Digitalizace TV vysílání? To není jen DVB-T!

Archiv | 01.06.07

Přechod na digitální vysílání se stává realitou Digitalizace TV vysílání je složitý proces, který se svý...







Přechod na digitální vysílání se stává realitou


Digitalizace TV vysílání je složitý proces, který se svými důsledky dotkne většiny tuzemské populace. Netýká se jen pozemního (terestrického) vysílání na bázi DVB-T, nýbrž všech technických platforem, včetně satelitních, kabelových či na bázi IPTV.
Když se dnes řekne "digitalizace", může se to týkat různých věcí a různých oblastí lidské činnosti. Přechod od (historicky staršího) analogového způsobu fungování na (novější) plně digitální způsob fungování je totiž obecným trendem, který se týká snad všeho, co má nějakou "elektronickou" podstatu. Třeba veřejné telefonní sítě, která byla v Česku digitalizována postupně celý proces její digitalizace byl dokončen v roce 2002. Stejně tak se ale týká například i rozhlasového a televizního vysílání.

Proč se digitalizuje?

Hlavní motivací pro digitalizaci jsou přednosti digitálních technologií v porovnání s jejich analogovými protějšky. Analogové technologie jsou z dnešního pohledu drahé, "nedokonalé" a hlavně málo efektivní. Jejich nedokonalost lze ilustrovat právě na příkladu přenosu obrazu (ne nutně ve formě vysílání, ale obecně): výsledný obraz může být zatížen různými "vadami na kráse", jako například tzv. duchy, které jsou u analogového vysílání "vzduchem" velmi časté. Snahy o potlačení těchto vad mohou mít určitý efekt, ale jsou čím dál tím nákladnější a složitější. Třeba v místě špatného příjmu televizního signálu si lze pomáhat lepšími anténami a anténními předzesilovači, ale výsledek nebude nikdy dokonalý a ideální.
Naproti tomu digitální přenos má šanci být ideální, protože díky způsobu svého fungování dokáže ideálně rekonstruovat přenášený signál a zbavit jej všech případných zkreslení, chyb atd. Digitální vysílání a příjem tedy může nabídnout kvalitnější obraz než vysílání analogové. Samozřejmě za předpokladu dostupnosti signálu a použití dostatečně kvalitního televizního přijímače. Pravdou na druhé straně ale je, že rozdíl oproti kvalitnímu analogovému příjmu nemusí být pro obyčejného diváka až tak patrný.

Multiplexy

Pokud jde o větší efektivnost digitálních technologií, ta se v případě televizního vysílání projevuje tím, že šetří vzácné přírodní zdroje vysílací frekvence. Analogové vysílání "spotřebovává" na každý jednotlivý program určitý rozsah frekvencí (frekvenční kanál), zatímco digitální vysílání dokáže do stejně velkého rozsahu frekvencí vtěsnat hned několik programů vedle sebe. Lze si představit, že tyto programy musí být před svým digitálním odvysíláním nejprve jakoby "zabaleny" do jednoho společného balíčku (tzv. multiplexu), teprve ten je pak skutečně vysílán.
Efektivnost využití frekvenčního spektra se tak vlastně zvyšuje n-krát, kde n je počet programů v jednom společně vysílaném balíčku (alias multiplexu) Dnes je toto "n" nejčastěji rovné 5, s postupem času a se zdokonalováním technologií komprese obrazu lze ale očekávat jeho nárůst.

Set-top boxy

Jenže právě zde je skryto první úskalí pro televizního diváka: aby mohl sledovat digitální televizní vysílání, musí mít takové zařízení, které dokáže z přijímaného "balíčku" (multiplexu) jednotlivé programy správně "vybalit". A to klasické (analogové) televizní přijímače samozřejmě neumí. Řešením je buď pořízení speciálního zařízení, tzv. set-top boxu, který se předřadí běžnému analogovému televiznímu přijímači a zajistí pro něj potřebnou funkčnost, nebo rovnou pořízení digitálního televizního přijímače (který vlastně již má set-top box zabudovaný v sobě).

