnul určité stránky a poslal jejich obsah poštou.
Co se týče formátu komunikace, ten je různý podle jednotlivých služeb.
Některým stačí pouze požadovaná adresa, jiné jsou řízeny textovými příkazy s
parametry; obojí většinou v těle dopisu, výjimečně v předmětu. Adresy kde
získat podrobnější informace byly uvedeny v odstavci Další informace zmíněného
článku jako úvodní příručka vám určitě dobře poslouží "Doctor Bob\s Guide to
Offline Internet Access", kterou si můžete vyžádat e-mailem pokud zašlete na
adresu dopis, v jehož předmětu (ne těle!) uvedete "send
faq".

Přesměrování pošty
Mám přístup u dvou poskytovatelů, jeden placený (dobíhá roční předplatné) a
nový přes službu VOLný. Jak si mohu přesměrovat poštu, aby mi chodila jen do
jedné schránky?
Přesměrování pošty spočívá v nastavení poštovního serveru tak, aby veškerou
poštu došlou pro určitou schránku (konkrétního uživatele) sám automaticky
odeslal na jinou (novou) adresu. Konkrétní postup však závisí na možnostech
programu, který funkce poštovního serveru u vašeho poskytovatele obsluhuje, a
na tom, zda vám k jeho uživatelskému nastavení poskytovatel povolí přístup. V
praxi se můžete setkat zhruba se třemi možnostmi.
Pokud máte vaše připojení jako standardní účet na serveru s operačním systémem
UNIX (časté např. v síti CESNET) a vy se k němu můžete připojit přes Telnet
nebo FTP, umístěte do svého uživatelského adresáře textový soubor s
názvem .forward, jehož obsahem bude jediná řádka obsahující adresu schránky,
kam má být pošta přeposílána.
Druhá varianta je, že pro nastavení přesměrování pošty má váš poskytovatel
připravené rozhraní v podobě webového formuláře, které byste měl najít na
hlavním serveru poskytovatele v sekci pro podporu zákazníků (u zmiňované
služby VOLný je odkaz na přesměrování pošty hned na hlavní stránce www.volny.cz/>)
Poslední, dnes naštěstí již řídce se vyskytující možností je, že k realizaci
podobných změn nastavení nebudete mít vůbec přístup a o příslušné změny budete
muset požádat technika z technické podpory poskytovatele (zpravidla stačí
e-mailem).

Navigator vedle MSIE
Používám MSIE 5 CZ, ale rád bych používal i NC 4.6. Protože však z Netscapu
bych používal pouze samotný browser, chci se zeptat, zdali lze při instalaci
nastavit pouze Navigátor, nebo jak jinak lze docílit, aby se nainstaloval
pouze samotný prohlížeč?
Instalace Netscapu sice umožňuje zvolit jednotlivé komponenty, ale týká se to
pouze konverzních filtrů a multimedálních doplňků. Vlastní jádro aplikace se
instaluje najednou, a pokud nepotřebujete e-mail (Netscape Messenger), HTML
editor a další komponenty, nestahujte si instalaci označenou jako Netscape
Communicator, nýbrž Netscape Navigator (zpravidla je jeho aktualizace
pomalejší a liší se pochopitelně velikostí cca 18, resp. 10 MB) a také v
číslování verzí (aktuální jsou Communicator 4.7 a Navigator 4.08).

e-mail a mobilní telefon
Je možné odeslat e-mailovou zprávu na/z mobilního telefonu? Pokud ano, jakým
postupem?
Odesílání e-mailu z mobilního telefonu (máte-li dostatečnou výdrž k napsání
jeho textu na klávesnici mobilu) je možné prostřednictvím zpráv SMS. Jedná se
o nadstandardní placenou službu a funguje tak, že na speciální číslo pošlete
zprávu v dohodnutém tvaru, obsahujícím požadavek na odeslání jako e-mail,
adresu adresáta a text (pochopitelně omezený SMS možnostmi vašeho telefonu).
Například v síti Eurotel odešlete text EML_jmeno@domena_text_ zprávy na číslo
999111 (podtržítko představuje jednu mezeru a ve zprávě se nahrazuje znakem #
a zavináč znakem *). Bližší informace vám jistě poskytne místní zastoupení
vašeho operátora. Odeslání SMS zprávy z Internetu na mobilní telefon je
zpravidla zdarma stačí poslat email na adresu 00420602xxxxxx@sms. eurotel.
cz, resp. +420603xxxyyy@sms.paegas.cz, nebo odeslat zprávu přes WWW rozhraní
SMS brány příslušného operátora paegas.cz/wwwsms/> nebo eurotel.cz/sms/>.

