Apple v roce 1

Archiv | 01.04.01

V minulém čísle PC WORLDu jsme vás seznámili s trendy, jež se u Applu chystajípro tento rok. Dnes vám chceme nabídnout přehled periferií spolupracujících s touto platformou. Půjde o ti...





V minulém čísle PC WORLDu jsme vás seznámili s trendy, jež se u Applu chystají
pro tento rok. Dnes vám chceme nabídnout přehled periferií spolupracujících s
touto platformou. Půjde o tiskárny, skenery, digitální fotografii a video a
rovněž o software používaný při publikování, tedy oblast, ve které Macy stále
dominují.

Tiskárny

Nikdy předtím nebylo tolik výrobců tiskáren nabízejících zařízení pro Macy.
Profitovat by z toho měli především spotřebitelé. Již roky pozastavený trend
přechodu na barvu dostane prostřednictvím internetu nový impuls, vždyť
černobíle vytištěné web-stránky ztrácejí podstatně na svém informačním obsahu.


INKOUSTOVÉ TISKÁRNY JAKO PŘEDVOJ

Kdo si domů koupí barevnou tiskárnu, nejčastěji volí (čistě statisticky)
zařízení s inkoustovou technologií. Zde se pole výrobců značně rozšířilo.
Lexmark, Xerox a Sharp debutují s barevnými tiskárnami pro Macy a chtějí
dozajista ztížit život těm již zavedeným, jako jsou Epson, Hewlett-Packard a
Canon. Konkurenční boj bude tvrdý a spotřebitel se již těší na příznivé ceny,
lepší kvalitu tisku a vyšší rychlost.

Většina výrobců, která již dosáhla u rozlišení tiskové hlavy pomyslného
vrcholu, se snaží vylepšit další parametry, jež by pomohly zlepšovat jejich
zařízení, například rychlost tisku. Pozornost se také zaměřuje na tisk
fotografií. Výrobci se snaží kombinací inkoustu a papíru překonat vybledlost
"fototisků".

Canon kompletně předělal svoji výrobní paletu inkoustových tiskáren. Vývojáři
zde zřejmě došli k podobným výsledkům jako jejich kolegové u Xeroxu a Sharpu.
Všichni tři výrobci používají u inkoustových tiskáren obousměrnou tiskovou
metodu, která umožňuje vyšší rychlost při zachování dobré kvality tisku.

Hewlett-Packard také pracuje na lepší a jednodušší komunikaci mezi tiskárnou a
digitální kamerou, handheldy a počítačem. Cílem je kompletní pokrytí oblasti
Digital Imaging.


BARVA V KANCELÁŘI

Jelikož je barevná inkoustová tiskárna skoro stejně rychlá jako její
monochromatická kolegyně, a také náklady na tisk se začínají u obou kategorií
přibližovat, nabízí v současné době každý výrobce model, určený speciálně pro
malé kanceláře.

Velká pozornost je také věnována multifunkčním zařízením, která tisknou,
kopírují, skenují a faxují. Vedle firem Brother, Epson a Hewlett-Packard mají
podobná zařízení představit Xerox a Sharp.

Přese všechno toto barevné nadšení zůstanou monochromatické tiskárny v převaze.
Také tento rok je budou výrobci vylepšovat, vedle ceny se totiž koncentrují i
na rychlost. Dá se předpokládat, že na konci roku bude k dostání tiskárna pod
40 000 Kč, která zvládne 18 kopií za jednu minutu. Dosud v této cenové relaci
dokáže maximálně "pouhých" 12 stran.

Kombinaci výhod barevné inkoustové tiskárny a nízkých provozních nákladů
laserové tiskárny chce Hewlett-Packard nabídnout v podobě zařízení Business
Inkjet 2250.


VYŠŠÍ RYCHLOST U LASEROVÝCH TISKÁREN

U barevných laserovek půjde také především o jejich zrychlení. Aktuální
zařízení dosahují 20 stran za minutu při monochromatickém tisku a 5 stran při
tisku barevném. Do konce roku 2001 lze očekávat výkon 24 a 6 stran za minutu. Z
řady trochu vybočují OKI a Xerox Phaser s výkony 20 a 12 stran.