Analogová tma

Ceny nejjednodušších set-top boxů se dnes pohybují kolem 2 000 Kč a dříve či později si nějaký set-top box (či rovnou digitální TV) bude muset pořídit každý, kdo bude chtít i nadále sledovat pozemní televizní vysílání. To kvůli tomu, že časem budou muset být stávající analogové zemské vysílače vypnuty a místo nich budou vysílat již jen vysílače digitální. Dokonce už pro to vznikl i nový termín: hovoří se o analogové tmě. Ta skutečně jednoho dne nastane. Jen dnes není ještě úplně jisté, kdy přesně.

Technický plán přechodu

Důvody pro vypínání analogových vysílačů jsou ryze praktické: matka příroda nás obdařila jen omezeným rozsahem frekvencí, využitelných pro pozemní televizní vysílání. A prakticky všechny tyto frekvence jsou dnes již obsazeny a používány pro analogové televizní vysílání. Proto musí být nejprve uvolněny (ukončením analogového vysílání a vypnutím stávajících analogových vysílačů). Teoreticky by se to snad dalo provést metodou velkého třesku, k jednomu jedinému datu v celém Česku. Jenže to by bylo velmi nešetrné vůči divákům, kteří by si všichni museli pořídit potřebné set-top boxy a ke stejnému datu je také nasadit a začít používat. Místo toho se proto vše řeší postupně, dokonce i s určitým souběhem analogového a digitálního vysílání, aby lidé měli možnost přejít na nový způsob vysílání podle svých potřeb a v klidu. Navíc (z praktických důvodů) se vše řeší metodou ostrůvků: různé lokality (velmi přibližně o velikosti krajů, fakticky vymezené spíše dosahy jednotlivých vysílačů) budou přecházet z analogového vysílání na digitální v různou dobu a různě rychle.
Jak konkrétně, to stanovuje dokument, zvaný Technický plán přechodu. Připravil jej Český telekomunikační úřad, který je v Česku správcem frekvenčního spektra, neboli tím, kdo se stará o hospodaření s frekvencemi. Současná verze tohoto plánu počítá s definitivním vypnutím posledního analogového vysílače (s analogovou tmou) nejpozději k 10. 10. 2010.

Vracení analogových kmitočtů

Praktické naplnění Technického plánu přechodu je podmíněné tím, že stávající držitelé analogových frekvencí je vrátí, aby mohly být využity pro vysílání digitální. Jde o celoplošné televizní stanice jako je Nova a Prima, které již dříve dostaly licence k (analogovému) vysílání a k nim i příděl příslušných frekvencí. Ty jim byly v roce 2002 prodlouženy, a to až do roku 2016, resp. 2017. Tedy daleko za plánovaný horizont analogové tmy, který jsme si sami stanovili na rok 2010, zatímco EU má jako nejzazší limit rok 2012. Navíc v současné legislativě není žádná možnost toho, aby takto přidělené analogové kmitočty byly jejich držitelům pro potřeby digitalizace proti jejich vůli odňaty.
Vracení analogových kmitočtů musí být tedy založeno na dobrovolnosti. Právě největší celoplošné televizní stanice, jako držitelé frekvencí pro analogové vysílání, s jejich vracením nijak nespěchají. A to ani za situace, kdy jim stát nabízí kompenzaci v podobě tzv. bonusových licencí pro digitální vysílání. Původně jedné, později dvou, nyní již čtyř. Celé to připomíná zvláštní "vysokou hru", ve které jde i o zachování známých koláčů sledovanosti a s nimi i podílů na reklamním trhu. Ten nejspíše nijak výrazněji neporoste, a tak celý proces digitalizace je mimo jiné také o "přerozdělování" objemů reklamy. A tak se asi nelze až tolik divit největším stávajícím hráčům, že se spíše brání novotám a tomu, aby se musely dělit s dalšími.
Přitom právě digitalizace je velkou příležitostí pro nové hráče, aby se vůbec dostali na trh. V multiplexech, které na frekvenčních kanálech nahradí analogové vysílání jednotlivých programů, je podstatně více místa, a tím i možností přidělit dalším zájemcům potřebné licence na vysílání jejich programů. K tomu dokonce již došlo, když v roce 2006 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila šest nových licencí (projektům stanic Óčko, Z1, Febio, TV Barrandov, TV Pohoda a RTA). Ovšem ještě než tyto stanice mohly začít vysílat, Městský soud v Praze v září loňského roku vyhověl žalobě provozovatelů stanice Nova, která verdikt napadla, a přidělení nových licencí zase zrušil. Od té doby přetrvává nepřehledný a neurčitý stav, jenž postupu digitalizace rozhodně neprospívá.
Alternativy z pohledu diváka
Ani po soudním verdiktu se ale postup digitalizace zcela nezastavil. V současné době probíhá pilotní projekt digitálního vysílání na Domažlicku, připravuje se na Ústecku. Další postup ale závisí na tom, jak bude (po nedohodě o vrácení analogových kmitočtů) muset být upraven Technický plán přechodu.
Z pohledu diváka je podstatné také to, že "digitalizace" není jen o pozemním vysílání (na bázi technologie DVB-T). Samotný přechod na digitální způsob vysílání se týká dalších platforem, jako je satelitní či kabelové vysílání, IPTV či televizní vysílání v mobilech. Konkrétně mobilní platformy a IPTV jsou již od svého počátku výhradně digitální, zatímco satelitní a kabelové varianty začínaly jako analogové a rovněž přechází na digitální vysílání. Přechod je asi nejdále právě u satelitního vysílání, ale začíná už i u vysílání kabelového.
V každém případě by ale divák, který dosud přijímá analogové televizní vysílání z pozemních vysílačů, měl vědět, že i on má více možností. Nemusí sedět a čekat na to, až i k němu dorazí digitalizace. Své oblíbené programy a mnohé další navíc najde jak na kabelu, tak i na satelitu (nejspíše již digitálním), stejně jako na IPTV. Takže místo pořizování set-top boxu pro pozemní vysílání (na bázi DVB-T) se může již dnes (či kdykoli později) rozhodnout pro některou z dalších alternativ. Samozřejmě i podle toho, co je v jeho lokalitě dostupné. Ale třeba příjem ze satelitu (například přes nabídku UPC Direct či DigiTV) by měl být dostupný skutečně všude. Volba je tedy na divákovi.

