IDF 2005: Intel chladný a tichý

Archiv | 01.10.05

Loňské podzimní IDF bylo tak trochu předzvěstí toho letošního. Intel začalvážně hovořit o tvorbě platforem po vzoru Centrina, připustil, že mikroarchitektura P4 nemá příliš rů





Loňské podzimní IDF bylo tak trochu předzvěstí toho letošního. Intel začal
vážně hovořit o tvorbě platforem po vzoru Centrina, připustil, že
mikroarchitektura P4
nemá příliš růžovou budoucnost, a šuškalo se o tom,
že budoucí desktopové procesory nejspíše převezmou klíčové prvky architektury
Pentia M.

A jak se spekulovalo, tak se také stalo. Mezi klíčové novinky totiž patří
ohlášení nové architektury pro mobilní, stolní a serverové procesory, která -
světe div se - do značné míry vychází z mobilních procesorů pohánějících
platformu Centrino. Nová mikroarchitektura (Intel prozatím neuvedl žádné
oficiální ani kódové označení) je podle Intelu mixem Pentia M (Banias) a Pentia
4/Pentia D/Xeon (Netburst). Skutečnost je ale spíše taková že se jedná o
modernizované jádro mobilní architektury doplněné o různá "Téčka" a
technologie, které doposud Intel protlačoval ve stolním a serverovém segmentu
tedy HT (Hyper-Threading), VT (virtualizace), LT (La Grande), EM64T (64 bitů),
rychlá sběrnice a dvouči vícejádrová architektura. Pro Intel poměrně nové je
také pojetí architektury jako energeticky optimalizované - o MHz a frekvenci
již pochopitelně není řeč, namísto toho se Intel soustředí na pojem výkonu na
watt spotřebované energie. Nám se v souvislosti s tím chce zvolat: KONEČNĚ!
Tepelné emise posledních generací Pentia 4 byly totiž naprosto neúnosné a
spotřeba, produkce tepla a s tím související rozměrné a hlučné systémy chlazení
představovaly pro stolní PC a jejich majitele v posledních letech doslova muka.
Stolní PC s procesory Intel tak konečně také budou chladná a tichá :-).

Trojjediná architektura
Nová architektura bude rozdělena do tří platforem. Procesory pro mobilní
platformu jsou označovány kódovým názvem Merom - počítá se u nich se dvěma
jádry (budou ale patrně existovat i levnější verze s jedním jádrem) a sdílenou
L2 cache pamětí. Rodina stolních procesorů nese kódové označení Conroe a počítá
se u ní se dvěma jádry (respektive jedním u levných variant) a různými
kapacitami sdílené L2 cache. Konečně serverové procesory nesou prozatím
označení Woodcrest a Whitefield - budou vyráběny ve verzích se dvěma
(Woodcrest) či čtyřmi jádry (Whitefield) a širokou škálou velikostí L2 cache.
Soudě podle uveřejněných informací budou čtyřjádrové procesory v podstatě jen
dvěma dvoujádrovými čipy v jednom pouzdře (tak trochu ve stylu Pentia D). Intel
uvádí též srovnání budoucích procesorů co do "tepelné efektivity" (výkon na
watt) se současnými - ta by měla být u jednotlivých skupin procesorů zhruba
3-5krát vyšší. V případě stolních procesorů je cílovou hodnotou TDP 65W, což je
2krát méně než u současných hi-end procesorů (Conroe ale zároveň nabídne vyšší
výkon), u serverových procesorů by měla být TDP o 40 % nižší. V případě
mobilních Meromů zůstanou hodnoty TDP zachovány, výkon by měl ale výrazně
narůst. Všechny čipy budou vyráběny technologií 65 nm.

