FAQ NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY

Archiv | 01.06.98

Po instalaci předchozí verze IE (pravděpodobně to způsobila jedna z prvních českých verzí, kterou distribuoval Te...







Po instalaci předchozí verze IE (pravděpodobně to způsobila jedna
z prvních českých verzí, kterou distribuoval Telecom ve svém
balíku) se vypnula funkce "Možnost odinstalace", což mi
instalátor sdělil při instalaci, takže mi teď IE nejde odstranit
(IE mám na počítači kompletní, bez "Active Desktopu"). Při každém
takovémto pokusu se mi objeví tabulka, kde jsou možnosti "Přidat
součást aplikace IE" a "Přidat součást aktualizace pracovní
plochy systému Windows ze serveru WWW". Možnost "Odinstalovat
aplikaci Internet Explorer 4.0 a všechny součásti" není aktivní.
Chtěl bych tedy vědět, jak lze takto blokovaný IE odinstalovat.

Z vašeho dotazu plyne ponaučení typu Murphyho zákona: "Při pokusu
o upgrade se nová verze skloubí s verzí starou tak, že vznikne
nefunkční hybrid, který nelze z počítače odstranit". Nyní vážně.
Nalézt způsob, jak se IE zbavit, bude složité a bude to spíše
metoda střílení od boku. Nejprve zkuste zjistit, zda je někde
v adresářích MS IE soubor, který se jmenuje uninst.exe nebo
podobně. Je-li přítomen, zkuste jej spustit. Potom zkuste
instalovat předchozí (nebo i tutéž) verzi MS IE. Ta by měla
přidat odinstalační program viditelný i v položce Přidat/Ubrat
programy. Odtud jej pak můžete odinstalovat. Odinstalace s sebou
"stáhne" i část MS IE 4.0, takže bude nutné jej nainstalovat
znovu. Tentokrát už by to mělo projít dobře. Selže-li obojí,
smažte všechny soubory MS IE, otevřte registr a smažte tam
všechny odkazy na MS IE (pozor, je jich tam hodně). Pak
nainstalujte znovu MS IE 4.0.

Jak lze nainstalovat české nebo slovenské fonty do Windows
95/NT, pokud nejsou podporované přímo verzí Windows 95/NT?
Příklad: instalace slovenských fontů do Windows 95, verze US,
nepodporující regional settings nebo Czech. Zajímá mě instalace
pro Windows 95 i pro NT4.0, případně 5.0.

Pokud verze Windows (obecně) nepodporuje daný jazyk, resp.
country, nestačí doinstalovat pouze fonty, ale je třeba
doinstalovat jazyk do celého systému (klávesnice, systémové fonty
apod.). K tomu v předchozích dobách (kdy zde byla pouze anglická
Windows 3.x) sloužily různé programy různých výrobců. V současné
k době, kdy jsou Windows dostupná v národním prostředí,
takovýchto programů pochopitelně ubývá a pro nové verze (Windows
NT) možná vůbec nejsou k dispozici. Zde tedy pomůže pouze upgrade
národních verzí.

Počítač mi neustále "leze" na mechaniku A:. Je úplně nový, s nově
nainstalovaným Office 97. Děje se tak například, když je
v provozu šetřič, nebo když chci počítač vypnout, nebo kdykoliv
jindy. Dá se s tím něco dělat? Mechanika se vždy jen roztočí,
zachrochtá, protože v ní není disketa a zase zhasne. Chybové
hlášení se žádné nevypisuje.

Pravděpodobně je aktivní nějaký software, který předpokládá, že
v mechanice je disketa s daty pro tento software. Může to být
např. Explorer nebo jiný správce souborů (NC, Wincommander),
který je spuštěný minimalizovaně a při zavírání nebo oživování
obrazovky si osáhne disketu, protože ji má zobrazenou (v jednom
ze svých oken). To by byla příjemnější příčina, neboť ji lze
zjistit. To co bude trápit vás, má stejnou příčinu, avšak na
mechaniku sahá samotný systém nebo program, který nemá
"odkládací" ikonku v systémovém panelu. "Osahávání" mechaniky je
přitom čistě informativní, protože negeneruje žádnou chybu.
Systém se pouze dotazuje, zda je v mechanice disketa, nebo také
zda vůbec disketová mechanika existuje. Nesnaží se třeba systém
aktualizovat nějakou ikonu zástupce z diskety? Není například
v Office-baru odkaz na nějaký adresář na disketě? Příčin opravdu
může být mnoho a je těžké zde všechny vyjmenovat (a uvědomit si
je).

