Elektronický boom! aneb konec papírování v Čechách?

Archiv | 01.04.00

Česká republika už mohla být na tuto elektronickou revoluci dobře právněpřipravena, kdyby vláda ze stolu nesmetla poslanecký návrh zákona o elektronickém podpisu. (Je to škoda, protož...





Česká republika už mohla být na tuto elektronickou revoluci dobře právně
připravena, kdyby vláda ze stolu nesmetla poslanecký návrh zákona o
elektronickém podpisu. (Je to škoda, protože podobný zákon dosud přijali jen v
SRN a z jeho chyb se autoři českého návrhu zákona poučili. Navíc úzce
spolupracovali s odbornou komisí EU, aby při případném vstupu ČR do EU bylo
třeba novelizovat jen jediný paragraf.)

Informační společnost
V poslední době lze ve vyspělých státech pozorovat několik trendů v oblasti
ekonomické, sociální i politické, které souvisí s rozvojem IT. Od
elektronického obchodování přes poskytování informací o činnosti státní správy
a samosprávy občanovi až po co nejjednodušší účast občana na demokratickém
politickém systému. S tím vším souvisí především přesouvání místa výkonu
zaměstnání domů (tzv. homeworking) a nahrazování papírové dokumentace a
komunikace elektronickou. Obchodu s věcmi už rovnocenně konkuruje obchod s
informacemi a všichni začínáme pozorovat, že se naše společnost pomalu mění z
postindustriální v informační.
Co nás brzdí?
Nejasná legislativa a problematika bezpečnosti jsou momentálně dvěma největšími
brzdami rozvoje elektronického obchodování u nás. Aby bylo možné provádět
elektronické transakce, které by byly v souladu s platnými právními předpisy, a
vybudovat plnohodnotnou elektronickou obchodní síť fungující oběma směry, tedy
od zákazníka k prodávajícímu i naopak, je nutno zajistit splnění podmínek
identifikace a autentizace. Identifikace znamená určení osoby, jež daný projev
učinila, autentizace je pak vlastně ověřením její totožnosti. V souvislosti s
klasickými papírovými dokumenty si tyto úkony umíme všichni představit, běžně
se podepisujeme, připojujeme osobní údaje na důkaz své totožnosti a
autentičnost si případě necháme ověřit třeba u notáře. Jakmile však začneme
brát v úvahu pojem dokument jinak než pouze jako typickou písemnou listinu, je
jasné, že už si s těmito tradičními nástroji nevystačíme. Ověření pravosti
digitalizovaných písemných dokumentů je velmi problematické, a pokud jsou
dokumenty vytvářeny přímo prostřednictvím výpočetní techniky, je situace ještě
složitější. Potřebujeme proto najít prostředek, který nám zajistí již zmíněnou
identifikaci i autentizaci a ověří i obsah celého dokumentu. Jde o to učinit
dokumenty a podpisy na papíře i v elektronické podobě rovnoprávnými. Možnosti
řešení jsou v podstatě dvě: zvláštní zákon např. o elektronickém podpisu nebo
zakotvení elektronického podpisu v českém právním řádu.
Datové zprávy
Charakteristickým rysem elektronického obchodu je, že oproti tradičním
dokumentům v tištěné formě zahrnuje datové zprávy. Na papíře má každý jistotu,
že si mohou dokument všichni přečíst, každá strana může mít svou kopii,
dokument nepodléhá změnám času, údaje se dají bez problémů ověřit a forma
dokumentu umožňuje jeho předložení úřadům a soudům. Datová zpráva však vzhledem
ke své povaze všechny tyto funkce nesplňuje. Bude-li ovšem splněna řada
technických a právních požadavků, může elektronický záznam poskytnout stejnou
úroveň jistoty jako papír a většinou i podstatně vyšší úroveň spolehlivosti a
rychlosti, zejména pokud jde o identifikaci zdroje dat. Převratnou myšlenkou v
dosavadním chápání dokumentace jakožto informací výlučně spjatých s papírovým
nosičem, která se nedávno objevila a je prosazována i v návrzích zákonů, je
názor, že informaci nelze upřít právní důsledky a platnost jen proto, že má
formu datové zprávy. Uživatelé budou potřebovat ucelený soubor pravidel,
použitelných na různé druhy komunikačních prostředků, které by bylo možné při
jejich používání vzájemně zaměnit. Hlavně vzhledem k budoucímu technickému
vývoji není dnes při navrhování předpisů pro elektronické úkony žádný z
komunikačních prostředků vyloučen.
Možnosti řešení jsou v podstatě dvě: zvláštní zákon např. o elektronickém
podpisu nebo jeho zakotvení v českém právním řádu. Zabudování elektronického
podpisu do naší legislativy by vytvořilo dostatečné podmínky pro elektronický
obchod i pro komunikaci v oblasti veřejnoprávní.
Elektronické podpisy
Umožní každému přijímat data prostřednictvím komunikačních a informačních sítí
včetně Internetu, a navíc pomohou určit původ dat i kontrolovat, zda nebyla
během přenosu změněna či podvržena.
Digitálnímu podpisu je ve vyspělých zemích věnována pozornost už několik
desetiletí. V poslední době se místo pojmu digitální začalo užívat označení
elektronický podpis, které je obecnější a zahrnuje možnosti realizace podpisu
jakoukoli technologií, od naskenovaného podpisu na papíře až k digitálnímu