Čas zkrátit potrubí
Vedle výrazně vyšší energetické efektivity jsou dalšími důležitými novinkami
zejména výkoné "OOO" (out of order) jádro, které je postaveno na kratším (a
tedy efektivnějším) instrukčním potrubí se čtrnácti kroky (původní architektura
NetBurst měla 20 kroků, procesory Prescott dokonce 30!). Jádro je zároveň
"širší" (může zpracovat paralelně 4 běhy instrukcí) a má rozšířené buffery.
Dalším významným krokem vpřed je sdílená L2 cache a s ní související změny
dvoujádrové architektury - procesory budou komunikovat v rámci čipu a nebudou k
tomu, na rozdíl od Pentia D, využívat vnější sběrnici, která je ve srovnání s
procesorovými jádry velmi pomalá. Nové procesory by se měly objevit v prodeji
ve druhém pololetí příštího roku - nejprve půjde o mobilní Merom, stolní Conroe
a serverové Woodcrest. Konečně čtyřjádrové procesory Whitefield jsou plánovány
až na rok 2007.

Yonah - na půl cesty
Ještě před uvedením nové mikroarchitektury ale Intel plánuje jednu zajímavou
novinku: třetí generaci mobilní platformy Centrino označovanou jako "Napa".
Její součástí budou jednak dvoujádrové procesory Pentium M "Yonah", ale také
nová mobilní varianta čipsetu Intel 945 Express "Callistoga" s výkonnějším
grafickým jádrem a konečně i inovovaný Wi-Fi modul Intel Pro 3945ABG. V případě
procesorů Yonah je ale podstatné, že s ním Intel počítá nejen pro mobilní, ale
i pro stolní a zejména multimediální PC pro domácnost - trvalo to víc než dva
roky, než Intel vyslyšel volání po oficiální podpoře Pentia M ve stolních
počítačích. V souvislosti s novými mobilními procesory a čipsety se Intel v
rámci IDF zmínil i probíhajícím výzkumu a vývoji v oblasti baterií - díky novým
modelům baterií Panasonic by měla kapacita akumulátorů narůst v příštím roce o
30 % až na 2,9 Ah. Intel nadále věří, že se podaří splnit plán "8 v \08", tedy
osmihodinovou výdrž baterie u přenosných počítačů coby standard již v roce
2008. Snaha je to jistě chvályhodná, nezbývá ale než připomenout, že s uvedením
druhé generace Centrina "Sonoma" se výdrž baterií vzhledem k předchozímu
čipsetu spíše razantně snížila.

Benchmarky namísto frekvence
V souvislosti s novou mikroarchitekturou vyvstává jedna bolestivá otázka: Jak
jednoduše porovnávat budoucí procesory mezi sebou? Již dnes ostatně nehraje
roli jen frekvence, ale také počet jader, šířka a frekvence paměťové sběrnice a
velikost cache. Zejména při prodeji koncovým zákazníkům je přitom možnost
snadného srovnání výkonu doslova klíčová. Intel se rozhodl pro řešení formou
speciální sady benchmarků a testů označované jako Digital Home Capability
Assesment Tool, kterou firma plánuje uveřejnit během letošního podzimu. Jedná
se v podstatě o sadu benchmarků, které měří výkon PC sestavy s ohledem na
využití v domácnosti (tedy přehrávání či streamování HD videa, hry, kódování
videa a hudby apod.). V případě audio-video testů aplikace ověřuje, nakolik je
PC k podobnému účelu vhodné, v případě her se pak jedná o sadu testů, která
měří průběžně rychlost (snímky za vteřinu) a zhodnocuje nejen průměrné, ale i
minimální hodnoty. Podstatné je, že tyto testy by patrně v budoucnu měly
fungovat jako nástroj pro porovnávání výkonu procesorů a sestav - například i
při prodeji PC. Není pochyb o tom, že testy byly vybrány s ohledem na procesory
Intel a nebudou patrně vhodné pro srovnání s konkurenčními CPU (podobně jako
stařičký iComp index) - jedná se ale o krok správným směrem, který umožní
uživatelům při nákupu smysluplně porovnat kupříkladu plnohodnotné CPU typu
Pentium 4 s procesory Celeron, pracujícími na podobné frekvenci. Nezbývá než
doufat, že výrobci procesorů nebo výrobci sestav se časem dohodnou na
univerzálním způsobu, jak porovnávat označovat výkon bez ohledu na použitý typ
procesoru. Ten bude sice nutné s ohledem na vývoj hardwaru a aplikací čas od
času modernizovat - byl by to ale nejspravedlivější způsob srovnávání
konkurenčních CPU i celých sestav.

