Intel Developer Forum

Archiv | 01.04.05

Akci Intel Developer Forum pořádá společnost Intel v různých částech světaprůběžně během celého roku a blíže na ní seznamuje představitele IT společností, počítačové odborn





Akci Intel Developer Forum pořádá společnost Intel v různých částech světa
průběžně během celého roku a blíže na ní seznamuje představitele IT
společností, počítačové odborníky a zástupce
médií s novinkami, které lze v nejbližší době očekávat. Zároveň nastíní plány
pro nejbližší dva roky.

Celé jarní fórum se samozřejmě neslo ve znamení nových vícejaderných procesorů
a nástupu 64bitové architektury. Avšak návštěvník nebyl zahrnut jen množstvím
tabulek a grafů. Místo toho všude kolem něj na velkých LCD obrazovkách rotovaly
bizarní objekty, které ukazovaly, jak se nové procesory a s nimi spojené
technologie dokáží vyrovnat s obrovskými nároky na multimediální výkon. To vše
zabalené v lesklých hi-tech počítačových skříních, v nichž ukrytý výkon
naznačoval odchod Celeronu na IT smetiště a předurčoval jej pro budoucí použití
v "druhořadých" domácích spotřebičích. Ze všech stran útočila spousta
technologií s velkolepými názvy, které slibují katapultovat výkon počítačů do
nepředstavitelných výšin. To vše bylo umocněno americkou "show" s blikátky a
permanentně usměvavými lidmi, takže u nepřipravených Evropanů mohlo dojít ke
stavu přetížení smyslů. Na tento dojem ovšem nebyl Intel sám, jeho vývojových
fór se účastní i partnerské společnosti, jež mají obvykle na starosti rozvoj
periferií a spolupodílejí se na vývoji standardů jednotlivých rozhraní - prostě
toho, co je potřeba k využití plného výkonu procesorů a dalších komponent a
technologií značky Intel. Významné zastoupení měly nejrůznější vize budoucích
přenosných počítačů vybavených vysokým multimediálním výkonem, stejně jako
domácí počítačové systémy prolínající se se spotřební elektronikou, obzvláště
výhodné, v případě jestliže máte několik hlav :-) - sledování dvou monitorů a
tří televizí nebude s výkonnými PC budoucnosti problém.
Jak bylo zřejmé, Intel "přitlačil" na segment a potřeby jednotlivých koncových
uživatelů a domácností, tedy těch, kteří jsou ochotni si zaplatit za to, že
dostanou svůj počítač v hi-tech obalu s vybavením připraveným pro multimédia,
širokopásmové internetové připojení a služby, a pro po výkonu vždy hladové 3D
počítačové hry. Zároveň jde o segment, kde Intel čelí značnému tlaku ze strany
AMD a kde díky lehkému spánku na vavřínech není jeho pozice zrovna
záviděníhodná. Doby, kdy Intel kraloval poli PC procesorů a jen v mašinách
několika nadšenců tikaly procesory AMD či dokonce Cyrix, jsou již pryč.

Smithfield
Ještě nedávno jsme slýchali z úst vývojářů Intelu, že současné Prescotty lehce
dosáhnou frekvence 6 GHz a že ani 8 GHz nebude z technologického hlediska
problém. Nikdo nejsme ve svých oborech proroky, a tak jsme se s posledními
modely sice přiblížili 4 GHz (3,6GHz Intel P4 660), ovšem stojíc čelem k
problémům se zahříváním. Konec trendu zvyšování taktovací frekvence procesorů
jsme si odbyli přibližně před dvěma roky, kdy Intel zcela změnil svůj postoj
"důležitá je frekvence" a pružně přešel na heslo "hledejte výkon". Avšak v
okamžiku, kdy AMD představilo svůj Athlon64 a vypálilo tak Intelu marketingový
rybník, Intel hledal a našel oblast, jak vrátit značku na výslunní popularity.
Poté, co proběhla mezi oběma společnostmi křížová výměna patentů důležitá pro
64bitová řešení, Intel přijal za svou myšlenku dvoujádrových procesorů a
pravděpodobně je na trh uvede dříve než AMD.
Během druhé poloviny tohoto roku by se tak měly objevit první procesory řady
Pentium D (double) se zdvojeným jádrem, vyvíjené pod kódovým označením
Smithfield. Takové řešení najde uplatnění jak v serverech, tak i ve
výkonnějších stolních PC, v praxi to znamená možnost paralelního řešení jedněch
instrukcí či dvou různých instrukčních sad najednou, což by mělo posílit
multitasking budoucích počítačů, samozřejmě s odpovídajícími operačními
systémy. Otázkou na druhou stranu je, zda při výkonech dnešních
"jednojádrových" procesorů bude chtít mnoho uživatelů sáhnout hluboko do kapsy
proto, aby se jim start počítače urychlil o několik vteřin. Nicméně dvoujádrové
procesory se tak dostanou na přijatelnou cenovou hladinu v příštím roce, kdy
Microsoft snad uvede Windows Longhorn.
Spolu s Pentiem D budou na trh uvedeny i příslušné čipové sady. Procesor
samotný bude osazen dvěma autonomními jádry, každé z nich podporováno 1MB cache
druhé úrovně, obě jádra využívají jednu 800MHz paměťovou vstupní sběrnici.
Kromě Extreme Edition nebudou tyto procesory podporovat Hyper-Threading.
Nesmíme zapomínat, že současné Windows XP s výjimkou Serveru 2003 nepodporují
více než 2 CPU. Pro náruživé, a finančně dobře zabezpečené hráče bude určen
dvoujádrový Pentium Extreme Edition 840, který by měl být k dispozici ve stejné
době jako Pentium D, což je podle našich odhadů druhé čtvrtletí tohoto roku.
Paměťová výbava je stejná, tj. 1 MB pro každé jádro, frekvence procesoru 3,2
GHz.