podpisu využívajícímu kryptografických metod. Tyto metody nyní fungují na
základě asymetrického principu s délkou klíče 512 až 2 048 bytů a jsou
spolehlivé na 99,99999 %. Rychlý technologický vývoj dešifrovacích postupů a
zařízení si však samozřejmě žádá vylepšování šifrovacích algoritmů a případné
prodlužování délky klíče.
Co je to vlastně elektronický podpis?
Jde o údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě a jsou
používané ke zjištění totožnosti oprávněné osoby ve vztahu k datové zprávě. Pro
praxi je důležité, aby tento podpis byl tzv. bezpečný či zaručený. To znamená,
že ho lze ověřit pomocí určitého bezpečnostního postupu. Musí být zajištěno, že
je tento podpis naprosto jednoznačný a může být použit k identifikaci osoby,
která jej vytvořila a oprávněně použila. K datové zprávě je nutné podpis
připojit takovým způsobem, aby bylo možno odhalit jakoukoli následnou změnu
dat. Hlavní účelem tzv. zaručeného elektronického podpisu, který je jakousi
vyšší formou podpisu základního, je tedy zajistit, že zprávu podepsala opravdu
oprávněná osoba. Vztah mezi zaručeným elektronickým podpisem a oprávněnou
osobou by měl ověřovat nějaký ověřovatel informací, dříve označovaný jako
certifikační autorita. Tento ověřovatel by měl vlastnit něco jako doložku,
kterou bude v elektronické podobě svých podepisovacích dat připojovat k
ověřované datové zprávě jako záruku její věrohodnosti. Vzhledem k rychlému
technickému vývoji by měla být platnost certifikátu časově omezena (uvažuje se
o době šesti až dvanácti měsíců), aby byla minimalizována potenciální možnost
zneužití. Stát by měl poskytovat ověřovatelům něco jako akreditaci, jež by
garantovala jejich schopnost a oprávněnost poskytovat odbornou ověřovací
činnost.
Jaká bude praxe?
Zpráva, která má být podepsána, by měla být transformována pomocí signatářova
soukromého klíče do posloupnosti znaků, tedy nějaké řady písmen a číslic
připojené k vlastní zprávě jako její elektronický podpis. Můžeme si to
představit tak, že si svou zprávu zamkneme jakýmsi klíčem a připojíme na konec
textu označení, že je uzamčena. Ostatním lidem potom dáme k dispozici tzv. klíč
veřejný, který se tak stane všeobecně známým dešifrovacím mechanismem našeho
podpisu. Umožní komukoli, aby se přesvědčil, zda jsme autory zprávy skutečně my
a zda nebyl dokument po našem odeslání nějak změněn. Jednoduše řečeno, ten kdo
zprávu obdrží si ji bude moci odemknout a přesvědčit se, že dokument podepsala
uvedená osoba a že text nebyl změněn. Propojení signatáře s jeho veřejným
klíčem lze zajistit buď osobním předáním tohoto klíče, nebo ověřením jeho
platnosti, pokud není možný bezprostřední kontakt s příjemcem zprávy (což je
častější). V takovém případě vstupuje do hry veřejný ověřovatel, který o
věrohodnosti klíče vystaví certifikát. Ověřením se zajistí, že daný veřejný
klíč patří opravdu tomu, kdo je označen jako jeho vlastník.
A co na to právo?
Elektronický podpis je předpokladem právní závaznosti elektronických dokumentů
a jejich rovnocennosti s běžnými papírovými, a proto byl odstartován složitý
proces skloubení technologického řešení a právních aspektů. Nejdůležitější je
hledání řešení umožňujícího identifikaci osob, důkaz jejich přítomnosti při
podpisu a ověření jejich vztahu k podepsanému dokumentu. Komise OSN pro
mezinárodní obchodní právo UNCITRAL zpracovala v roce 1998 návrh jednotlivých
pravidel o elektronických podpisech a Evropský parlament vydal pro účely
vybudování systému elektronických podpisů speciální směrnici. Do 18 měsíců od
1. 1. 2000 mají členské země EU za úkol zapracovat tyto předpisy do svých
právních řádů. ČR i EU nyní na základě výchozích dokumentů připravují právní
normy začleňující elektronický podpis do právního řádu. Nejvýznamnějším krokem
vpřed byl u nás poslanecký návrh zákona o elektronickém podpisu, který však
nedávno vláda i přes schválení parlamentem odmítla.
Na závěr
Elektronická komunikace si vynucuje zavedení elektronických podpisů a návazného
certifikačního prostředí, které umožní ověření pravosti předávaných
elektronických dat a zajištění kontroly oprávněné činnosti účastníků při
vzájemných kontaktech. Požadavky na bezpečnost elektronických operací stále
vzrůstají, především ve sféře elektronického obchodu, jenž se výrazně podílí na
růstu ekonomiky ve světě a je i klíčovým aspektem konkurenceschopnosti ČR.
Uspořádání certifikačního prostředí a používání elektronických podpisů se proto
stává nejvyšší prioritou. Pokud budeme náš přístup synchronizovat s postupem EU
a navážeme na zkušenosti členských států, můžeme efektivně využít výhody
elektronizace společnosti. K tomu by velmi přispělo hlavně přijetí zákona o
elektronickém podpisu, který by mohl dát dokumentům v elektronické podobě
stejnou právní sílu jako dokumentům klasickým.