Z operačního systému Windows NT 4.0 Workstation nelze spustit
program umístěný na serveru Novell NetWare 4.1, pokud má EXE
soubor na serveru příznak executable only . Stejný program, pokud
tento příznak nemá, funguje. Zkoušel jsem ve Windows NT klienta
pro sítě Novell jak originálního (součást Windows NT), tak
Intranetware Clienta od Novellu, obojí se stejným výsledkem. Na
hot-line Novellu ani Microsoftu mi nedokázali poradit (dávali
"černého Petra" druhé straně).

Tento problém je znám od dob Windows 3.x a pokračuje až k Windows
NT. Potíž je v tom, že atribut executable only nedovolí, aby byl
soubor načten službou čtení . Soubor musí být otevírán službou
spusť . Windows ale vždy používají službu čtení -- načtou soubor
do paměti, a odsud teprve program spouštějí. Proto to ve Windows
nefunguje a fungovat nebude. V DOSu problémy nenastanou.

Mám problémy s tiskárnou EPSON LX-300. Nemám pro ni správný
ovladač, ale dříve (s původními Windows 95) mi tiskárna chodila
na ovladače EPSON LX-100. Nyní jsem z ní zkoušel tisknout, avšak
Windows to odmítla s hláškou: Chyba zásuvky LPT1 , a to jak
z WordPro 96, tak z Klasika puštěného pod Windows 95. Pokud však
pustím Klasik 2.01 pod čistým DOSem, tiskne tiskárna bez
problémů.

Problém není v ovladačích tiskárny, ale v jejím nastavení ve
Windows 95. Ty totiž, po pravdě řečeno, příliš nepočítají s tím,
že by se mohlo ještě tisknout z dosovské aplikace, spuštěné
z Windows 95. Když toto náhodou nastane, mají připraveno
východisko, a sice "Zachytit zásuvku pro tisk". Toto nastavení
najdete ve vlastnostech tiskárny. Zde si také můžete zvolit, zda
se má toto zachycení obnovovat při přihlášení uživatele, nebo zda
je jen dočasné. Ze své zkušenosti vím, že toto nastavení někdy
"nedrží" a někdy se také stane, že i když je zásuvka zachycena,
tisknout stejně nelze. Pomůže pak zavření a znovuotevření
dosovské aplikace.

Už při oživování PC (Windows 95) při instalaci videokarty S3 Trio
V2 z originálních disket se začala zobrazovat některá tlačítka
pro ovládání oken špatně -- černě nebo různě barevné. Např.
v základním okně jsou správně, ve vnořeném okně špatně, atp.
Reinstalace Windows 95 ani ovladačů nepomohla. Jinak s kartou
problémy nejsou.

Je zajímavé, že se problém objevil již při instalaci ovladačů,
když tyto ještě nejsou aktivní. To vede k úvaze, že závada je
v kartě. Nevím přesně, v jakém kroku instalace se problém
špatného zobrazování objevil, a tak mohu nabídnout ještě jinou
úvahu. Mohlo se stát, že při instalaci došlo k narušení části GDI
(graphic display interface) a tento pak zobrazuje špatně
v jakémkoliv režimu karty. Zde by ale měla pomoci přeinstalace
Windows zároveň se změnou ovladače videokarty (např. změna na
obyčejnou VGA kartu). Pokud by toto pomohlo, bude závada
s největší pravděpodobností v ovladači karty.

Pod DOSem nebo Windows 3.x jsem při tisku z kódu Kamenických na
Latin používal rezident CVPRINT.EXE . Ve Windows 95 toto
nefunguje. Dokážete poradit, jak tisknout z kódování Kamenických
na tiskárnu s kódováním Latin2?