Dempsey, Paxville, Cedar Mill
Mnohem razantnější změny nastanou u 64bitových procesorů, kde se chystá nejen
znásobování jader, ale i změna instrukčních řad - uvedení nových, které by se
měly, podle vyjádření přítomných zástupců Intelu, zaměřit zejména na zvýšení
výkonu firemních počítačů. Cíle nejsou malé, mj. nahradit instrukční sady IA-32
(což by neměl být takový problém) a RISC (což bude zřejmě větší konkurent). Již
nyní jsou připraveny hned dvě sady nové generace, Intel Xeon 64 má nastoupit na
místo IA-32 a Intel Itanium 2 místo RISC. I zde získaly zamýšlené plány
konkrétnější podobu. Pro servery jsou pod označením Dempsey vyvíjeny zdvojené
procesory s jádry Intel Xeon, v odlehčené verzi se chystají i pro hi-end
pracovní stanice. Těšit se na ně můžeme začátkem roku 2006.
Do nejvyšší ligy patří procesor Paxville určený velmi výkonným serverům se
čtyřmi nebo více procesory. Paxville integruje jádra Intel Xeon MP a využívá
stávající 90nm technologii, což umožní rychlejší uvedení na trh již začátkem
roku 2006. jeho 65nm nástupcem je Whitefield, jenž je připraven na rok 2007.
Tento dynamický rozvoj 64bitových vícejaderných procesorů bude podpořen novými
technologiemi Intelu, například přenos dat mezi servery a síťovými stanicemi
urychlí Intel I/O Acceleration Technology (I/OAT), spolu s nárůstem výkonu to
bude znamenat i větší bezpečí pro citlivé internetové operace jako on-line
bankovnictví a obchod. Intel Active Management Technology (AMT) si klade za cíl
usnadnit správcům kontrolu síťových prostředků i řešení potíží, implementována
bude do procesorů, čipsetů a síťových karet. Specifikace AMT umožňují IT
správcům pohodlněji aktualizovat operační systém, instalovat nové součásti a
diagnostikovat problémy přímo skrze síť. Významnou výhodou je nezávislost této
technologie na operačním systému, protože působí pod jeho úrovní, takže správce
může zjišťovat, co je to vlastně s vaším počítačem, i když se váš systém
zhroutil a odmítá jakkoli reagovat.
Nicméně ani vývoj jednojádrových procesorů neustane, kódové označení Cedar Mill
nese projekt procesoru postaveného na 65nm technologii. Presler je chystaný
procesor s dvěma procesory Cedar Mill integrovanými do jednoho nosného základu,
nejedná se tedy o dvě integrovaná jádra, ale o dva procesory na jedné desce.
Uvedení obou procesorů spadá do první poloviny roku 2006.