§§§§§

Nová ekonomika
Martin Pumera

c00p0157

Při podrobnějším pohledu na hospodářský růst největší ekonomiky světa, USA,
můžeme pozorovat vývoj, který v budoucnu zcela promění podobu ekonomiky
celosvětově. Zisky firem, jejichž hlavním produktem jsou informace, prudce
stoupají vzhůru, zatímco zbytek ekonomiky v zásadě stagnuje. Jedná se o
hlubokou změnu, o skutečnou hospodářskou revoluci.
Nová a Stará ekonomika
Informační revoluce je hospodářskou revolucí v pravém slova smyslu, můžeme ji v
mnoha ohledech srovnat s hospodářskou revolucí vrcholící v druhé polovině
minulého století. Tehdy převládající zemědělskou produkci začala výrazně
nahrazovat produkce průmyslová. Kola času se otočila a po více než sto letech
jsou to informační produkty, co nahrazuje průmysl. Ekonomická odvětví založená
na informačních technologiích rostou nebývalým způsobem, zatímco tradiční
stagnují.
Spojené státy prožívají nejdelší období ekonomického růstu ve své historii, bez
ohledu na to, jestli je to díky Billu Clintonovi, jak on sám rád tvrdívá, nebo
zásluhou Ronalda Reagana, jak prohlašují racionálně uvažující ekonomové. Růst
americké ekonomiky však není stejnoměrný ve všech jejích oblastech, jak tomu
bylo při velkém ekonomickém boomu v letech šedesátých, ale týkají se jen
některých jejích částí. Pokud pracujete v takových odvětvích, kde informační
technologie dokáží výrazným způsobem zvýšit produktivitu práce, jako jsou
komunikace, média, finanční služby či software, nemusíte se o svoji budoucnost
strachovat tato zaměstnání patří do takzvané Nové ekonomiky, která prožívá
velký růst. Naopak jestliže jste zaměstnáni v průmyslu, stavebnictví či
zdravotnictví, ve Staré ekonomice, vaše příjmy budou nejspíše stagnovat. Ve
výsledku budete relativně chudší v neustále bohatnoucí společnosti. Čísla mluví
jasně. Od roku 1988 vzrostly v USA mzdy v odvětvích patřících do Nové ekonomiky
o 12 %, ve zbytku ekonomiky klesly lehce pod průměr (po odečtení vlivu
inflace). V Nové ekonomice je vyšší růst produktivity práce, vyšší ziskovost na
pracovníka, a v neposlední řadě vyšší nabídka pracovních příležitostí.
O informace jde v první řadě
Na konci minulého a začátku tohoto století docházelo k velké změně způsobu
života, k přechodu od zemědělské činnosti k výrobní a ti, kteří se rychle
přizpůsobili, ze změny profitovali, ostatní živořili. To samé nás čeká i nyní.
Záleží jen na nás, ve které skupině budeme. Jak poznat, na jakém břehu řeky se
nacházíte? Klíčová je otázka: Jsou vaším hlavním produktem informace? Pokud zní
vaše odpověď ANO, jste na správné straně. Všude tam, kde mohou informační
technologie výrazně zvýšit produktivitu práce, je velký potenciál růstu, růstu
firmy i vašich příjmů. Do Nové ekonomiky spadají například banky jejich služby
jsou v principu informační. Informační technologie jim umožňují rychle vyvíjet
nové produkty a služby, objevovat nové oblasti trhu bez velkých nákladů. Pro
příklad oboru Staré ekonomiky nemusíme chodit daleko. V takovém stavebnictví,
kde jsou hlavním produktem materiální statky, mohou sice informační technologie
pomoci zvýšit produktivitu a snížit ceny, ale ne o mnoho, protože způsob
výstavby se příliš nemění. Samozřejmě, tyto dvě škatulky nejsou striktně
odděleny, do Staré ekonomiky patří klasický prodej z ruky do ruky, kdežto
zásilkový prodej je z výše popsaných důvodů zřejmou součástí ekonomiky nové.
Obdobně standardní vzdělávání s profesory ve třídách, kde na jednoho