Sdílení modemového připojení po Internetu
Kvůli dětem jsem si pořídil domů druhé PC a úspěšně je se stávajícím propojil
pod Windows 98 pomocí dvou síťových karet a pár metrů koaxiálního kabelu.
Jediným problémem zůstává, aby bylo možné sdílet modem/telefon pro připojení
do Internetu. Jak to lze zabezpečit?
Pokud vám nejde také o přijímání a odesílání vzkazů či faxů, nesnažte se
sdílet modem jako zařízení, ale pouze přístup do Internetu z vašeho počítače s
modemem. Pro tento účel existuje celá řada programů, kterým se říká proxy
servery a které umí zajistit spoustu funkcí užitečných právě při sdílení
připojení (přístup k poště a WWW z ostatních počítačů v síti, vyrovnávací
paměť pro webstránky, funkce místního poštovního serveru atd.).
V principu to funguje tak, že proxy server nainstalovaný na počítači s modemem
zajišťuje přesměrování požadavků z ostatních počítačů v lokální síti tak, aby
se na stranu poskytovatele jevily jako požadavky počítače připojeného modemem.
Konkrétních technických řešení existuje celá řada. Pokud byste chtěl mít
sdílení připojení zadarmo nebo "v ceně", můžete si stáhnout některý jednodušší
freewarový proxy server třeba z , případně přejít na
Windows 98 SE (Second Edition), která mají podporu sdílení připojení přímo
vestavěnu. Pokud budete sdílení připojení využívat ve větší míře, doporučoval
bych za cca 1 500 Kč koupit domácí licenci nějakého osvědčeného programu třeba
od firmy Software602 nebo skvěle hodnocený program WinRoute winroute.cz/> (a věřte, že zrovna v této oblasti jsou Čechy velmocí). Ten je
natolik transparentní, že aplikace na ostatních počítačích víceméně nepoznají,
že mají zprostředkovaný přístup a nemusíte v nich (prohlížeči, poštovním
klientu) dělat žádná dodatečná nastavení.

Nenáročný prohlížeč
Mám postarší PC 486SX a slyšel jsem, že na slabších počítačích i při
pomalejším připojení je výhodné používat kvůli zrychlení práce čistě textový
prohlížeč, tuším Linx. Můžete mi doporučit, kde mohu jej, nebo jiný podobný
program získat?
Otázku bych rozdělil na pomalý stroj a pomalý přenos dat ze sítě. Při
problémech s dostupností stránek je samozřejmě ideální nenatahovat kvanta
obrázků, které často tvoří většinu celkově přenášeného objemu dat. Vypnout
obrázky však můžete i v běžných prohlížečích s tím, že místo nich budete na
stránkách mít jen prázné rámečky. Použití textového prohlížeče jakým je Lynx
(původně unixový program, ale existuje i ve verzi pro DOS) je problematické
zejména proto, že jen velmi málo tvůrců ladí své stránky tak, aby byly
přehledné či vůbec alespoň nějak čitelné v tomto prohlížeči. Načítání i
vykreslování stránek Lynxem je sice téměř okamžité i na velmi slabých
počítačích, ale protože nepodporuje zobrazování tabulek (jimiž je realizováno
rozvržení většiny moderních stránek), je jeho praktická použitelnost velmi
malá.
Pokud byste přece jen toužil po čistě textovém prohlížeči, tak by vás mohl
uspokojit zajímavý projekt japonského autora, jehož domovskou stránku najdete
na Yamagata University w3m/eng/index.htm>. Jedná se o textový prohlížeč w3m, který podporuje
zpracování tabulek, a mnohé stránky v něm vypadají velmi dobře (viz obr.
Hlavní stránka serveru root.cz, který o w3m v září podrobně informoval).
Další zajímavou alternativou by se mohla stát skandinávská Opera, jež v
současné době pracuje na linuxové verzi svého nenáročného prohlížeče, a
vedlejším produktem portace bude patrně i čistě textový prohlížeč.
Pokud chcete šetřit zejména zátěž počítače, nemusíte se nutně ochuzovat o
grafiku stačí použít populární sharewarový browser od českého autora Arachne
, který je pro slabší PC přímo vyvinut, pracuje pod
DOSem a spokojí se téměř s jakýmkoliv počítačem od 386ky výše.