Jednotlivé modely by se měly od konkurence odlišit vyšší funkčností a
komfortem. Někteří výrobci se snaží rozšířit své výrobky o takzvané
internetovské dovednosti, a to tak, že by měly být spravovány nezávisle na
operačním systému prostřednictvím web-browseru.



SKENERY

Velká nabídka výrobců skenerů je způsobena masivním rozšířením USB rozhraní ve
spotřebitelské oblasti. Letos se bude tento trend nadále rozvíjet. Skenery nyní
dosáhly velmi vysoké úrovně za extrémně nízkou cenu. Mnoho zařízení již pracuje
s barevnou hloubkou 42 bitů, takže v této oblasti se neočekávají žádné
převratné změny. Maximální rozlišení se etabluje na úrovni 1 200 x 2 400 pixelů.

Hlavní pohyb se odehrál koncem minulého roku, kdy na konzumní trh umístili
někteří výrobci, jako například Canon a Microtek, čtyři zařízení, která byla k
mání pod 6 000 Kč. Tyto ceny však byly neudržitelné, zvláště pak v zahraničí s
ohledem na nové legislativní úpravy, kdy od ledna musejí prodejci těchto
Low-End-zařízení platit určitý poplatek. Proto byly ceny těchto zařízení
korigovány směrem nahoru.

Přesto trend, kdy zařízení mají vysoké rozlišovací schopnosti při dobré
skenovací kvalitě a příznivé ceně, zůstane. Aby se zvýšila skenovací rychlost,
uvažují výrobci o nasazení rozhraní USB 2.0. Všeobecné váhání trhu nad USB 2.0
se ovšem také projevuje ve vývoji skenerů, a to i přesto, že by rozhraní údajně
umožňovalo přenos dat až 480 Mb/s. Před podzimem tohoto roku se zřejmě skeneru
USB 2.0 nedočkáme. Pouze Microtek ho ohlásil pro tento rok na úrovni
profi-zařízení, která budou mít jak USB 2.0, tak dokonce FireWire rozhraní.


VÝMĚNA GENERACÍ

Pomalu, ale jistě roste nabídka High-End skenerů s rozhraním FireWire. Na to,
že profesionální uživatelé mění své skenery každé dva až tři roky, se FireWire
prosazuje poněkud déle, má však před sebou delší výhled jako standardní
rozhraní u profesionálních plochých skenerů. Výrobci toto vědí a přizpůsobují
svá zařízení všem novým nárokům. Vedle rychlosti skenerů zvyšují také jejich
barevnou hloubku. Výrobci zde dosáhli zatím hranice 48 bitů. Jelikož je vývoj
vyšší barevné hloubky poměrně nákladná záležitost, počítá se s odpovídajícími
zařízeními nejdříve na podzim. I když v posledních měsících dosáhli výrobci
zvýšení rozlišení a rychlosti, a to i s ohledem na kvalitu, přesto si kladou
ještě vyšší cíle chtějí se přiblížit se kvalitě skenerů rotačních. Zda se tuto
nemalou úlohu podaří splnit, uvidíme v budoucnu. Jedno je však jasné, oproti
bubnovým skenerům mají ploché několik výhod, jako je podstatně nižší cena a
snadnější ovládání.

Rovněž na trhu s filmovými skenery je poměrně živo. Výrobci jako Minolta, Nikon
nebo Polaroid, kteří mají v sortimentu skenery na průsvitné předlohy filmy v
malém formátu chystají také zařízení, jež zvládnou načítat rovněž formáty
střední. Tato zařízení se stala již tak dostupná, že fotografové již nemusejí
pořizovat drahé multiformátové průsvitové skenery, aby své snímky v dobré
kvalitě převedli do formy digitálních dat.



DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

Ačkoli se 3megapixelové aparáty na trhu teprve etablovaly, bude rok 2001 ve
znamení 4megapixelových kamer. High-end zrcadlovka Olympus E-10 byla zatím
pouze startovní výstřel k závodu o nejvýkonnější čip. Na internetu kolují
zvěsti o 5megapixelovém čipu od firmy SONY, ale zrovna tak informace o
4megapixelovém od Sharpu to jsou témata pro příští rok. Každý technický pokrok
má svoji cenu a je třeba vzít na vědomí, že příští generace "konzumních"
digitálních kamer bude vykazovat velikost svého čipu hodnotou 4 megapixely.
Kamera s 5megapixelovým čipem by byla doslova k nezaplacení.


KAŽDÝ ROK O JEDEN MEGAPIXEL VÍC

Co to však znamená "příští generace"? Zde jsou tím míněny kamery v cenové
oblasti mezi 35 až 50 tisíci Kč. V cenové struktuře lze očekávat, že stále
ještě cenná zařízení se dvěma nebo třemi megapixely se budou propadávat do
stále nižších cenových hladin. To, že ani v nižší megapixelové úrovni nemusí
být špatná obrazová kvalita, dokazují zařízení jako Sanyo VPC-SX 550 EX s 1,5
megapixelů nebo Kodak DC 5000, který již s 2 megapixely vykazuje nesrovnatelně
vyšší kvalitu, než bývala u prvních kamer s odpovídajícím množstvím pixelů. U
cenově výhodných kamer bude také trendem zvyšování množství pixelů při
nezměněné, nebo dokonce zlepšené kvalitě. Řeč je zde o kamerách nad hranicí 10
tisíc Kč. Tento trend je důležitý pro samotné široké zavedení digitální
fotografie, ne každý je totiž ochoten vydat za fotoaparát 40 tisíc korun.

V tomto cenovém segmentu se letos usadí kamery se 4 megapixely, zrovna tak jako
v minulém to byly se 3 a v předminulém se 2. Na vlastních kamerách se toho
nebude moc měnit. Objeví se jednodušší modely pro začátečníky, které budou
kombinovat slušnou obrazovou kvalitu při jednoduchém ovládání, s průměrným
funkčním rozsahem, a hlavně s příznivou cenou do 10 tisíc Kč. Dále tu budou
takzvané poloprofesionální kamery jako Nikon Coolpix 990 nebo Canon G1 v
3megapixelovém segmentu, které budou mít při ceně okolo 40 tisíc Kč celou řadu
fotografických funkcí. Vedle toho tu najdou své místo i takzvané
"design-šperky", jako je digitální Ixus, jež se mohou pohybovat v cenové
hladině okolo 30 tisíc Kč.


VYŠŠÍ TŘÍDA

V této třídě, pohybující se nad hranicí sto tisíc Kč, se dozajista něco nového
dít bude. Jestliže se v současné době skládá nabídka ze tří digitálních
zrcadlovek s měnitelnými objektivy, může jich být po Cebitu již pět nebo šest.
Vedle EOS D30 od Canonu, Finepix S2 Pro od Fujifilmu, D1 od Nikonu a DSC
zařízení od Kodaku jsou ohlášeny nové modely od firem Contax a Pentax. Něco
nového také můžeme čekat od Minolty, jako od jednoho z prvních výrobců
digitálních zrcadlovek. Opravdovou alternativou k těmto zařízením jsou kamery
typu Olympus E-10, které s profesionálním vybavením a typickými vlastnostmi
digitálních kamer neustále využívají nejnovějších technologií.

Na poli paměťových médií by se neměla udát žádná radikální změna, vedle Compact
Flash a Smart-Media se bude nadále etablovat Memory-Stick od SONY. Kamery s
pouze jednou zapisovatelnými médii, která se jeví jako příliš drahá, najdou
uplatnění pouze na užším profesionálním trhu.


VÝSTUP NA PAPÍR NEBO FOTOPAPÍR?

Zrovna tak důležitá jako kamera, je výsledná kvalita obrázku. Výtisky na
inkoustové tiskárně jsou sice velice kreativní činností, avšak mnoho fotografů
chce odevzdávat výsledky své práce na fotopapíru, a to samozřejmě za co
nejpřijatelnější cenu. Na tuto potřebu zareagovala celá řada sběren včetně
sběren on-line na internetu. Cenově je již zhotovení fotografií z digitálních
dat srovnatelné s klasickým postupem. Pro spotřebitele je dozajista velmi
zajímavé odeslat svá data prostřednictvím e-mailu.