vyučujícího připadá jen fyzicky omezený počet žáků, je klasickým příkladem
nepříliš perspektivní Staré ekonomiky, kdežto university a vzdělávací střediska
využívající informačních technologií k dálkovému vzdělávání přes Internet, mají
velké možnosti růstu, neboť jejich potenciální klientela není ničím omezena.
Samozřejmě nic není černobílé, růst v jedné části ekonomiky s sebou táhne
nahoru i její zbytek. Odchodem schopnějších zaměstnanců do Nové ekonomiky se
uvolňují místa a práci nacházejí lidé, kteří by ji jinak hledali těžko. Firmy
Staré ekonomiky musí nabízet konkurenceschopné platy a tak i příjmy v této
části rostou. Celkový vliv informační revoluce je tedy méně bolestivý než za
revoluce průmyslové.
Evropa
Zatímco se Bill Clinton v USA potýká s problémy překlenutí rozdílů,
otevírajících se mezi bohatými státy s velkým zastoupením firem Nové ekonomiky,
jako jsou Kalifornie a Washington a státy chudými, například West Virginií nebo
Pensylvánií, v nichž hrají společnosti Staré ekonomiky prim, na evropské frontě
je klid. V lepším případě. Naprosté nepochopení své doby prokázala francouzská
vláda, která snížila počet pracovních hodin na 35 týdně a snažila se tak
vyřešit vysokou nezaměstnanost přerozdělením stávajících pracovních míst, místo
aby stimulovala vznik míst nových podporou Nové ekonomiky. Evropským problémem
jsou nízké investice do oborů Nové ekonomiky; i takový ekonomický obr jako
Německo investuje do high-tech odvětví pouhé 2 % HDP, kdežto USA 4,2 %. Z toho
zákonitě plyne, že v Evropě není mnoho úspěšných high-tech firem. Samozřejmě až
na výjimky, jako je např. finská Nokia. Dalším evropským problémem je velmi
rigidní trh práce a silné odbory, které nejsou s to pochopit, že nové
technologie mění i pracovní podmínky a styl práce.
U nás za pecí
Jestliže Evropská unie mění kurs ekonomiky pomalu, u nás na tom nejsme o moc
lépe. Odložení zákona o elektronickém podpisu (v době, kdy v USA zkouší možnost
voleb přes Internet) nebo dohady o posunutí faktické demonopolizace
telekomunikačního trhu o dva roky, které zpožďuje rozvoj Nové ekonomiky, jsou
pro nás tragické. Pro poučení, jak bude probíhat další vývoj nezaměstnanosti a
příjmů, pokud včas nezareagujeme na nové ekonomické trendy, stačí zalistovat v
učebnicích dějepisu a podívat se, jak na tom hospodářsky byly země, které
nestihly včas přejít ze zemědělsky orientované výroby na průmyslovou. Není to
nijak příjemné čtení.
Vize 21. století
Internetoví misionáři tvrdí, že za několik desítek let bude svět vypadat jak
vystřižený z děl C. Simaka, který popisoval zánik měst a stěhování do domů v
přírodě, protože při propojení lidí komunikačními prostředky nebude fyzická
přítomnost v zaměstnání nutná. Pesimisté naopak očekávají silný propad cen
technologických akcií, zhroucení celé burzy a nástup velké krize, obdoby krize
30. let. Negativním předpovědím do ruky hraje to, že současné ceny
technologických akcií a akcií internetových firem jsou opravdu nadhodnocené. Na
předpovědi pesimistů doufejme nedojde, na "optimistické" předpovědi možná také
ne. Jedinou jistotou je, že nástup Nové ekonomiky změní naše životy. Ať už
chceme, nebo ne. Buďme připraveni.


Nová ekonomika
Komunikace, Konzultační a finanční služby, Média, Software, Počítače, High-Tech
průmysl
Stará ekonomika
Průmysl, Výroba, Stavebnictví, Doprava, Zdravotnictví, Vzdělávání, Prodej












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.