Katalogy slovenského Internetu
Prosím o sdělení adres nějakých vyhledávacích serverů (něco na způsob českého
Seznamu) na Slovensku.
Slovenská mutace Seznamu je pod názvem Zoznam dostupná na adrese
, ale na Slovensku existují i mnohé původní a starší
katalogy (donedávna mělo Slovensko několikrát více internetových katalogů než
Čechy) například Superzoznam

Jak automaticky nasbírat kredity na centrum.cz?
Když jsem uviděl na serveru centrum.cz nabídku kreditů za procházení jeho
stránek, napadlo mne, že sbírat kredity by za mne mohl každý den automaticky
nějaký šikovný prográmek nevíte o nějakém?
Taková možnost tu opravdu je a sám jsem zvědav, jak se s ní firma NetCentrum
zejména ve vztahu k udávání sledovanosti reklamních kampaní svých inzerentů
vypořádá. Podobné záležitosti, jako je automatické stahování stránek či
nasazení programů pro blokování reklamních proužků, se totiž v praxi běžně
vyskytují ve velmi omezeném měřítku (používají je pouze internetoví odborníci
a zpravidla z ryze praktických důvodů), ale systém kreditů na NetCentru k
jejich většímu nasazení uživatele přímo motivuje.
Unixoví nadšenci si již bezpochyby napsali vlastní speciální software (co si
budeme povídat, docela snadno by to šlo i pod Windows ve Visual Basicu). Pokud
chcete tip na vhodný a běžně dostupný program, zkuste skvělý nástroj pro
stahování webů Teleport Pro. Ten se umí k serveru přihlásit pod zadaným
heslem, jde široce konfigurovat (např. kvůli úsporám nastavit stahování pouze
textu) a volně šířená verze je omezená na tuším 200 stránek na jedno
spuštění, což zhruba odpovídá dennímu limitu centra, který umožňuje získat
maximálně 150 kreditů.

Jak bezpečně zaplatit v internetovém obchodě?
V poslední době se stále častěji setkávám jak s propagací elektronické komerce
(prodávání/nakupování po Internetu), tak zároveň se spoustou informací o
nebezpečnosti finančních operací (např. sdělení čísla platební karty) po síti.
Jaké jsou možnosti placení a čeho se mám rozhodně vyvarovat?
V USA je (ať už při objednávání po telefonu nebo Internetu) nejběžnější způsob
sdělení čísla platební karty prodejci, který si z ní přes svoji banku
zinkasuje příslušnou částku. Přenos choulostivých informací se přitom
zpravidla provádí přes šifrované spojení SSL (poznáte podle https místo
obvyklého http v adrese stránky s formulářem). Možnost zneužití karty
neseriózním obchodníkem zákazníky tolik netrápí, protože většina karet v USA
jsou (na rozdíl od Čech) karty kreditní. To znamená, že za peníze ručí
obchodníkovi banka a až po zaplacení je inkasuje od vás, a pokud se neprokáže
oprávněnost inkasa, je zodpovědnost na ní. V tuzemsku se vydávají téměř
výhradně karty debetní, pomocí nichž vybíráte z bankomatu či obchodník
inkasuje přímo z vašeho účtu! Platbu kartou lze jako naprosto bezpečnou
doporučit až tehdy, když bude zaveden nějaký zaručený ověřovací mechanismus,
při němž dojde k transakci, aniž by obchodník znal číslo karty a banka
konkrétní zakázku, jako je např. až příliš dlouho připravovaný protokol SET.
Další možností je, že u spolehlivé třetí strany deponujete určitý obnos pro
tento druh plateb, a ta pak bude zajišťovat bezpečnou a ověřenou úhradu za
vaše objednávky. U nás tak třeba fungují karty CCS (může je přijímat
kterýkoliv obchod, nejen benzínová pumpa) a účet v bance Expandia, který
můžete mít v omezené podobě v rámci nového startu eCity zadarmo a pro placení
internetových objednávek je přímo koncipován.
Další, u nás zatím neapliklovanou metodou, je placení telefonu (pevného či
mobilního), kdy se příslušná částka připočítává na váš telefonní účet.
Bezpečnost přitom zajišťuje vazba objednávky na vaše telefonní číslo, což ale
v principu nefunguje univerzálně pro Internet (nemusíte být připojeni přes
telefon).
S dalším rozvojem elektronického bankovnictví se jisté renesance dočká i
platba převodním příkazem, kterou budete moci provést přímo při objednávání
odkazem na příslušné stránky banky (zatím tak funguje pouze Expandia).
A co v současných podmínkách doporučit jako bezpečné? Platbu dobírkou, převod
platebním příkazem (ať už z kamenné či elektronické banky) a platbu kartou v
případě, že máte přes vaši banku přístup k technologii SET (u nás stále ve
stadiu pilotního projektu v Komerční bance). Nebo nakupujte v seriózním
obchodě, kde máte jistotu, že choulostivá data jsou od přenosu až po
uchovávání v databázích obchodníka dobře šifrována a nebudou zneužita.