Lze říci, že vývoj v této oblasti dozná v roce 2001 znatelného zrychlení a
fotografie se stále více bude přelévat do digitálního světa.



PUBLIKOVÁNÍ

Jestli se letos nic nezmění, může se stát rok 2001 rokem zahořklé konkurence.
Adobe proti Quarku, Adobe proti Macromedii. Účet zaplatí uživatel
nekompatibilním softwarem a notnou dávkou vzteku.


BOJIŠTĚ INTERNET

Nelze předpokládat, že by firmy Adobe a Macromedia v budoucnu nějak zvlášť
těsně spolupracovaly. To je smutné hlavně z toho důvodu, že obě firmy mají
dobré nápady ve věcech internetového designu, které jsou již z části
uskutečněny, avšak až kombinací těchto dvou myšlenkových zdrojů by mohl být
vytvořen software, jenž by značně ulehčil práci grafikům a programátorům HTML.
Příkladem může být přístup do databanky (např. obrázků): kdo chce zhotovit
internetové stránky, které budou obsahovat databanku, udělá nejlépe, když sáhne
po Dreamweaver Ultradev od Macromedie. S tímto softwarem lze zabudovat několik
dotazovacích jazyků přímo do HTML kódu, místy se dá dokonce během navrhování
poslat databance dotazy a vyzkoušet zobrazení výsledků. Kdo chce oproti tomu
dát na internet obrázky pokud možno co nejrychleji a ve věrném barevném
provedení, poslouží mu lépe Photoshop-ImageReady od Adobe, neboť tento software
dokáže přečíst mnohem více datových formátů než konkurenční produkt od
Macromedie Fireworks, rovněž jeho správa barev se jeví v lepším světle.

Ve věci datových formátů se nerýsuje ve starém sporu mezi Adobe a Macromedií
žádné zlepšení. Například při exportu a importu datových souborů z Photoshopu
dochází stále ve Fireworks 4 od Macromedie ke ztrátám informací. Naopak Adobe
není schopna ve svém animačním programu Livemotion vychytat všechny jemnosti
formátu Flash, protože firma Macromedia nezveřejnila všechny potřebné
informace. Zlepšení tohoto stavu je v nedohlednu, lze jen doufat, že se
inženýři od Adobe ještě více pochlapí a dají všechny, pro vyřešení důležité
informace, dohromady. Takováto analýza bez cizí pomoci se nazývá re-engineering
a Adobe má s ní příslušné zkušenosti, neboť přibližně před dvěma lety se jí
podařilo rozluštit importní filtr, jímž se dá číst nedokumentovaný datový
formát Quark X-pressu, a který je dnes součástí InDesignu.


LEPŠÍ BAREVNÉ REPRODUKCE

Rozšířením Photoshopu 6 nastane také silný kvalitativní skok na scéně designu.
Hlavní revoluční zlepšení spočívá v tom, že tento program na přání již netiskne
text v obrazových bodech, nýbrž v matematicky dané vektorové formě. Předpoklady
pro to jsou dány tím, že byl přeložen postscriptový kód z postscriptového RIPu
(Raster Image Processor), který rozumí vektorovým příkazům. Grafické práci též
přispěje vylepšená správa barev. Jak ukazují první zkušenosti, dává nová verze
obrázky zpracovávajícího "klasika" k dispozici podstatně lepší nástroje, s
nimiž lze například míchat obrázky různého původu při zachování barevné
věrnosti.

Ještě s větším důrazem se uplatní převody do PDF dokumentů. Jestli Apple
uskuteční slíbenou rutinu konverze do Mac OS X, může potom každý program, který
bude výrobcem tomuto operačnímu systému přizpůsoben, vyrábět PDF dokumenty. A
tím, že Apple slíbil dodržet verzi 1.3 PDF specifikace od Adobe, by měla být
velikost dokumentů a kvalita obrázků prvotřídní.