Nejlepší rada je přestat používat programy v kódu Kamenických. To
se však lehce řekne, ale hůře realizuje. V každém případě vás
bude možnost tisku z kódu Kamenických pod Windows 95 něco stát,
ať již komfort nebo peníze. Nejprve však vysvětlení principů
tisku, z čehož vyvstanou možnosti. Tisk je ve Windows integrován
do systému a aplikace využívají nainstalované tiskárny. Kromě
nastavení jejich vlastností nemá uživatel možnost jakkoliv jinak
ovlivnit parametry tisku, natož kódování. Tiskne-li dosovská
aplikace, používá zachycení zásuvky pro tisk a lze si to
představit asi tak, že aplikace posílá data na virtuální port, ta
jsou přivedena na systémové služby tisku a ty jej teprve předají
na fyzický port. Uplatnění rezidentního dosovského programu je
zde tedy naprosto iluzorní -- ten totiž hlídá aktivitu fyzického
portu, ale přes Windows 95 na něj ani nevidí (je-li zaveden
z autoexec.bat ). Jiná situace by ovšem mohla nastat, zavedete-li
rezident ve stejném dosovském okně jako poběží aplikace.
Povede-li se to (např. spouštěcí dávkou), mohl by se rezident
uplatnit. Teď bude "viset" na přerušení virtuálního portu
a konverzi tak provede dříve, než data přijdou do systému
Windows. Nemohu to však zaručit na 100 %, protože záleží na tom,
jak je rezident napsán. Za pokus to ale stojí. Co bude fungovat
stoprocentně, je vytvoření vlastní konfigurace problémové
dosovské aplikace. To však s sebou nese ztrátu komfortu, neboť
poběží pouze tato aplikace a ještě se bude muset dělat restart.
Teď o možnosti, která vás sice bude stát nějaké peníze, ale bude
nezávislá na Windows. Existují dvě alternativy. Buď koupíte
hardwarový dekodér, který se zapojí mezi počítač a tiskárnu
a bude přijímaná data fyzicky převádět z kódu Kamenických na kód
Latin2, nebo investujete do tiskárny a "naučíte ji" oba kódy. Buď
zakoupením EPROM, nebo cartridge, pokud ji tiskárna dokáže
přijmout.

Mám problém s nastavením rozlišení a barevné hloubky ve Windows
95. Pokud nastavím více než 16 barev (stačilo by mi 256), počítač
začne hlásit chyby o porušení ochrany. Pokud nastavím rozlišení
800 x 600, obraz se smrskne do úzkého pruhu. Po výměně karty
(Trident) za stejný typ se situace nezměnila. Je chyba
v ovladači, nebo kde?

Problém bych připisoval ovladači, který se nějak nedokáže
dohodnout s Windows 95. Je pravda, že použití karty Trident ve
Windows 95 není to nejlepší (náročná grafika, karta nemá
akcelerátor), nicméně karta by měla fungovat. Problém rozlišení
může být také v monitoru, který nemusí zobrazení 800 x 600
podporovat (smrsknutí obrazu do úzkého pruhu). Na instalační
disketě s ovladači pro Trident by měla být utilita GO95. Spusťte
počítač na původním DOSu (třeba s diskety) a nainstalujte tuto
utilitu. Umožní vám vyzkoušet a nastavit různé režimy zobrazení
pro daný monitor (mimo jiné lze hýbat i s obrazem). Nainstalované
změny ( autoexec a config ) pak přeneste do stejných souborů pro
Windows 95 ( *.w40 ) a tato nastartujte. Když nyní zvolíte režim
obrazovky (už víte, co si můžete na daném monitoru dovolit), měl
by bez problémů fungovat. Hlásí-li porušení ochrany, bude třeba
jiný driver. Je pravdou, že verzí karet Trident je docela dost,
a může tedy chvíli trvat nalezení toho správného ovladače (na
Internetu).

Mám v počítači 96 MB SDRAM. Windows 95 hlásí správně 96 MB, ale
MS DOS 6.22 (příkaz mem ) hlásí pouze 64 MB. Chtěl bych vědět zda
je to omezením DOSu nebo problém hardwaru. Druhý dotaz se týká
Windows 95. Ač mám myslím dost paměti, Windows 95 někdy využívají
virtuální paměť i v případě, že je volná paměť fyzická. Zkusil
jsem virtuální paměť zakázat, ale nepomohlo to (velká část
programů se odmítla spustit). V nastavení System, záložka General
nebo Performance, Windows hlásí 96 MB. Taktéž Norton Utilities
hlásí 96 MB a Norton Comander for Windows 95 též. V systémovém
nastavení je nastavena typická role počítače jako Network server
(četl jsem někde, že u více než 24 MB je to výhodné).
Zjišťuji-li aktuální obsazení fyzické a virtuální paměti pomocí
programu Norton System Doctor nebo pomocí Norton Comanderu for
Windows 95, informace se shodují (a udávají velké obsazení
paměti). Naopak program System Information z Norton Utilities,
který udává obsazení paměti i s výpisem všech programů v paměti,
se liší. Např. prvně zmíněné programy udávají 1 MB volné fyzické
paměti a asi 49 MB obsazené virtuální paměti, oproti tomu
posledně zmíněný program udává 58,8 MB použité. (Což početně
značně nevychází, protože v prvním případě je tedy obsazeno cca
145 MB a v druhém cca 59 MB). Dále jsem si všiml, že po
kopírování většího souboru z jednoho disku na druhý (např. 25MB)
se podle prvních dvou programů obsadí téměř všechna fyzická paměť
a část paměti virtuální, zatímco podle programu třetího se nic
nezmění. Nevím, čemu mám věřit. Potřeboval bych vědět o nějakém
zaručeně spolehlivém programu (nejlépe na Internetu), který by
mně sdělil, jak je to skutečně s využíváním paměti.