Termíny vypínání analogového televizního vysílání (ČT 1, ČT 2, TV Nova a Prima TV)

PořadovéUcelená VysílačKanál ProgramTermín Termín číslooblastanalogové základníhocelkového
TVvypnutívypnutí
7. b)Brno městoBrno město35ČT 1srpen 07září 07
52ČT 2srpen 07září 07
49Novasrpen 07září 07
Brno Hády55Primasrpen 07září 07
1. a)PrahaCukrák26ČT 1leden 08listopad 08
53ČT 2září 07listopad 08
R1Novaleden 08listopad 08
R7Primaleden 08listopad 08
1. b)Praha městoMahlerovy sady51ČT 1leden 08listopad 08
41ČT 2leden 08listopad 08
37Novaleden 08listopad 08
24Primaleden 08listopad 08
2.OstravaHošťálkovice31ČT 1duben 08leden 10
51ČT 2duben 08leden 10
42Novaduben 08leden 10
R1Novaduben 08leden 10
48Primaduben 08leden 10
3.SušiceSvatobor35ČT 1září 08srpen 09
52ČT 2červen 08srpen 09
R9Novazáří 08srpen 09
43Primazáří 08srpen 09
4.PlzeňKrašov31ČT 1leden 09srpen 09
48ČT 2leden 09srpen 09
R10Novaleden 09srpen 09
5.TrutnovČerná hora23ČT 1červen 09březen 10
40ČT 2červen 09březen 10
R11Novačerven 09březen 10
6.JihlavaJavořice25ČT 1listopad 09květen 10
42ČT 2listopad 09květen 10
R11Novalistopad 09květen 10
59Primalistopad 09květen 10
7. a)BrnoKojál29ČT 1leden 10červenec 10
46ČT 2leden 10červenec 10
R9Novaleden 10červenec 10
8.České BudějoviceKleť39ČT 1duben 10září 10
49ČT 2duben 10září 10
R2Novaduben 10září 10
33Primaduben 10září 10
9.ZlíTlustá hora22ČT 1červenec 10říjen 10
51ČT 2červenec 10říjen 10
41Novačervenec 10říjen 10
58Primačervenec 10říjen 10
10.JeseníkPraděd36ČT 1září 10říjen 10
50ČT 2září 10říjen 10
53Novazáří 10říjen 10
Zdroj: TPP/ČTÚ, ze zprávy z 31. 10. 2006













Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.