DIGITÁLNÍ VIDEO

V oblasti videostřihu na počítači chce Apple v roce 2001 znovu položit další
milník. Prvním krokem byl software iMovie, který se dal použít ke zpracování
videa bez toho, že se před tím muselo dlouhé hodiny ležet v manuálech. Kdo chce
využít více funkcí, může si svoji G4 dovybavit rozšiřovací kartou Cinéwave od
firmy Pinnacle. Pak se dá video zpracovávat bez zdlouhavých kompresí a
dekompresí v poloprofesionálních formátech. A kdo by si chtěl náhodou vybavit
malé vysílací studio, měl by hledat cenově přijatelné řešení u firmy Matrox.
Tato kanadská společnost nabízí rozšiřovací kartu Rtmac, s kterou se dají v
reálném čase míchat dva videozdroje v DV formátu. Měly by být umožněny také
samotné střihové efekty. Pomaleji, než se čekalo, pokračuje na internetu
Live-Video. Samotný Apple potřebuje ještě nějaký čas pro dohotovení QuickTimu
5, který uživateli přinese na počítač z internetu nepřerušované MPEG-2 video.

V roce 2001 by mohl uzrát čas pro videoformát MPEG-4. V současnosti existuje
pouze jeden macovský dekodér, který z tohoto formátu dovede ukázat pouze
statické obrázky. Je naděje, že Quicktime 5 tuto mezeru zacelí. MPEG-4 je v
mnoha svých částech založen na práci applovských inženýrů, takže by nemělo být
složité včlenit jeho chybějící části do Quicktimu. Tím by měl Mac alespoň k
dispozici software na přehrávání. Programy pro výrobu MPEG-4 filmů však budou
stále chybět. Jelikož je tento formát zadarmo k dispozici všem vývojářům jako
ISO standard (www.iso.ch), měly by být programy Adobe Premiere, Apple Final Cut
Pro nebo Cleaner od Terran Interactive brzy vybaveny příslušnými exportními
funkcemi. Když bude přehrávací a výrobní software skutečně k dispozici, mělo by
video na internetu dosáhnout zcela nové kvality. MPEG-4 komprimuje obrazová
data sice jen o trochu více než MPEG-2, avšak pomocí několika triků je výsledná
velikost podstatně menší. Když bude například ve vysílání hovořit moderátor
před neměnícím se pozadí, může se s MPEG-4 uložit pozadí a moderátor ve dvou
samostatných vrstvách. Pozadí bude přenášeno pouze jednou a poslouží jako
projekční plocha pro videofilm s moderátorem.



SOUHRN

Macworld Expo v San Francisku naznačilo, že by u Applů po minulých hubenějších
měsících mohl nastat zvrat v největší krizi od doby, kdy Steve Jobs převzal
kormidlo. Celá výstava byla v duchu High-end Maců nových G4, které zhlédl
nejvyšší počet návštěvníků Expa v historii. I když zde vystavené produkty nelze
nazvat zcela novými, jsou svými změnami a parametry jistě velmi zajímavé, nebyl
opomenut srovnávací test, kdy "přirozeně" 733MHz G4 porazila 1,5GHz Pentium
výsledkem 22 ku 36 sekundám.

Další novoty, tentokrát u Maců nižší třídy Cube, iMaců a iBooků, přišly na svět
koncem měsíce února v Tokiu.

Nadějně se vyvíjí také celý proces s novým operačním systémem Mac OS X.
Důležité je rovněž, že se k němu neobrátili výrobci softwaru zády a již v San
Francisku se představila řada prominentních firem, které počítají s vývojem
svých aplikací pro tento systém. Mezi jinými se jedná o produkty: MS Office a
Outlook od Microsoftu, Retrospect Backup a Client od Dantze, Filemaker 5 od
Filemakeru, Web Star Server Suite V od 4D, Bryce 4 od Corelu...

Vypadá to na pěkný rozjezd, který by mohl pomoci ubrat červeně z výsledných
čísel a vrátit, v této branži tolik oblíbenou, černou. Uvidíme.












Komentáře

K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.