Pokud jde o první problém, domnívám se, že je to skutečně
záležitost DOSu. Problém druhý je zajímavější. Zdálo by se, že
96 MB RAM musí naprosto stačit a swapovací soubor nebude
k ničemu. Vždyť když se běžný uživatel podívá na svůj počítač, má
např. 16 MB RAM a systém mu vytvoří kolem 40 MB (někdy i méně)
virtuální paměti. Zde máte 96 MB, a ono je to systému málo. Proč
je tomu tak, je dáno oním "výhodnějším" nastavením počítače jako
serveru. Obecně každý server používá část paměti (nezřídka celou
zbývající volnou) pro file caching . To je něco podobného jako
smartdrive v DOSu. U serveru je to výhodné, protože se
předpokládá, že třeba 10 uživatelů bude chtít otevřít stejný
program. Na disk se jde jenom jednou, soubor se "protáhne" pamětí
a zbylí uživatelé čtou data z ní, čímž se výrazně zrychlí přístup
na server (který se například může ve stejném okamžiku pídit po
jiném souboru na disku). Váš popis chování systému při kopírování
souborů toto jenom potvrzuje. Zrušte nastavení počítače jako
server, a ihned budete mít celou paměť "pro sebe". Pokud jde
o rozdílnou detekci paměti různými programy, asi vás neuspokojím.
Program může detekovat pouze takové využití paměti, které je mu
známo. Jinými slovy, musí vědět kam se podívat a jak
interpretovat hodnoty z těchto míst získané. Přijde-li někdo
s novým způsobem (organizací) využití paměti, program, který jej
nezná, nic nezdetekuje. Nejlepší diagnostiku si samozřejmě umí
udělat sám výrobce (Microsoft), ale tyto programy bývají určeny
pro vlastní potřeby. Ze své zkušenosti vím, že stařičký Norton
(tuším verze 3) byl totálně rozhozen síťovým diskem větším než
500 MB. Nejenže vůbec nedokázal zdetekovat jeho velikost, ale
když měl načíst velkou strukturu adresářů, najednou se rozsypala
obrazovka. Norton si tyto údaje v rámci ušetření paměti ukládal
do části videopaměti, která se v základním režimu nezobrazovala.
Jenomže při tak velkém objemu dat tato paměť přetekla do již
viditelné oblasti, a bylo zle. Tak nějak podobně bych to viděl
s detekcí paměti.

Vlastním jednoduchou síť LAN peer-to-peer pod Windows 95. Na
Internet se připojuji modemem. Když se ale připojím, přístup má
pouze ten konkrétní počítač s modemem. Je možné, aby současně
měly přístup oba?

Normálně to možné není, protože máte zajisté přidělenou pouze
jednu IP adresu a nemůžete tedy přistupovat na Internet z více
počítačů. Kdybyste získal více adres, můžete první stroj
nakonfigurovat jako router a z druhého se přes něj připojovat. To
ovšem vyžaduje minimálně dvě IP adresy. Windows 95 by tento
provoz měla umožnit bez zvláštního softwaru. Pouze spojení byste
musel vždy navázat ručně.

(Pozn. red.: Přístup k Internetu přes jednu IP adresu řeší
některé speciální utility. Vyzkoušejte třeba WinProxy --
www.winproxy.cz -- nebo některou podobnou.)





Hledáme odpověď

Mohli byste, prosím, uveřejnit v sekci FAQ dotaz, zda někdo
používá pod Windows 95 video-overlay board VideoBlaster Special
Edition CT-6040, a jaké pro něj používá ovladače, kde je lze
sehnat, popřípadě naprogramovat? Děkuji.

Tomáš Liška
Klášterec nad Ohří














Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.