Intel VIIV
Centrino je fenomén, který vedení Intelu nedá spát. V době, kdy se vlastní
novinky ve stolním a serverovém segmentu příliš nedařily (ano máme na mysli
Prescott) a konkurence naopak útočila tu cenou, tam výkonem a vše završila
geniálním 64bitovým marketingovým tahem na branku, byla mobilní platforma
Centrino lázněmi, ba přímo oázou klidu, kam se rozmrzelý management Intelu mohl
uchýlit za účelem zotavení. Intelu mobilní trh patří - o tom nemůže být pochyb.
A stejně tak nemůže být pochyb o tom, že úspěch Centrina nebyl dán jen geniální
architekturou, ale také brilantním nápadem stvořit platformu - hardwarový (a
vlastně i trochu softwarový) balíček označený modro-červeným logem, které
zaručuje výkon, funkčnost, kompatibilitu a stabilitu. Své odhodlání aplikovat v
budoucnu podobný postup jako v případě Centrina: tedy navrhovat platformy
namísto samostatných procesorů a čipsetů i v dalších segmentech IT deklaroval
Intel již před rokem. Na letošním IDF se tehdejší plány zhmotnily v podobě
duhového loga, které vizuálně možná až příliš připomíná spotřební IT brand Sony
Vaio a jehož výslovnost je pro našince zcela nepochopitelná: Intel VIIV [:vájv].
V případě VIIV jde ale Intel o poznání dál než u Centrina. Zatímco specifikace
Centrina zahrnují prakticky výhradně hardware (procesor, čipset, síťové a Wi-Fi
rozhraní plus příslušné ovladače), VIIV zahrnuje specifikace hardwaru,
periferií a softwaru, a diktuje tak výrobcům domácích PC poměrně přesně, co
mohou a nemohou. Důvody jsou ale zřejmé: VIIV směřuje zejména do oblasti zábavy
a spotřební elektroniky, kde jsou kvalitní standardy velmi důležité, neméně
důležitou roli zde ale hraje též cena a snadná dostupnost (zdá se, že na to
Intel občas pozapomíná). Hardwarové specifikace VIIV zahrnují pět
položek: ;dvoujádrový procesor Pentium D, Pentium Extreme či Pentium M (Yonah v
budoucnu ale možná budou zahrnuty i některé procesory s jedním jádrem), dále
síťový adaptér Intel (nikoliv však Wi-Fi), Intel HD Audio spolu s dostatečným
počtem výstupů a konečně dálkový ovladač podporující Windows XP Media Center
Edition a pracující s Media Center rozhraním. Softwarové požadavky pak zahrnují
vedle originálních ovladačů Intelu operační systém Windows XP Media Center (PC
musí plně podporovat všechny funkce systému včetně TV tuneru), síťový software
Intel pro práci s VIIV síťovými zařízeními a konečně software Intel Integrated
Media Server. Zajímavá je povinná podpora funkce Instant on/off - tedy
okamžitého "vypnutí" pomocí dálkového ovladače, při kterém se vypnou pouze
indikační diody a displej, nikoliv PC samotné - to nadále normálně pracuje.
Podobně jako Centrino ani VIIV není produkt, ale obchodní značka - její
životnost tak daleko přesahuje životnost procesorů, čipsetů či síťových
adaptérů, které jsou její součástí. Podobně jako se Centrino dočkalo omlazení
ve formě hardwarové platformy Sonoma, i VIIV bude v budoucnu omlazováno či
rozšiřováno o nové specifikace. Koneckonců Intel již na počátku devadesátých
let pochopil význam úspěšné obchodní značky "Pentium", která už dávno nemá nic
společného s pátou generací x86 procesorů, pro niž byla původně vybrána (v
tomto směru se ostatně poučilo i AMD a zachovává úspěšný Athlon). Uvedení
platformy VIIV je dobře promyšleným krokem, který může na jednu stranu pomoci
standardizovat multimediální PC pro domácnost (a usnadnit tak jeho rozšíření),
zároveň se ale jedná o velkou hrozbu pro konkurenci Intelu. VIIV je obchodní
značkou, a pokud se jej Intelu podaří marketingově prosadit, tak jako se tomu
stalo u Centrina, budou procesory jiných výrobců (či spíše jiného výrobce)
doslova "mimo hru". Zákazníci totiž budou chtít VIIV, nikoliv multimediální PC
- a VIIV může být osazeno pouze procesorem Intelu. Geniálně jednoduché,
jednoduše geniální.