Yonah, Calistoga
Dvoujádrové procesory se objeví samozřejmě i v noteboocích, ale nestane se tak
dříve než v první polovině příštího roku, tedy hovoříme o skutečně mobilních
procesorech. Během roku 2006 bude současná Sonoma nahrazena platformou nyní
označovanou jako Napa. Tu tvoří mobilní dvoujádrový procesor vyvíjený pod
označením Yonah (vyráběný 65nm procesem), integrovaná grafika Calistoga a
minikarta Golan podporující nové bezpečnostní standardy. V tomto roce se v
nejbližší době setkáme s Pentiem M 780 na frekvenci 2,26 GHz

Baker
Vedle mnoha debat, prezentací a vystoupení představitelů Intelu, které se
točily kolem dvoujaderných procesorů příštích let, by neměly zapadnout
nepočetné zmínky o vývoji v delším horizontu. Pro nové hyper výkonné procesory
se stovkami jader bude potřeba podstatně změnit softwarové vývojové nástroje,
pročež Intel již pracuje na novém programovacím jazyku Baker. Samotný jazyk je
již testován na virtuálních systémech simulujících budoucí procesory, mezi jeho
přednosti patří inteligentní předvídání alokace prostředků a přidělování úkolů
jednotlivým procesorovým jádrům, což vede, mimo jiné, k úspoře energie při
nevyužívání všech procesorových center.
Vzhledem k nárokům, které takové systémy budou klást na hardwarové zpracování,
je velmi pravděpodobné, že mnohé části samotných procesorů a dalších komponent,
například pamětí, budou obsahovat optronické prvky místo elektronických. Pak už
data budou cestovat skutečně světelnou rychlostí.

eSATA, SAS
Zástupci společností Seagate Technology a NetCell předvedli přímo na IDF disky
vybavené novou přenosovou technologií External Serial ATA (eSATA), která by
měla zaplnit mezeru mezi výkonem externích diskových zařízení a přenosovou
kapacitou USB 2.0, která činí 45 Mbit/s, tedy je to opravdový hlemýžď v
porovnání s 150Mbit/s, kterými se chlubí eSATA. Již nyní navíc existuje eSATA
II s dvojnásobnou rychlostí, zatím však nejsou k dispozici potřebné disky.
Předváděná sestava obsahovala dva Seagate eSATA 160 GB 7200/8 MB externí disky
a NetCall eSATA PCI RAID kartu, podobně by šlo například sestavit diskové pole
pro servery. Zatímco zálohování dat pomocí USB 2.0 trvalo 50 minut, eSATA disky
zvládly to samé za minut 10.
Použití samotné SATA technologie není novinkou, nicméně předchozí disky
využívaly SATA porty umístěné vně samotného boxu, což neodpovídá eSATA
specifikacím a znamená menší pohodlí pro uživatele i vyšší náklady. eSATA
garantuje bezproblémové připojení i odpojení disku za chodu.
eSATA však nebyla jediným uvedeným datovým rozhraním - výkonově náročnějším
systémům, zejména serverovým, náleží Serial Attached SCSI (SAS), který jest
nástupcem známého SCSI užívaného dnes. SAS je rychlejší (až 3Gbit/s) i menší
předchůdce. Mezi výrobci předvádějícími své disky a rozhraní bylo například
SCSI Trade Association a nStor, Broadcom udělal dobrý dojem s SAS a Seriál ATA
RAID řadičem integrovaným přímo na základní desce, což je cenově dostupné
řešení pro servery s nižšími výkonovými nároky či naopak výkonově náročnými
pracovními stanicemi.

UWB
Silné zastoupení má Intel i v bezdrátových technologiích, což se odráží i v
pokroku ve vývoji standardizovaných bezdrátových zařízení pro
ultra-širokopásmový přenos dat na krátké vzdálenosti (UWB). Standardizace bývá
někdy problém, pokud se střetnou nekompatibilní technologie různých
společností, nicméně Intel je v takovýchto věcech dobrý a podařilo se mu najít
společnou řeč s několika průmyslovými sdruženími, jejichž zástupci na fóru
doslova zářili štěstím.
UWB je tedy bezdrátová technika přenosu dat nakrátko, do deseti metrů, avšak s
velkou přenosovou kapacitou až 480 Mbit/s a malou spotřebou energie. využití
může být například v multimediálním centru, kdy dochází k přenosu video signálu
z počítače do televize apod. Prvním využitím UWB je však bezdrátové USB, což je
jako USB 2.0, jen bez nutnosti připojování kabelů, což jistě najde brzké
uplatnění v mnohých mobilních zařízeních.
Samozřejmostí je neinterferování UWB s jinými bezdrátovými technologiemi, jako
Wi-Fi, WiMAX a samozřejmě mobilní telefonní sítě.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.