10 tipů na internetové "zlozvyky"

Aby člověk mohl něco napravit, musí chybu nejdříve pojmenovat. Proto se v
dnešních typech pokusím shrnout některé typické zlozvyky mnohých uživatelů
Internetu, jimiž znepříjemňují "síťový" život sobě i ostatním. A když
zapátráte ve vlastním svědomí, tak tam určitě také nějaký z nich najdete a
příslušný odstavec se může stát třeba námětem jednoho z vašich příštích
novoročních předsevzetí:
Neposílejte poštu s velkými nekomprimovanými přílohami!

1
Dopis s přiloženým souborem by neměl (alespoň ne o moc) přesáhnout stovku KB.
Několikasetkilový či dokonce několikamegový e-mail nejenom že zbytečně zdržuje
příjemce při vybírání schránky, ale dokáže na určitou dobu i slušně zahltit
zúčastněné poštovní servery.
Pokud přikládáte k e-mailu dokumenty ve Wordu či Excelu, případně rastrové
obrázky ve formátu jako je nekomprimovaný BMP, vždy je nejdříve zkomprimujte
do formátu ZIP (smrsknou se podle povahy dat na polovinu až desetinu původní
délky). Několik "mega" neposílejte poštou pokud možno vůbec a není-li zbytí,
rozdělte je pomocí komprimačního programu na několik částí, třeba jako archiv
pro 360KB diskety (mimochodem, víte že přílohy jsou kódovány ve zprávě tak, že
jsou pro přenos dokonce o skoro 20 % delší než na disku?). Pokud ale můžete,
tak takový soubor raději umístěte na WWW nebo FTP server a poštou pošlete
pouze odkaz na něj (jeho adresu/URL).
Nestahujte bezhlavě "do zásoby" všechno, co vám padne pod ruku!

2
Mnozí lidé, když získají přístup k počítači s neomezeným připojením
(zpravidla na pevné lince v práci), tak podlehnou syndromu v Čechách známému
jako "malá domů". Prostě stahují vše, co by se jim jen trochu jednou mohlo
hodit a jejich disk, případně šuplík s vypálenými cédéčky brzy vypadá jako byt
vášnivého sběratele starého haraburdí. Výsledkem podobných snah zpravidla bývá
pouze větší zátěž sítě, protože tolik stránek či programů, kolik takto (dnem i
nocí) stáhnete, byste stěží kdy zvládli přečíst či nainstalovat a vyzkoušet.
stahujete-li větší balík dat, nebuďte líní si najít nejpřístupnější zdroj!

3
Pokud na síti objevíte něco, co zkrátka "musíte mít" (u uživatele počítače se
zpravidla jedná o nejnovější verzi jeho oblíbeného programu), nestahujte jej
za každou cenu hned přímo ze vzáleného serveru výrobce. Většina volně šířených
programů se zakrátko objeví v různých archivech a také na jejich českých
zrcadlech! Stahováním rychlostí několika set bajtů za vteřinu se kýženého
výsledku hned tak nedočkáte a obsadíte kapacitu, kterou mohl třeba právě váš
kolega nezbytně potřebovat k okamžitému zjištění důležitých informací ze
vzdálené databáze.
Pokud stahujete konkrétní soubor charakteristického jména, můžete pro
vyhledání jeho kopií na jiných serverech využít specializované vyhledávací
služby (např. populární Fast FTP search) nebo přímo některého programu pro
efektivní stahování souborů, který má vestavěnu funkci pro automatické
vyhledání nejlépe dostupné kopie (např. GetRight).
Ke stahování větších objemů využívejte čas mimo špičku!

4
Mějte na paměti, že počítač je zařízení přímo předurčené k automatizaci úloh
mechanického charakteru a že může v noci klidně stahovat bez vás.
Specializované programy na stahování souborů (GetRight, GoZilla...) či celých
webů (Teleport) mají většinou vestavěnou podporu pro plánování úloh v čase,
jen ji nastavit!
Čas mimo špičku je přitom potřeba vytipovat jak s ohledem na zatížení
tuzemských sítí (vývoj zatížení Internetu v Čechách můžete sledovat v sekci
Počasí na Lupě www.lupa.cz/>), tak na dobu špičky v místě, odkud stahujete (celosvětový
přehled internetového "počasí" najdete třeba na Andover.Net). Například pro
stahování z USA je ideální doba časně ráno, mezi půlnocí a osmou hodinou
ranní, kdy je na většině amerického kontinentu už večer/noc a doma špička
ještě nazačala.
Do elektronických konferencí neposílejte příspěvky bezhlavě!

5
Posíláte-li svůj příspěvek (zpravidla žádost o radu či odpověď) do
elektronické konference, mějte na paměti, že bude automaticky hromadně
rozeslán stovkám až desetitisícům jejich účastníků. Snažte se být proto pokud
mo












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.