Navrch huj, uvnitř fuj
V souvislosti se specifikací VIIV máme ale subjektivní pocit, že Intel jde
možná přece jen za hranici toho, co je jako definice platformy přijatelné či
vítané - a riskuje tak efekt "zpětného zášlehu". S ohledem na požadavky použití
Intel HD Audio či Integrated Media Server se spíše než o model jedná o
diktaturu, kterou nepřijmou zejména příznivci špičkové a věrné reprodukce.
Kvalita reprodukce a resamplingu u HDA má daleko k dokonalosti a software IMS
obsahuje bezpečnostní prvky DLNA, které automaticky konvertují audio a video z
původních "populárních" formátů, jako je CDDA či MP3, do DLNA formátu, který
umožňuje data "bezpečně" přenášet do kapesních zařízení či po domácí sítí.
Spíše než o bezpečnost uživatele ale v tomto případě jde o ochranu tučných kont
asociací RIAA a MPAA - tedy o omezení nakládání s digitálními audio a video
záznamy (duplikace, šíření). VIIV je tak trochu navrch huj a uvnitř fuj,
nedivili bychom se ale, kdyby se Intelu a Microsoftu podařilo DLNA prosadit -
pro běžné uživatele je to totiž technologie do značné míry transparentní a
umožňuje jim použít digitalizovanou hudbu a video, které už mají, zároveň ale
omezí či zpomalí jejich další šíření.

Mithosis a další drobnosti
Podzimní IDF odhalilo pochopitelně i množství dalších více i méně významných
technologických střípků a konceptů. Mezi diskutované technologie patřil
pochopitelně WiMax, další zlepšování funkčnosti Wi-Fi (Intel v této oblasti
nově spolupracuje se společností Cisto) či virtualizační technologie a
automatizovaná správa systémů. Za pozornost stojí jistě i projekt Mithosis,
který by mohl umožnit efektivnější využití dvoujádrových procesorů pomocí
několika spekulativních vláken (threads), vytvořených z kódu, který je původně
určen pro zpracování jedním vláknem. Za pozornost stojí i plány Intelu
integrovat do jediného BGA pouzdra vedle mobilních procesorů též northbridge
čip a CMOS napěťový regulátor, který díky rychlejší odezvě umožní nižší
ztrátové emise tepla v procesoru a prodlouží výdrž baterie. Překvapivě ticho
bylo kolem nového standardu pro PC skříně - BTX je u výrobců a integrátorů
podle všeho obzvláště nepopulární a Intel se podle všeho nesnaží jej za každou
cenu prosazovat. Stalo se už tradicí předvádět i nové praktické způsoby využití
výkonných mikroprocesorů - tentokrát byl předveden Diamond Project - softwarový
systém pro interaktivní prohledávání dat, který je kupříkladu schopen třídit či
vyhledávat v mezi stovkami fotografií na základě společných obrazových prvků.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.